Sloup P.Marie Drnholec, bývalý politický okres Mikulov |
Vzmáhající se prosperita městečka na
počátku 18. století se projevila i v jeho stavebním obrazu. domy kolem tržiště začaly být ve větší míře stavěny z
pevného materiálu a jejich nadzemní prostory byly ve stále větší míře
klenuté, jednotlivé domy se začaly zvedat do výšky prvního patra, tedy na
úroveň renesanční radnice a fary. Stavební proměnu barokního městečka si svým
drastickým způsobem vynucovaly požáry, v roce 1718 zde shořelo 33 domů, hned
následujícího roku 34 domů a v roce 1724 téměř celý Drnholec (101 domů) Barokní mariánský sloup pochází z
počátku 18. století(1718). Návrh v průběhu výstavby,
možná krátce po ní, byl doplněn
podezděnou tesanou barokní kuželkovou balustrádou. Autorem je třebíčský
sochař Štěpán Pagan, jenž zhotovil řadu podobných děl na jižní Moravě
(Jaroměřice 1716,Ivančice 1726, Hostěradice 1728).
Za nejvýraznější jeho práci se považuje právě mariánský sloup v Drnholci, i
když i na něm se projevuje umělecká závislost na tvorbě předchozí generace
(podle kunsthistorika M. Stehlíka) Uprostřed je čtyřboký sloup
dekorovaný reliéfními obláčky s andílčími okřídlenými hlavičkami ukončený
bohatou hlavicí nesoucí Immaculatu. Rohové pilíře podnože jsou zatíženy
figurami svatých : sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestián,
sv. Florián a sv. Josef. Jedná se o drobnou architekturu se
sochami, zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Uprostřed
rozšířené části někdejšího tržiště před radnicí a farním kostelem byla umístěna
tato barokní architektura dříve obkroužená dnes již chybějící tesanou
kuželkovou balustrádou. Podnož je vyzděná z cihel vykazuje čtyřboký půdorys s
rohy zdůrazněnými dvakrát odstupněnými pilíři završenými římsou. na podnoži čtyřboký sloup dekorovaný reliéfními obláčky s
andílčími okřídlenými hlavičkami ukončený bohatou kompozitní hlavicí nesoucí
Immaculatu. Nepostradatelná součást historicko
architektonického a umělecko historického fundamentu obce. její
význam v historii barokního sochařství na Moravě přesahuje hranice místa.
Důležitý prvek urbanistické struktury bývalého tržiště – náměstí. Tuto stavbu chtěli krátce po druhé
světové válce noví obyvatelé odstranit, zabránil tomu tehdejší farář. Kolem
roku 1970 byla odvezena jedna ze soch na opravu do Brna, odkud byla vrácena
až po mnoha urgencích po roce 1990. Sloup měl být kompletně opraven, avšak
oprava nebyla dotažena do konce. Zdroj:
kvh.estranky.cz – Jiří Janeček (14.11.2014) |
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 14.11.2014 |