Kod CZ 7468

Kroměříž

Osady: Za splavem, Barbořina-Vrch, Štěchovice-Barbořina, Dvůr Mariánov, Léčebný ústav-Květná zahrada, Plačkov, Zachar, Slovan II, Kotojedská, Oskol

Připojené obce: Vážany, Trávník, Těšnovice, Postoupky, Kotojedy, Hradisko, Bílany

Kostel sv. Mořice ²⁾

Kolegiální, 1262, obnoven a zaklenut v 16.stol., , regotizován 1836-51. Stojanovo náměstí 1139/2

Kostel sv. Jana Křtitele ²⁾

Piaristický 1737-55

Kostel Nanebevzetí P.Marie ²⁾

Riegrovo náměstí 1137/12 kostel Nanebevzetí P. Marie, terasa s balustrádou a se sochami sv. Václava, sv. Anny s P. Marií, sv. Cyrila, sv. Metoděje, krucifixem z roku 1763, přístupové schodiště na terasu, hlavní vstupní schodiště, krucifix se sochou P. Marie Bolestné a balustráda.

Kostel Blahoslavené P.Marie ²⁾

1724-36 na místě staršího kostela, věž zvýšena 1824

Kaple sv.Kříže ²⁾

Fara ²⁾

U P.Marie, s emeritním domem, 1738 Stojanovo náměstí 4/5

Proboštství ²⁾

u svatého Mořice na Stojanově náměstí, pův.renesanční, přestavěné 1742, Barokní budova s mansardovou střechou je postavená na starších základech, jak o tom svědčí znak biskupa Františka z Ditrichštejna v arkádovém nádvoří. Budova byla celkem třikrát důkladně přestavována a přestavby označeny deskami biskupů Lichtenštejna a Egkha. Štěpnice kolem proboštství vytváří se starou barokovou zdí jeden z nejpůvabnějších koutů staré Kroměříže. Jako proboštové zde působili pozdější biskupové Vilém Prusinovský z Víckova, Leopold II. Fridrich z Egkhu, Antonín Theodor Colloredo-Waldsee, Bedřich z Fürstenberka, Lev Skrbenský z Hříště či Antonín Cyril Stojan

Piaristická kolej ²⁾

1688-96 Pilařova 7/1

Emeritní dům ^C)

S kaplí

Chrám sv.Cyrila a Metoděje ²⁾

Pravoslavný, 1946

Kaple sv.Cyrila a Metoděje ²⁾

V areálu psychiatrické léčebny, moderna

[Synagoga] ^C)

První, a tedy nejstarší synagoga, jejíž stáří není známo, stávala zřejmě nejpozději od 16. století ve Vodní ulici. Byla zbořena v roce 1656

[Synagoga] ^C)

Druhý templ, který v letech 1689–1693 postavil v Moravcově ulici zednický mistr Matyáš Parst podle plánů stavitele Giovanniho Pietra Tencally, byla barokní stavba takzvaného lvovského typu. Byl zbořen v roce 1921 a na jeho místě je dnes zahrada

[Synagoga] ^C)

Třetí synagogu postavil v letech 1909–1910 na dnešním Komenského náměstí architekt Jakob Gartner.[1] Roku 1942 ji nacisté vyhodili do vzduchu. Na pozemku, kde stávala, byl v roce 1994 odhalen památník kroměřížským obětem holokaustu od Olbrama Zoubka

[Židovský hřbitov] ^C)

První židovský hřbitov, o jehož stáří se nedochovaly žádné přesné záznamy, se nacházel v místech dnešního Komenského náměstí, na východ od centra. Byl zlikvidován po roce 1881. Podle J. Fiedlera se zde nacházely náhrobky z let 1535–1849

[Židovský hřbitov] ^C)

Druhý hřbitov, založený v roce 1715,[2] byl situován při Nábělkově ulici, jižně od centra. Původně sloužil jako morový židovský hřbitov, avšak v roce 1849, po zrušení prvního hřbitova, začal být užíván k běžným pohřbům, a to až do roku 1927.[1] Roku 1882 sem byly přeneseny a uloženy ostatky z prvního hřbitova. Tento hřbitov byl v době okupace zcela zdevastován nacisty a po válce došlo k jeho úplné likvidaci. V letech 1964–1965 byla "na jeho ploše postavena budova policejní stanice

