Kód CZ 4917

Hrozová

(Grosse)

Kostel sv.Michala ^{Zdroj C)}

…

Fara

…

Kaple

…

Kaple

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1929

Dřevěný kříž ^{Zdroj C)}

Před hřbitovem

Pamětní deska padlých ^{Zdroj C)}

Na kostele

Zpět na okres

Panství

Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha

1961 Okres Bruntál

Část Rusína

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Osada Hrozová je místní část obce Rusín. Osada se rozkládá v oblasti Osoblažského výběžku východním směrem od Slezských Rudoltic. Osada leží na levém břehu stejnojmenné řeky Hrozová. Západním směrem od osady se zvedá Rudoltický vrch ( 295 m.n.m.) a severovýchodním směrem na pravém břehu Hrozové Rusínský kopec ( 314 m.n.m.). Jižním směrem nedaleko osady prochází hranice s Polskem. Při archeologickém průzkumu byly na území osady nalezeny antické mince. Osadou prochází trasa naučné stezky Osoblažsko.

První písemná zpráva o Hrozové je z roku 1309. Obec tehdy patřila Konrádovi z Koberna, synovi Herborda z Fulštejna, vlivného vazala olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Herbord dostal území s hradem Fulštejnem (dnes v Bohušově) jako léno. Hrozová patřila sice územně do Opavska, ale jako léno Olomouckého biskupství patřila právně do Moravy. Hrozová dala tak později jméno jedné z těchto tzv. moravských enkláv ve Slezsku, zahrnující po dobu své existence často i nedaleké Pelhřimovy. K fulštejnskému panství patřila Hrozová až do roku 1566. V té době už bylo obyvatelstvo vesnice zcela německé. Potom se v držení léna střídají šlechtické rody Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březího, Lvi z Rožmitálu a posledními jsou Pinové z Friedentalu. Friedentalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze. Bohužel se nezachoval ani „zámeček ve švýcarském stylu“, postavený na místě zbořeného zámku, protože byl zlikvidován v 70. letech minulého století.

Kostel je hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. archandělovi Michaelovi a je uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední třetiny 13. století, která byla během let několikrát přestavována a upravována. V roce 2011 proběhla oprava střechy a fasády, uvnitř kostela byl proveden částečný archeologický průzkum. Další památkou je socha Panny Marie s Ježíškem (Madona z Hrozové) z doby po roku 1500, která je dnes vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě.

Škola v Hrozové existovala již v roce 1610 a měla jednoho učitele, který současně býval varhaníkem v kostele. Bydlel ve školní budově vzadu za kostelem. Dodnes zachovaná budova byla postavena v roce 1854, dříve docházely do ní i děti z Rusína a Koberna. Zachovala se také hasičská zbrojnice z roku 1898, několik kamenných křížů, secesní fara a dvě kapličky. V roce 1874 se ve vsi uplatnila první jednoduchá mlátička, první secí stroj v roce 1889 a v roce 1910 již moderní parní mlátička. Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1932. V roce 1934 byla pořízena motorová hasičská stříkačka. V roce 1938 byla Hrozová připojena k Německé říši.

Po těžkých bojích na Osoblažsku vstoupily dne 23. března 1945 do Hrozové jednotky Rudé armády. V důsledku tragédie 2. světové války byli němečtí obyvatelé Hrozové odsunuti z Československa. Byl mezi nimi i hrozovský rodák, pozdější profesor Mnichovské univerzity Josef Scharbert, iniciátor znovuvybudování válkou zničené kaple v blízkém Rusíně. Do Hrozové přicházejí noví obyvatelé pocházející z různých míst ČSR a v roce 1947 také volyňští Češi. Již 2. září 1946 byla zahájena výuka v obecné škole. Prvním učitelem byl Jaroslav Kavalíř. Škola byla pro nedostatek žáků uzavřena v roce 1961. V roce 1950 byl ustanoven v obci MNV a jeho prvním předsedou se stal Josef Jandík. V témže roce byl v Hrozové uskutečněn unikátní nález antických mincí. Po druhém, opět ale neúspěšném, pokusu o provozování fungujícího JZD došlo v roce 1961 k převedení hospodářství do státních statků. Pro nedostatek pracovního uplatnění v zemědělství odchází většina obyvatel do průmyslových měst. Vesnice se vylidnila a stala se vesnicí chalupářskou.

V roce 1980 byla zřízena středisková obec („nestřediskové sídlo trvalého významu“) Rusín s místními částmi Hrozovou a Matějovicemi.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	305 N
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

Předchozí editace: 20.12.2008