Kód CZ

Jehnědí

Osada: Hrádek >>

Kaple

Nebarokní, vybavení bezcenné, interiér zcela přestavěn cca 1980, palubkové obklady stěn a sropu

 

Kříž

U sokolovny

 

Památník padlým

U školy

 

Památník

Poslednímu ponocnému p.Pavlíčovi

 

Škola

Školnímu vyučování v Jehnědí předcházelo vzdělávání dětí i dospělých prostřednictvím duchovních svatojiřské farnosti i působením duchovních evangelické církve, která měla svá centra ve Džbánově a ve Sloupnici. Školní vzdělávání má své počátky ve Svatém Jiří, kam byly tehdy tzv. přiškoleny obce Loučky, Sitiny, Jehnědí, Oucmanice, Voděrady, Hrádek a později i Džbánov.

 

Počátek samostatné školy v Jehnědí je datován rokem 1875. Na základě žádosti z Obecní rady Jehnědí dne 18.1.1875 Zemská školní rada v Praze svým rozhodnutím číslo 20832 povolila, aby v obci Jehnědí a v obci Voděrady byly zřízeny nové jednotřídní samostatné obecní školy. V Jehnědí pak pro obce Jehnědí a Hrádek. Vlastní doložení počátku školy v Jehnědí z roku 1875 až 1877 je velmi strohé. Je to dáno tím, že zatímco škola ve Svatém Jiří organizačně spadá pod C.K. školní radu ve Vysokém Mýtě, obec Jehnědí s nově vznikající školou spadala pod C.K. školní radu v Litomyšli. Dne 13.3.1876 obdrželo vedení školy ve Vysokém Mýtě sdělení, že škola pro obce Jehnědí a Hrádek doposud svých místností neprokázala a nemůže ani roku 1876 povolena býti, ani nelze náklad na školu do rozpočtu povolit. Děti z obcí Jehnědí a Hrádek tedy do Svatého Jiří školou jsou přikázány. Ukládá se bdět nad návštěvou dětí z Jehnědí a Hrádku, nedostatky v přispívání na vydržování školy ve Svatém Jiří potrestat.

 

Vlastní vyučování v Jehnědí je ale doloženo zprávou z 3.2.1876, v níž se konstatuje, že v Jehnědí začalo vyučování v pronajaté místnosti č.p. 62 Šmejdířova statku. Obec Jehnědí v té době měla 81 domů a 531 obyvatel, obec Hrádek v té době měla 28 domů a 197 obyvatel. Počáteční stav žáků v jehnědské škole byl 36 dětí a prvním učitelem byl pan Josef Havel. Již v roce 1877 se začalo učit ve dvou třídách. Jedna třída o rozměru 7x8 metrů byla v přízemí, druhá třída potom v prvním patře o rozměru 7x7 metrů. V prvním patře byl také byt, kde bydlel řidící učitel Havel Josef s rodinou. V tomto období na škole působil jako podučitel Nešpor Bohumil a dále vypomáhal i pomocný podučitel Příhoda Antonín. V době, kdy se zřizovala druhá třída, byla získána celá tato budova do vlastnictví obce a stala se tak i její určitou dominantou. V období kolem roku 1900, kdy měla obec Jehnědí s osadou Hrádek 750 obyvatel, navštěvovalo zdejší školu v průměru 60 dětí. V pozdější době, to je kolem roku 1935, odcházela většina dětí do měšťanky v Ústí nad Orlicí nebo v Brandýse nad Orlicí. Zde zůstal 1.-5. ročník. Pouze do Ústí nad Orlicí bylo spojení autobusem, jinam se chodilo pěšky.