[Židovský hřbitov] ^C)

Třetí kroměřížský židovský hřbitov se nachází asi 1500 m na jih od centra, ve Velehradské ulici, která vede k předměstí Vážany. Leží v jižní části areálu městského hřbitova, za obřadní síní z let 1927–1928 od Ladislava Mesenského,[2] jež je využívána pro celý hřbitov. K jeho otevření došlo v roce 1924 a údajně se zde dosud pohřbívá. Také tento hřbitov byl v době okupace téměř úplně zničen nacisty. Podle J. Klenovského zde dodnes zůstalo pouze 5 náhrobních kamenů (macev). V roce 1962 zde byl odhalen pomník 300 obětem holokaustu z Kroměřížska a roku 1997 sem byly přeneseny kosterní pozůstatky nalezené v prostoru druhého hřbitova.

Piaristické gymnázium ^C)

Pilařova 8/2

Mariánský sloup ²⁾

Po 1680, na náměstí

Socha P.Marie ^C)

Na sloupu

Socha ^C)

Na podstavci

Socha ^C)

Na podstavci

Socha ^C)

Na podstavci

Socha ^C)

Na podstavci

Morový sloup Nejsv.Trojice ²⁾

1725 Riegerovo náměstí

Socha sv Jana Nepomuckého ^C)

u mostu na sloupu

Kamenný kříž ^C)

Vejvanovského

Kamenný kříž ^C)

na Malém Valu

Sousoší Zvěstování P. Marie ^C)

Malý val, při domu Na Kopečku 1537/5

Sousoší Krista s P. Marie ^C)

Chobot

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

Na Sladovnách, při domu č. 1500/28, pp. 3096/1

Kamenný kříž ^C)

Stojanovo náměstí, pp. 11

Kašna ^C)

Na náměstí

Kašna ^C)

Riegerovo náměstí

Socha T.G.Masaryka ^C)

Před justiční školou

Památník židovských obětí ^C)

Na místě poslední synagogy, Olbram Zoubek

Pomník Jana Amose Komenského ^C)

Komenského náměstí, pp. 3116/1

Hraniční kámen – pylon ^C)

Vejvanovského, pp. 3160

Arcibiskupský zámek ^2)C)

Věž gotická, pův.renesanční, poč.16.stol., přestavěn barokně 1686-98, upraven po požáru 1752-69 Sněmovní náměstí 1/2, 2/4, Třebízského 1344/2, Zámecká zahrada 1478/2, 1477/4, 1476/6, 1501/10

Sněmovní náměstí 1/2, zámek, st. 267

Sněmovní náměstí 2/4, brána Gardistka, st. 268

Třebízského 1344/2, st. 385

Zámecká zahrada 1478/2, st. 364

Zámecká zahrada 1477/4, domek zahradníka, st. 365

Zámecká zahrada 1476/6, švýcarský domek Paví dvůr, st. 366

Zámecká zahrada 1501/10, americký domek, st. 368/1

Mlýnská brána, st. 269

Colloredova kolonáda, st. 270

hosp. dvůr - kočárovna (malířská dílna), st. 363

bažantnice (Rybářský pavilon), st. 367

hlavní budova Maxova dvora, st. 379/1

Maxův dvůr, st. 379/2, 2978/1 až 6, 2979/1 až 9, vše bez staveb, 431/1, 431/3, 3654/1 až 15,

budova Maxova dvora, st. 379/3, 379/4

hospodářský dvůr, st. 7525, 7526, 7527, 7546

skleník, st. 7527

oranžerie, dnes zookoutek, st. 7546

vrátnice - historický objekt, st. 7548

Apollonův chrámek/Chrámek přátelství, st. 7549

Pompejská kolonáda, st. 7550

Podzámecká zahrada, pp. 285/2, 286/1, 286/3, 286/6, 290/3, 430/1, 3289/1, 3290/1

Chotkův rybník, pp. 285/2

Dlouhý rybník, pp. 286/3

Divoký rybník, pp. 286/6

mlýnská strouha, pp. 3289/1

Vodní tok, pp. 3290/1

Pivovar ^C)

