Rudoltice

(Rudelsdorf)

Kostel sv. Petra a Pavla (farní) 2) A)

zbouraný r. 1804, byl původně dřevěný, malovaný s oddělenou zvonicí.

Dnešní kostel sv. Petra a Pavla byl postavený v l. 1804 - 1807. Jednolodní, obdélníkový, se čtvercovým presbytářem a západní věží přistavěnou r. 1808. Loď sklenutá valenou klenbou s lunetami a pásy, presbytář plackou. Kruchta na dvou pilířích, podklenutá plackami. Hlavní oltář od J.Bartoše z Dobrušky z r. 1812, upravený r. 1859, s bočními sochami sv. Josefa a Jáchyma z 1. pol. 19. stol. Zařízení vesměs od J. Bartoše z 1. pol. 19. stol.

již v r. 1439 poprvé oficiálně zmíněny jako obec s kostelem a farou. Na místě současného kostela stál starý dřevěný kostel, o jehož oddělené zvonici pochází písemná zmínka z r. 1542, což ale neznamená, že nebyl postaven dříve. Dříve nalezený materiál ze zbytků tohoto kostela dosvědčuje, že byl uvnitř zdoben malovanými erby dřívějších majitelů panství Kostků z Postupic, Pernštejnů. Hrzánů a jiných. Stáří kostela dokazuje také nápis na nejstarším zvonu: „Fusa in honor Domini anno MCCCLXVI (Ulit ke cti Boží v r. 1466). Tento starý dřevěný a patrně již nevyhovující kostel byl zbořen před dokončením nového kamenného kostela v r. 1807.

Na stavbu nynějšího kostela sv. Petra a Pavla byl použit materiál vybouraný z vyhořelého barokního Nového zámku na Zámeckém vrchu nad Rudolticemi, k čemuž vydal r. 1798 reskript kníže Alois I. z Lichtenštejna, tehdejší majitel lanškrounského panství. Stavba byla provedena a dokončena za panování jeho bratra Jana I. Josefa z Lichtenštejna v době napoleonských válek v letech 1804 – 1809.

Kostel byl vyprojektován v r. 1799 vídeňským architektem Josefem Hardtmuthem. (Postavil také např. kostel v České Třebové a Dolních Libchavách). Stavba pozdně barokního kostela proběhla pod vedením zednického mistra Wenzela Doemela ze Žichlínka.

Stavba začala 2. května 1804 kopáním základů, 28. května 1804 byl položen základní kámen. V roce 1806 byl kostel pod střechou, v r. 1807 byla hotova klenba, v l. 1808 – 1809 byla dokončena stavba věže. Slavnostně vysvěcen byl v létě 1809 farářem Franzem Müllerem, který však rok nato zemřel a je pohřben u kostelní zdí.

Náklady na stavbu kostela obnášely 10.439 guldenů. Vnitřní zařízení bylo doplňováno postupně díky darům a nadacím obyvatel Rudoltic. 1811 byly zhotoveny lavice, r. 1813 vytvořili kazatelnu bratři Antonín a Václav Prochaskovi. Hlavní oltář byl vytvořen r. 1812, obraz malíře Wigena znázorňující mučedníky sv. Petra a Pavla byl za 1.100 guldenů zakoupen v r. 1815. Křížovou cestu vytvořil Dominik Umlauf z Kyšperka. V r. 1814 byly varhanářem z Králík usazeny provizorní varhany. Nové varhany byly instalovány 8. října 1826 stavitelem varhan Franzem Hartwichem z Brna za cenu 800 guldenů. Generální opravu varhan provedl r. 1890 vídeňský varhanář Josef Neschuta.

 

Fara

barokní z l. 1770 - 94.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého 2)

 z r. 1737

 

[Socha P.Marie] 2) A)

z r. 1775, před farou

 

Socha P.Marie 2)

Při cestě k zámku, 1894

 

 

 

Socha Nejsv.Trojice 2)

na soklu z r.1807.

 

 

Socha Piety 2)

Před vsí u silnice do Ostrova,1800

 

 

[Kamenný kříž] A)

na silnici  do Damníkova z r.1800 s reliéfem na podstavci.

 

Kamenný kříž s pietou

před kostelem s klečící Máří Magdalenou z r. 1741

 

 

[Boží muka] 2) A)

nad silnicí k Ostrovu z r. 1696,

 

Kamenný kříž 2)

z r. 1769 s reliéfem na podstavci, při silnici na Lanškroun

 

Kamenný kříž 2)

Misijní, na hřbitově, 1903

 

Památník padlým B) >>

Pod kostelem, nová deska 2004

 

 

 

Nový zámek >> 2)

postavený podle plánů D. Martinelliho a snad i Antonia Sally. Základy položeny v r. 1700, práce zastaveny r. 1702, r. 1708 opět pokračováno, stavba ve zdivu hotova r. 1711 a dokončena r. 1712.

