Lanškroun

(Landskron)

Kostel sv.Václava 2) B)

Pův.P.Marie, děkanský, od 1377 v držení augustiniánů a tehdy vystavěn do současné podoby, 1768 postavena věž, barokně upravován.

má gotické jádro, první zmínka o něm je z r. 1350. Od r. 1377 byl kostel součástí augustiniánského kláštera, který sem byl přemístěn ze zaplavovaných míst mimo městských hradeb. Právě klášter se později stal po přestavbě dnešním zámkem. R. 1645 kostel vyhořel a bylo přistoupeno k barokní obnově. Věž kostela je z r. 1768. V 80. letech 19. století byl interiér pseudogoticky upraven. Novogotický je i hlavní oltář s obrazem Jana Kastnera.

Hlavní loď je orientovaná severním směrem, boční loď je přistavená r. 1653. Na východ orientovaný presbytář má gotickou klenbu s žebry. Na jižní části kostela najdeme přístavek se sousoším Getsemantské zahrady. Rokokové varhany z pol. 18. století. Výrazná rekonstrukce v 90. letech 20. století, díky akustice využíván i ke koncertním účelům.

 

Kostel sv.Anny 2) B)

Hřbitovní, barokní, 1700-5, G.P.Tencalla A Salla.

700-1705, a to z odkazu zemřelého lanškrounského děkana Václava Františka Zimpricha a za finanční podpory knížete Lichtenšteina.

Za autora projektu je všeobecně považován barokní stavitel Giovanni Pietro Tencalla. Tento architekt italsko-švýcarského původu působil na Moravě ve službách olomouckého biskupství, ale s výsledky jeho práce se můžeme setkat například také ve Vídni. Samotnou stavbu kostela sv. Anny však zřejmě realizoval některý z mistrů Antonia Sally nebo Domenica Martinelliho, který současně pracoval na vytvoření gigantického liechtensteinského Nového zámku na kopci nad nedalekými Rudolticemi.

vstupní bránavstupní bránalupa

Při kostele byl také ihned založen nový hřbitov. Jeho pozůstatky mohou být pro mnohé návštěvníky tohoto místa pozoruhodnější, než stavba samotného kostela. Hřbitov totiž sloužil – až do roku 1848 - převážně k pohřbívání zámožných a významných občanů města. Zachovalo se zde mnoho původních náhrobních pomníků ojedinělé sochařské kvality. Náhrobky, různé sochy a sousoší, ale například i městské domovní portály, pocházejí zejména z dílny sochaře a kameníka Christiana Hahna, který se do Lanškrouna přistěhoval od německého Hanoveru.

Hřbitovní kostel sv. Anny nepatřil nikdy k „bohatým“ církevním stavbám, a tak se nelze divit, že jeho první celková renovace proběhla až v roce 1841 díky financím knížete Aloise z Lichtenštejna. Hřbitov u kostela sv. Anny byl definitivně zrušen až roku 1893 (nebo 1903 ?). Interiér kostela je téměř bez mobiliáře (většina je restaurována, ale dnes již může být situace – samozřejmě – jiná), nachází se zde pouze hlavní oltář a malé varhany s ručním plněním měchů z konce 17. století. Kostel bývá v současnosti využíván i jako výstavní síň.

Závěrem bych rád přiblížil – původně augustiniánský - chrám sv. Anny a jeho pozoruhodnosti – včetně hřbitovního areálu – trošku blíže. Jedná se o kamennou budovu se sálovou lodí uzavřenou trojbokým presbytářem, přičemž stavební materiál pochází z lomu u nedalekých Albrechtic. K východnímu konci lodi přiléhají přístavky s emporou v patře, na západní straně se nachází dřevěná kruchta. Nad pilíři hřbitovní brány vidíme sochy Panny Marie a sv. Jana, nad obloukem kamenný krucifix s klečící postavou Máří Magdaleny.

Kostel je orientován oltářem k východu a jeho loď je členěna pilastry do třech polí, přičemž jednotlivá pole jsou zaklenuta valeně s výsečemi. Lichoběžníkový presbytář je zaklenut polovicí klášterní klenby s velikými výsečemi. Hlavice pilastrů jsou nedokončené, okna jsou půlkruhová. Exteriér stavby je členěn pilastry s toskánskými hlavicemi. V průčelí stavby můžeme vidět čtyři pilastry nesoucí kladí a nad ním nízký trojúhelníkový štít. Hlavní portál je opatřen kamennou obrubou s kapkami a svorníkem a zdoben vlysem s květy a hlavami andílků. Římsa je ozdobena šikmo vztyčenými římsovými úseky s koulemi a kartuší s nápisem ve švabachu: Heilige Anna! bitte für uns. Nad portálem je nika s mušlí, ve které se nachází socha sv. Anny se dvěma dětmi na rukou. V postranních polích vidíme sochy sv. Josefa a Jáchyma. Do jižního přístavku s emporou vede vchod s letopočtem dokončení stavby, tedy 1705.

Na hlavním oltáři můžeme vidět čtyřboký tubernákl s volutovými pilastry. Po stranách sedí andílkové z I. poloviny 18. století. Ve středu oltáře se nachází kaplička s dřevěným a zlaceným sousoším sv. Anny Samotřetí. Dále zde najdeme sochy sv. Zachariáše, Jana Křtitele a dvou starců. Nad nimi sedí postava Boha Otce se zeměkoulí, žezlem a dvěma anděli. Dolní postavy jsou bílé (s pozlacenými ozdobami), horní ve zlacených rouchách. Sochy pocházejí z roku 1761. Měly by zde být k vidění také postranní oltář se sochami sv. Blažeje a sv. Františka Xaverského nebo obraz Krista s rouškou kolem boků a v červeném plášti z I. poloviny 19. století.

Do hřbitovního areálu vede brána se segmentovým nadpražím. Na předsunutých pilířích – jak již bylo uvedeno výše – vidíme sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, nad obloukem je kříž s a Máří Magdalenu. Z hřbitovní strany najdeme vedle portálu vstupní brány sochy Panny Marie Bolestné s plačícím andílkem z roku 1719 a sv. Antonína Paduánského s Ježíškem na knize, pocházejícího z roku 1717. A – jak již bylo také zmíněno – velmi cenným artiklem jsou také náhrobní pískovcové desky, zdobené rokajovými, empírovými a biedermaierovskými prvky, včetně malého odděleného hřbitůvku Erxlebenovy rodiny s hrobkou z I. poloviny 19. století. Ke kostelu sv. Anny byly také přeneseny náhrobky se zajímavou výzdobou, pocházející ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Máří Magdalény.

Poslední celkovou rekonstrukcí prošel kostel sv. Anny s hřbitovním areálem v letech 1998–2000. Procházka po areálu bývalého hřbitova je fascinující nejen atmosférou místa, ale i pozoruhodnodtí přítomných funerálních uměleckých artefaktů.

 

 

 

Kostel sv.Máří Magdaleny 2) B)

Empírový, 1827, na místě kostela stával klášter augustiniánů, dřevěný kostel zbořen 1825.

Byl postaven v roce 1827 na místě augustiniánského kláštera, založeného již v roce 1371 biskupem z Litomyšle.

Ještě v roce 1822 zde stála klášterní špitální budova a v roce 1824 se na tomto místě nacházel starý roubený kostelík s kamennou podezdívkou a samostatně stojící dřevěnou zvonicí. Tento hřbitovní kostel, zasvěcený sv. Mikuláši a sv. Kateřině, byl zbourán počátkem roku 1825. Pod ním byly nalezeny základy a sklepy původního gotického kláštera. Původní účel tohoto místa připomíná deska na kostelní zdi, která oznamuje, že zde byl roku 1387 pohřben pozdější arcibiskup a zakladatel zdejšího kláštera Petr Jelito.

Nynější velký empírový kostel, dodnes občas nazývaný špitální, byl pak v letech 1825 – 1827 postaven díky nadaci Josefa Langera. Kostel je sálovou stavbou s půlkruhovou apsidou, kterou zdobí velká nástěnná malba. Loď je rozdělena na tři pole trojicí pilastrů a pásů. Na kruchtě, nesené třemi oblouky na toskánských sloupech, jsou umístěny varhany z I. poloviny 19. století.

V kostele se nacházejí tři oltáře z roku 1825, jejichž autorem je zřejmě rakouský malíř Johann Baptist Lampi mladší, který působil i ve Vídni nebo v Petrohradu. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Máří Magdaléně, vedlejší pak sv. Anně a sv. Josefovi.

Cenné náhrobky ze hřbitova u kostela byly přeneseny ke kostelu sv. Anny na opačném konci města. U kostela se nachází kříž z I. poloviny 19. století a náhrobek pruských husarů.Byl rekonstruován v roce 1912.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26660&orig=1

 

[Klášter Augustiniánů] 2)

při kostele sv.Máří Magdaleny, založen litomyšlským biskupem Petrem Jelitem 1371, přesunut k farnímu kostelu 1393

 

[Kostel sv.Mikuláše a sv.Kateřiny] 2)

na místě dnešního kostela sv.Máří Magdaleny založen litomyšlským biskupem Petrem Jelitem 1371 jako klášterní, roubený do roku 1825

 

[Hřbitov] 2)

kolem starého dřevěného kostela, dnes sv.Máří Magdaleny

 

[Hřbitov] B) E)

Kolem kostela sv.Anny, zrušený, množství renesančních náhrobků

Již nepoužívaný barokní hřbitov se může pochlubit bohatě zdobenými náhrobky. Na hřbitov kolem kostela vede brána se segmentovým nadpražím. Po stranách jsou sochy Panny Marie a Sv. Jana Evangelisty, nad obloukem kříž s klečící postavou sv. Marie Magdalény. Na hřbitově kolem kostela jsou náhrobní pískovcové desky, zdobené rokajovými, empírovými a biedermaierovskými prvky. Klasicizující sochařství rozšířila v Lanškrouně rodina Hahnů.

 

 

Hřbitov

U silnice na Štíty

byl otevřen v roce 1904 královehradeckým biskupem. Smuteční síň, hroby s pomníky klasickými, uměleckými v předválečném stylu i novodobě moderními, pomníky se symboly různé náboženské příslušnosti, katolické, protestantské, pravoslavné, ale také urny na hrobech, v urnovém háji a v kolumbáriu, rozsypová loučka, hroby české, německé i Rudoarmějce vybízejícího myslet na padlé ve válkách.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=98071&orig=1 http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=110179&orig=1

 

[Konvent Augustiniánů] 2)

Pův.augustiniánský klášter po 1393 zanikl 1425 kdy připadl do světských rukou

http://www.turistika.cz/foto/14738/45008/full_423c8a_Lanskroun-kostel-3.jpg

 

Děkanství  2)

Barokní, postavené augustiniány 1703-5, patrové. budova zdobena trojdílným kamenným portálem s latinským nápisem, jehož český překlad zní: Tato budova byla postavena na počátku panování Josefa I. (datovaným roku 1705).

 

Kaple sv.Františka Xaverského 2)

1807, vyhořela 1811

 

Husův dům E)

Modlitebna Husův dům vznikla v letech 1931 - 1932. R. 1948 se kazatelská stanice mění na farní sbor. 1987 - 1990 proběhla přestavba Husova domu na sborový dům. Původní Husův dům rozšířen o vestavbu bytu pro kazatele do střešního prostoru.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=24474&orig=1

 

Modlitebna pravoslavné církve E)

Chrám sv.Cyrila a Metoděje. Místo sloužící k setkávání věřících. Lanškroun je součástí Východočeského okružního protopresbyteriátu v Pražské eparchii.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=340126&orig=1

 

Mariánský sloup 2) A)

1684 A.Bayernhof a kameník K.Wölfel z Kladska.

Roku 1683 se městská rada rozhodla postavit na lanškrounském náměstí sochu Panny Marie jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Lanškrounští měšťané se obrátili na sochaře Andrease Castelliho (působil mimo jiné na Svatém Kopečku u Olomouce). Stavební kámen pochází ze sousedního panství Moravská Třebová. Roku 1684 byl mariánský sloup i se sochou Immaculaty dokončen.

Roku 1825 byl sloup opraven. Nová socha, udělaná podle původního vzoru, je dílem sochaře Adama Bayernhofa a kameníka Karla Wolfa z Kladska. Socha Immaculaty v obvyklém pojetí na sloupu s korintisující hlavicí a s hranolovým podstavcem, s dvojím soklem, spočívajícím na mohutném hranolovém stylobatu, na třech stupních. Na stěnách podstavce vpadlá pole s chronogramy.

Samotná socha Panny Marie stojí na draku, má sepjaté ruce a vzhlíží k nebi. Kolem objektu stojí osm sloupků novějšího data, mezi nimiž jsou nataženy řetězy. Vpředu na podstavci je kovový komplikovaně zdobený držák na lucernu, natřený stejně jako řetězy kolem sloupu, matnou kovářskou černí.

Poslední oprava se uskutečnila v roce 1997, kdy restaurátorské práce provedl Jaroslav Jelínek.

