Ostrov

(Michelsdorf)

Kostel sv. Mikuláše (Farní) B) 2)

pozdně barokní, postavený r. 1773, věž přistavěna r. 1798. Jednolodní, obdélníková, s věží v západním průčelí a čtvercovým presbytářem se sakristií (přízemí bývalé věže) na jižní straně. Loď sklenutá 3 poli křížové klenby bez žeber, oddělená pásy sbíhajícími na pilastry, presbytář rovněž křížovou klenbou. Hlavní oltář s 2 světeckými sochami z 2. pol. 18. stol., kazatelna z 2. pol. 18. stol., křtitelnice z pol. 19. stol.

 

Fara

Po 1945 Mateřská školka

 

Hřbitov

Kolem kostela s barokní branou

  

 

Kamenný kříž

Před kostelem, 1851

 

Kamenný kříž

Pod rychtou

 

Železný kříž

V obci, 1868

 

 

 

 

Památník padlým

1914-18, 1925

 

 

Památník padlým rudoarmějcům

Na hřbitově, 1945

Pomník B)

pomník odhalený císařem Josefem II. v roce 1882

 

Památník

Nad obcí

 

Jubilejní kámen C)

Kámen přibližně trojúhelníkového tvaru, opatřený německým nápisem. V horní lichoběžníkové ploše kamene je vytesán špatně čitelný nápis: „L jähr. / Reg. Jubil. MCMVIII.“ Ve spodní zahloubené obdélníkové ploše je vyryt následující text: „Fürst Johannes  / "Eichen" / xxxx jähr. Reg. Jubil. / XII. Nov. MDCCCXCVIII.“ Památník se nachází jihozápadně od Ostrova.

 

 

Rychta B) 2)

nově postavená po požáru r. 1777, opravená r. 1822, o patro zvýšená r. 1877. Obdélníková, jednopatrová, členěná pilastry, kryta mansardovou střechou(1930 ještě valbová?). po 1945 JZD

Mlýn č.p.29 B) 2)

postavený r. 1762, obdélníkový, dřevěný, opravený r. 1842. po 1945 zcela přestavěn

 

 

Škola

Ve středu obce, patrová

 

Usedlost

   

 

Usedlost

 

Usedlost

 

Zpět na okres

Panství Lanšperk

 Politický okres Lanškroun, s.o. Lanškroun

1961 Okres Ústí nad Orlicí

2003 Pověřený městský úřad Lanškroun

 

Historie obce B)

villa Michaelis 1292

I přes malou vzdálenost, která dělila Ostrov od Lanškrouna, patřila ves od svého vzniku na Lanšpersko. Poprvé je připomínána jako villa Michaelis v roce 1292 první donační listině krále Václava II., jíž daroval Lanšpersko jím založenému klášteru na Zbraslavi. Podruhé je připomínána roku 1304 jako Michelsdorf v druhé darovací listině, v niž panovník kromě Lanšperka přidal cisterciákům ještě Lanšpersko. Jako půdorys této lánové vsi, tak i původ jejího jména (z osobního jména lokátora-zakladatele) vypovídají o tom, že byla založena německými kolonisty. Už před husitskými válkami je do Ostrova zřejmě začal počešťovat. Zatímco ještě roku 1412 je zmiňována v listině litomyšlského biskupa Jana Želivského pod německým názvem Michelsdorf, v roce 1417 se poprvé objevuje jeho české pojmenování jako Vostrev v třebovské městské knize.

Nejstarší zprávy o zdejší rychtě, jejíž držitel zastupoval ve vsi vrchnost a byl od ní obdařen značným majetkem, pocházejí z roku 1362. Po Velikonocích toho roku vydal litomyšlský biskup Jan ze Středy listinu listinu pro Kateřinu příjmím Kuncka, která spolu s manželem držela svobodnou rychtu, zděděnou po svém otci Mikuláši Frankovi. Svým privilegiem biskup Kateřině potvrdil obdarování k této rychtě (v podobě dvou lánů a čtyř prutů svobodných rolí, mlýna se dvěma koly a práva držet k rychtě ševce), které získal od někdejšího administrátora biskupství Matyáše její otec.

Od roku 1349, kdy je v Ostrově zmiňován farní kostel, byla ves sídlem samostatné farnosti až do začátku třicetileté války. V této době byl Ostrov, podobně jako celé okolí Lanškrouna, protestantské. Po svém nástupu ale nový majitel Lanškrounského panství vypověděl všechny evangelické duchovní ze svých statků. V těžkých letech třicetileté války pak fara v Ostrově zanikla - nejen kvůli nedostatku katolických kněží. Přestože byl roku 1628 Ostrov v nejbližším okolí Lanškrouna nejlidnatější vesnicí, válkou postižení obyvatelé by nebyli schopni svého duchovního pastýře uživit. Od dvacátých let 17. století tak byla vesnice přifařena k Lanškrounu a až v roce 1677 přidělena do kolatůry fary čermenské. V této době (1677) probleskla i v Ostrově morová nákaza, která postihla lanškrounské předměstí.

Obživu obyvatel Ostrova přinášelo odedávna téměř bezvýhradně hospodaření na svých usedlostech. Do poloviny 19. století kdy bylo zrušeno poddanství byli povinní robotovat tři dny v týdnu na majetku panstva.

I po zrušení poddanství byl život v Ostrově velice těžký. Zdrojem obživy bylo vlásenkářství. To je sběr lidských vlasů, které poté obchodníci vykupovali. Před první světovou válkou se tímto způsobem v Ostrově živilo několik desítek rodin.

Po roce 1850 se mnoho rodin vystěhovalo do Ameriky. Za třicet let tak poklesl počet obyvatel o čtyři stovky.

Školní vyučování začalo v Ostrove v polovině 18. století. Velmi živý byl v Ostrově spolkový život, vznikl zde nejstarší spolek dobrovolných hasičů, Vojenský spolek vysloužilců, tělovýchovná jednota. Spořitelní spolek Raiffeisen byl založen v roce 1900.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1137 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2006

598 

 

 

www.obecostrov.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

 

A) obecostrov.cz (7.11.2013)

B) lanskrounsko.eu (7.11.2013)

C) jubilejnikameny.euweb.cz (7.11.2013)

 

Fotografie z obce

27.8.2005

 

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 7.11.2013