Kostel sv.Prokopa, Chotovice, politický okres Litomyšl

Kostel sv.Prokopa

Chotovice, pol.okres Litomyšl

Ve 14.stol. farní, od 1677 filiální do Nových Hradů, budova asi ze 14.stol.uprostřed hřbitova nad vesnicí¹⁾

(fihální do Nov. Hradů) byl již v XIV. stol. farní; r. 1677 byl fihální a měl 3 zvony.

Orientovaná budova (obr. 7.) z lámané opuky s gotickým kněžištěm asi ze XIV. věku, obdélníkovou lodí a věží čtyřbokou na západ, průčelí, stojí uprostřed hřbitova nad vesnicí. Střecha sedlová, s plechovým sanktusem, na věži čtyřbnký stan s plechovou bání.

Kněžiště 6-6 w dl. a 3-25 m šir. má křížovou klenbu o jednom poli křížovém a šestipaj^rskovém závěru do pěti stran osmihranu. Klínovitá žebra s dvěma žlábky spočívají na sloiipovitých pnporách s hlavicemi valně poškozenými a stýkají se v hladkých svornících. V závěru a jižní stěně čtyři štíhlá okénka lomená, bez kružeb. Sanktuáilk gotický v sev. stěně, 0-92 w vys. a 0-50 m šir., s hrubou lichou kružbou a mřížkou prosté kovanou (obr. 8.)

Loď 15-8 m dl. a 6-3 w šir. má hladké stěny a nová okna. Vítězný oblouk je lomený, na hranách otupený. Podkruchtí a kruchta ve věži otvírají se k lodi polokruhovými oblouky; v polokruhovém okénku zbytek sklomalby, žlutý kalich v modrém poli, asi ze XVI. stol.

Na hlav. oltáři dřevěná socha sv. Prokopa nevalné hodnoty a dovedně řezaný akanthový rám z I. pol. XVIII. stol.

Čtyři cínové svícny, barokní, 0-50 w v\'s., trojnohé; na noze jednoho vyryt letopočet 1660 a nápis:

NÁKLADEM ZADVZI CHOTOW = ! ZA KNIEZE MARTINA RIBECKEHO A IAKVBA_J | STOKLASI STARS KOSTEL r:.

Zvony: i. Vys. 0-63 m, v pr. 075 ?». U koruny pod ornamentem rostlinným nápis: IN HONOREM MATRI ET S. PROCOPIO ME FVNDENDAM DĚDIT EXTIRPATA obr.s. chotovice. Kostel HERES MATHIAS CIRHEIN. Pod tím pásek a čtyři sv. Prokopa. sanktuarium. věnce; na plášti reliéf sv. Prokopa, Floriána, Vojtěcha a P. Marie a nápis: PRZELIT W LETY 1714 Z NÁKLADY CZELE OBCZE ZDEGSI.

2. Vys. a v pr. 0-49 m, hladký; u koruny minuskulí:

iimi0ú0'fflrrfrunsiP(}ui]sz5 uonDSMPrfíJíiMMI

{Petr KonviVr z Vy . Mýta 1462.*) ^{*)
Srovnej legendu Petra Konvářc na prostřednini zvoně děka".ského kostela ve Vys. Mýtě. (Soiqiis XVI., (-br. ij-;.)}

Na ostrohu, který se zvedá od Nových Hradů, můžeme spatřit malý kostelík. Jeho silueta na nás dolů shlíží přes borové větve. Vesnička pod ním patří k jedněm z nejstarších: uvádí se už r. 1142 jako ves klášteru sedleckého. Zemřelý Mons. Josef Malý, morašický farář, velký znalec kraje, o Chotovicích napsal: „V Chotovicích patrně sedlecký klášter dal podnět k postavení kostela a fary, a to snad brzy po svatořečení sv. Prokopa, které bylo v Římě roku 1204. Snad to bylo ještě dříve, než byl postaven kostel sv. Jakuba Staršího v Nových Hradech……“

V zakládací listině cisterciánského řádu sv. Bernarda je uvedeno jméno vesnice Hotovice, což historikové přepisovali jako Holovice či Chotusice, ale jsou to naše Chotovice, které se i později v seznamu kostelů nového biskupství Litomyšl uvádějí pod jménem Kochovitz, tedy chybně. Z farářů známe jediného Řehoře, který si snad r. 1406 vyměnil faru s Havlem, ale už následujícího roku tam zemřel. Ví se pak, že v husitské době se stal kališnickým, zvláště za doby, kdy přívrženci Jednoty Českých Bratří, Kostkové z Postupic, měli od roku 1436-1557 v držení Nové Hrady. V nastalé době pobělohorské se svatoprokopský kostelík stal opět katolickým.

Při opravách v roce 1903 se přišlo na stěně za oltářem na tento nápis: "Dokonáno dílo toto 1589, den páteční od Vlachů, ten pátek před sv. Vavřincem - za bytu mého, kdy jsem byl zde farářem. Kněz Václav, rodič mejtskej, syn Jana Sekery. A dáno od něho tomu mistru kop 774 a jeden groš." V 17. století náležela ves k sousednímu novohradskému panství a chotovický farní kostel, za třicetileté války opuštěný, byl v té době obnoven a stal se filiálním kostelem Nových Hradů.

Tereza Nováková v místopisu „Čechy Východní“ z roku 1905 o Chotovicích píše: „Ty doby dávno minuly, kdy hojně živých přicházelo sem pobožnost konat…… Chrámek na ostrohu chátrá – snad, než naň dostačí skrovná prý fundace, rozpadne se docela.“ Spisovatelku by jistě potěšilo, že její pochmurná prognóza se nenaplnila. Kostelík stojí dál.

Dne 28. března 1942 postihla kostelík velká ztráta. Tohoto dne musely být odevzdány okresnímu úřadu dva zvony, které byly později roztaveny a materiál použit na výrobu zbraní pro německou armádu. Velký vážil 219kg a nesl nápis „V kříži naše spása“ – Malý zvon (umíráček) vážil 36kg. Měl nápis: „Odpočiňte v pokoji – po boji“. Oba zvony byly ulity mistrem Buřilem v roce 1925 v Kuklenách u Hradce Králové. V roce 1960 se kostelík dočkal nové šindelové střechy. Velkou zásluhu na této akci měli P. J. Mokrý a P. Kulhavý. Odborné práce a dozor vykonal pan Sádecký z Makova.

Zdroj: Soupis památek historických a uměleckých v království českém