Brumovice

(Braudsdorf)

Osada: Pustý mlýn

Připojené obce: Skrochovice, Úblo

Kostel Narození P.Marie B)

je orientovaná jednolodní stavba, přistavená v letech 1783 – 1784 ke starší věži patřící zbořenému starému kostelu. Nejstarší zpráva o existenci tohoto kostela je z roku 1523 v urbáři krnovského knížectví. „Starý kostel“ byl vystavěn z kamene. Sestával ze zaklenutého presbytáře a plochostropé lodi. K západnímu průčelí byla přistavěna dřevěná věž se dvěma zvony. Sakristie, již dříve zmiňovaná bez bližších podrobností, se k roku 1771 uvádí na jižní straně kostela. Je popisována jako nevyhovující, těsná a vlhká prostora, mající nad sebou oratoř. V interiéru byl kromě kazatelny a křtitelnice hlavní oltář zasvěcený Narození Panny Marie a na evangelijní straně kostelní lodi boční oltář sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1709 byla přistavěna nová věž, do níž byly v letech 1716 – 1760 zavěšeny čtyři nové zvony, pátý asi do nově vystavěného sanktusníku. Jedná se o zvony: Sv. Barbora (1716), Sv. Florián (1722), Sv. Jan Nepomucký (1727), Panna Marie Immaculata (1727) a zvon sv. Isidora a Donáta (1760), který se jako jediný zachoval až do dnešní doby. Ostatní podlehly rekvizici za první světové války. Ztráty byly nahrazeny v roce 1923 zakoupením tří nových zvonů, které byly ovšem zrekvírovány za druhé světové války. Roku 1949 byl vedle starého zvonu sv. Isidora a Donáta zavěšen pouze jeden nový zvon.

V 70. letech 18. století se začalo uvažovat o výstavbě většího kostela. Plán návrhu na chrámovou novostavbu vytvořil v roce 1777 zednický mistr z Lichnova Josef Mayer. Mayer řešil kostel jako jednolodí s přistavěnými prostorami. Ze severu sakristie se vstupem na kazatelnu, z jihu kaple se schody na oratoř. Loď i presbytář měl být zaklenut řadou pruských kleneb na pasech. Mayer se však realizace svého plánu nedočkal. Stavbu kostela zamezily válečné události (dva roky po vzniku Mayerova plánu bylo Krnovsko obsazeno pruskými vojáky) a také požár Krnova v roce 1778, kdy se předně řešily potřeby tohoto města. Proto byla v letech 1783 – 1784 realizována úspornější varianta (podle projektu dosud nezjištěného autora; snad Ant. Kretschmer?), počítající se zachováním stávající věže. Na realizaci můžeme ve srovnání s Mayerovým pojetím sledovat výrazný posun ke klasicismu, avšak oblé ukončení lodi a presbytáře a užití pruské klenby svazují realizaci zpět s předchozím barokem.Následujících dvacet let byl kostel postupně vybavován a stavebně dokončován. V roce 1805 se přistavovala předsíň jižního bočního vchodu. Následujícího roku byl kostel definitivně pokryt šindelovou střechou. Barokně klasicistní retábly  hlavního oltáře a dvou bočních oltářů, postavené v 90. letech, bohatě vyzdobil rokokovou figurální plastikou sochař Jan Schubert. Oltářní obrazy – Sv. Jan Nepomucký, Narození Panny Marie (hlavní oltář) a Neposkvrněné početí (oltář na epištolní straně) namaloval Johann František Greipel. Tyto obrazy byly někdy kolem poloviny 19. století tak poškozené, že byly odstraněny a nahrazeny novými. Roku 1872 namaloval Jindřich Tenschert pro hlavní oltář nové Narození Panny Marie. Pro oltář na epištolní straně byla vytvořena volná kopie proslulého mariánského obrazu z poutního kostela na Cvilíně. Ze stejné doby je i anonymní Růžencová Panna Marie v nádstavci tohoto oltáře. Stavebními úpravami 1. pol. 19. století mizí barokně klasicistní ráz exteriéru kostela. Druhá polovina téhož století se výrazněji dotkla úprav interiérů. Kostel byl vybaven dalšími uměleckými díly: obraz Antona Sperlicha Vyučování Panny Marie (z roku 1846; původně s anonymním obrazem Růžencové Panny Marie umístěn v sakristii, dnes se obě díla nacházejí v podkruchtí), J. Arbertovy (malíř a štaflíř z Osoblahy) protějškové obrazy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Panny Marie (z r. 1861), sochy Panny Marie Lourdské a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a dvojice menších soch sv. Terezie a sv. Antonína (zhotoveny v 80. letech v tyrolských dílnách). V 60. letech byly dodány do horního patra dvoupatrové kruchty nové varhany, které nahradily původní, získané na konci 80. let 18. století z některého ze zrušených opavských klášterů. Dnešní varhany byly postaveny krnovskou firmou Rieger na konci 30. let 20. století. Definitivní podobu získal kostel na konci 19. století (doba spojená s osobou faráře Karla Hegera). Úpravy zahrnovaly liturgickou změnu podoby tabernáklu hlavního oltáře, zbudování dřevěné chórové přepážky, položení nové keramické dlažby a pozlacení některých detailů interiéru a zařízení. Ve druhé polovině roku 1896 provedl početný okruh řemeslníků dekorativní malbu stěn a klenby kostela. Ve stejné době vymaloval František Přeček z Kroměříže do všech čtyř klenebních polí obrazy na témata Poslední večeře Páně, Zvěstování Panny Marie, Klanění pastýřů a Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1909 provedl též kopii oltářního obrazu Bolestné Panny Marie. Obrazy Kristus na hoře Olivetské a Rozloučení Krista s Marií namaloval pro předsíň kostela Karel Knoblich ze Zlatých Hor (díla vytvořena v prvních letech 20.stol, dnes nezvěstná). Na počátku dvacátého století byl kostel důkladně opraven (v r. 1926). S poválečným omezováním duchovní správy se však stal jen filiálním zprvu ke kostelu v Neplachovicích, pak ke kostelu ve Velkých Heralticích. To se odrazilo ve špatné preventivní péči o něj. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se opravy kostela týkaly vždy jen nejvíce poškozených částí. Postupně od poloviny 20. stol. probíhají drobné i větší opravy především na exteriéru stavby. V roce 1999 proběhla výměna kostelních oken. O rok později byla montována nová střešní krytina (břidlicové šablony). Nejprve se pokrývala věž, poté zbývající střecha kostela. Poslední opravy byly provedeny v roce 2001.