Na třístupňové základně, na níž je mohutná hranolová podnož, je třídílný podstavec: 1) dvoustupňový sokl s reliéfní výzdobou a nápisy; 2) jednoduchý hranolový dřík a 3) profilovaná římsa. Na římse je vysoký pilíř s entazí zakončený korintisující hlavicí, na němž stojí socha Immaculaty. Vpředu na podstavci nápis: "SACROSANCTEA VNITATI / IN / SVBSTANTIA / SANCTOSANCTAE TRINITATIS / IN / PERSONIS / DEO TRINO AC VNI / CIVITAS / LANDSKRONENSIS / DEIPARAE VIRGINI / SINE / LABE ORIGINAL CONCEPTAE / A PESTE BELLO IGNE / SERVATRICIS / CIVITAS / LANDSKRONENSIS". Vpředu dole na podstavci v kartuši nápis: "SUB PONTIFICATU / SANCTISSIMI / DOMINI NOSTRI / INNOCENTII XI". Vlevo na podstavci nahoře nápis: "DEVS PATER / CREATOR / VNIVERSORVM / QVI EST VITA NOSTRA / LIBERET NOS A PESTE / AVE / FILLA DEI PATRIS / QVI PER TE / SIT ROBVR NOSTRVM / IN NECESSITATIBVS". Vlevo na podstavci uprostřed nápis: " DEIPARA / IN SVBITIS IGNIVM CASIBVS LIBERATRIX / AVREA DEBETVR TIBI REGIA MATER AB ILLIS / PRO QVIBVS A SVBITO PROTEGIS IGNE LARES / AVRI MATERIES AN PVLCHRA SIT IGNE PROBATVR / QVID POSSIS AVRO GRATIAE IN IGNE PROBAS / VT TIBI PRO VARIO SINT GRATI MVNERE SERVI / SIT LANDSKRONA TVI TOTA CORONA THRONI / LANDSKRONAE O VIRGO BENEDICAT CIVIBVS ILLE / QVI SANCTÉ IN SANCTIS FINE CORONAT OPVS / DEVS PATER DEVS FILIVS DEVS SPIRITVS SANCTVS". Vlevo dole na podstavci v kartuši nápis: "SUB IMPERIO / AUGUSTISSIMI CAESARIS / LEOPOLDI I / HUNGARIAE ET BOHEMIAE / REGIS". Vpravo na podstavci nahoře nápis: "DEVS FILIVS / QVI IN FIGVRA PANIS / EST CIBVS NOSTER / ERIPIAT NOS / A FAME / AVE / MATER DEI FILII / QVI PER TE / NOS SALVET IN / TRIBVLATIONIBVS", "RENOVIERT 1936". Vpravo na podstavci uprostřed nápis: "DEIPARA / GENITRIX VITAE MORTIS ET CONTAGIONIS / PROFLIGATRIX / SI LICET VT REGNI LANDSKRONA CORONA VOCETVR / HIC PIA VIRGO TIBI TRIPLA CORONA DATVR / STELLEA CONCLVSA DABITVR PRO PESTE CORONA / NOXIA NE NOCEANT SIDERA VIRGO CAVES / RESTITVIS STELLAS QVAS TRAXIT CAVDA DRACONIS / HINC TIBI STELLATI EST GRATA CORONA POLI / ET QVIA PESTIFERA LVE VECTA VENENA COERCES / EFFERA SVB PEDIBVS COLLA DRACONIS HABES". Vpravo dole na podstavci v kartuši nápis: "SUB ARCHIEPISCOPATU / REVERENDDISSIMI AC CELSISSIMI / PRINCIPIS / IOANNIS FRIDERICI / EX COMITIBUS DE WALDSTEIN". Vzadu na podstavci nahoře nápis: "SPIRITVS SANCTVS / DEVS PACIS / ET / DILECTIONIS / QVI EST CHARITAS NOSTRA / PROTEGAT NOS A BELLO / ET SERVET IN PACE / AVE / SPONSA / SPIRITVS SANCTI / QVI PER TE / SIT NOBIS SOLAMEN / IN ADVERSITATIBVS". Vzadu na podstavci uprostřed nápis: "DEIPARA / SVORVM FLAGRANTIBVS BELLIS / PROPVGNATRIX / LAVREA PRO BELLIS TIBI DANDA CORONA REPRESSIS/ VICTRICES AQVILAS THRACIA LVNA FVGIT / ANNVS PRAETERITVS QVO MAGNA SVPERBIA PORTAE / OBSEDIT PORTAS CLARA VIENNA TVAS / QVARTA ERAT ORTA DIES POST NATAE VIRGINIS ORTVM / PORTA STVPET LVNAE ROBORA FRACTA SVAE / SOL ABIGIT LVNAS QVIA SOLE NITESCIS AMICTA / CONTRITA EST PLANTIS LVNA SVBACTA TVIS". Vzadu dole nápis v kartuši: "SUB DOMINATU / CELSISSIMI PRINCIPIS / IOANNIS ADAMI ANDREA / PRINCIPIS DE LICHTENSTEIN / OPPAVIAE ET CARNOVIAE / DUCIS". Vzadu zcela dole: "Renovirt im Jahr 1825 / von Herrn Joseph Langer Bürger in Wien / und der Stadtgemeind". Mariánský sloup z r. 1684 byl vybudován za odvrácení moru a Turků, sochař Adam Bayernhof, kameník Karel Wolf z Kladska. Pískovec.

 

Sousoší Kalvárie 2) B)

Na hřbitovní bráně, barokní

 

Socha sv. Jana Evangelisty B)

Na hřbitovní bráně

 

Socha sv. B)

Na hřbitovní bráně

http://www.turistika.cz/foto/80865/56976/full_091967_lanskroun-ceska-trebova-2.-7.-2011-073.JPG

 

Socha Ecce Homo 2)

1705, v Panské ulici, před děkanstvím sokl, fragment soch na děkanství

 

Socha sv.J.Nepomuckého 2)

Pův.na mostě v Nádražní ulici, 1714, dnes u zámku

Na základnové desce stojí trojdílný trojboký hranolový podstavec: 1) novodobý provizorní sokl, 2) dřík na hranách zdobený střapci a rozetami, 3) profilovaná římsa. Na plintu stojí světec v dlouhém řasnatém rouchu s levou nohou nakročenou, v rukou drží kříž s ukřižovaným, na hlavě má biret, kolem hlavy svatozář. Vpředu na dříku je nápis v rámu: "QVI ME CONFIDIT NON / ER VBESCET / 1714 / DEN 11 July". Pískovec, 1714.

 

Socha sv.Antonína Paduánského 2) B) A)

U vstupu na hřbitov, 1717

Na třístupňové základně je trojboký dvoudílný podstavec: 1) dřík je na hranách zdobený střapci, které se nahoře a dole stáčejí do drobných volut, a rozetami. V předním poli je nápis: "SANCTE / ANTONI / DE / PADVA / NOS / PRECANTES / ADIVVA / IOSEPB / 1717." Podstavec zakončuje profilovaná římsa. Na plintu stojí postava v dlouhém splývavém nařaseném rouchu v pase přepásaném, v levé ruce drží rozevřenou knihu, na které sedí malý andílek.

 

Socha Nejsv.Trojice  2) B) A)

Na sloupu, 1720.

Na dvoustupňové základně je trojdílný podstavec: 1) krychlový sokl, vpředu v kartuši nápis: "O HEILIGE / DREYFALTIGKEIT / ERBARME DIECH VN / SER HEYLIGE MARIA / DV TROSTRLICHE / MUTTER BITTE / GOTT VOR VNS / ANN:1720", vpravo nápis: "HEYLIGER / FLORIAN VOR / FEYERS GEFAHR / BEY GOTT ERBITTE / ABWENDE VNDT / BEWAHRE VNS / ALLE", vlevo nápis: "HEYLIGER / JOANES VON / NEPOMVCK VOR / VNS BEY GOTT ER / BIETTE WOMIT ER / VNS VOR SIENDT / VNDT SCHANDT / BEHIETTE", vzadu nápis: "ANNO 1720 DEN 11 MAY / IST DIESE BIELDNVS ZU EHREN / DER H. DREIFALTIGKEIT DURCH DEN WOL / WEISEN HERN MATHIAM KHMEL DER ZEIT / BURGER VND PRIMATOR AUCH KAYSERLICHER / GRANITZ ZOL UNDT VNGELDTEINEHMER / IN LANDTSCRON ALS WOHLTETER / ERHOBEN VNDT AUFGERIECTET WORDEN"; 2) užší dřík s reliéfy: vpředu Pannna Marie, vlevo sv. Jan Nepomucký, vpravo sv. Florián, vzadu nápis: "GOTT VATTER / SOHN VND / HEILIGER GEIST / VNS ALLEN / DEINE GNADE / LEIST". 3) Podstavec ukončuje drobná profilovaná římsa. Na ní je vysoký pilíř s entazí, vpředu reliéf "IHS" v rámu ze dvou ratolestí a koruny. Sloup ukončuje kompozitní hlavice, na ní je sousoší: sedící Bůh Otec drží před sebou ukřižovaného Krista, pod ním je holubice na oblacích, v nich hlavičky andílků. 1720, baroko, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/nesvetetejsi-trojice-II-01.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1250750820.jpg

 

Socha P.Marie 2) A)

Na sloupku před děkanstvím, 1705

Na jednodílném hranolovém podstavci, v jehož přední stěně je nika, je vysoký pilíř s výraznou entazí zakončený korintizující hlavicí. Na pilíři stojí na zeměkouli s hadem a půlměsícem Madona s Ježížkem, na hlavách mají oba korunky. Před 1705, pískovec.

Sloup byl postaven před rokem 1705 (neznámý autor). Tento sloup nechal pořídit sázavský rychtář Rössler jako díkuvzdání za přežití své rodiny při morové epidemii. Madona s dítkem, na hlavách korunky, stojí na zeměkouli s hadem a půlměsícem. Sousoší na sloupu s korintisující hlavicí. Podstavec hranolovitý s arkádou.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26515&orig=1

 

Socha P.Marie Immaculaty  A)

Po levé straně silnice z Lanškrouna na Nepomuky. Trojdílný podstavec s výrazným vyklenutým rizalitem: 1) sokl vpředu zdobený vystouplým nápisovým polem, nad textem je ještě rostlinný reliéf; 2) volutový dřík zdobený rostlinnými motivy, girlandami a rozetami; 3) profilovaná, nahoru vyklenutá římsa s volutkami. Na římse je vysoký nástavec s náznakem volut, zdobený střapci a reliéfem na obláčku sedící Panny Marie Vartské. Nástavec je též ukončen profilovanou nahoru vyklenutou římsou, zdobenou girlandami. Na tom stojí na obláčku socha Panny Marie Immaculaty, v dlouhém nařaseném rouchu, v pravé ruce drží dítě. Vpředu na soklu je nápis: "VNSTEREN LIEBEN FPAV / DER SE LIGSTEN / MVTTER VNSERS ERLOESERS / VON / ...". Vzadu na dříku nápis: "AVFGESETZT WORDEN / DVRCH / JOSEPH FRANZ IGNAZ / PHILIP VND WINZENZ / OHNSORG / 14 AVGVSTI / A.1802" "A 189?". Pískovec, 1802. Chybí hlavy figur a obláčky pod nimi. Pilíř je mechanicky poškozen a naklání se dopředu. Porostlé lišejníkem. Zbytky zlacení.

 

 

Socha Bolestné P.Marie 2) B) A)

U vstupu na hřbitov, 1719, patetická.

Mater Dolorosa - Na třístupňové základně je trojboký dvoudílný podstavec: 1) dřík je na hranách zdobený střapci, které se nahoře a dole stáčejí do drobných volut, a rozetami. V předním poli je nápis: "VIRGO MATER / DOLOROSA / CONSOLARE / NOS PAVPERES / IN HORA / OBITVS NOSTRI / MRSE / 1719." Podstavec zakončuje profilovaná římsa. Na plintu stojí v hybném postoji postava v dlouhém splývavém nařaseném rouchu, ruce má sepjaté před sebou, hlavu zakloněnu. U nohou má malého andílka.

 

 

 

 

Socha P.Marie Immaculaty 2) A)

U silnice k Jablonnému, 1731.

Při silnici do Nepomuku, Kralická ulice, před čp. 436. Sloup s kompozitní hlavicí a atickou patkou. Hranolový podstavec s akantovou kartuší, vpředu na podstavci nápis: "ZU EHREN DER VNBEFLECK / TER EMPFAENGNIS MARIAE AUFGE / RICHTET VON FRIDRICH MARTERS / DORFER EIN BVRGER ALHIER / DEN 30. MAY / 1731". Vlevo na podstavci nápis: "RENOVIERT MDCCCLXVIII / KAROLVS / PFARRER". Vpravo na podstavci nápis: "Renoviert / durch / Anna Beran 1888 / Renoviert / von / Anna Romer, geb. Beran / 1929". Vzadu na podstavci nápis: "RENOVIERT WORDEN / VON FRANTZ PERNIKARZ / IN LANDSKRON DEN 15. SEPT. / 1722". Na dříku sloupu vpředu nápis v rámci z ratolestí a koruny: "IHS". 1730 - 1731, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/panny-marie-ii-2.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251726099.jpg

 

Socha blahoslaveného Jana Sarkandera 2) A)

1722, pův.na mostě v Lázeňské později Nádražní ul., dnes před zámkem

Na základnové desce stojí trojdílný trojboký hranolový podstavec: 1) novodobý provizorní sokl, 2) dřík na hranách zdobený střapci a rozetami, 3) profilovaná římsa. Na plintu stojí světec v rochetě, štole a zvlněném plášti, s biretem na hlavě, pravicí tiskne k prsům klíč, v levici drží knihu na zámek uzavřenou. U nohou andílek s prstem na ústech. Na přední straně podstavce nápis v rámu: "HONORI PERPETVO / MAGNI IOANNIS SILLENTIARII / VENERABILIS SARCANDRI / POSITA / 1722". Pískovec, 1722. ůvodním stanovištěm sochy byl most v Nádražní ulici. Nynější sokl je novodobý, původně byla socha s podstavcem bez soklu osazena na pilíři mostní konstrukce.