 

stara_skola2.jpg, 28kBZ vyprávění pamětníků se dovídáme, že třídy měly obyčejné dřevěné lavice pro několik žáků, lokální topení obstarával školník, osvětlení bylo zajišťováno petrolejovými lampami. Ve třídách byl stupínek s učitelským stolkem, desková tabule a na stěnách obrazy, sloužící jako vyučovací pomůcky. Pro nepozorné, neučící se žáky a opozdilce byla tzv. oslovská lavice. Mezi výchovné prostředky patřila i rákoska a ukazovátko. Rozsah učiva byl menší, kladen byl důraz na čtení, pravopis, počty a též na pracovní vyučování. Pro dívky byly určeny ruční práce, pro chlapce potom práce na školní zahradě. Důraz byl kladen také na náboženství. V dolní třídě se dvakrát v týdnu vyučovalo náboženství římsko-katolické, proto byl v čele třídy kříž. Náboženství evangelické probíhalo v horní třídě. Přestože docházení do školy bylo v této době povinné, bylo možné na požádání rodičů získat pro syna nebo dceru tzv. úlevu za účelem výpomoci doma při zemědělských pracích. Tato úleva se poskytovala až na jeden týden. Vlastní výuka probíhala ve škole, domácích úkolů bylo minimálně, doporučováno bylo čtení vybraných knih. Na školní zahradě se děti učily pěstovat stromky, zeleninu, poznávat život včel a koloběh přírody vůbec. Výlety se konaly do blízkého okolí a byly spojeny s poznáváním přírody. Škola se ve svých záležitostech obracela na místní školní radu, která podléhala Okresní školní radě v Litomyšli. Tak by bylo možné charakterizovat školství v Jehnědí od roku 1890 do roku 1925. Školství se dále rozvíjelo, zlepšovaly se vyučovací podmínky. Již jen elektrifikace obce v roce 1941 znamenala velký převrat ve vyučování.

 

Od roku 1930 usilovala obec Jehnědí o výstavbu nové školy. V roce 1932 schválil okresní školní výbor v Litomyšli projekt na výstavbu nové školy v Jehnědí. Vlastní realizace výstavby školy byla stále odkládána a tak až v roce 1953 Okresní národní výbor v Ústí nad Orlicí schvaluje příslib, na jehož podkladě dne 20.8.1953 rada Místního národního výboru v Jehnědí projednává podmínky výstavby nové národní školy v Jehnědí a v rámci příprav rozhoduje o demolici stavení č.p. 82, na jehož místě se má stavět škola. V roce 1955 rozhodl Krajský národní výbor postavit v okrese Ústí nad Orlicí novou školu. O stavbu nové školy však vedle obce Jehnědí usilovala také obec Říčky a záleželo na tom, jak rozhodne ONV Ústí nad Orlicí, které obci tuto výstavbu přednostně přidělí. Funkcionáři MNV Jehnědí s tehdejším předsedou Došnajem byli úspěšnější a přesvědčili ONV o nutnosti přidělit výstavbu školy do Jehnědí.

 

