Kód CZ 849

Borovany

Osada:

Kaple sv.Rosalie – sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Na návsi, 18.stol., opr.1921

Výklenková kaple sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

u čp. 67.

Výklenková kaple P. Marie Lurdské ^{Zdroj C)}

Novodobá a nachází se čp.63.

Výklenková kaplička ^{Zdroj C)}

V ohradní zdi č.p.15

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U kaple na návsi

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Před obcí

Železný kříž ^{Zdroj C)}

V obci

Památník ^{Zdroj C)}

Před obecním úřadem. Nápis na pomníku je tento: „20. 6. 2008 TUTO LÍPU ZASADIL SPOLEČNĚ SE SVOU VNUČKOU AMERICKÝ ASTRONAUT A. E. CERNAN PRARODIČE Z MATČINY STRANY POCHÁZELI Z BOROVAN“.

Památník padlým ^{Zdroj C)}

Dne 28. září 2018 byl odhalen pomník padlým v první světové válce před Obecním úřadem.

[Tvrz] ^{Zdroj C)}

Na místě č.p.29 Jedna byla umístěna na výšině nad Borovanským rybníkem a byla zbourána až v roce 1867 po níčivém požáru. Během bourání byla v základech tvrze objevena kostra mladého děvčete. Předpokládá se, že se dívka stala obětí středověké pověry, že když se do základů zazdí nevinná panna, stane se tvrz pevnou a nedobytnou.

[Tvrz] ^{Zdroj C)}

…

[Tvrz] ^{Zdroj C)}

…

Kovárna č.p.57 ^{Zdroj C)}

…

Usedlost č.p.67 ^{Zdroj C)}

1870

Zpět na okres

Panství

Politický okres Milevsko, s.o. Bechyně

1961 Okres Písek

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Nejstarší zmínka o vsi je ze 1219, kdy se o ní hovoří jako o vladyckém sídle.[2] Další zprávy o obci jsou ale jen kusé. Z dochovaných údajů se zdá patrné, že Borovany byly součástí Bernartického panství a jen na krátko před 16. stoletím se staly samostatným statkem. Od poloviny 16. století se stal pánem Borovan Adam Bechyně z Ležan, který nechal v obci vystavět třetí pevnou tvrz (dvě předchozí vznikly někdy kolem roku 1399 na podnět synů Kunráta z Bernartic Buzka a Petra). V roce 1623 jsou Borovany prodány do rukou jezuitů vnukem Adama Bechyně Oldřichem.

Vesnice byla značně postižena třicetiletou válkou a téměř se vylidnila. Dle záznamů z kroniky byli nejspíše všichni sedláci v Borovanech vojáky zabiti, jelikož se jim postavili na odpor se zbraní.[2] Při morové epidemii v 70. letech 18. století zde bylo pohřbeno několik set mrtvých, kdy již hřbitov v Bernarticích z kapacitních důvodů nestačil. Na místě nového hřbitova pak vznikl kostel svaté Rozálie.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	471
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (12.12.2019)

14 – 10 - 0

1 – 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.12.2019

Předchozí editace: 22.7.2013