Kód CZ

Čistá

(Litrbachy, Lauterbach)

Osada: Brlenka

Kostel sv.Mikuláše >>

Již r.1348 farní.1740 přestavěna loď.věž je starší s plechovou bání z r.18191) na portále 1772.

Původní ještě dřevěný kostel, ve kterém roku 1408 působil kněz premonstrát Rudolf (Petr Kdulinec šlechtic z Ostroměře) z Litomyšle, byl postupně přestavován na zděný. Roku 1583 dal postavit majitel litomyšlského panství hrabě Vratislav z Pernštejna gotické kněžiště kostela zděné. Na paměť této stavby je v kostelní klenbě vytesán jeho erb i erb jeho manželky Manriky de Lara.  Nový majitel panství hrabě Trautmansdorf byl též milovníkem umění. Dal roku 1740 pokyn ke stavbě nového kostela. Byla vystavěna hlavní a příční loď. Po dokončení stavby, ale kostel i fara vyhořely. Obě budovy byly opraveny a ke kostelu přistavěny dvě postranní lodě a vyvýšena věž na 37 m. Oprava byla ukončena roku 1772. Hrabě František Václav Trautmansdorf dal též ulít dva zvony, které byly ještě v roce 1745 vytažena na věž.  Oltářní obraz sv. Mikuláše je od římského malíře Ludvíka Šterna. Byl přinesen z Říma litrbašských farářem Adalbertem Kličkou roku 1764. Hodiny na věž kostela byly umístěny za působení faráře Šauera roku 1840.

Kostelní okna svatých z barevných skel daroval zdejší farář František Stejskal a obyvatelé obce začátkem 20. století. Působil zde od roku 1914 do roku 1934.

Roku 1930 byl kostel nově vymalován architektem Majerem z Prahy.

Obec byla elektrifikována roku 1932, rovněž kostel i fara. Po II. světové válce byly německé nápisy v kostele nahrazeny českými.

Od té doby kostel po dlouhá desetiletí již pouze chátral. V roce 1974 byla opravena elektroinstalace a později i varhany.

Celková oprava kostela, která zabránila úplné zkáze, byla započata v roce 1990. Za obětavého úsilí správců farnosti a finanční pomoci věřících probíhá dodnes.

  

 

Hřbitov

U kostela s barokními tesanými kříži1)

 

Brána na hřbitov

U kostela s barokními tesanými kříži1)

 

Fara

Patrová, s valbovou střechou, u kostela s roubeným patrem

 

Kaplička se sochou sv.J.Nepomuckého

Je součástí č.p. 252

 

Socha sv.Jana Nepomuckého

Uprostřed na hřbitovní bráně (ukradena po 2002)

 

Soška andílka

Vlevo na hřbitovní bráně (ukradena po 2002)

 

Soška andílka

Vpravo na hřbitovní bráně (ukradena po 2002)

 

Socha sv.Vojtěcha

Na pravé straně štítu kostela

 

Socha sv.Mikuláše

Na levé straně štítu kostela

 

Socha P.Marie

Ve výklenku štítu kostela

 

Křížová cesta >>

U cesty ke kostelu, postavena za faráře Františka Horského, litomyšlského rodáka, který zde působil do roku 1849, 7 zastavení

 

Kamenný kříž se sochami andílků

U silnice nedaleko Chlebounů u č.p. 171, 2.pol.18.stol.

 

Železný kříž

V předzahrádce č.p.21,roubenka v zatáčce

 

Kříž-sokl

Za plotem u vedlejší cesty, s reliéfy světců

 

Socha Nejsv.Trojice

Před vstupem na hřbitov, 1891, zrestaurována 2009

Nápis: SIEGEL 1891

  

 

Znak

Nad vstupem do kostela

 

Hostinec

Se sálem pod kostelem

 

Škola

U cesty ke kostelu

 

Dům č.p. 97

Památkově chráněný, s roubenou polygonální stodolou. Dům jako zajímavý a výrazněji starobylý objekt rozpoznali manželé Syroví v roce 2000. Delší dobu nevyužívaná výměnkářská chalupa byla předběžně pokládána za dobře zachovalý doklad typické výstavby 2. Poloviny 17. století. Důvodem pro zpracování podrobnějšího průzkumu se stalo dendrochronologické datování použitého konstrukčního dřeva, které určilo dobu stavby těsně před začátek třicetileté války. Podstatu mimořádné hodnoty domu tvoří kombinace jeho velkého stáří, celistvé zachovalosti jeho jádra (včetně

značné části stavebních řemeslných detailů) a jeho prostorové charakteristiky resp. stavebního charakteru světnice. Vzhledem k tomuto charakteru i zachovalosti je totiž dům (oproti dosud známým nejstarším stavbám tohoto typu) překvapivě starý - jeho obytná místnost už totiž nemá horní větrací okna, související se starší středověkou tradicí dymných jizeb, takže stavební charakteristika objektu jako celku je již vlastně typická pro mladší období výstavby vysočinských domů po třicetileté válce ve 2. polovině 17. století.