 

 

Socha Piety 2) A)

Na hřbitově, u kostela sv.Anny, pův.na Malém náměstí před Krčmou, pol.18.stol. Na jednostupňové základně je dvoudílný podstavec: 1) vysoký sokl s rizalitem profilovaně přechází v užší 2) dřík, který je bez rizalitu. Dole po stranách dříku jsou voluty, na přední straně dříku profilovaný rám s rozetami v rozích, v němž byla nápisová deska. Vzadu na podstavci text: "Renovatum 1799". Na baňatém nástavci s pentlovou kartuší je sedící postava v dlouhém nařaseném splývavém rouchu, s Kristovým tělem na klíně. Pískovec, 1. polovina 18. století. Podstavec pravděpodobně není původní.

 

Socha Ecce Homo 2)  A)

Při silnici do Lukové, 1749.

Na jednoduchém podstavci, skládajícím se z 1) mohutného hranolového soklu, 2) drobnějšího čtyřbokého kónického dříku a 3) drobné profilované římsy, je vysoký toskánský sloup, na němž je vpředu rozvilinová kartuše s monogramem IHS. Na dříku podstavce vpředu je nápis: "ECCE HOMO / DEVS / TOMAS PAVL / MILLER HAT LA / SEN DIESE STA / TVR AVFSETZE / N LASEN 1749", vzadu: "E.L. / 1810". Na sloupu stojí socha Ecce homo. Pískovec, 1749. Socha má ulomené ruce a hlavu.

 

Socha sv.J.Nepomuckého 2)

Při silnici k Jablonnému, 1772

 

Socha P.Marie Immaculaty 2) A)

Na sloupu, při silnici k Jablonnému, 1803.

Trojdílný podstavec: 1) hranolový sokl, 2) dřík, vpředu zbytky nápisu: "DEIPARAE SINE / LABE VIRGINI / PIAE SVAE / SERVATRICI / ", dále tři nečitelné, mechanicky poškozené řádky. Podstavec ukončuje 3) římsa. Na římse je jednoduchý hranolový soklík, na němž byl vysoký sloup s mariánským monogramem, ukončen hlavicí. Na něm byla socha Panny Marie. Pískovec, 1. polovina 18. století. Existuje jen podstavec - jeho materiál je korodován a porostlý lišejníkem. Soklík, na němž stál sloup se sochou je rozlomený.

 

Socha sv.Donáta 2)

1733, v nice na pivovarské zdi

 

Reliéf P.Marie 2) B)

Oboustranný na pilíři, při silnici k Albrechticím, 1811,H.Hahn.

 Na jednostupňové základně stojí třídílný podstavec: 1) dvoustupňový sokl, 2) volutový dřík zdobený festony a palmetami, na kterém je vpředu v kartuši relief sv. Lukáše, malujícího P. Marii a holubice, vzadu mariánský monogram a mušle. Podstavec ukončuje 3) zvlněná, bohatě profilovaná římsa. Na římse je nástavec, na kterém oboustranný reliéf (Panna Maria Čenstochovská a Panna Maria Pomocná) - vpředu tři andělé v mracích nesou rám zdobený festony, s rosetami v rozích, v něm reliéfní obraz P.Marie s loktuší a korunou, nesoucí oděné dítě. Vzadu relief české Madony s rouškou, s dítětem, hladícím ji tvář. Orámování podobné. Na podstavci vpředu nápis: "Hey Mutter der Barmherzigkeit / Hey Königin gegrüßet! / Des Lebens Heim und Sießigkeit / durch die uns Trost zufließet / O! wend mildes Angesicht / Auf uns vom Himmels Throne / Vrsag uns deine Fürbitt nicht / Bei Jesu deinem Sohne. " "MDCCCXI". Na podstavci vzadu nápis: "Diese Statua ist von den marianischen / Verehrern 1811 errichtet, und den 3. Juny von / Herrn Bernard Arzt Dechant mit / Begleitung seiner H: Kapläne Maxmilian / Finger und Winzenz Bibus, wie auch eines / löbl. Magistrats H: Joseph Ohnsorg / Bürgermeister H: Franz Schwab geprüf = / ten Rath H: Franz Werner und / H: Karl Wernhart Räthe / und / der sämmtlichen Bürgerschaft der Stadt Landskron / (nečitelná slova) werden, und ...". Vlevo zcela dole nápis: Von H: (nečitelné jméno) .. und / (nečitelná slova) renowirt". Kristián Hahn, 1811, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/pilir-uhrbitova01.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1250749328.jpg

 

Socha sv.Michaela A) E)

Na průčelí č.p.46

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=110270&orig=1

 

Socha sv. Jáchyma B)

V nice průčelí kostela sv.Anny

 

Socha sv.Anny Samotřetí B)

V nice průčelí kostela sv.Anny

 

Socha sv.Josefa B)

V nice průčelí kostela sv.Anny

 

Socha sv.Václava B)

S pozadím v přistavěné kapli u kostela sv.Václava

 

Boží muka

Při silnici k Ostrovu, kamenná, 1804

 

Boží muka E)

Velká kaplička s hrotitou mělkou nikou, v níž je reliéf Panny Marie s dítětem sedící na obláčku. Kaplička je kryta střechovitou římsou, na níž je jednoduchý křížek.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=34008&orig=1

 

Boží muka A)

Na Kypuši. Na jednostupňové základně je třídílný podstavec: 1) jednoduchý sokl na jehož přední straně je nápis: "Errichtet / Franz Schmeiser / A 255 ..."; 2) hranolový kónický dřík na jehož přední straně je reliéf srdce v kruhovém stylizovaném rostlinném orámování; 3) drobná zvlněná římska. Na tom stojí drobná kaplička, která má v přední stěně reliéfním rostlinným motivem orámovaný zasklený čtvercový výklenek. Nedatováno, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1249482275.jpg

 

Boží muka A)

Na popravišti, u silnice k Ústí nad Orlicí. Vysoký kónický čtyřhranný zděný pilíř, po výšce dělený na tři části drobnými římsami. Horní část má ve třech stranách niky. Pilíř ukončuje pískovcová jehlancová stříška s římsovitým přesahem na jejímž vrcholu je jetelový kříž s tělem Krista. Město Lanškroun mělo přiznanou soudcovskou pravomoc spojenou s hrdelním právem. 4. 1. 1684 proběhla jediná doložená poprava v historii lanškrounského popraviště. Byla zde mečem sťata Dorota Pekařová z České Třebové. R. 1696 měl být popraven Martin Mucha, ale pro dezolátní stav popraviště byla poprava odložena. Není známo, zda byla nakonec vykonána. R. 1718 proběhly dvě lehčí exekuce: Václavu Johnovi bylo useknuto pravé ucho a jeho kumpánovi Václavu Kubovi levé. Následovalo vyhoštění obou z habsburské dynastie. Pak vrchnost další exekuce zakázala. Císař Josef II. nakonec poddanským městům hrdelní právo odebral.

Popraviště stávalo nad Dlouhým rybníkem, bylo tvořeno šibenicí ze čtyř zděných sloupků na obvodu a jednoho uprostřed. Vše bylo zakryto stříškou. Nedaleko odtud bývala boží muka. Když průvod s odsouzencem došel až sem, začal v Lanškrouně zvonit umíráček který zvonil, dokud nedošli k šibenici. Oběšence se každý bál, ale neváhal si z něho vzít nějaký talisman, například provaz, který prý přinášel štěstí.

Poslední lanškrounský kat se jmenoval Pírko, byl bratrem litomyšlského kata. Na místě nynějšího Nového zámku u Rudoltic bývala rasovna. Na druhé straně potoka stála katovna. Pírkův meč se před popravou sám hýbal. Jednou se z jeho lahvičky napila v nestřeženém okamžiku jeho dívka a pak vyváděla jako divá. Nakonec však vše dopadlo dobře. Když byl jeden lanškrounský občan oběšen pro zradu, doprovázel ho na popraviště věrný černý pes. Nedal se zahnat. Kolem šibenice prý pobíhal ještě dlouho po popravě. Teprve když šibenici odstranili, pes zmizel. Na místě šibenice pak vysadili dub šibeničák. Vedle rostla lípa, pod kterou stávali hrdelní soudci. Nakonec bylo místo proměněno v pole. Nedaleko odtud bývalo tzv. krvavé pole, na kterém se pochovávali sebevrazi.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/bozi-muka-i-02.jpg

 

 

Kamenný kříž A) 2)

Před hřbitovním kostelem sv.Anny, 1714. Trojdílný podstavec čtvercového půdorysu s vybíhajícími rameny volutových pilastrů v rozích: 1) jednoduchý sokl, 2) dřík má v polích reliéfní a textovou výzdobu a v rozích vybíhající volutové pilastry, 3) jednoduše profilovaná zalamovaná římsa. Na tom je kónický třídílný volutový nástavec obdobného tvaru a členění jako podstavec a na něm ještě jeden drobný volutový nástavec. Dolní nástavec je zdoben kartušemi a reliéfem Srdcem Páně, horní nástavec čabrakami a mušlí. Na pilastrech jsou pásky, mušle a střapce. Vzadu na podstavci nápis: "YV EINER GROSSERER EHRE / GOTTES HAT DISES CREVTY / DER HER IOSEPH GROSPETER / IN LANDSCRON / GESETZET (1714)". Na horním nástavci je kamenný jetelový kříž s tělem Krista. Pískovec, 1714.

Kamenný kříž A)

U kostela sv.Anny. Na jednostupňové základně stojí jednodílný hranolový podstavec, který má vpředu vsazenu žulovou nápisovou desku. Na podstavci je na drobném soklíku vysoký kříž s jednoduchými rameny. Nedatováno, pískovec, žula.

 

Kamenný kříž A)

U kostela sv.Václava. Na dvoustupňové základně stojí třídílný podstavec: 1) jednoduchý sokl, 2) hranolový dřík, který má vpředu po stranách pilastry s korintizujícími hlavicemi, mezi pilastry je ikona s reliéfem Bolestné Panny Marie. 3) římsa je lomená profilovaná. Na ní je soklík, v jehož přední straně je zbytek uchycení železné konzolky. Na soklíku je kamenný kříž s tělem Krista a nápisovou deskou INRI. 1880, pískovec.

 

Kamenný kříž 2) A)

Před kostelem sv.Máří Magd., 1.pol.19.stol. Na baňatém podstavci, ukončeném polštářem, v jehož rozích visí střapce, a drobnější profilovanou římsou je rozvilinami zdobený nástavec. Na něm skalisko s lebkou, hadem a zkříženými hnáty. Na kříži s jednoduchými rameny je rozměrný korpus Krista, na horním břevnu kříže nápisová deska INRI. 1. polovina 19. století, podstavec starší, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1249482920.jpg

 

Kamenný kříž 2) A)

U silnice na Rudoltice. Trojdílný válcový podstavec s čtyřmi pilastry v rozích a boltcovými, kotníkovými a páskovými ornamenty: 1) vyšší sokl, 2) dřík s volutovými pilastry a bohatou reliéfní výzdobou - vpředu reliéf monstrace, vzadu dlouhý neměcký špatně čitelný nápis s letopočtem 1762. Po stranách kartuše z boltců a pentlí. Podstavec ukončuje 3) drobnější profilovaná římsa. Na ní je vysoký kónický nástavec pojednaný podobně jako podstavec, volutové pilastry jsou však drobnější. Na tom je jetelový kříž s tělem Krista a nápisovou deskou INRI. Pískovec, 1762.

 

Kamenný kříž A)

Po pravé straně silnice do Ústí nad Orlicí. Na jednostupňové základně je třídílný podstavec: 1) jednoduchý sokl; 2) hranolový dřík, který má na třech stranách ve vpadlých polích reliéfní vyobrazení světců: vlevo sv. Florián v obleku římského vojáka, vpředu Sedmibolestná Panna Marie pod křížem, kolem kříže okřídlené andílčí hlavičky, vpravo sv. František s křížem v ruce; 3) profilovaná římsa. Na římse je vysoký kónický nástavec, který má na bočních stranách reliéfní vyobrazení nástrojů Kristova umučení, vpředu je reliéf na obláčku sedící Panny Marie s dítětem a knihou. Nástavec je zakončen profilovanou římsou, na které je krychlový soklík, na něm jetelový kříž s tělem Krista. Vzadu na dříku nápis: "Erichtet zum Ehre / Gotte / Durch Die Ehle... / Franz a Apollene / Brusenbauchim / 1850". Pískovec, 1850. Pískovec je značně korodován, tělo ukřižovaného je ulámané, chybí horní břevno kříže.