Na Kopečku 1537/5, 1538/1

Panské stáje ^C)

Na Kopečku 1489/18

Vodárna - Maxova studně ^C)

Na kopečku 1490/20

Městské lázně – solárium ^C)

sportovní areál Bajda, st. 5932

Mlýnská brána ²⁾

U zámku, 16.stol., upravena 1833-4

Hradby ²⁾

Dochovány rozsáhlé úseky

Piaristické gymnásium ²⁾

1694, zvýšené 1851

Piaristický zpěvácký seminář ²⁾

Dokončený 1705

Justiční akademie ^C)

…

Stará vikárka ²⁾

Pol.16.stol., přestavěná 1666 a koncem 18.stol.

Nová vikárka ²⁾

Po 1777

Biskupská mincovna ^{2) C)}

1665 Na Sladovnách 1491/4

Arcibiskupské vinné sklepy ²⁾

…

Dům Hejtmanský ²⁾

spojením dvou starých renesančních staveb a jejich přestavbou v druhé polovině 17. století. Zajímavý je mázhaus i nádvoří domu, který sloužil jako obydlí drobných šlechticů a hejtmanů ve službách biskupů. Připomíná se tu v roce 1593 sekretář biskupa Stanislava Pavlovského Valentin Lauban, potom Jan Syrakovský ze Syrakovic, účastník českého povstání v roce 1618. Biskupský hejtman Maxmilián Říkovský z Dobrčic prodal dům v roce 1667 biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna. Výšku dřívějšího terénu, jenž byl okolo domu do roku 1832, připomíná zvýšená terasa boční strany domu směrem na Sněmovní náměstí

Mühlmannův dům ²⁾

…

Rožní dům ²⁾

proti radnici

Radnice ²⁾

Přestavěná 1611-68, upravena v pol.19.stol.

Regentský dům č.p.39 ²⁾

Sgrafita na průčelí

Rožní dům ²⁾

proti zámku

Maxmiliánův vodovod ²⁾

…

Knížecí dům ^{2) C)}

Na Sladovnách 1492/8, 1535/6

Heppnarův hostinec ²⁾

…

Nadsklepí ²⁾

postavena roku 1868 nad sklepy s lednicemi právovárečných měšťanů v hradebním příkopě za starou školou. Původně se jednalo o restauraci, velký sál však od počátku sloužil k pořádání koncertů, divadelních představení a bálů. Vystupovali zde významní představitelé české kultury, mezi jinými Eduard Vojan, Hana Kvapilová, Jaroslav Vrchlický, Adolf Heyduk, Antonín Dvořák či Václav Talich. Koncerty zde měl pěvecký sbor Moravan a Pěvecké sdružení moravských učitelů vedené Ferdinandem Vachem. O většinu hudebních akcí se zasloužil JUDr. Emil Kozánek, který ve svém domě hostil mnoho významných osobností své doby. Od roku 1882 do postavení vlastní budovy v roce 1890 zde byly umístěny dvě třídy, kancelář a kabinet nově založeného českého gymnázia. Od roku 1968 slouží Nadsklepí jako kino.

Maxmiliánova kolonáda ²⁾

Pompejánská, 1846-6.

Colloredova kolonáda ²⁾

1795, v podzámecké zahradě

Chrámek přátelství ²⁾

Před 1802, v podzámecké zahradě

Čínský pavilon ²⁾

v podzámecké zahradě

Domek zahradníka ²⁾

v podzámecké zahradě

Kanovnické domy ²⁾

Raně barokní, 1693-8

Měšťanský dům č.p.38 ²⁾

1609, upravený 1664

Židovská radnice ²⁾

Č.p.259, 1687-8

Židovské gheto ^{2) C)}

Moravcova ulice, Kroměřížská židovská komunita přestala existovat v roce 1940.