R. 1714 zámek vyhořel, r. 1717 pořízen nový krov,  r. 1756 rozkaz zámek zbourat. Snesen až na levé křídlo, zbytek obdélníkový, třípatrový, s jihozápadním zaobleným nárožím se šnekovitým schodištěm, v přízemí rustik., patra spojena lisenovými rámci.

 

 

Škola

Empírová, 1.pol.19.stol., zcela utilitárně přestavěna

 

Dům č.p. 5  >>

Klasicistní s portikem, přízemní

 

Dům č.p.

S roubeným domem

 

[Rychta]

Vyhořela

 

Dům

1834

 

Dům

1836

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Lanškroun, s.o. Lanškroun

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce B) >>

 1304

Osada Rudolfsdorf (Rudolfova ves) pravděpodobně vznikla mezi lety 1250 – 1270 při kolonizaci zdejšího kraje. Jméno obce buď odkazuje na lokátora nebo může souviset se vztahy českých pánů k Habsburkům. Jestliže se před městem Lanškrounem setkáváme s Rudolfsdorfem a za městem s Albrechtsdorfem (Albrechtice), mohlo to mít souvislost s podporou rodu Drnholců Habsburkům Rudolfovi a Albrechtovi. Potom by pojmenování mělo politický význam a muselo by být stanoveno asi po roce 1280. Další pojmenování obce v historii byla Rudolphi villa (latinský název), Rudlstof, Kraabesn a Kraabeszwecka. Poslední dva jmenované odkazují na výskyt raků v místním potoce, což se dostalo i do obecního znaku. První písemná zmínka o obci pochází z 21. května 1304. Zbraslavským mnichům již nestačily příjmy z lanšperského panství, a proto jim král Václav II. daroval i lanškrounské panství. S lanškrounsko-lanšperským panstvím byly Rudoltice spojeny po celý středověk.

Vrcholný středověk

Kolem roku 1350 jsou Rudoltice uváděny jako obec s kostelem. Na místě dnešního kostela stál původně kostel dřevěný. Věž stála odděleně a stranou na místě nad dnešním přístupovým schodištěm. Podle farní kroniky měl tento starý kostel prastarou gotickou malbu s erby pozdějších majitelů panství se zvířecími hlavami, hráběmi a muži – znaky Pernštejnů, Kostků z Postupic a Hrzánů. Bádání nadučitele Jandla (70. léta 19. století) vedla k poznatku, že rudoltický kostel byl bezpochyby jedním z nejstarších domů Božích v širokém okolí. Potvrzovaly to dřevěné fošny, které podle své povahy pocházely z dávného hraničního pralesa. Roku 1358 přešlo lanškrounsko-lanšperské panství do majetku litomyšlského biskupství. V této době se také objevuje novější podoba jména obce: z Rudolfsdorf se stává Rudelsdorf. Z následného období husitských válek se zprávy o Rudolticích nedochovaly. Celé oblasti se zmocnili táborští vůdci. Po zániku násilnického husitství se v celých východních Čechách rozšiřovalo pokojné hnutí Českých bratří. Lanškroun byl hlavním styčným bodem díky Tomášovi Německému a Michaelu Weissovi. Stejně jako v jiných místech vznikla i v Rudolticích tehdy německá obec Bratrské církve.

Roku 1434 celé panství obdržel přívrženec panské jednoty a bývalý horlivý stoupenec husitů, Vilém Kostka z Postupic. Rod Kostků z Postupic vlastnil panství do roku 1505, kdy umírá Jan Kostka z Postupic, aniž zanechává mužské potomky. Sňatkem dcer Anny a Markéty s Janem a Vojtěchem z Pernštejna obdržel panství rod Pernštejnů. Roku 1588 celé lanškrounsko-lanšperské panství koupil za 43 500 kop českých grošů od Jana z Pernštejna Adam Felix Hrzán z Harasova .

Pobělohorské období

Roku 1619 byla vesnice i s celým panstvím převedena na rod Lichtenštejnů, za kterých (po roce 1628) probíhala násilná rekatolizace.[zdroj?] V roce 1645 se do místního kraje dostali Švédové, obyvatelům odvedli dobytek a vymáhali výkupné. Z císařské strany činili to samé Charváti. 12. srpna 1645 se u rudoltického farního lesa objevilo 15 charvátských jezdců a přepadli z vrchu Rudoltice. Celkově Charváti ukořistili z Rudoltic, Damníkova a Ostrova 400 kusů hovězího skotu a 5 stád ovcí. Došlo i k ručním potyčkám mezi pleniteli a sedláky. Tak byl jeden hospodář usmýkán k smrti. Dále docházelo (až do uzavření vestfálského míru, 1648) k drancování a vypalování statků.

