Radnice v městečku Drnholec, bývalý politický okres Mikulov

Radnice

Drnholec, bývalý politický okres Mikulov

Jedná se o budovu zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek Stavba je v blízkosti nejvýznamnějších architektur místa jako jsou kostel s farou, zámek i budova bývalé školy, nyní obecní úřad.V dnešní situaci se budova jeví jako solitér na severozápadě sousedící s parkovištěm v prostoru náměstí, na severovýchodě a východě ohraničený místními komunikacemi, na jihozápadní a západní straně pak míjený hlavní silnicí směřující na Mikulov.

Interiéry suterénu, přízemí a zčásti i prvního patra jsou zaklenuty renesančními lunetovými klenbami s hřebínky. Hlavní vstup je prolomen hlavním průčelím z předložené terasy.Jde o významem prvořadou profánní architekturu v Drnholci, jejíž stavební vývoj s jistotou sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. Její poslední novodobá, architektonicky sterilní stavební úprava pochází z poválečného období. Přesto má budova několik cenných prvků. Kromě malebnosti budovy samotné se jedná o soubor cenných renesančně klenutých interiérů, jak ve sklepě, tak i v přízemí a dílem i v patře budovy, mezi nimi i pozoruhodnou plochostropou někdejší radní síň. Na novodobě přefasádovaných průčelích zaujme pozdně renesanční lištový portálek zrušeného vstupu do sklepa a soudobá datovací deska s letopočtem 1591

Bývalá radnice se nachází na okraji historického jádra městečka. jedná se o prvořadou renesanční architekturu v Drnholci, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. poslední stavební úpravy pocházejí z poválečného období. Novodobé stavební zásahy stavbu znehodnotily. Historie tohoto historického objektu , zvláště v posledním půlstoletí je více než neradostná. V šedesátých letech se tato budova opravila, vzápětí byla „prodána“ Restauracím a jídelnám Břeclav Vedení podniku se o stavbu nestaralo, budova byla podmáčena, ač bylo vedení podniku písemně upozorněno na devastaci objektu, nic neučinilo. Následkem podmáčení se zřítil krajní pilíř. Krátce po událostech v roce 1989 byl jako jeden z prvních objektů vydražen za 250000 Kč v malé privatizaci , ačkoliv měl být vrácen obci jako historický majetek obce. Tehdejší starosta přesvědčil většinu členů zastupitelstva, že nemá smysl investovat do tohoto objektu a že soukromník si s takovou stavbou poradí lépe. První majitel Jan Kodr z Prahy prodal prakticky obratem a za vyšší cenu objekt Michalu Kovacsovi z Novosedel. Ani ten se nechová lépe. Ač se jedná o majitele zavedené a prosperující vinařské firmy, o objekt se nestará. Vedení obce chtělo již několikrát tuto památku od pana Kovacse koupit , ale všechna dosavadní jednání byla neúspěšná.

Zdroj: kvh.estranky.cz – Jiří Janeček (14.11.2014)