Chlapecký seminář ²⁾

neorománský, 1856-60

Německá reálka ²⁾

Dnes Justiční škola, neorenesanční 1875-7

Biskupská sýpka ²⁾

1722-4

Maxmiliánův dvůr ²⁾

Empírový, 1841-5

Wechův dvůr ²⁾

1823 ve Štěchonicích

Kanovnický dům č.p.1 ^C)

Stojanovo náměstí 6/1

Měšťanský dům č.p.13 ^C)

Kovářská 13/12a, Jánská 199/15

Měšťanský dům č.p.14 ^C)

Jánská 14/13, Kovářská

Měšťanský dům č.p.15

Jánská 15/11, Kovářská 187/12

[Měšťanský dům č.p.16] ^C)

Kovářská 16/10, na jeho místě novostavba

Měšťanský dům č.p.20 ^C)

Kovářská 20/2, Velké náměstí

Měšťanský dům č.p.21 ^C)

Velké náměstí 21/3

Měšťanský dům č.p.22 ^C)

Velké náměstí 22/5

Měšťanský dům č.p.23 - U zlaté hvězdy ^C)

Velké náměstí 23/7

Měšťanský dům č.p. 24 - Wechova lékárna ^C)

Velké náměstí 24/9

Řemenářovský dům č.p.25 ^C)

Jánská 25/1

Měšťanský dům č.p.26 ^C)

Jánská 26/3

Chlapecký zpěvácký seminář č.p.27 ^C)

Jánská 27/10, Pilařova

Kanovnický dům č.p.28 ^C)

Jánská 28/8

Kanovnický dům č.p.29 ^C)

Jánská 29/6

Kanovnický dům č.p.30 ^C)

Jánská 30/4

Kanovnický dům č.p. 31 ^C)

Jánská 31/2

Měšťanský dům č.p.32 ^C)

Křížkovského 32/1

Měšťanský dům č.p.33 ^C)

Velké náměstí 33/11

Měšťanský dům č.p.34 - Dům U zlatého slunce ^C)

Velké náměstí 34/13

Měšťanský dům č.p.35 ^C)

Velké náměstí 35/15

Měšťanský dům č.p. 36 - Baburádovský dům ^C)

Velké náměstí 36/17

Dům č.p. 38 - Památník Maxe Švabinského ^C)

Velké náměstí 38/21

Měšťanský dům č.p.39 - Regentský dům ^C)

Velké náměstí 39/23

Měšťanský dům č.p.40 - Syrokovský dům ^C)

Velké náměstí 40/25

Měšťanský dům č.p.41 ^C)

Velké náměstí 41/27

Měšťanský dům č.p.42 ^C)

Velké náměstí 42/29

Měšťanský dům č.p.43 - Rottalovský dům ^C)

Velké náměstí 43/31

Měšťanský dům č.p.44 ^C)

Velké náměstí 44/33

Měšťanský dům č.p.45 ^C)

Velké náměstí 45/35

Měšťanský dům č.p.46 ^C)

Velké náměstí 46/37

Měšťanský dům č.p.47 - Dům U zlatého stromu ^C)

Velké náměstí 47/39

Měšťanský dům č.p.48 ^C)

Velké náměstí 48/41

Měšťanský dům č.p.49 ^C)

Velké náměstí 49/43

Měšťanský dům č.p.50 - Dům U zlatého jelena ^C)

Velké náměstí 50/45

Měšťanský dům č.p.52 ^C)

Vodní 52/3

Měšťanský dům č.p.53 ^C)

Vodní 53/5

Měšťanský dům č.p.54 ^C)

Vodní 54/7

Měšťanský dům č.p.55 ^C)

Vodní 55/9

Šňůrařský dům č.p.57 ^C)

Vodní 57/13

Měšťanský dům č.p.63

Ztracená 63/1

Měšťanský dům č.p.64 ^C)

Ztracená 64/3

Měšťanský dům č.p.78 ^C)