Výstavba školy byla přidělena podniku Pozemní stavby, závodu Vysoké Mýto. Poté, co KNV Pardubice schválil finanční limit v částce 200 000 Kčs, nastal další problém u prováděcího závodu Vysoké Mýto v tom, že neměl dostatečnou kapacitu. Velká rozestavěnost na sebe vázala mechanizaci i pracovníky závodu. Byla obava, že se v tomto roce nezačne stavět a finanční limit propadne, čímž se výstavba zcela ohrozí. Pracovník závodu, jehnědský občan Josef Radimecký, inicioval jednání na ředitelství pozemních staveb v Hradci Králové a na základě příslibu zajištění brigádniků přímo v obci byla tato mimořádná akce schválena. Velká část obyvatelstva v Jehnědí pochybovala, že bude stavba vůbec provedena. Josef Radimecký vzpomíná, že začátky byly velice těžké, byl nedostatek pracovních sil a Pozemní stavby nemohly pracovníky dodat. Mnoho lidí mělo v té době jiné starosti - bylo to období kolektivizace a vzniku JZD. Snaha sehnat brigádníky z Jehnědí ztroskotala - na výzvu se nepřihlásil vůbec nikdo. Po dva měsíce tak na stavbě pracovali pouze čtyři pracovníci a teprve po čtyřech měsících se přihlásila první brigádník - paní Marta Nováková z Jehnědí. Stavba byla ohrožena také nedostatkem kamene. Zde nám pomohl pan Vladimír Bartoš z Brandýsa nad Orlicí, který po delším jednání odprodal přes 100 m3 kamene z kamenného plotu jeho zahrady v Jehnědí č.p. 56. Na stavbě pracovali průměrně 4 zedníci a 3 dělníci (z místních zedníků pan Radimecký a Štusák, z dělníků paní Nováková), z brigádníků pak jeden měsíc Jan Fikejz a 14 dní Stanislav Ehrenberger. Spolupráce občanů nebyla taková, jaká se předpokládala vzhledem k nutnosti stavby nové školy, aby děti nemusely docházet do jiné obce. Při dokončujících pracích se nepovedlo získat ani ženy k umytí dveří a oken (a to za plat 1100 Kčs), i když polovina těchto prací byla brigádnicky provedena. Přes tyto všechny problémy byla stavba dokončena. Slavnostní otevření nové Základní školy v Jehnědí se uskutečnilo 2.září 1956. Výstavba trvala podle plánu 2 roky. Hlavní zásluhu na výstavbě mají po zhodnocení celé akce Pozemní stavby Litomyšl, kde pro stavbu uvolnili místní občany J. Radimeckého a L. Štusáka. Z důvodu malého počtu dětí byla dána do užívání pouze jedna třída školy, mateřská škola měla být uvedena do provozu později, až bude zajištěno vybavení a učitelka. Do bytu v budově školy se nastěhoval ředitel školy pan Chleboun. Mateřská škola byla potom otevřena v roce 1957 s ředitelkou paní Kostomlatskou a s výpomocí paní Kmentové. V tomto roce bylo ve škole 28 dětí a ve školce 22 dětí, o stravování se starala paní Chlebounová.

 

stara_skola1.jpg, 37kBPřibližně po dobu stavby této školy (v letech 1953 - 1956) byla původní škola v Jehnědí č.p. 62 uzavřena jako nevyhovující a jehnědské děti tak dojížděly a docházely do jednotřídní Národní školy v Hrádku. Přípustnost stavby byla dána výměrem okresního národního výboru v Ústí nad Orlicí ze dne 23. srpna 1954. Stavba mateřské a jednotřídní národní školy byla protokolárně převzata investorem dne 17. srpna 1956 a na základě místního kolaudačního šetření dne 8. ledna 1957 bylo povolení k užívání uděleno dne 5. března 1957. Zajímavostí je, že stavba nebyla zapsána do katastru nemovitostí, což se podařilo zjistit a napravit až v roce 2004.

 

V roce 1965 bylo dokončeno dětské koupaliště před školou. Slavnostní otevření bylo 1.června na Den dětí. Okolí bylo osázeno keři a oploceno. V následujících přibližně deseti letech byl osázen stromy a keři celý areál před školou, chlouba obce. Od 1.června 1966 byla po různých problémech otevřena druhá třída. Celkem se ve tedy dvou třídách vyučovalo 5 ročníků. Tento stav trvá pouze s jednoročním přerušením v roce 1989 až do současné doby. V roce 1968 byla provedena generální oprava kotle, v roce 1974 byly potom natřeny v celé budově okna a dveře. Asfaltová cesta ke škole byla vybudována roku 1977 a v roce 1985 bylo opraveno koupaliště před školou. Po rekonstrukci elektrických rozvodů v budově školy v roce 1988 a 1989 se konečně skončilo s vytápěním školy kotlem na uhlí, který byl již delší dobu v havarijním stavu. Od této doby je tedy škola vytápěna elektřinou pomocí akumulačních kamen a odpadly tak neustálé problémy se zajištěním topení.

