Kód CZ

Kornice

Kaple sv.Václava

Pseudoslohová kolem 1865

  

Železný kříž

Za kaplí

Z r 1861, na kamenném soklu, s reliéfem sv.J.Nepomuckého a sv.Václava4)

Kamenný kříž

U cesty na Zahájí u č.p.17

 

Kříž

v předzahrádce č.p. 23 u silnice k Litomyšli

 

Památník padlým

V 1.sv.válce, 1937-8, před č.p.22

 

Tvrz 1)

Zpět na

okres

Panství Litomyšl

 Politický okres Litomyšl

1961 Okres Svitavy

Část Litomyšle

2003 Pověřený městský úřad

 

 image007.jpg

Historie obce >>

 Na území Kornic žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky doložena v mladší době kamenné pro kulturu s lineární keramikou (5700 – 5000 př.n.l.), s vypíchanou keramikou (5000 – 4500 př.n.l.) i pro kulturu lengyelskou (4500 – 3900 př.n.l.), v době bronzové pro lužickou kulturu (1250 – 1000 př.n.l.), v době železné pro Germány (1 - 400 n.l.).

 

Po Germánech se tu usídlili Slované. Osadu Domašice poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku 1167, která je však falzem z konce 12. století. Ves ležela zřejmě někde mezi dnešními Kornicemi a Sedlištěmi – u Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“. Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku rušeného premonstrátského kláštera mezi litomyšlského biskupa a kapitulu (biskupství založeno roku 1344) jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule, svobodná rychta biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací. Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13. století v souvislosti s přechodem na zákupní právo přeneseny na pole „Nakorniceh“. Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města Poličky v roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu 14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398).

 

Kornická rychta byla v roce 1380 postoupena kapitule, jako náhrada za pozemky zaplavené rybníkem Hvězda u Opatova. Byla zřejmě kapitulou vykoupena a přeměněna na obyčejný statek, protože v roce 1398 se již nepřipomíná. Od té doby až do roku 1848 byly korničtí rychtáři jmenováni vrchností.

 

Z počátků 15. století jsou známa jména některých obyvatel obce. Německá kolonizace se Kornic nedotkla, Češi tu měli vždy výraznou převahu.

 

Po zániku litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani. Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, jej získal do dědičného držení. Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou Kostků z Postupic, Pernštejnů, Trautmannsdorfů a Valdštejnů (-Vartenberků) až do roku 1848.

 

Třicetiletá válka přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli úbytku obyvatelstva přibylo robot, v roce 1680 se Korničtí účastnili nevolnického povstání. Rekatolizace obce proběhla důkladně (vždy náležela pod faru v Litomyšli). Někdy na přelomu 18. a 19. století byla na návsi vystavěna malá kaple.

 

V roce 1848 demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. Po zrušení poddanství vznikly obecní úřady. Kornice patřily spolu s Nedošínem od roku 1850 k (Velkým) Sedlištím. Až v roce 1898 se plně osamostatnily.

 

V roce 1873 nebo krátce poté vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple sv. Václava. V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách kaple Panny Marie Lurdské, která se stala oblíbeným poutním místem.

 

V roce 1883 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů, v roce 1906 hospodářsko-čtenářská beseda. Během první světové války byli v obci ubytováni uprchlíci z Istrie. V roce 1927 byla zavedena elektřina.

 

Tlaku komunistickému režimu na založení JZD dokázaly Kornice vzdorovat až do roku 1957 (byly mezi posledními třemi v litomyšlském okrese). V roce 1976 byly Kornice administrativně sloučeny s Litomyšlí, do roku 1990 tu fungoval jen Občanský výbor. Spojení trvá stále, zájmy obce hájí od roku 2000 Osadní výbor.

 

Rok

obyv.

domů

1552

 

 11

1610

 

14

1651

62

14

1757

103

18

1785

154

28

1789

 

28

1837

 

32

1843

174

32

1850

175

 

1857

204

33

1869

208

35

1880

206

35

1890

221

36

1900

211

35

1910

208

36

1921

192

36

1927

192 

 

1930

182 38

 

1950

146

44

1961

 152

38 

1970

139

39

1980

147

41 (4 prázdné)

1988

153 

37 

2000

151 

 

 

  www.kornice.ic.cz

 

literatura a prameny

 Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) kornice.ic.cz

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.2.2012