Kod CZ

Bílá Lhota

Připojené obce: Červená Lhota, Hrabí, Hradečná, Měník, Pateřín, Řimice

Kostel sv. Kateřiny C)

klasicistní z roku 1789

Kostel sv. Kateřiny (Bílá Lhota).JPG

 

Fara

 

Hřbitov C)

Náhrobky v ohradní zdi

 Náhrobky v ohradní zdi (Bílá Lhota).JPG

 

Evangelický kostel

Leží na katastru Červené Lhoty, je ale v obvodu obce Bílá Lhota

 

Kaple

V polích

 

Socha sv. Floriána C)

na návsi, z roku 1755 (?)

 

 

Socha sv. Jana Nepomuckého C)

na návsi, dílo Jana Václava Sturmera z roku 1726. Podstavec zdobí znaky Markvarta Hochberga z Hennersdorfu a jeho manželky roz. Deblínové.

 

 

Kamenný kříž C)

na návsi kolem roku 1800

 

Socha Olivetské hory C)

u kostela, dílo Cyrila Kutzera ze 40. let 19. Století

 

Kříž C)

severně od obce z roku 1811. při staré cestě do Řimic na trojmezí katastrů Bílá Lhota, Červená Lhota a Měnín.

 

Zámek

Čtyřkřídlý. es Bílá Lhota je poprvé připomínána v roce 1356, kdy byla v držení vladyků z Řimic, kteří se taktéž po Lhotě psali. V místě nynějšího zámku stála tvrz, která je výslovně v pramenech uváděna až v roce 1437 a jež tehdy náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta.

V roce 1464 postoupil Jiří z Poděbrad lhotské panství tj. tvrz a statek ve Lhotě včetně pěti okolních vsí, Karlovi z Vlašimi. Ten záhy postoupil celé panství Erazimu Bítovskému ze Slavíkovic a jeho potomci nejspíše postavili tvrz novou.

Poté je tvrz uváděna ještě několikrát v průběhu 15. a 16. století. Ke konci 16. stol. se majitelem panství stal Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše Bítovského ze Slavíkovic a jeho manželky Kunky z Kobylího byla tvrz v šedesátých letech 17. stol. (1660-1669) přestavěna a nesla již znaky renesančního čtyřkřídlého zámku. K dalším stavebním úpravám došlo v průběhu 17. stol.

V roce 1720 koupil panství za 31580 zlatých Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Původně renesanční zámek byl opakovaně přestavován a jeho renesanční podoba byla prakticky setřena obzvláště po přestavbě ve 40.letech 18. stol. Hochbergy v barokním stylu. V roce 1746 koupil zámek se statkem Jan Maxmilián Žižka a stal se jeho panským sídlem. Jeho dcera se provdala za německého hudebního skladatele Conradina Kreutzera (1780-1849).

Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře „Noc v Granadě“. V letech 1792-1840 byly majitelem lhotského panství Jan Albert z Ostheimu a Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, a právě ten založil u zámku park v anglickém stylu. Od roku 1869 byl zámek a velkostatek majetkem rodu Riedlů a to až do roku 1945. Zásluhou tohoto majitele Quida Riedla se park proměnil (1926 až 1945) ve významný dendrologický areál. Park značně utrpěl za druhé světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta. Dnešní podoba zámku pochází z počátku 19. stol.

Dnešní zámek je jednoduchá, jednopatrová, čtyřkřídlá budova s malým dvorem. Ze zámku jsou přístupné pouze prostory sloužící dnes pro veřejnost. Dnes je budova zámku majetkem obce Bílá Lhota a slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/B%C3%ADl%C3%A1_Lhota_-_z%C3%A1mek_01.jpg/1280px-B%C3%ADl%C3%A1_Lhota_-_z%C3%A1mek_01.jpg

 

[Konírna]

V zámeckém parku, pouze zbytky zdí s pův.portálem

 

Škola

Secesní

 

Zámecký park

Proměněný v arboretum

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Litovel, s.o. Litovel

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Bílá Lhota

Historie obce

 

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

352

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (28.6.2015)

 

 

 fotografie

17.4.2006

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.6.2015

Předchozí editace: 11.6.2011