 

Po přestavbě vytápění budovy na akumulační kamna byly sklepy budovy částečně nevyužity. To se změnilo při opravě budovy školy v letech 1995 a 1996. Sklep byl přebudován na víceúčelové prostory. Zároveň byly opraveny okapy, zbourány nepotřebné komíny a rozvod kanalizace. Vzhled budovy se ale nejvíce změnil přebudováním vstupu do školy se zastřešením, výměnou oken a novou, živější fasádou.

 

 

Zpět na

okres

Panství Litomyšl

 Politický okres Litomyšl

1961 Okres Svitavy

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Jehnědí

Historie obce

 Jméno naší vsi dal podle historiků převládající lesní porost, tak jak to bylo běžné u mnoha vsí vzniklých ve 12. až 14. století. V tomto případě bílý topol, staročesky nazývaný jahněda. Jahnedie potom znamenalo místo, kde tyto stromy rostly. Spojování názvu vsi se slovem jehně nemá sice historické opodstatnění, ale lidový výklad se v pozdější době uplatňuje i ve znaku obce. Obecně se traduje, že se obec nacházela u významné obchodní stezky, kde podle lidového vyprávění z povozu vypadlo malé jehně, přepravované na trh. Další verze vychází z údajně dobrých podmínek a výsledku chovů jehňat v obci.

V kterém roce bylo založeno Jehnědí není známo, ale je jisté, že naše obec má trvání aspoň dobře 800 let. Jak lidová pověst vypráví, jmenovala se naše obec Černá ves, kol dokola byly samé lesy, v nichž mívali páni vlci své pelechy a byly postrachem lidem jdoucím v noci lesem. Proto vždy nosívali otýpku s loučí pod pažím a v lese zapálili hrst loučí a točili rukou kolem sebe, toho se vlci báli a utekli do skrýší. Lidé vykopali hluboké jámy, přikryli chvojí, doprostřed dali nějaké vnadidlo, vlci běželi po chvojí až spadli do příkré jámy, kdež už byli ubiti. Dosud jsou vlčí jámy ve zdejších okolních lesích.

 

Jaký život vedli ti naši dávní předkové, jak na ně působila veliká doba Husova a doba slavné Jednoty Českých Bratří a pak nešťastné Bělohorské tragedie, nejsou zápisky, žádný nedbal, aby nějakou písemnou památku po sobě nechal. Činím já nyní sám. Napíši aspoň dle profesora Tomíčka z Litomyšle. Zmíněný pan Tomíček jest vrchním pokladníkem v Litomyšli. Kde nasbíral vědomosti o Jehnědí, nevím. Ale Jehnědí je samotné v celé naší republice. V Píseckém kraji je obec Jehnědno a osada Na Jehnědsku.

 

Pokud jde o název obce Jehnědí, má se za to, že jednou jel forman po Černé vsi a přejel malou ovečku a poté křičel: jehně – di, jehně – di, ale jehně bylo mrtvé. Křikem formana se tento název ujal a namísto Černá ves se užíval název Jehnědí.

 

První písemná zvěst o Jehnědí jest z roku 1292. Tehdy určil král Václav II. pro nově založený klášter ve Zbraslavi krajinu kolem řeky Orlice u Ústí, České Třebové, Chocně a Sloupnice. Krajina to byla tehdy již úplně zalidněná. Osazení stalo se ve druhé půlce XII. století. Již v roce 1199 stojí tu kostel Svatý Jiří ve Lhotě prostřední, čili nyní ve Svatém Jiří. Osazení hlavní dělo se od Kojaty z rodu pánů Hrabšiců. Kojata byl asi vojenským velitelem Trstenické stezky. Roku 1226 odkázal svým osobním a krevním přátelům svůj podíl na kolonizaci královského lesa u poříčí Orlice. Roku 1292 byl v Jehnědí ústřední královský dvůr, ku kterému patřily správou a hospodářstvím osady: Jehnědí, Kosořín, Loučky, Záleš, Džbánov, Oucmanice, Jiří, Štítka (zaniklá ves), Sudislav, Voděrady, Vlčkov, Sloupnice Dolní, Sloupnice Horní, Šůrová (zaniklá ves v místě Šuráňkova kopce). Bylo tedy Jehnědí v roce 1292 jakýmsi okresním městem čtrnácti královských osad. Hospodářství a správu lidu obstarával královský vladař. Bylo tehdy Jehnědí znamenitou osadou, hlavou okresu.