Ztracená 78/33, Vodní 104/2

Altelandský dům č.p.79 ^C)

Vodní 79/21

Figarovský dům č.p.80 ^C)

Vodní 80/23

Šotorovský dům č.p.81 ^C)

Vodní 81/25

Měšťanský dům č.p.87 ^C)

Vodní 87/26

Měšťanský dům č.p.88 ^C)

Vodní 88/24

Měšťanský dům č.p.91 ^C)

Vodní 91/18

Měšťanský dům č.p.92 ^C)

Vodní 92/16

Měšťanský dům č.p.93 ^C)

Vodní 93/14

Měšťanský dům č.p.94 ^C)

Vodní 94/12

Volšovský dům č.p.95 ^C)

Farní 95/1, Vodní

Měšťanský dům č.p.96 ^C)

Kovářská 96/14, Jánská 12/17

Měšťanský dům č.p.103 ^C)

Vodní 103/6

Měšťanský dům č.p.105 - Neyberovský dům ^C)

Velké náměstí 105/47

Měšťanský dům č.p.106 ^C)

Velké náměstí 106/49

Měšťanský dům č.p.107 ^C)

Velké náměstí 107/51

Měšťanský dům č.p.108 ^C)

Velké náměstí 108/53

Měšťanský dům č.p.109 ^C)

Velké náměstí 109/55

Měšťanský dům č.p.110 ^C)

Velké náměstí 110/57

Měšťanský dům č.p.112 ^C)

Velké náměstí 112/61

Dům č.p. 113 - U černého orla - U Černé koruny ^C)

Prusinovského 113/1

Pivovar č.p.114 ^C)

Prusinovského 114/2

Měšťanský dům č.p.121 ^C)

Kovářská 121/11

Měšťanský dům č.p.124 ^C)

Kovářská 124/17, Riegrovo náměstí

Měšťanský dům č.p.125 ^C)

Kovářská 126/21, Riegrovo náměstí

Měšťanský dům č.p.130 ^C)

Riegrovo náměstí 130/71

Měšťanský dům č.p.131 ^C)

Riegrovo náměstí 131/69

Hirnlův dům č.p.140 ^C)

Riegrovo náměstí 140/51

Měšťanský dům č.p.141 ^C)

Riegrovo náměstí 141/49

Měšťanský dům Casino č.p.142 ^C)

Riegrovo náměstí 142/47

Blahoslavův sbor č.p. 147 ^C)

Riegrovo náměstí 147/37

Měšťanský dům č.p.157 ^C)

Riegrovo náměstí

Měšťanský dům č.p.158 ^C)

Riegrovo náměstí 158/17

Měšťanský dům č.p.161 ^C)

Riegrovo náměstí 161/11

Měšťanský dům č.p.168 ^C)

Křižná 168/6

Měšťanský dům č.p.169 ^C)

Křižná 169/8

Měšťanský dům č.p.178 ^C)

Křižná 178/1

Měšťanský dům č.p.192 ^C)

Riegrovo náměstí 192/30

Měšťanský dům č.p.195 ^C)

Riegrovo náměstí 195/36

Měšťanský dům č.p.232

Tylova 232/2

Měšťanský dům č.p.240 ^C)

Moravcova 249/6

Měšťanský dům č.p.247 ^C)

Moravcova 247/2

Měšťanský dům č.p.248 ^C)

Moravcova 248/4

Měšťanský dům č.p.250 ^C)

Moravcova 250/8

Měšťanský dům č.p.252 ^C)

Moravcova 252/10

Měšťanský dům č.p.253 ^C)

Moravcova 253/12

Měšťanský dům č.p.254 ^C)

Moravcova 254/14

Měšťanský dům č.p.258 ^C)

Moravcova 258/11

Židovský obecní dům č.p.259 ^C)

Moravcova 259/9

Měšťanský dům č.p.260 – Židovská radnice ^C)

Moravcova 260/7

Měšťanský dům č.p.261 ^C)

Moravcova 261/5

Měšťanský dům č.p.262 ^C)

Moravcova 262/3

Měšťanský dům č.p.265 ^C)

Riegrovo náměstí 265/6

Podzámecká zahrada ²⁾

Od 16.stol., současná podoba 1830-50. větší z „arcibiskupských zahrad“ v Kroměříži. Společně s menší Květnou zahradou a Arcibiskupským zámkem je od roku 1995 národní kulturní památkou a od roku 1998 položkou na Listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Je také součástí Městské památkové rezervace Kroměříž.

