Kód CZ 4917

Hrozová

(Grosse)

Kostel sv.Michala Zdroj C)

2012-04 Hrozová 16.jpg

 

Fara

 

Kaple

2012-04 Hrozová 23.jpg

 

Kaple

2012-04 Hrozová 19.jpg

 

Hřbitov Zdroj C)

2012-04 Hrozová 02.jpg

 

Kamenný kříž Zdroj C)

2012-04 Hrozová 22.jpg

 

Kamenný kříž Zdroj C)

1929

2012-04 Hrozová 24.jpg

 

Dřevěný kříž Zdroj C)

Před hřbitovem

2012-04 Hrozová 01.jpg

 

Pamětní deska padlých Zdroj C)

Na kostele

2012-04 Hrozová 03.jpg

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres  Krnov, s.o.Osoblaha

1961 Okres Bruntál

Část Rusína

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Osada Hrozová je místní část obce Rusín. Osada se rozkládá v oblasti Osoblažského výběžku východním směrem od Slezských Rudoltic. Osada leží na levém břehu stejnojmenné řeky Hrozová. Západním směrem od osady se zvedá Rudoltický vrch ( 295 m.n.m.) a severovýchodním směrem na pravém břehu Hrozové Rusínský kopec ( 314 m.n.m.). Jižním směrem nedaleko osady prochází hranice s Polskem. Při archeologickém průzkumu byly na území osady nalezeny antické mince. Osadou prochází trasa naučné stezky Osoblažsko.

První písemná zpráva o Hrozové je z roku 1309. Obec tehdy patřila Konrádovi z Koberna, synovi Herborda z Fulštejna, vlivného vazala olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Herbord dostal území s hradem Fulštejnem (dnes v Bohušově) jako léno. Hrozová patřila sice územně do Opavska, ale jako léno Olomouckého biskupství patřila právně do Moravy. Hrozová dala tak později jméno jedné z těchto tzv. moravských enkláv ve Slezsku, zahrnující po dobu své existence často i nedaleké Pelhřimovy. K fulštejnskému panství patřila Hrozová až do roku 1566. V té době už bylo obyvatelstvo vesnice zcela německé. Potom se v držení léna střídají šlechtické rody Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březího, Lvi z Rožmitálu a posledními jsou Pinové z Friedentalu. Friedentalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze. Bohužel se nezachoval ani „zámeček ve švýcarském stylu“, postavený na místě zbořeného zámku, protože byl zlikvidován v 70. letech minulého století.

Kostel je hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. archandělovi Michaelovi a je uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední třetiny 13. století, která byla během let několikrát přestavována a upravována. V roce 2011 proběhla oprava střechy a fasády, uvnitř kostela byl proveden částečný archeologický průzkum. Další památkou je socha Panny Marie s Ježíškem (Madona z Hrozové) z doby po roku 1500, která je dnes vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě.

Škola v Hrozové existovala již v roce 1610 a měla jednoho učitele, který současně býval varhaníkem v kostele. Bydlel ve školní budově vzadu za kostelem. Dodnes zachovaná budova byla postavena v roce 1854, dříve docházely do ní i děti z Rusína a Koberna. Zachovala se také hasičská zbrojnice z roku 1898, několik kamenných křížů, secesní fara a dvě kapličky. V roce 1874 se ve vsi uplatnila první jednoduchá mlátička, první secí stroj v roce 1889 a v roce 1910 již moderní parní mlátička. Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1932. V roce 1934 byla pořízena motorová hasičská stříkačka. V roce 1938 byla Hrozová připojena k Německé říši.

Po těžkých bojích na Osoblažsku vstoupily dne 23. března 1945 do Hrozové jednotky Rudé armády. V důsledku tragédie 2. světové války byli němečtí obyvatelé Hrozové odsunuti z Československa. Byl mezi nimi i hrozovský rodák, pozdější profesor Mnichovské univerzity Josef Scharbert, iniciátor znovuvybudování válkou zničené kaple v blízkém Rusíně. Do Hrozové přicházejí noví obyvatelé pocházející z různých míst ČSR a v roce 1947 také volyňští Češi. Již 2. září 1946 byla zahájena výuka v obecné škole. Prvním učitelem byl Jaroslav Kavalíř. Škola byla pro nedostatek žáků uzavřena v roce 1961. V roce 1950 byl ustanoven v obci MNV a jeho prvním předsedou se stal Josef Jandík. V témže roce byl v Hrozové uskutečněn unikátní nález antických mincí. Po druhém, opět ale neúspěšném, pokusu o provozování fungujícího JZD došlo v roce 1961 k převedení hospodářství do státních statků. Pro nedostatek pracovního uplatnění v zemědělství odchází většina obyvatel do průmyslových měst. Vesnice se vylidnila a stala se vesnicí chalupářskou.

V roce 1980 byla zřízena středisková obec („nestřediskové sídlo trvalého významu“) Rusín s místními částmi Hrozovou a Matějovicemi.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

305 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008