 

Kamenný kříž A)

Po pravé straně silnice do Nepomuku mezi dvěma lipami.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/kriz-iii-1.jpg

 

Kamenný kříž A)

Ulice Komenského, před čp. 324. Na nízkém soklu, který má v předu vpadlé pole s datací 1864, je hranolový dřík. Přední stranu lemují pilastry s korintskými hlavicemi, mezi nimiž je v mělké nice reliéf Bolestné Panny Marie. Podstavec ukončuje lomená profilovaná římsa, do níž je upevněná železná lucerna. Na ní stojí kamenný kříž s tělem Krista. Pískovec, 1864.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251724753.jpg

 

Kamenný kříž A)

Na hřbitově, na vysoké čtyřstupňové základně je třídílný podstavec: 1) jednoduchý sokl, 2) hranolový dřík s německým nápisem vpředu, 3) profilovaná římsa. Na podstavci je mohutný kříž s jednoduchými rameny, v jejich křížení je v kruhovém poli nápis IHS. Žula.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1249482684.jpg

 

 

Kašna 2) A)

S litými delfíny, na náměstí, pol.19.stol. Zřízena v první polovině 19.století. Pískovcová nádrž čtvercového půdorysu, lemovaná římsou. Uprostřed hranolové těleso přepásané a ukončené dvěma římsami, v rozích litinové postavy delfínů s dvěmi těly, chrlící vodu. Nahoře váza s rýhovaným spodkem a antemionem na plášti. 1. polovina 19. století, pískovec, litina.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=110290&orig=1 

 

Pítko B)

Na zužující se čtyřboké patce zdobené rostlinnými reliéfy je třídílný sloupek čtvercového průřezu, též zdobený rostlinnými reliéfy, v jehož spodní třetině jsou po stranách dvě miskovité konzoly na sběr vytékající vody, střední třetina sloupku je zakončena náznakem iónské hlavice. Horní třetina sloupku je na všech čtyřech stranách zdobena maskarony, sloupek je ukončen drobnou vázou. Nedatováno, litina. Po 1995.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251725393.jpg

 

Fontánka E)

Před děkanstvím. Kolem původní sochy P.Marie. fontánka spolu s přilehlým prstencem zeleně představuje korunu čím je naznačen historický městský znak a název města Lanškrouna - Landeskrone - Zemská koruna. Korunu tvoří prstenec zeleně, vody a ostrůvku jako vyjádření landes - země a voda. Koruna je dána půdorysným tvarem a po obvodě do kruhu vysázenými stromy, jejich kmeny tvoří vertikální část koruny.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26515&orig=1

 

Kartuše B)

Nad vstupem do kostela sv.Anny s nápisem Heilige Anna bitte für uns

 

Znak Lichtenšteinů

Na zdi pův.pivovaru

 http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/pivovar/pivovar1.jpg

 

Znaky

Nad vstupem radnice

 

Pamětní deska

Nad vstupem kostela sv.Máří Magdaleny 1827

 

 

Pamětní deska A)

V Lorencově aleji. Jednoduchý kvádr na užším soklu v jehož přední stěně je skleněná deska s nápisem: "LORENCOVA ALEJ / VYSAZENA K 65. VÝROČÍ / ZALOŽENÍ ČESKÉ ŠKOLY / NA DOBROVSKÉHO ULICI / 30.9.1994". Materiál beton, sklo.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251725055.jpg

 

Památník J.M.Marci  A)

Na náměstí. Plochý pilíř tvaru kvádru, na jehož přední stěně je v pravém horním rohu kulatá reliéfní deska s podobiznou Jana Marka s textem po obvodu: "JAN MAREK MARCI Z KRONLANDU". Pod tím na obloukových linkách text: "VÝZNAMNÝ ČESKÝ FYZIK / MATEMATIK ASTRONOM LÉKAŘ A FILOZOF / REKTOR KALOVY UNIVERZITY V PRAZE / * 13 6 1595 V LANŠKROUNĚ / 16 4 1667 V PRAZE". Pískovec, bronz.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1246972199.jpg

 

Pamětní deska J.M.Marků A)

Na nároží č.p.4. Pískovcová obdélná deska, v jejíž spodní polovině je reliéfní text: "V DOMĚ, / KTERÝ STÁVAL V TĚCHTO MÍSTECH / SE 13.6.1595 NARODIL / JAN MAREK MARKŮ / LÉKAŘ - PŘÍRODOVĚDEC - FYZIK / ZAKLADATEL SPEKTROSKOPIE / REKTOR KARLOVY UNIVERZITY / V PRAZE". V horní polovině je reliéf odkazující na činnost Jana Marka Marků. Nedatováno, pískovec.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251725225.jpg

 

Pamětní deska F.H.Kreuzingera A)

Boční průčelí kostela sv.Máří Magdaleny. Mosazná obdélná deska s německým špatně čitelným textem: "Franz H. Kreuziger / bischöft" Datováno 31. října 1837.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=313291&orig=1

 

Pamětní deska F.G.Piffla  E)

Na č.p.4. Rudolf Franz Piffl byl významným městským knihtiskařem a knihkupcem, jeho syn Friedrich Gustav, významný evropský církevní hodnostář (vídeňský arcibiskup), přijal r. 1914 hodnost kardinála, deska mu byla odhalena v 90. letech 20. st.

Mosazná třídílná deska, v horní části reliéfní podobizna kardinála Piffla, ve střední části text: "V TOMTO DOMĚ SE NARODIL / TH. DR. FRIEDRICH GUSTAV / KARDINÁL PIFFL / 38. ARCIBISKUP VÍDNĚ / 5.10.1864 24.2.1952". Ve spodní části je vyobrazení znaku biskupství.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=25539&orig=1

 

Pamětní deska Christiana Polykarpa Erxlebena E)

Odhalena byla 22. září 2006 společně s otevřením nového Pivovarského náměstí. Autorem této pamětní desky je akademický sochař Zdeněk Kolářský

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=47008&orig=1

 

Pamětní deska ing. Bohuslavovi Modrému E)

Ing. Bohuslav Modrý (1916 - 1963) byl legendární hokejový brankář československé reprezentace. Je čestným občanem města Lanškrouna.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26056&orig=1

 

Pamětní deska Romana Šebrleho E)

Pamětní deska českému a světovému rekordmanovi, olympijskému vítězi v desetiboji, rodákovi a čestnému občanovi města Lanškroun. Vytvořil ji akademický sochař Zdeněk Kolářský. Deska byla odlita do zabarvené pryskyřice (starobronz). Je opatřena konzolí s městským znakem a rokem osazení. Vlastní deska je umístěna na pískovcové obdélníkové desce.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=311400&orig=1

 

Památník padlým  A)

V parku u kostela sv. Máří Magdaleny. Na vyvýšenině a dvoustupňové základně je třídílný hranolový podstavec: 1) nízký dvoustupňový sokl, 2) kónický dřík na jehož přední stěně je nápis: "BEM / ANDENKEN DER IM JAHRE 1866 / FÜR EHRE UND VATERLAND / GEFALLEN UND HIER / BESATTETEN KRIEGER." Podtím další nápis: "VON DEN BURGERN LANDSKRONS 19-94". Na bočních stranách jsou další nápisy. 3) Podstavec ukončuje profilovaná římsa, ukončená náznaky tympanonů na každém boku podstavce. Na římse je vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=313302&orig=1

 

Památník padlým A)

Na dvoustupňové základně je nižší, do stran rozložitý památník. Ústřední pilíř s reliéfem lipových větví svázaných stuhou s datací 1997, nad tím jsou data: "1914-1918" / "1939-1945", pod reliéfem je text: "MĚSTO / LANŠKROUN". Po stranách ústředního pilíře jsou pole s nápisy: vlevo "VÁM, OBĚTEM VÁLEK A HOLOCAUSTU", vpravo "BOJOVNÍKŮM PADLÝM ZA SVOBODU". Památník po stranách zakončují užší hranolové pilíře. Na levém je reliéf kříže na trnové koruně, na pravém reliéf šesticípé hvězdy na trnové koruně. Základní hmota památníku je ze světlé žuly, nápisy a reliéfy jsou na tmavých žulových deskách. Nápisy a reliéfy jsou z bronzu. 1925, E. Kups.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1251725548.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/sochy-sloupy-kasny/pomnik-padlym2.jpg

 

Pomník obětem května 1945 E)

V roce 2001 byl odhalen na lanškrounském hřbitově malý pomník víc než padesáti obětem z května 1945. Na pomníku je uveden text: "Naše srdce byla raněna, náš rozum touží po smíru."

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=27033&orig=1

 

Pomník A)

U fotbalového hřiště. Hrubě opracovaný žulový blok, který má v přední straně vpadlé pole s nečitelným textem, nad ním je kruhové pole bez textu. Nedatováno, žula.

 

Pamětní kámen C)

1898, u rybníka, Nápis: Princ Joan / Quercetum / ad 40. ann. Regim. / Jubil. / 12. Nov. 1898. Připomínka výročí 40-letého panování knížete Jana II. z Lichtenštejna. Vybudoval je někdejší lesní personál v lesních revírech na všech lichtenštejnských panstvích.

http://jubilejnikameny.euweb.cz/lanskroun/lanskroun1.jpg http://jubilejnikameny.euweb.cz/lanskroun/lanskroun5.jpg

 

Sousoší chlapce a dívky s rybou A) E)

U školy. Na cihlovém soklu je sousoší: dívka vlevo v podřepu, chlapec vedle ní vpravo ve stoje, v rukou drží rybu.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=25706&orig=1

 

Památník Rudé armádě E)

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=110174&orig=1 

 

Sousoší vojáka s holčičkou E)

Vedle památníku Rudé armádě

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=110171&orig=1

 

Zámek 2) B) >>

Pův.augustiniánský konvent po 1425 změněn na byty panských úředníků, 1507 uváděn jako zámek.

na místě kláštera postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter vypálený za husitských válek patřil od r. 1451 Kostkům z Postupic. V 15. stol. ho upravili pro občasný pobyt. Toto sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku.

Hospodářské budovy, dnes již zaniklé, byly v západním křídle kláštera. Objekt byl nazýván zámkem v roce 1507, kdy ho získal rod Pernštejnů. Ti jej roku 1588 prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. Za nového majitele byla v zámku umístěna správa rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství a sloužil i jako sídlo majitele, který přistoupil k renesanční přestavbě. Tu připomíná vstupní portál zámku s erbem Hrzána a letopočtem ukončení přestavby 1601 i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění.

V roce 1622 zakoupili zámek Lichtenštejnové. Za třicetileté války byl poškozen Švédy a velkým požárem v roce 1645. Jeho obnova byla ukončena až r. 1716. K jižnímu křídlu byla přistavěna jednopatrová barokní budova a přízemní stavby v nádvoří za zámkem. Opravený zámek už ale sloužil jen jako sídlo správy lanškrounského panství a obydlí úředníků.

Po roce 1858 byla většina budov i zeď prvního nádvoří zbořena a celý areál upraven jako náměstí. Ze západního křídla původní klášterní stavby byla postavena školní budova.

V r. 1928 získalo zámek město. Při rekonstrukci dokončené v roce 1971 dostal hladkou fasádu, se zdůrazněnými gotickými a renesančními prvky. V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je obřadní síň, v jižním křídle městské muzeum a kulturní centrum. Roku 1995 byl po celkové rekonstrukci otevřen obnovený sál lanškrounského zámku.

 

 

Radnice

Renesanční uprostřed plochy náměstí, 1581-2, věž opravena 1792, přestavěna 1830, na místo trojúhelných empírových štítů obnoveny  1995 renesanční dvojice štítů.

jako poddanské město, nechalo r. 1581-2 postavit na náměstí rozlehlou a nákladnou radniční budovu. Budova má dosud dva původní portály. Severovýchodní zdobený diamantovou rustikou a čtyřmi erby majitelů panství z rodu Kostků z Postupic a Pernštejnů a pod nimi staročeský nápis švábachem do kamene vytesaný Žalm 127: Nebudeliť pán vzdělávati domu, nadarmoť pracovali jsou, kteríž vzdělávají jej. Nebudeliť pán ostříhati města, nadarmoť bdí kdož ostříhá jeho Anno 1582.

Jihozápadní portál je rovněž kamenný s diamantovou rustikou nad ním znak města Lanškrouna s nápisem Sigilum civitatis Landskronae 1581 a znak knížat lichtenštejnských. Značně později zasazený. Pod znaky nad portálem pak nápis: Z přísloví Ssalo: Oči vé nechať na pravé věci hledí a víčka očí tvých ať předcházejí kročeje tvé Spravuj stezky nohami tvými a všechny cesty tvé stále činěny budou. Nevychyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého. Nebo cesty kteréž na pravo jsou zná Pán Bůh. Převráceny pak jsou ty kteréž jsou na levo. On přímu činiti bude běhy tvé, stezky tvé v pokoji povede. Pod tímto nápisem je pak letopočet Anno, 1581.

Tehdejší městská správa se stavbou radnice značně zadlužila, a proto prosila majitele panství. Majitel města a panství Vratislav z Pernštejna českým pergamenem z r. 1581 povolil městu výhradní prodej soli pro město a celé panství a výtěžkem této prodeje byly umořovány obecní dluhy.

Na jihovýchodní straně radnice jsou v úrovni oken prvního patra umístěny sluneční hodiny.