 

Dům č.p. 171

Zbytek původní usedlosti, jizba s dymným provozem, zachráněn manžely Syrovými. Dům pocházející z druhé poloviny 16. století obsahuje zachovalou „dýmnou jizbu“ a je patrně nejstarší dochovanou stavbou lidové architektury východních Čech. Památkově chráněný, krov dendrochronologicky datován roky 1581/82.

 

Usedlost

Proti sokolovně, s dřevěnou lomenicí a kabřincem, s něm.nápisem a letopočtem 1811 a 1930

 

Dům čp.21

1867

 

Hostinec

Linhart – U Chlebounů

 

 

 

Zpět na

okres

Panství Litomyšl

 Politický okres Litomyšl

1961 Okres Svitavy

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Ves Čistá (dříve Litrbachy, německy Lauterbach) leží 4 km východo-jihovýchodně od Litomyšle po obou březích řeky Loučné. Lokalitu Starých Litrbach (patrně pozdějších Benátek) a Litrbach (jak uvedeno nynější Čisté) spojuje novodobá historiografie s existencí slavníkovského hradiska (zmiňovaného v Kosmově Kronice české k roku 981), jehož lokalizaci kladla starší historiografie do prostoru severozápadního návrší současného litomyšlského zámku. Ves Litrbachy vnikla patrně již ve 13. století kolonizační činností litomyšlského premonstrátského kláštera. V písemném materiálu je ve tvaru villa Luterbach" prvně zmíněna k roku 1347 v listině vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly, kterou (na žádost papeže) učinil zmíněný biskup majetkové narovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou, přičemž se ves Litrbachy stala majetkem biskupovým. Listinným pořízením z roku 1398 vlastnil tehdejší litomyšlský biskup Jan IV., řečený Železný, celou ves s výjimkou kapitulního mlýna. K témuž roku se v Litrbaších zmiňuje též svobodná rychta. Roku 1412 osvobodil biskup Jan IV. ves od odúmrti. Po faktickém zániku litomyšlského biskupství k roku 1421 byla ves Litrbachy součástí litomyšlského zámeckého panství, a to až do zániku patrimoniální správy v roce 1848.

     Místní farní kostel sv. Mikuláše byl (spolu s filiálním kostelem v Trstěnici) od roku 1350 součástí poličského děkanátu. Roku 1677 se ve věži (zvonici) kostela nacházely 4 zvony a roku 1740 byla přestavěna loď kostela (poslední zásadnější opravou kostel sv. Mikuláše prošel v devadesátých letech 20. století).

     Od roku 1850 byla obec Litrbachy součástí politického okresu Litomyšl, v letech 1960 až 2002 pak okresu Svitavy; nyní je součástí Pardubického kraje.

     Převážnou část obyvatelstva tvořili do roku 1945 Němci; po jejich vysídlení v poválečném období a příchodu českých osídlenců došlo roku 1947 ke změně názvu obce Litrbachy (německy Lauterbach) na obec Čistou.

 

     Podle Antonína Profouse se název obce Lauterbach, resp. Litrbachy přikláněl v českém jazyce k adjektivu ľútý = lítý (prudký, hrozný, divoký); český ekvivalent Litrbachy však mohl být prý též odvozován od názvu Litomyšl (srov. Litrbachy). Dle mého soudu je tato slovní konstrukce poněkud krkolomná; mnohem jednodušší se zdá být německé označení obce od řeky Loučné (Lauterbach = Čistý potok), jež obcí (a ostatně i Litomyšlí) protéká. Od názvu Lauterbach = Čistý potok, též Čistá voda, již není daleko k současnému názvu obce – Čistá.

     Znakové privilegium nebylo obci Čistá nikdy vydáno. Vyobrazení symboliky obce se nedochovalo ani na otiscích pečetního typáře ani na otiscích razítek. Během tzv. první republiky byl užit na úředním razítku symbol lva, znaková figura Československé republiky, která ale neprezentuje symboliku obce.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

1657 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.obec-cista.webovestudio.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2)E.Poche, Umělecké památky Čech

3) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

4) Lubomír Tláskal, Ing., ČVUT

 

 

 

Kód CZ

Brlenka

(Brünnersteig)

Kaplička

Se schůdky před vstupem zcela bez jakéhokoli vybavení volně přístupná, nedávno opravená

 

Kamenný kříž

Vedle kapličky leží položený na kuláncích už poměrně dlouhou dobu. Obnoven 2012

 

 

 

Ves u lesní cesty ubíhající ze silnice mezi Čistou a Gajerem. Původně dřevařská osada.

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.2.2012