Roku 1680 byly Rudoltice zachváceny morem. Zemřelo tolik lidí, že mnoho statků zůstalo zcela prázdných. Znovu osídleny byly až roku 1682. Z roku 1683 pochází první zmínka o škole. Vyučování se konalo zpočátku v soukromých domech a účast na něm byla dobrovolná. V letech 1698-1712 dochází ke stavbě Nového zámku.

Nový zámek

Kníže Hans Adam I. z Lichtenštejna byl, jak je představován v Landskroner Heimatbuch, velký stavitel. Poněvadž lanškrounský zámek, který vznikl ze starého augustiniánského kláštera, vypadal zchátrale a nedostačoval požadavkům pohodlného bydlení v prostředí obklopeném přírodou, byl panskými úředníky navržen rudoltický vrch. Knížeti se velice zalíbil. Dvanáct let se pracovalo podle plánů stavitele Antonia de Sala na této velkolepé stavbě. S údivem popisuje lanškrounská pamětní kniha, že bylo zapotřebí 330 sáhů pevného provazu k vyměření pozemku. Již roku 1698 se začalo s počátečními pracemi a stavební činnosti oživily svým ruchem celou oblast. Pro dohled nad pracemi byl dosazen jako inspektor hospodářský rada Karl Herzschläger. S rudoltickými sedláky, jimž patřil pozemek, musela být kvůli vyplacení vedena složitá jednání. Byly vykopány hluboké sklepy a k tomu dopraveni horníci z Mährisch Aussee. Část sklepů je zachována i v současnosti. Před velkolepým schodištěm se nacházel malý rybníček o délce 23 sáhů. Z Moleteinu byly dopraveny kamenné bloky, přímo na Zámeckém vrchu byly opracovávány. Přitom prý zahynulo množství koní robotníků. Cihlář Tausch z Lanškrouna dodal 59 000 cihel, vápno dodával zednický mistr Andreas Waldmüller z Damníkova. Následkem válečných událostí musely být roční výdaje omezeny na 6000 zl. V roce 1714 ale vypukl požár, který nádhernou stavbu zničil. 1718 byla znovu vystavěna, podruhé však vyhořela. Údajně si tesaři rozdělali na půdě oheň, ale zapomněli ho uhasit. Nyní stojí pouze severozápadní roh budovy.

18. století

Roku 1742 se na lanškrounském panství začínají pěstovat brambory. První sklizeň měli v Rudolticích. 1755 je v obci zrušena duchovní správa a Rudoltice jsou přifařeny k Damníkovu. Farnost je obnovena roku 1766, kdy je i ustanoven první farář. Spravuje farnost deset let. První byt faráře měl být na místě dnešní farní stáje, nacházela se tam i první místní škola, dříve než přesídlila do vlastních prostor. Za faráře Engelberta Nagela (1770-1794) byla postavena nová fara. Roku 1775 je na základě nového zákona o lidové škole přijat za učitele Johann Anton Kosch. Pocházel z Valteřic a provozoval k vylepšení svých příjmů také obchod se lnem a přízí. Nechal před školou postavit sochu Matky boží. 23. června 1797 navštívil Rudoltice kníže Alois I. z Lichtenštejna. Prohlédl si zchátralý kostel a nařídil stavbu nového. 1802 se uskutečnila jeho další návštěva.

19. století

V letech 1804-1809 probíhala stavba kostela. Jejím stavitelem byl Josef Hardtmuth, který byl ve službách knížete Lichtenštejna. (V okolí postavil také farní kostel v České Třebové, zámek u Litovle a kostel v Dolních Libchavách.) V této době také probíhaly napoleonské války a všeobecně panovala velká chudoba. Ve farní kronice lze číst: „Drahota byla v r. 1806 den ode dne větší… finanční starosti ohrožovaly také stavbu kostela.“[1] Věž byla postavena roku 1808, celá stavba ukončena 1809. V novém kostele brzy na to slavil nově vysvěcený rudoltický kněz Johann Süß svou primici. Ve stejném roce došlo k požáru fary.