Zahrada se nachází mezi Arcibiskupským zámkem a řekou Moravou a má rozlohu 47,1 ha. O její nejstarší části (mezi severní stěnou zámku a Moravou) víme, že existovala již v 15. století. Zahrada zahrnuje rozsáhlé, z větší části udržované travnaté plochy, i unikátní sbírku stromů[1], takže poskytuje okolním školám skvělé podmínky pro výuku botaniky a především dendrologie. Mimo to je v zahradě chován i omezený počet živočichů (exotické ptactvo, primáti, kopytníci) a hnízdí tu volně žijící ptactvo.

Dlouhý rybník ²⁾

1865, V podzámecké zahradě, s přístavištěm a domkem rybáře

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kroměříž, s.o. Kroměříž

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, která je přílohou knihy z roku 1154 označované jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra.[8] Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka roku 1260. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. V šedesátých letech téhož století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) získalo město přezdívku hanácké Athény.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	17175
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

C) cs.wikipedia.org (10.4.2015)

Oskol

Kamenný kříž – Kalvarie ^C)

Tovačovského ul.

Kříž ^C)

Oskol

Dům č.p. 445 ^C)

Husovo náměstí 446/7

Lihovar – octárna ^C)

Tovačovského 318/18

býv. konvent, dům domovníka, ohradní zeď s náhrobky, st. 770/1

býv. kaple, st. 769

býv. letohrádek, st. 2515

st. 7056, 7060, 7265 bez staveb

ohradní zeď, pp. 204/1

pp. 204/1: přemístěné lunety Maxe Švabinského (část jiné KP), busta Maxe Švabinského (jiná KP)

Kotojedská

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

Březinova

Boží muka ^C)

křižovatka ul. Kotojedská a Na Nohyláku,

Kamenný kříž ^C)

Bezručovy sady, parc. 116/1

Slovan II

Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje ^C)

Slovanské náměstí, parc. 2627

Socha sv. Antonína Paduánského ^C)

Velehradská, pp. 966

Dům č.p.528 ^C)

Kollárova 528/1

Dům č.p.633 ^C)

Kollárova 633/10

Dům č.p.852 ^C)

Kollárova 852/29

Dům č.p.653 ^C)

Kollárova 663/30

Dům č.p.657 ^C)

Svatopluka Čecha 657/41

Dům č.p.662 ^C)

Svatopluka Čecha 662/27

Dům č.p. 649 ^C)

Svatopluka Čecha 649/29

Dům č.p.651 ^C)

Svatopluka Čecha 651

Dům č.p.656 ^C)

Svatopluka Čecha 656/39

Dům č.p.700 ^C)

Svatopluka Čecha 700/43

Zachar

Kamenný kříž ^C)

na hřbitově, Velehradská, pp. 807/1

Křížová cesta ^C)

přemístěny na hřbitov, pp. 807/1,- 14 zastavení

I.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

II.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

III.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

IV.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

V.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

VI.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

VII.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

VIII.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

IX.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

X.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

XI.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

XII.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

XIII.zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

XIV..zastavení ^C)

Přemístěno na hřbitov

Pomník generála rytíře Václava z Frierenberga ^C)

na hřbitově, Velehradská, pp. 807/1

Plačkov

Hraniční kámen – pylon ^C)

Havlíčkova, na konci zástavby po levé straně silnice na Rataje

Léčebný ústav - Květná zahrada

Kaple Povýšení sv. Kříže ^C)

Koperníkova 1446/3

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

pp. 380

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Socha antického boha ^C)

V kolonádě Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Busta antikizující ^C)

Na pilíři kolonády Květné zahrady

Dům čp. 1386 ^C)