Roku 1622 neukáznění vojáci knížete Maxe z Lichtenštejna neopatrností založili v městě oheň a za oběť mu také padla radnice. Budova i věž vyhořela. Tehdy také vojáci radniční sklepy vyrabovali a zpustošili.

V roce 1643 byl Lanškroun obsazen Švédy, kteří zde zle řádili, rabovali a vraždili a vše možné odváželi. K Lanškrounu však táhla císařská vojska a tak se Švédové ve městě připravovali na obranu. U Horní brány umístili dělo, dolní brána měla k obraně dvě hákovnice. Do oken radnice postavili šroubovnice. Kolem radnice vykopali příkop a na náměstí měli připravené smolné věnce k vyhazování z oken na útočící císařské. Po krátkých potyčkách Švédové ustoupili a města se zmocnili císařští vojáci.

Lanškrounské obyvatelstvo těmito několika nájezdy a boji Švédů s císařskými vojsky značně utrpělo. Obyvatelstvo bylo zdecimováno a velmi trpělo kontribucemi, drancováním a placením výkupného a výpalného.

Roku 1660 byl na věž radnice umístěn zvon a věžní hodiny, zhotovené neznámým kovářem z Dobrušky. Roku 1683 sjel po radniční věži blesk - značnější škodu však nezpůsobil.

Roku 1792 byla poprvé otevřena kovová báň na věži a v ní byly nalezeny původní listiny a sbírka byla rozmožena o další pamětní listiny a mince. Do báně byla uložena listina jednající o tom, že v roce otevření za panování římského císaře a českého krále Františka II. byla věž opravována. Vrchností byl tou dobou Alois z Lichtenštejna, který o rok dříve povýšil město Lanškroun na svobodné municipální město a nařídil zavedení regulovaného magistrátu. Na listině jsou podpisy duchovních, purkmistra města, rady, vrchnostenských úředníků, stavitelů a lidí pracujících na opravě. Dále byl do báně uložen seznam cen životních potřeb, zejména obilí, nápojů a masa.

Roku 1801 byl na žádost důstojníků spolku místních ostrostřelců postaven přístavek k budově v dnešní podobě s latinským letopočtem 1801.

Roku 1830 byly místnosti v radnici upraveny na byt městského syndika - pro písaře a soudního sluhu, pro výběrčí daní a také pro potřebu městského pivovaru.

Roku 1850 bylo v Lanškrouně zřízeno okresní hejtmanství a okresní soud. Obec nabídla radnici soudnímu eráru za roční činži 300 zl. rak. měny s povinností, že si soud bude budovu svým nákladem udržovat. Roku 1829 byla věžní báň znovu otevřena a vedle již uvedených dokladů do ní byla uložena listina, jednající o tom, že v r. 1849 přešla politická i soudní moc na správu státní, zrušena robota, zřízeno hejtmanství a soud. Na listině jsou znovu podepsáni úředníci a zástupci města. Vedle již vložených listin byly do báně uloženy: stříbrná mince z doby vlády Rudolfa I., bronzová mince z doby vlády Ludvíka XVI krále francouzského, 1 mince z Lombardie, papírová bankovka z r. 1807, šestkrejcárek z r. 1800, půlkrejcárek z r. 1816 medaile z napoleonské bitvy u Lipska 1813-1815, medaile papežská z r. 1849 / Pia IX, a další mince novější doby.

Dále byla radnice opravována r. 1866, 1870 kdy velká vichřice naklonila věž, r. 1924-25 byla provedena omítka věže a r. 1947 nová omítka budovy. R. 1952 pak byly na věži umístěny nové hodiny a staré téměř 300 roků byly dány do muzea.

Vznik stavby

Na volném prostranství na náměstí byla v letech 1581 - 1582 postavena radnice. Město se stavbou značně zadlužilo. Inspirátor stavby pán Vratislav z Pernštejna peníze také neměl, sám se pro svou rozmařilost topil ve vlastních dluzích. Proto Vratislav na prosbu purkmistra povolil, aby se město Lanškroun stalo výhradním dodavatelem soli spotřebitelům na celém Lanškrounsku. Jan Pernštejn rozšířil výsadu práva skladu soli i na víno.

Stavba budovy, stavěná renesančním slohem, rychle pokračovala. Původně byla postavena bez věže s dvojí sedlovou střechou. Vnější zdi byly omítnuty vápennou maltou a byly zdobeny obdélníkovými šachovnicemi po vzoru staveb zámku v Litomyšli a Pardubicích, které nechal postavit rovněž Vratislav z Pernštejna.

Renezanční portály

Jednopatrová původní budova má dva renezanční portály.

Severovýchodní portál je zdobený diamantovou rustikou, na níž jsou do kamene vtesány čtyři erby. První erb, při pohledu na radnici vlevo, patří majiteli lanškrounského panství Vratislavovi Nádhernému z Pernštejna. Druhý erb zleva patří Vratislavově manželce Marii Manrique de Lara z významného španělského rodu. (Vratislav se s ní oženil při své cestě do Španělska roku 1555). Třetí erb není přesně určen. Poslední je znak města Lanškrouna. Pod nimi, rovněž do kamene, je vtesáno švabachem:

"Žalm CXXVI. Nebudeliť Pan wzdelawati Domu, nadarmoť pracowati gsau kteřiz wzdělawagj gey: Nebudeliť Pan ostřjhati Město nadarmot bdj kdož ostriha geho: ANNO:1582".

Jihozápadní portál je rovněž kamenný. Jeho plocha je též pojednána jako diamantová rustika, nad níž jsou umístěny tři erby. Uprostřed je vytesán městský erb s latinským nápisem: "Sigillum. Civitatis. 1581. Landskronae". Nad ním je erb rodu Liechtensteinů, který tam byl vtesán teprve po převzetí Lanškrouna do poddanství Liechtensteiny. Na tomto portálu je nápis:  "Z knihy Přjslowj Ssalo: Oči twé nech ať na prawé wěcy patřj, a wjčka očj twých ať předcházegj kročege twé. Zprawug ztežky nohám twým, a vssecky cesty twé stálé učiněny budau. Ne uchylůg se na prawo, anij na lewo: odwrať nohu swau od zlého. Neco cesty kteréž naprawo gsau, zná Pan Bůh: přewrácené pak gsau ty kteréž gsau nalewo. On pak přjmé cinjti bude běhy twé, stežky též twé w pokogi prowede. ANNO DNI. 1581"

(písmeno w čti jako v, g jako j, j jako í, ey jako ej, au jako ou, ss jako š.)

Proměny radnice

Během třicetileté války byla budova radnice těžce poškozena. Oprava se uskutečnila v roce 1660, zároveň byly na věž umístěny hodiny a odbíjecí zařízení od blíže neurčeného kováře z Dobrušky.

V roce 1818 byla na radnici umístěná strážnice přeměněna na vyučovací místnost pro rozšířenou školu (3. třída normální školy a první třída "gramatiky").

V roce 1830 byla radnice renovována a vnitřně přestavěna. V radnici byly zřízeny byty pro prvního radního a pro kancelistu v prvním poschodí v místech staré registratury. Tzv. černá spilka v přízemí , která dosud sloužila městskému pivovaru, byla přebudována na kancelář městského výběrčího daní.

Po zřízení okresního soudu sídlícího v Lanškrouně v roce 1849 byla budova radnice s výjimkou věže pronajata státu (tedy c. k. eráru) za 300 zlatých konvenční měny ročně jako sídlo soudu.

Mezi léty 1849-1855 byla v radniční budově navíc zbudována prostora pro uskladnění hasičské stříkačky.

Krátce v budově radnice úřadoval, kromě okresního soudu, také okresní úřad, ale pro obě okresní instituce byla budova naprosto nedostačující, takže okresní soud zůstal a okresní úřad se od počátku roku 1870 přestěhoval.

Během roku 1859 byla radnice opravena na náklady c. k. eráru a opatřena novou šindelovou střechou. Opravu věže a její pokrytí plechovou krytinou financovala městská rada. V této době získala radnice jednoduchý trojúhelníkový empírový štít.

Další rozsáhlejší opravu radniční budovy lze zaznamenat až v roce 1947. Neomezila se pouze na věž, ale zasáhla celou stavbu.

V červenci 1986 bylo vydáno povolení na první etapu generální rekonstrukce radnice, při zahájení prací byly předpokládané náklady projektu ve výši 16,5 mil. Kč. Slavnostní otevření proběhlo dne 1. 9. 1996. Během rekonstrukce byla vrácena radnici původní renesanční podoba, včetně dvojice sedlových střech. Celkové náklady na její opravu představovaly částku 43 mil. Kč, z které město Lanškroun z vlastních prostředků hradilo částku 34,6 mil. Kč.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/lanskroun/nam-jmmarku03.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/lanskroun/namesti-jmmarku01.jpg http://www.khkpce.cz/Files/KHKPK/prezentaceclenu/MULanskroun/4_Radnice-Lanskroun.jpg

 

[Strážnice ostrostřelců]

empírová, přízemní, 1801 přiléhala k severní straně radnice, zbořena kol.1980

 

Hostinec Krčma A)

Č.p.77 na malém náměstí, 2.pol.18.stol.částečně roubený s vysazenou částí na trámech a sloupech. Zájezdní hostinec je zde připomínaný již v polovině 16. století. Stojí východně od náměstí na bývalém žichlíneckém předměstí směrem na Tatenice. Jeho název "Krčma" se, stejně jako některé jeho stavební konstrukce, dochoval dodnes. Od první písemné zmínky o existenci krčmy a krčmáři Vaňkovi z roku 1568 změnil objekt podobu a vlastnilo jej mnoho majitelů. O prodeji objektu, o dražbách, jménech majitelů a dědictví je možno se dopátrat v archivech. O tom, jak původně objekt vypadal, se však dozvíme jen málo. Popisy a plánky povolených oprav se datují až od roku 1933.

Za nejstarší část hostince lze považovat dochovaný sklep s masivním kamenným portálkem (obr. 3), jehož vzhled odpovídá době první písemné zmínky, tedy polovině 16. století. Nadzemní část objektu je zčásti roubená, zčásti kamenná a obsahuje i později vyzděné křídlo. Z plánu stabilního katastru z roku 1839 má dům shodný půdorys s dnešním, jen s tím rozdílem, že je značen celý žlutě, tedy jako celodřevěná stavba. Z toho lze odvodit, že dodnes dochovaná roubená část hostince, která dosud slouží svému účelu a která tvoří jádro objektu, byla postavena před tímto rokem. Podle zachovaných detailů ostění oken a dveří lze usuzovat, že pochází ze 2. poloviny 17. století až počátku 18. století. K ní přiléhá původní černá kuchyně, později upravená a rozšířená, která tvoří s hlavní budovou dvojtrakt. Tento dvojtrakt je z jihu pohledově zdůrazněn velmi malebnou dvojicí bedněných štítů s polovalbovými střechami o nestejné výšce hřebene (obr. 6). Značným zásahem do původní, dosud půdorysně čitelné, trojdílné dispozice objektu bylo přezdění hospodářského křídla v 19. století. Přestavba je datována letopočtem na portálku ze síně, a to rokem 1860.

Nejzajímavějším stavebním prvkem je roubená vysunutá světnička, které se též říká křížová. Světnička je vestavěna kolmo do střechy v podélné ose průčelí objektu nad vstupem. Je charakteristická zejména pro oblast Podkrkonoší a ve Východočeském regionu pro zájezdní hostince. Sloužila k ubytování hostů. Její druhou funkcí byla ochrana vstupu do objektu před nepřízní počasí, kterou zajišťovaly i další vysazené stříšky po obvodě budovy.

Světnička je nesena trojicí masivních čtyřhranných dřevěných sloupů, které mají ve spodní části kruhový půdorys. Tytéž sloupky nesou i předsazenou střechu navazující v podélném průčelí. Za zajímavost stojí ocitovat část žádosti o opravu domu jednoho z majitelů z roku 1942: "Zřídit 4 kusy sloupů z modřínového dřeva, 20/20 silné, 3,00 m dlouhé, hoblované i s 2 kusy opěr, základy a soklem, jakožto podporu výběžku střechy na straně ulice.." Povolení bylo uděleno v listopadu 1942 a jedna z podmínek zněla "U podjezdu před krámem a dílnou je třeba doplnit 2 chybějící sloupy, ostatní sloupy vyměnit a přitom nahradit nehezké kamenné sokly 15 cm vysokými pískovcovými sokly. Sloupy je třeba provést v tesaném (nikoli řezaném) trvanlivém dřevu a ve stejné síle jako dosud." A tak vnímavý návštěvník může dnes obdivovat velmi citlivou obnovu vnějšího vzhledu, i když je zřejmé, že ne všechny sloupky byly vyměněny. Vlastní interiér hospody by si však zasloužil více respektu k historickému prostředí.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/krcma/krcma01-m.jpg

 

Gymnasium A)

1874. V roce 1849 podala městská rada žádost o zřízení gymnázia nebo reálky a zahájila subskripci na krytí nákladů na stavbu školy a její provoz. Celkem bylo zajištěno 23.378 zlatých, z čehož město upsalo 10.000 zlatých, sbírka mezi obyvateli města dala 7.163 zlatých, občané sousedních obcí shromáždili 685 zlatých, kníže Lichtenstein přispěl dvěma tisíci, dobrodinci pak třemi tisíci zlatých. Nicméně rakouská vláda takto připravený návrh městské rady zamítla s tím, že zajištěná částka k danému účelu nestačí. Zájemci o studium na gymnáziu z Lanškrouna a okolí museli proto v následujícím období studovat na ústavech v Chrudimi, Litomyšli a Rychnově, což vyžadovalo nemalé materiální náklady.