 

Klášter Zbraslavský však dlouho nepodržel jehnědské královské panství. Již v roku 1297 král Václav II. odebral klášteru Zbraslavskému panství Jehnědské a dal klášteru krajinu Lanškrounskou, o tom byla sepsána listina v roce 1304. Jehnědí vyměnil Václav II. s Vítkem ze Švábnic za krajinu Úpskou, ve které chtěl král Václav II. založit město nazvané Trutnov.

 

Vítek ze Švábenic byl též rodu Hrabšiců a asi velitelem Kladské stezky, a Úpská krajina jeho podílem na kolonizaci. Vítek ze Švábenic měl asi v majetku díl nynějších Heřmanic a tvrzí na Plchově kopci. Držel ji asi od předků svých z rodu Hrabšiců. Roku 1226 jest znám Svatoslav z Heřmanic, roku 1263 Oldřich z Heřmanic. Vítek ze Švábenic přeložil sídlo své ke kostelu do Heřmanic, které rozšířil o díl obce za potokem okolo kostela. Část u kostela, zvaná Heřmanice, část za potokem Švábenice. V roce 1297 byla ves spojena pod jedním jménem Heřmanice. Panství Švábenických netrvalo dlouho. Vítek ze Švábenic veliké jmění promarnil a již roku 1314 byl na mizině.

 

Pro Jehnědí rok 1297 znamenal mnoho. Vedoucí místo v krajině a veškerý význam se převedl do Heřmanic a Jehnědí od té doby upadlo na obyčejnou ves. Vítek držel velké dvořanstvo. Jednotlivým dvořanům dával za služby celé osady. Takovými dvořany byl Tvořimír z Chotěšin, Havlík z Kéblova (Džbánova). Dalšími dvořany Vítka ze Švábenic byl Havel ze Džbánova, Mikuláš z Koldic, Pešek z Hemže. Také ze dvora Jehnědského je Zemanské sídlo. Jehnědí stávalo se sídlem a majetkem zemana, ale středověká tvrz vystavěná nebyla, stačil zemanu opevněný dvůr. Václav z Jehnědí držel dvůr se čtrnácti selskými statky asi v roce 1404. Rod Václava z Jehnědí vymřel v roce 1437.

 

Další držitelé, Václav a Přibík, bratři z Jehnědí, prodali v roce 1471 všechno, co drželi, totiž některé selské dvory ve Sloupnici, ves pustou zvanou Štítka, pustiny na Hrádku a selské dvory v Jehnědí a ve Džbánově, to vše prodali výše jmenovaní bratři městu Litomyšli. Za dob poddanství od roku 1471 do roku 1848 patřilo Jehnědí městu Litomyšli robotou celkem 377 roků.

 

Nalézám, že v roce 1626 mělo město Litomyšl příjem od ouroků pololetního ze vsi Jehnědí a platili 13 kop, 41 grošů 6 denárů. Mimo to nechává se rychtářovi za jeho práci 20 grošů. Jednou v roce při vánocích z těchto věcí se odvádí do důchodu městského z obce Jehnědí:

z jednoho kusu pole 16 grošů, z paseky 24 grošů, z louky a pusté stráně 20 grošů, z humence nad Štítkami 10 grošů, z humence nad Horou 16 grošů, ze dvou studínek 4 groše.

Z hájemství Jehnědského utržilo se za dříví 4 kopy, 45 grošů.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 688

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.jehnedi.cz

 

literatura a prameny

 Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

 fotografie

 

 

 

Hrádek >>

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 20.2.2012