Kroměříž 1386, u hospodářského dvora při Květné zahradě, st. 473

Psychiatrická léčebna ^C)

1904-1909, Havlíčkova 1265/50 Nemocnice - psychiatrická léčebna

· st. 1400, správní a společenský dům čp. 1265

· st. 1402, obytná budova I

· st. 1399, obytná budova II

· st. 1410, kaple sv. Cyrila a Metoděje

· st. 1401, pavilon I

· st. 1403, pavilon II

· st. 1406, pavilon III

· st. 1405, pavilon IV

· st. 1407, pavilon V

· st. 1404, pavilon VI

· st. 1409, pavilon VII

· st. 1411, pavilon VIII

· st. 1415, pavilon IX

· st. 1413, pavilon X

· st. 1416, pavilon XI

· st. 1421, pavilon XII

· st. 1422, pavilon XVI

· st. 1417, pavilon XIII

· st. 1420, pavilon XIV

· st. 1425, pavilon XV

· st. 1412, pavilon XVII

· st. 1429, XVIII

· st. 1423, pavilon XIX

· st. 1428, pavilon XX

· st. 1424, pavilon XXI

· st. 1414, budova kuchyně

· st. 1418, kotelna

· st. 1419, prádelna

· st. 1426, márnice

· st. 1427, objekt býv. jeslí

· st. 1431, 2959, 2962, 2963, 3121, 3122, 6436, 6437, 6438, pp. 601/21, 4565, vše bez staveb

· pp. 601/1, ohrazení

· st. 1433, vrátnice I

· st. 1432, vrátnice II

Kolonáda ^C)

Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.

Rotunda ^C)

V Květné zahradě, Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.

Vstup se skleníky ^C)

Přistavený nový vstup do Květné zahrady z první poloviny 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon se zlaceným arcibiskupským znakem. Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za ústavodárného sněmu v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek.

Květná zahrada ^{2) C)}

1666-75, čestný dvůr 1840-5. založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři J. van den Nypoort a G. M. Vischer. Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil. Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.. Tyto opravy by měly skončit v roce 2014. Je zde plánováno vybudovat i Národní centrum zahradní kultury. Gen. Svobody 1192/39

správní budova čp. 1192, st. 488

skleník tropický, st. 488

Neptunova socha/Moravus, st. 488

skleník studený, st. 489

galerie (Kolonáda) se sochařskou výzdobou (busta biskupa Lienchtensteina, 46 bust, 44 soch v nikách), st. 485

zahradní domek (součást ohradní zdi), st. 490, 491, 492, 493

ohradní zeď, st. 7518, 7520, 7521, pp. 402, 403/1, 404

voliéra/ptačinec, st. 7522

bazén kolem voliéry, pp. 403/2

kašna Tritonů, Lví kašna, bazén I-II, socha Diany, pp. 402

Dvůr Mariánov

Boží muka ^C)

rozcestí jižně od dvora Mariánov

Štěchovice-Barbořina

Kaple sv. Floriána ^C)

Štěchovice, náves, st. 415

Výklenková kaplička – poklona ^C)

Lutopecká, pp. 3202/1

Kříž ^C)

Kojetínská, u Wechova dvora, pp. 414/1

Sloupová boží muka ^C)

U Sýpek, pp. 3097/4, 1683

Kříž ^C)

křižovatka Lutopecké a Odbojářů, pp. 2762/21

Smírčí kříž ^C)

Štěchovice, u zdi Wechova dvora, pp. 414/3

Zámek - Wechův dvůr ^C)

Štěchovice 1328/1

Dům č.p.10 – 20 ^C)

Havlíčkova 1255/10, 1256/12, 1257/14, 1258/16, 1259/18, 1262/20

Schrattenbachova sýpka ^C)

Gen. Svobody 1191/24

Barbořina-Vrch

Hraniční kámen – pylon ^C)

Kojetínská, pp. 2687/3

Za splavem

Vodní elektrárna ^C)

U Strže 1588/32

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.5.2015

Předchozí editace: 25.5.2011