V roce 1872 přišel s další iniciativou k založení gymnázia zemský školní inspektor Mareš, čestný občan Lanškrouna, který se již roku 1862 zasloužil o zřízení městské spořitelny a pokračovací tkalcovské školy. Obecní zastupitelstvo projevilo s projektem souhlas, došlo dokonce k vytvoření zvláštního výboru ve složení Josef Benoni, Wilhelm Pernikarz, Josef Langer, Leopold Neugebauer a Vincenz Nagl za předsednictví starosty města Josefa Niederleho. Za účelem rychlého prosazení zřízení gymnázia se vydal na zemský úřad do Prahy a také do Vídně intervenovat vrchní zemský soudní rada, lanškrounský rodák Petr Bibus spolu se starostou města a Vincenzem Naglem. Referent místodržitelství Dr. Virgil Grohmann i ministr pro kulturu a vzdělání Dr. Karl von Stremayr slíbili tyto snahy podporovat. Již 26.června 1872 oznámil ministr zemské školní radě v Praze, že císař schválil zřízení gymnázia s německým vyučovacím jazykem. Ministerstvo zároveň nařídilo, aby město zatím připravilo dvě učebny, jednu místnost pro ředitele a jednu pro učební pomůcky.

Slavnostní otevření nového ústavu proběhlo 9. října 1872. V osm hodin se konala v kostele sv. Václava slavnostní mše, poté následovalo otevření gymnázia v prozatímních prostorách zdejší měšťanské školy. V roce 1872 se začínalo se dvěma třídami, od školního roku 1872/73 přibyla každým rokem jedna třída, takže ve školním roce 1878/79 byl ústav úplný.

Návštěva císaře Františka Josefa I.

Významnou událostí v historii gymnázia byla návštěva císaře Františka Josefa I. v roce 1894. Již na jaře tohoto roku byla rozhodnuto, že podzimní manévry rakouské armády za přítomnosti císaře budou probíhat v okolí Lanškrouna. Gymnázium bylo určeno jako přechodné sídlo monarchy a jeho doprovodu. Pro účely významné návštěvy byla gymnaziální budova již na konci srpna připravena. Schodiště bylo pokryto koberci, vyzdobeno květinami, zábradlí neslo krásné majolikové vázy. Pro císaře byly určeny tři místnosti ve druhém poschodí. Společenský salon byl zařízen nábytkem potaženým damaškem a plyše červené barvy ve stylu Ludvíka XVI. Pracovnu ve stylu Ludívka XV. zdobil samet olivové barvy. Ložnice pak byla v barokním stylu a barvě bleděmodré. V prvním poschodí gymnázia byla upravena audienční místnost s červeným sametovým nábytkem a se saténovými závěsy. Vzácností v tomto sále byl velký křišťálový lustr s padesáti svícemi. Sousední menší audienční místnost měla světle zelený damaškový nábytek. Balkon gymnázia byl osvětlen dvěma obloukovými lampami, jeho podlaha byla pokryta perským kobercem. Ostatní místnosti ředitelského bytu, stejně tak jako třídy v prvním a druhém poschodí, sloužily císařově doprovodu. Dvorská kuchyně byla umístěna v tělocvičně gymnázia.

Druhého září o půl sedmé ráno dorazil císařský vlak na lanškrounské nádraží, kde byl přivítán slavnostními výstřely a vyzváněním zvonů. Vlak se mírně zpozdil, lokomotiva zdolala stoupání trati před městem až napodruhé. (Na památku této události ještě poměrně nedávno zdravili strojvůdci místo "císařské zastávky" houkáním.)

Křivolaká cesta 20. stoletím

V červnu 1897 oslavovalo gymnázium první velké výročí - čtvrtstoletí své existence.

Čtrnáctého září 1919, tedy již za existence ČSR, se konal zápis do lanškrounského gymnázia, přičemž bylo zjištěno, že se nově přihlásilo pouze 55 žáků. V důsledku toho ovšem hrozilo zrušení ústavu. Proto odjela deputace městské rady na ministerstvo a bylo dosaženo zrušení a odvolání tohoto návrhu. Nakonec došlo ke změně na reálné gymnázium, což zvýšilo příliv žactva. Ve školním roce 1933/34 navštěvovalo už 284 studentů. Příznivý vývoj podporovalo i to, že město zvýšilo příspěvek na nemajetné žáky ze tří tisíc na deset tisíc korun.

V roce 1945 změnila škola svůj charakter v souhlase se společenským vývojem. Stala se českým reálným gymnáziem a byla zpočátku jedinou střední školou v Lanškrouně. Počet žáků opět stoupal, takže ve školním roce 1947/48 zde studovalo již 311 žáků. V 50. a 60.letech došlo k několikeré změně názvu školy (jedenáctiletá, dvanáctiletá, střední všeobecně vzdělávací), od školního roku 1969/70 se opět užívá oficiálního názvu gymnázium. V roce 1974 proběhla předposlední velká oslava, a to 100.výročí gymnázia a 25.výročí prvních českých maturit. V roce 1994 proběhla oslava 120.výročí otevření školy.

Lanškroun - Gymnázium

 

Škola E)

V letech 1908 - 1910 postavil lanškrounský stavitel Rudolf Ilgner novou secesní budovu tkalcovské školy, dnes patřící Základní škole na ulici Bedřicha Smetany. Budova je obdélníkového půdorysu se třemi výstupky směrem do dvora. V budově se vystřídala řada dalších škol. Dnešní podoba ZŠ Smetanova ul. byla modifikována moderní přístavbou a vybudováním objektu jídelny s gymnastickým sálem v prvním patře.

http://www.zivefirmy.cz/media/fotos/268671/zs-lanskroun_max14348.jpg

 

Škola E)

Novorenesanční stavba z doby po roce 1858 vznikla snad s použitím částí zdiva západního křídla středověkého augustiniánského kláštera, pojatého později do zástavby prvního nádvoří zámku (v prostoru dnešního náměstí).

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/adresar-skol/images/1249308415.jpg http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/adresar-skol/images/1249308195.jpg

Škola E)

12.9.1927 byla zahájena firmou Kratochvíl a Veselý z Pardubic stavba první české školy v Lanškrouně. Projekt budovy školy vytvořil Dr. M. Babuška z Prahy. Po dvou letech byla nová budova české školy slavnostně otevřena. Po roce 1948 byly k původní budově menšinové školy přistavěny pavilon dílen, pavilon pro skladování materiálu a pavilon mimoškolní výchovy. V září 1998 byla otevřena nová školní jídelna a o měsíc později zahájil provoz krytý plavecký bazén.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=342597&orig=1

 

Panský pivovar A)

Koncem 17. století se rozhodl kníže Jan Adam z Lichtenštejna, že postaví v Lanškrouně vedle starého městského pivovaru i svůj knížecí. Stavba proběhla v letech 1700-1711. V 19..stol. přistavěna nová sladovna, v roce 1945 pivovar.

V mnoha městech naší země stojí pivovar, avšak v málokterém z nich se dodnes vaří pivo. Hromadné zanikání těchto provozů, které ve většině případů stojí uprostřed zástavby nedaleko historických center měst, způsobilo nemalé problémy s jejich dalším využití. Někde si na revitalizaci pivovaru mohou dovolit uvolnit třeba půl druhé miliardy, jinde se musí spokojit s mnohem střídmějším rozpočtem a spoléhat tak zejména na prodej jednotlivých objektů soukromým investorům.

Podobný způsob byl volen i v zaniklém pivovaru v Lanškrouně.

Pivo lanškrounští měšťané začali vařit nedlouho po založení města v polovině 13. století. V roce 1700 nechal kníže Jan Adam Ondřej z Lichtensteina v Lanškrouně postavit knížecí pivovar, jehož pivo museli povinně odebírat ostatní města a vesnice panství. Městský pivovar tak nebyl schopen knížecímu konkurovat a jeho postupný úpadek vyvrcholil v roce 1891, kdy zaniká. Tehdy nikdo netušil, že za sto let potká stejný osud i prosperující pivovar knížecí.

Knížecí pivovar projektoval snad Domenico Martinelli, který v té době pro Lichtensteina vypracoval plány Nového zámku v Lanškrouně.

Pivovar byl postaven velmi rychle, takže už roku 1701 se v něm začalo vařit pivo. To pak lanškrounský knížecí pivovar produkuje pod různými názvy bez přestávky až do roku 1999, kdy byl jeho provoz ukončen.

V roce 2000 opuštěnou továrnu koupilo za 5,5 milionu korun město Lanškroun a začalo se jednat o jejím novém využití.

Rok 2002 přinesl rozhodnutí přeměnit rozsáhlý areál pivovaru na kulturní a obchodní centrum. V roce 2003 městský architekt Přemysl Kokeš zpracoval zevrubnou urbanistickou studii zahrnující nejen továrnu, ale i její okolí a jednotlivé objekty byly nabídnuty konkrétním zájemcům.

V areálu bývalého lanškrounského pivovaru tak bude vybudováno nové náměstí, vzniknou zde tří zcela nové ulice a bude založen park.

Kolem "Pivovarského" náměstí je plánováno podloubí, uprostřed zůstane stát bývalá správní budova pivovaru, ve které najde místo úřad. Ostatní objekty jsou vyčleněny sportu, kultuře, zábavě, obchodu a bydlení.

Bytový účelům bude sloužit i v tomto prostoru snad nejhodnotnější dům, postavený vlastníkem prosperující textilní manufaktury Františkem Pernikářem v roce 1781. Počítá se také s byť jen částečnou rekonstrukcí vzácného empírového domu Erxlebenovy lékárny, hanebně zbořeného na počátku 90. let dvacátého století. Pivovaru budou ponechány dva vysoké komíny, které už neodmyslitelně patří k siluetě města. Bývalá pivovarská zahrada, přes níž protéká potok se promění ve veřejný park.

Lanškroun přestavbou pivovaru získá nové společenské centrum s mnoha obchody. Otázkou zůstává, zda se v desetitisícovém městě podaří všechny obchůdky obsadit a jak dlouho oprava celého areálu bude trvat. V každém případě se z lanškrounského pivovaru vytratí původní genius loci, který mu mezi neudržovanými a zchátralými objekty dává trochu tajemnou a strašidelnou atmosféru podtrženou hučením provozů uvnitř.

Zůstává v rukou investorů, aby přestavba dala pivovaru novou tvář, která jej zbaví méně hodnotných staveb a ukáže v nové kráse historicky kvalitní budovy.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/pivovar/pivovar1-m.jpg

 

Měšťanský dům čp.4 E)

Klasicistní, v jádře snad starší stavba, jejíž řešení průčelní fasády z počátku 19. st. vzalo zasvé v průběhu 20. st. Na ose průčelí dochován širší kamenný portál vjezdu, datovaný v kartuši ryté do klenáku r. 1852. Prostory v přízemí jsou vesměs zaklenuty valenými klenbami s výsečemi, patro je plochostropé. Dům po více jak století náležel rodině Pifflů. Rudolf Franz byl významným městským knihtiskařem a knihkupcem, jeho syn Friedrich Gustav, významný evropský církevní hodnostář (vídeňský arcibiskup), přijal r. 1914 hodnost kardinála (v 90. letech 20. st. mu byla na rodném domě osazena pamětní deska).