Roku 1829 byla budována okresní silnice Lanškroun-Svitavy vedoucí dolním koncem obce. V letech 1831-1837 byla stavěna nová škola. V rámci stavebních příprav byla přestěhována socha sv. Jana Nepomuckého. Roku 1835 Peter Praus zřídil spodní tkalcovský sál, pozdější hostinec, dnešní obecní úřad. 1845 byl zahájen provoz na trati Olomouc-Česká Třebová. Na této trati bylo vybudováno i nádraží v Rudolticích. Původní nádraží byla zastávka s jednou průběžnou kolejí. V letech 1847-1848 v Rudolticích probíhají nepokoje, pořádek je nastolen armádou. Za rakousko-pruské války (1866) jsou ve vsi nuceně ubytováni vojáci. Na silnici mezi Rudolticemi a Damníkovem probíhají ústupové boje. O pět let později (1871) zaniká Prasova tkalcovna. Budova je nabídnuta tabákové továrně, provoz se ale nevyplácí a tak zde továrna zaniká. K roku 1878 už je škola trojtřídní, jedna třída musí být vyučována v Prausově budově, až po šesti letech dochází k nástavbě školy. Roku 1885 je do provozu uvedena lokálka z Rudoltic do Lanškrouna.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Při první světové válce zahynulo 38 rudoltických občanů. 12. června 1927 byl vysvěcen nový kostelní zvon, stejný rok v září zahájila činnost nová menšinová česká škola. Navštěvovalo ji průměrně 17 dětí. V únoru 1929 se dostavily kruté mrazy (až kolem – 40°) a způsobily mnoho škod na ovocných stromech. Dle úředních záznamů v Rudolticích zmrzlo 1141 jabloní, 553 hrušní, 176 třešní a 2675 švestek. Nové ovocné stromy byly vysazovány až novými obyvateli po válce. V roce 1933 (v návaznosti na zdvokolejňování trati Praha-Olomouc) byla Rudolticím předána nová nádražní budova. Ve 30. letech také probíhala elektrifikace obce. 1931 byly zřízeny domovní přípojky a osvětlen kostel. 1939 obec získala vlastní poštovní úřad. Za posledního německého starosty a ředitele školy Aloise Süße bylo zřízeno sportovní hřiště a rybník ke koupání. Posledním německým farářem byl Wenzel Schinkmann – Langer.

Během druhé světová války zahynulo 50 místních občanů, dalších 11 bylo nezvěstných; civilních obětí bylo 20, dalších 16 nezvěstných. 21.května 1945 byli němečtí muži shromážděni a asi 40 z nich odvlečeno na Sibiř, někteří zastřeleni. 26.června 1945 byla první skupina obyvatel nucena s opustit Rudoltice – přes sběrný tábor v Lanškrouně byli po železnici vyvezeni do Německa. Někteří řešili situaci zapálením svého domu a spácháním sebevraždy. Transporty se děly ještě v průběhu roku 1946. Hlavní osídlovací oblasti rudoltických vystěhovalců jsou Heidelberg, Mannheim, Schwetzingen a oblast kolem Regensburgu. Od května 1945 – až do roku 1947 přicházeli noví čeští obyvatelé.

Poválečný vývoj

1946 – ustanoven MNV.

1949 – založeno JZD a zřízen místní rozhlas

1950 – vysázen obecní sad

1952 – zahájena stavba jeslí, postavena hráz nad rybníkem a zřízeno koupaliště.

1954 – zřízena místní knihovna a založen Svazarm

1955 – zřízena čtyřtřídka

1960 – obec spadá pod nový okres Ústí nad Orlicí

1963 – oprava školy, náklady 100.000,- Ksč.

1964 – zabudování sirény na požární zbrojnici

1971-1975 – výstavba prodejny, veřejného osvětlení a rozhlasu

1976 – výstavba 40 nových bytů na sídlišti u KD (I.sídliště)

1979 – ukončena výstavba II. sídliště a přistěhování nových občanů

1981 – započata výstavba mateřské školy

1983 – zahájena novostavba bytovky Státního statku Lanškroun na začátku II. sídliště

1985 – zřízení poštovního úřadu s PSČ 561 25 v budově bývalých jeslí

1990 – první svobodné volby do zastupitelstev, starostou se stává RNDr. Oldřich Kolomý (ODS)

1992 – dokončení opravy kostela a fary s pomocí sbírky občanů SRN

1996 – zahájena plynofikace obce, otevřena myšlenka výstavby 71 obecních bytů

 

Rok

obyv.

domů

1837

1296 N 

 

1855

1408 N

1869

1244 N

1880

1187

1890

1077

1900

1090

1910

1139

1927

1086 N

 

1930

 

 

1945

966 

 

1950

757

1961

 763

 

1970

744 

 

1980

913

1990

884

2001

 906

 

2010

1599

 

www.rudolfce.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2)  E.Poche, Umělecké památky Čech

 

A) rudolfce.cz (3.11.2013)

B) wikipedie.org (3.11.2013)

 

 fotografie

 30.3.2002, 4.8.2004, 27.8.2005

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 2005