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=320740&orig=1

 

Měšťanský dům čp.6 E)

Stávající vzhled domu, znovu vystavěného snad někdy v první čtvrtině 19. st. v místech staršího objektu, je dán stavebními úpravami v závěru 19. st., kdy také zanikla klenutá podsíň. Přízemí je zčásti zaklenuto valenými klenbami, patro je plochostropé. V boční fasádě do ulice Školní je dochován klasicistní, bohatě zdobený portál, datovaný r. 1844. Ve vrcholu má propracovaný dekorativní medailon s postavou lva držícího štít s iniciálami, pozadí je dotvořeno obrysem stromu. Od r. 1913 měl v přízemí domu prosperující obchod - tehdy ještě nijak běžný - lanškrounský drogista Krätschmer.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326147&orig=1

 

Měšťanský dům čp.8 Stará pošta A)

Budova pošty byla postavena v letech 1900 - 1901 podle projektu pražského architekta Karla Müchla lanškrounským stavitelem Andreasem Seifertem na místě po zbořeném hostinci U Medvěda. V roce 2003 byl objekt rekonstruován a nyní slouží jako jedna ze čtyř budov Městského úřadu Lanškroun.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26098&orig=1

 

Měšťanský dům čp.9 E)

Zděný patrový dům se sedlovou střechou, stojící ve štítové orientaci. Dům byl výrazněji přestavěn kolem roku 1883. Stávající podoba jeho fasády je provedena podle návrhu projektanta R. Ilgnera z Lanškrouna z roku 1928

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326138&orig=1

 

Měšťanský dům čp.10 E)

Patrová řadová zděná budova v horní části nám. J. M. Marků. V jádře starší dům upravovaný ve 2. polovině 18. století a po polovině 19. století a dalšími výraznými úpravami na počátku 20. století (z této doby pochází stávající podoba fasády). Dům má klenutou podsíň a vysoký atikový nástavec. V prostorách přízemí jsou dochovány klenby, vesměs valené, některé s výsečemi.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326136&orig=1

 

Měšťanský dům čp.11 2) E)

Se zdobeným portálem

Na počátku 19. st. upravovaný starší objekt si dodnes podržel, na rozdíl od v 19. st. zaniklé podsíně klasicistní, byť dnes již zjednodušenou fasádu, ukončenou atikovým nástavcem se středovým segmentovým rozeklaným frontonem, do něhož je vložena váza. V přízemí dochovány klenby plackové a valené s výsečemi. V domě se nacházelo od konce 19. st. knihkupectví lanškrounského vydavatele pohlednic Moritze Mikesche.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326141&orig=1

 

Měšťanský dům čp.13 E)

Zděný přízemní dvojdům štítové orientace s dvojicí sedlových střech. Dům prošel po roce 2000 celkovou stavební rekonstrukcí.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339656&orig=1

 

Měšťanský dům čp.12 Okresní úřad 2)

Budovu projektoval a postavil v letech 1906 - 1907 lanškrounský stavitel Richard Kreisl pro potřeby tehdejšího okresního zastupitelstva. Budova má pěkně zdobený arkýř, výrazné ostění oken a dveří, na fasádě drobné kamenosochařské motivy. Dvě velké výkladní skříně a tři vchody svědčí o tom, že přízemí budovy sloužilo k obchodním účelům. Také vnitřní zařízení budovy jako je zábradlí, kování dveří i dřevěné obložení stěn, bylo provedeno se stylovou čistotou. V současné době je jednou ze čtyř budov pověřeného úřadu Lanškroun, sídlí zde Městská policie Lanškroun.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/cp12/cp12-1-m.jpg

 

Měšťanský dům čp.14 E)

Řadový patrový zděný dům štítové orientace se sedlovou střechou a se starším jádrem. Stávající fasáda byla v minulosti zjednodušena. Dům je hodnotný svou hmotou a dochovaným starším typem půdorysu hloubkově orientovaného domu.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339686&orig=1

 

Měšťanský dům čp.15 E)

Řadový patrový zděný dům štítové orientace s valbovou střechou. Stávající členění fasády pochází z druhé čtvrtiny dvacátého století. Dochovaná fasáda spolu s celkovou hmotou a štítovou orientací domu příznivě dotváří určující část městské památkové zóny.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339688&orig=1

 

Měšťanský dům čp.16 2) E)

Se zdobeným portálem

Dům se starším jádrem, přestavěný klasicistně (v přízemí se dochovalo, vedle jednoho pole hřebínkové klenby, převážně plackové zaklenutí do pasů) obdržel nynější secesní, dekorativně pojednané fasády při adaptaci v r. 1903.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=27956&orig=1

 

Měšťanský dům čp.17 E)

Přízemní zděný štítově orientovaný dům se sedlovou střechou. Jedná se o jeden z nejstarších zděných domů na území městské památkové zóny Lanškroun, který přežil požár v roce 1828.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339655&orig=1

 

Měšťanský dům čp.19 2)

Se zdobeným portálem, 1815

 

Měšťanský dům čp.21 2)

Se zdobeným portálem, 1828

 

Měšťanský dům čp.22 2)

Se zdobeným portálem, 1828, 1814

 

Měšťanský dům čp.23 2)

Se zdobeným portálem

 

Měšťanský dům čp.26 E)

Řadový patrový zděný dům se sedlovou střechou, pravděpodobně se starším jádrem. Dochované stávající členění fasády pochází z druhé čtvrtiny dvacátého století, ponechána původní špaletová okna. Dochovaná fasáda spolu s celkovou hmotou domu příznivě dotváří danou část městské památkové zóny.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339678&orig=1

 

Měšťanský dům čp.27E)

Řadový patrový zděný dům se sedlovou střechou, pravděpodobně se starším jádrem. Dochované stávající členění fasády pochází z druhé čtvrtiny dvacátého století, ponechána původní trojkřídlá okna typu T. Dochovaná fasáda spolu s celkovou hmotou domu příznivě dotváří danou část městské památkové zóny.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339679&orig=1

 

Měšťanský dům čp.30 E)

Řadový dvoupatrový zděný dům se starším jádrem v ulici za děkanstvím. Dům byl přestavován kolem poloviny 19. století. Stávající výrazná fasáda, navracející se k secesnímu tvarosloví, byla navržena roku 1936 (projekt zpracoval H. Kreissl z Lanškrouna). V zadní části přízemí jsou zčásti zachovány klenby, vesměs valené.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=320758&orig=1

 

Měšťanský dům čp.36 E)

Zděný nárožní patrový dům s pultovou střechou. Dům byl vystavěn na konci šedesátých let 19. století na místě dřevěného domu s podsíní. Novostavba domu stanovila uliční čáru ulice Čechovy. V roce 1876 byl zastavěn navazující dvůr domu a touto dostavbou vznikla stávající hmota domu.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339680&orig=1

 

Měšťanský dům čp.41 2)

Se zdobeným portálem, 1795

 

Měšťanský dům čp.43 E)

Na formování architektonické tváře města se počátkem 20. st. výrazně podílel architekt Richard Kreissl, který v roce 1906 navrhl dům ve stylu vrcholné secese na ul. Dobrovského čp. 43. V tomto domě dnes sídlí Městský bytový podnik Lanškroun.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=62343&orig=1

 

Měšťanský dům čp.44 2) E)

Se zdobeným portálem, 1813

Dům z roku 1813 s původní mansardovou střechou

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=342592&orig=1

 

Měšťanský dům čp.45 2) A)

Se zdobeným portálem

Starší budovu, stojící na tomto místě, začal roku 1830 přestavovat Ignác B. Benoni. Po jeho smrti roku 1831 dokončil stavbu Jan Nágl a provozoval tu hostinskou živnost. V prvním patře byl taneční sál i první divadelní jeviště v Lanškrouně. Ve výklenku atikového štítu socha sv. Michaela, nad ní domovní znamení - modrá hvězda.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=98048&orig=1

 

Měšťanský dům čp.50 2)

Se zdobeným portálem

 

Měšťanský dům čp.55  E)

Stávající podoba v jádře staršího domu, vyznačujícího se eklektickou fasádou, je dána stavebními úpravami a adaptací na počátku 20. st. Z tohoto období také dochovány v interiéru některé hodnotné prvky (schodišťové zábradlí, prosklení dveří). V závěru 20. st. byl upraven vzhled parteru.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326145&orig=1

 

Měšťanský dům čp.59  E)

Řadový zděný patrový dům se sedlovou střechou okapové orientace a výrazným zděným štítem. Stávající podoba domu pochází z první třetiny 20. století, dochovány původní otvorové prvky.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339682&orig=1

 

Měšťanský dům čp.77  E)

Pozdně secesní stavba z r. 1911 (R. Ilgner) se zajímavým, zčásti i keramickým dekorem a starším jádrem.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=337650&orig=1 http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=337649&orig=1 

 

Měšťanský dům čp.78 2) E)

Pův.čp.44, Se zdobeným portálem v býv.mashausu 1522 a jiném 1551 stejně tak do dvora

Exteriérem nenápadný dům, někdy spojovaný se zdejším působením Českých bratří, byl vystavěn v polovině 16. st. Z té doby se v přízemí zachoval vysoce hodnotný interiér s hřebínkovou klenbou, třemi bohatě vypravenými portály (kromě vegetabilních motivů je zdobí také chlapecké postavy, několik medailonů s hlavami a figurami lvů) a jedním portálovým nástavcem, nesoucími datace 1551, 1552 a 1553. V přízemí byla objevena velice hodnotná, ve zdejším regionu zcela ojedinělá renesanční fresková výmalba (ornamentální i figurální).

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=313402&orig=1

 

Měšťanský pivovar čp.80 A)

Zmodernizovaný. Zřejmě v prvních dobách existence města obdrželo 76 jeho měšťanů výsadu, že mohou vařit pivo jak na prodej, tak i pro svou spotřebu. Měšťané, na které se toto právo vztahovalo, se nazývali právováreční měšťané.

V roce 1493 nařídil majitel panství, aby každý právovárečný měšťan z každého vytočeného sudu piva zaplatil 1 groš do vrch­nostenské pokladny. Své pivo měšťané směli prodávat ve městě, na předměstích a v šenku dědičného rychtáře v Sázavě.

Prodej piva díky své výnosnosti se těšil pozornosti majitelů pan­ství. Vratislav z Pernštejna nařídil, že právo vařit pivo měšťanům zůstává, zároveň však rozšířil tržní obvod. Piva mohli prodávat do 14 vesnic lanškrounského panství. Současně Vratislav zakázal vařit pivo na vesnicích lanškrounského panství. V listině z roku 1568 se Vratislav zavázal, že na lanškrounském panství nepostaví vrchnostenský pivovar. Město však muselo odebírat panský slad. Kníže Lichtenštejn sice nemohl právovárečným měšťanům upřít právo na pivovar, ale omezil vaření piva a jeho prodej z městského pivovaru na stav před rokem 1568. Zároveň určil, že měšťané mohou začít vařit každý rok teprve od sv. Jiří a vyrábět směli pouze ze 7 strychů. Z každé uvařené dávky byli povinni zaplatit do důchodenské pokladny 1 kopu grošů.

V roce 1629 nechal kníže Lichtenštejn v Lanškrouně postavit knížecí pivovar, jehož pivo museli povinně odebírat v ostatních městech a vesnicích panství. Na dodržování dohlížel tzv. pivní dráb.

Všech sedmdesát šest právovárečných měšťanů si na konci 17. století stěžovalo, že na každého z nich přijde várka stěží po dvou letech. V roce 1704 např. realizovali třicet várek a včetně dlužné taxy z předchozího roku zaplatili do pokladny vrchnosti pouze 35 zlatých.

Městský pivovar stál na dolní části náměstí, kde je dnes budova školy. Jedna várka měla kapacitu 16 1/2 sudu. Svou kapacitou a možnosti odběru nemohl tento pivovar konkurovat knížecímu pivovaru. Várky piva nebyly vždycky dobré a špatná kvalita piva se mnohdy probírala i na zasedání městské rady. Roku 1661 byl sládkem Jan Werner a to se zřejmě ještě vařilo v pivovaře dobré pivo. Ale v 18. století se stále častěji ozývala kritika na kvalitu a chat piva. Střídaly se roky s velkým počtem várek a roky s malým počtem várek. To byla léta 1737 - 1740, 1747 - 1751, 1755 - 1757, 1764 -1764.

Město muselo platit vrchnosti z každé várky v pivovaře jeden zlatý deset krejcarů, což se ročně pohybovalo mezi šedesáti až devadesáti zlatými. Když byl ve městě v letech 1715 a 1716 mor, musel se provoz pivovaru na mnoho měsíců zastavit. Město muse­lo žádat vrchnostenský úřad o slety na poplatcích a ještě mělo mimořádné vydání ve výši 4 600 zlatých.

Roku 1767 byl sládkem Fridrich Jandl a za něho řešila městská rada neustále stížnosti na špatné vařeni piva. Nechutné a nedob­ré pivo nechtěl nikdo kupovat ani za dohodnutou, ani za sníženou cenu.

Svoji úlohu sehrávala i konkurence s pivem z knížecího pivova­ru, a tak otázka pivovaru byla pro město čím dále složitější. Neu­stálé problémy s kvalitou piva vedly městskou radu k rozhodnutí pivovar pronajmout. Josef Zeiske, řezník, si 14. července 1780 pi­vovar pronajal za roční nájemné 100 zlatých. V té době si město zřídilo novou městskou hospodu. Ani v dalších letech se pivovar nestal výnosným odvětvím městského hospodaření.

Městský pivovar upadal i v dalších letech, až roku 1891 zanikl úplné. Budovy a zařízení byly prodány knížecímu pivovaru.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1246011324.jpg http://www.zivefirmy.cz/media/fotos/268645/zs-lanskroun_max50737.jpg

 

Měšťanský dům čp.87 E)

Budova s dobově příznačnou fasádou byla vystavěna ve 20. letech 20. st. (projekt L. Meissner).

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=320774&orig=1

 

Měšťanský dům čp.91 E)

Přízemní zděný štítově orientovaný dům se sedlovou střechou. Jedná se o jeden z nejstarších zděných domů na území městské památkové zóny Lanškroun, který přežil požár v roce 1828. V přízemí dochovaná vnitřní dispozice a klenby.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339674&orig=1

 

Měšťanský dům čp.92 E)

Administrativní třípodlažní objekt, s plochou střechou v historickém centru Lanškrouna. Klasická zděná konstrukce doplněná zavěšenou skleněnou stěnou. Kontakt se sousedním domem je z důvodu zachování oken řešen přes atrium. Budova získala titul Stavba roku 2006 v Pardubickém kraji. MgA.Přemysl Kokeš

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26569&orig=1 http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26536&orig=1

 

Měšťanský dům čp.96 2)

Se zdobeným portálem

 

Dům čp.100 - Tiskárna E)

Zajímavá přízemní budova někdejší tiskárny byla vystavěna kolem r. 1900. Představuje hodnotný příklad eklektické, s citlivostí do samého historického jádra města zasazené stavby průmyslového charakteru.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=336554&orig=1

 

Měšťanský dům čp.112 E)

Dnešní vnější vzhled v jádře jinak staršího, snad někdy v průběhu první poloviny 19. st. zásadněji přestavovaného domu je dán úpravami realizovanými v období první republiky (E. Domesle z Lanškrouna), částečně zachovávajícími předchozí klasicistní traktaci fasády. V přední části přízemí jsou dochovány křížové klenby, v zadní části klenby valené a valené s výsečemi. Patro je plochostropé.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339685&orig=1

 

Měšťanský dům čp.118 E)

Pův. barokní stavba asi z 18. st. (se dvěma osami podloubí, v přízemí dochov. křížové klenby) na místě roubeného domu, upravená pozdně klasicistně v r. 1873 (zazděno loubí, krov s půdním polopatrem) a znovu koncem 20. st. Teprve tehdy vzniklo bohatší novoklasicistní řešení fasády a reminiscence loubí

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=326142&orig=1

 

Měšťanský dům čp.119 E)

Stavba v jádře nejspíše klasicistní z doby kolem r. 1800, upravená pozdně secesně údajně až v r. 1929 (R. Ilgner)

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=320775&orig=1

 

Měšťanský dům čp.127 2) E)

Se zdobeným portálem, 1795 na pilíři podloubí.

V roce 1830 dům zakoupila rodina Benoni. V oněch dobách měl tento dům kamenné podloubí, které se navzdory několika přestavbám zčásti zachovalo dodnes. Rodina v domě nejprve zřídila hostinec, který později přebudovala na "Hotel Benoni", který zde byl až do roku 1945.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=27951&orig=1

 

Měšťanský dům čp.130 E)

Zděný patrový řadový dům štítové orientace se sedlovou střechou. V přízemí dochovány klenby. Fasáda domu byla v minulosti (2. polovina 20. století) nevhodně upravena. Dům byl původně pojednán klasicistní zdobnou fasádou.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339676&orig=1

 

Měšťanský dům čp.132 2)

Se zdobeným portálem

 

Měšťanský dům čp.134 E)

Zděný nárožní dům byl vystavěn jako novostavba na přelomu 20. a 30. let 20 století. Dům je pojednán jako solitérní stavba. Dochována původní fasáda, výplňové prvky a vstupní branka. Dům je výtvarně a kompozičně pojednán jako vyvážená stavba příznivě dotvářející prostředí městské památkové zóny.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339653&orig=1

 

Měšťanský dům čp.142 2)

Nyní Městská knihovna. Byl postaven v 70. letech 19.stol. 1986 dokončena adaptace pův. obytného domu na městskou knihovnu.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/knihovna/knihovna2-m.jpg

 

Měšťanský dům čp.203 2) E)

Se zdobeným portálem

Řadová patrová zděná stavba, původně klasicistní z doby kolem roku 1800. Uvnitř se dochovaly fabionové stropy. Dům byl upraven ve stylu pozdní secese. V roce 1912, podle návrhu R. Kreissla.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=339677&orig=1

 

Měšťanský dům čp.299 2)

Se zdobeným portálem

 

Měšťanský dům čp.220 Piano A) B)

2.pol.18.stol, na nepravidelném půdorysu s patrem vysazeným na kamenných krakorcích s trámovými stropy v patře. Stojí místo horní městské brány, která byla asi před 150 lety zbourána. Jeho tvar byl zřejmě ovlivněn nevelkým a ostře se zužujícím pozemkem, ale také hudební inspirací. Patro vysazeno na pěti kamenných volutových krakorcích, esovitě vykrojených. Mezi krakorci ploché klenby. Původně renesanční budova barokně upravena po roce 1750.

 

Měšťanský dům čp.227 E)

Dům s dochovanými historickými štuky na fasádě. Konec 19. století.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26914&orig=1 http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=36204&orig=1

 

Společenský dům A)

Přední část budovy byla postavena roku 1885 jako rodinná vila lanškrounského podnikatele R. E. Langera, výrobce stříbrného a zlatnického zboží. V roce 1894 byl v domě při císařských manévrech ubytován vévoda Albrecht. Po r. 1950 byl objekt přeměněn na kulturní dům, výrobní hala na velký sál.

http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/Image/historie/pamatky/kulturni-dum/spolecensky-dum1-m.jpg

 

[Hradby] 2)

Zbořeny 1791

 

Tabáková továrna A)

U silnice na Svitavy. Tovární budovy byly původně stavěny od roku 1874 jako tabáková fabrika. Kolem roku 1900 měla více než 2 000 zaměstnanců z Lanškrouna a 20 okolních obcí. Tabáková výroba byla ukončena během 2. světové války, v roce 1944 tu byla zahájena výroba součástek pro elektrotechniku. Později Tesla n.p., který v Lanškrouně zaměstnával více jak 4 000 lidí.

Lanškroun -
historie http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/seznam-pamatek/images/1249309431.jpg

 

Budova lesní správy

u kostela sv.Anny

http://www.lesycr.cz/_layouts/contacts/extra/WebUnitDetailImage.ashx?UnitId=37

 

Eduardův pramen B) A)

U rybníků. Vydatný pramen pitné vody, vyvěrající ze země u hráze dnešního Slunečního rybníka, byl znám odedávna. Říkalo se mu Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů.

Roku 1861 jej náročným způsobem přestavěli lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi - Eduardovým pramenem.

Pověst o prameni: Před třicetiletou válkou žil v Ostrově bohatý a lakomý sedlák. Své bohatství prý ukryl v Eduardově prameni. Po smrti musel potopený poklad hlídat v podobě trpaslíka. Vysvobodit ho může jen ten, kdo peníze využije na humanitární účely.

 http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=99080&orig=1

 

Pramen za oborou E)

 

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=319172&orig=1

 

[Kamenný most] A)

V nádražní ulici, původně se sochami sv.Jana Sarkandera a sv.Jana Nepomuckého

 

Vila Otto Pifla (Mackova) č.p.377 D)

Jako odpočinkové sídlo ji postavil zdejší rodák profesor Otto Piffl (1866-1926), přední rakouský odborník v oboru ušních, nosních a krčních chorob. Vila byla postavena podle vypracovaného projektu pražského německého architekta Friedricha Kicka (1867-1945).

Severozápadně od Lanškrouna za rybníky pod zalesněným kopcem Kypuše si v roce 1913 postavil odpočinkové sídlo lanškrounský rodák, profesor Otto Piffl (1866–1926), přední rakouský odborník v oboru ušních, nosních a krčních chorob. V tichém místě s upravenou zahradou ve východní stráni a původně i s nerušeným výhledem na rybníky stála asymetricky koncipovaná hmota sestávající z vyšší čtyřpodlažní zděné části a severního přízemního křídla upraveného jako lesní srub. V prostoru salla terreny se nacházel kuželník krytý horní terasou umístěnou před obytnými pokoji piana nobile. Malebný členitý celek vytváří rostlý tvar v jednoduchém bezozdobném stylu, který do sebe vstřebává romantické i klasické motivy evokující zasněnost a přízeň místu. Současně ovšem vila nepostrádá výraz důstojnosti a jisté aristokratické vznešenosti. Autor vily, pražský německý architekt Friedrich Kick (1867–1945), studoval také na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů Carl von Hasenauera a Otto Wagnera. Lanškrounská vila zapadá do charakteristického obrazu jeho díla po roce 1910 schopností přetvářet historické motivy k moderním účelům, ale rovněž vyvinutým citem k místní situaci. Na sklonku života bydlel Otto Piffl ve své vile už natrvalo, jeho rodina ji opustila v souvislosti s událostmi odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. V roce 2006 nalezl nový majitel dům zcela vydrancovaný, zmizelo vše, co se dalo prodat nebo spálit, částečně utrpěla statika konstrukcí. K rehabilitování a alespoň volnému návratu původní atmosféry vily požádal architekta Přemysla Kokeše, s nímž ho už spojila v Lanškrouně úspěšná spolupráce na administrativní a komerční budově na náměstí J. M. Marků.

 http://www.slavnevily.cz/data/28/1147/pohlednice-03.jpg Vila Otto Piffla

 

Vila Jiřího Vávry D)

Dům je situován v příměstské části, na dohled od chaotického satelitního městečka. V tomto kontextu čistě bílá a ostře řezaná vila, představující osobitou syntézu minimalistické a neofunkcionalistické architektury, působí jako zjevení. Výrazně tomu napomáhá maximálně prosklené zahradní průčelí a stejně tak i vstupní průčelí, protnuté pásovým otvorem, za nímž se skrývá jedna z teras. Takové pojetí znamená zřetelně čitelnou narážku na českou architektonickou avantgardu, jejíž protagonisté, stejně jako tady Kokeš, používali jako jeden z výrazových prostředků kovová venkovní schodiště zapuštěná přímo do zdi. Částečný vliv funkcionalismu cítíme i uvnitř velkoryse řešené stavby, do jejíhož středu architekt situoval velkou obytnou halu. Tuto prostornou místnost s dominantním krbem uprostřed lze obývat jako tzv. prostorové kontinuum, nebo ji dle potřeby rozdělit několika palisandrovými posuvnými příčkami na tři menší pokoje. Pro navození pocitu ještě větší intimity tu jsou skleněné posuvné stěny, které slouží k oddělení hlavního obytného prostoru od technicistně řešeného schodiště. V poschodí, disponujícím třemi ložnicemi, se nachází koupelna otevřená do terasy, z níž se vstupuje ke schodišti na střechu vily.

http://www.slavnevily.cz/data/28/1181/Lanskroun_vavra_04.jpg

 

Bytový dům E)

Komplex se skládá ze dvou samostatných bytových domů ve tvaru klínu, které mezi sebou uzavírají dvůr se zahradou. Oba domy v sobě dohromady skrývají 53 nájemních bytů různých velikostí a v přízemí prodejnu. Atypický tvar budov vychází též z denního pohybu slunce oblohou. Domy tak klesají tam, kde by stínily a dmou se do výšky tam, kde neomezí průnik slunce a mohou se mu plně vystavit.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=26633&orig=1

 

Mlýn E)

vznikl nedlouho po založení rybníku r. 1464. Od r. 1858 mlýn s rybníkem koupil Eduard Schwab. Gustav Müller mlýn koupil na počátku 20. st. Po druhé sv. válce , v r. 1946, získala mlýn do vlastnictví rodina Janíkova, ale doba už tomuto typu mlýnů nepřála. R. 1953 byl mlýn zastaven a sloužil jiným účelům. Po r 1990 byl Starý mlýn změněn na hotel s ubytováním a restaurací.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=293105&orig=1

 

Mlýn Na valše E)

Roku 1826 tento mlýn koupil lanškrounský lékárník a průmyslník Christian Polykarp Erxleben a přestavěl ho na velkou lnářskou valchu, továrnu na plátna. R. 1858 valchu koupilo město Lanškroun. Mlýnskou budovu prodalo město Lanškroun Karlu Langerovi, který obnovil znovu mlýn (a pilu) "na valše" a vybavil jej novým strojním zařízením. Další tovární budovy chátraly a byly pak prodány podnikatelům Halpertovi a Hynkovi k zřízení továrny na nábytek. Koncem války byl mlýny zastaven.

 

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=313753&orig=1

 

Parní mlýn E)

Parní mlýn v Lanškrouně pracoval jen krátce, zhruba v letech 1933 - 1953. Byl v areálu nákupního a výkupního zemědělského podniku, s německým názvem Lagerhaus a českým Hospodářské družstvo. V současné době budova slouží komerčním účelům.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=313043&orig=1

 

Skerlův mlýn E)

Tento mlýn patřil původně lanškrounské vrchnosti. R. 1617 byl darován Šimonu Skerlovi. R. 1867 ho od rodiny Skerlů koupil Josef Wernhart, který používal k převozu obilí a mouky drobný vozík tažený osly. Proto se místu začalo říkat Oslí mlýn. Kolem r. 1900 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven. Budova od té doby slouží komerčním účelům.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=293525&orig=1

 

Památný tis E)

roste údajně již od založení města na lanškrounském náměstí, obklopen dlažbou a zástavbou. V celostátní anketě Strom roku 2008 pořádané programem Strom života Nadace Partnerství udělila porota tomuto tisu titul Strom hrdina.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=27070&orig=1

 

Památná borovice E)

Jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou.

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=314178&orig=1

 

Zámecký park E)

http://www.czecot.cz/results/zobrobr.php?w=st&id=293612&orig=1

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Lanškroun, s.o. Lanškroun

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Lanškroun

Historie obce

 Město doloženo 1241, 1356 hrazené. Město bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánský klášter, který byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od r. 1622).

V době třicetileté války bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku 1683 je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marciho (1595-1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem.[

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 6518 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice ČSL, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

 

A) Lanškroun.eu (22.10.2013)

B) turistika.cz (22.10.2013)

C) jubilejnikameny.euweb.cz (22.10.2013 Petr Vomáčka)

D) slavnevily.cz (22.10.2013)

E) mojeorlickehory.cz (22.10.2013)

 

 fotografie

 30.3.2002, 13.1.2005

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 23.10.2013