Brumovice (OP), kostel.JPG

 

Fara

 

Kaple C)

...

Brumovice (OP), kaple cihlová.JPG

 

Kaple C)

...

Brumovice (OP), kaple při č.p. 87.JPG

 

Kaple C)

...

Brumovice (OP), kaplička.JPG

 

Kaple C)

...

Brumovice (OP), kaple neogotická.JPG

 

Kamenný kříž C)

Za hřbitovem

Brumovice (OP), kříž u kostela.JPG

 

Kašna se sochou sv.Floriána C)

Se sochou sv.Floriána,novodobá,před hasičskou zbrojnicí

Brumovice (OP), hasičská zbrojnice.JPG Brumovice (OP), hasičská zbrojnice.JPG

 

Památník padlým C)

Brumovice (OP), pomník.JPG

 

Škola B) D)

Německá, 1898

http://static.panoramio.com/photos/original/80412013.jpg

 

Česká škola B)

V roce 1929 bylo započato  jednání směřující  ke zřízení české školy v Brumovicích. V obci bylo několik českých školou povinných dětí ze smíšených manželství, z rodin českých zemědělských dělníků a z rodin státních zaměstnanců, které navštěvovaly místní pětitřídní německou obecní školu. Předběžný soupis českých dětí provedl počátkem roku 1929 správce české státní obecné školy ve Skrochovicích František Hozarespirentem finanční stráže ve Skrochovicích Františkem Pavlasem a strážmistrem četnické stanice v Brumovicích Eduardem Dopitou, který obětavě podporoval snahy směřující ke zřízení české školy v Brumovicích. Jednání naráželo na různé obtíže, neboť zemědělští dělníci české národnosti zaměstnaní u německých sedláků, obávali se poslati své děti do české školy, aby je jejich němečtí zaměstnavatelé nepropustili z práce. Při soupisu projevil se škodlivý vliv smíšených manželství, neboť děti z těchto manželství byly vychovávány německy a český jazyk vůbec neznaly. Při tomto předběžném soupisu bylo přihlášeno do české školy v Brumovicích 13 dětí. Matice Opavská v Opavě podala pak ministerstvu školství a národní osvěty v Praze  žádost o zřízení české státní školy v Brumovicích, kterou ministerstvo příznivě vyřídilo a výnosem ze dne 22. srpna 1929 zřídilo v Brumovicích obecnou školu s československým vyučovacím jazykem.

Prvním učitelem a správcem české státní obecné školy v Brumovicích byl od 25. srpna 1929 ustanoven František Dorazil. Do Brumovic nastoupil dne 25. srpna 1929, kde byl přijat lékařem Františkem Šťepánem a jeho celou rodinou a rodinou strážmistra Eduarda Dopity.

Koncem srpna r. 1929 byl proveden dodatečný zápis žáků do české obecné školy. Přihlásilo se nově 14 žáků, taktéž se žáky dříve přihlášenými bylo celkem zapsáno 27 žáků, většinou ze smíšených manželství, kteří dosud navštěvovali zdejší pětitřídní německou obecnou školu. První školní rok v české obecné škole byl slavnostně zahájen dne 2. září 1929. Pravidelné školní vyučování započalo 7. září, když bylo škole dodáno vnitřní vybavení. Ze zapsaných dětí pouze 6 mluvilo česky. Ostatní děti se musely  českému jazyku učit. Děti si však brzy na školu zvykly, rády ji navštěvovaly taktéž počáteční jazykové obtíže byly do vánoc překonány.

Dne 10. října 1929 nastoupil na zdejší škole službu výpomocný učitel Vilém Juchelka, který vyučoval II.třídu až do 15. prosince 1929. Místo něho nastoupil Josef Novák.  

 

Dům č.p.43 C)

Se secesní fasádou

Brumovice (OP), č.p. 43.JPG

 

Usedlost č.p.54 C)

Se secesní fasádou

Brumovice (OP), č.p. 54.JPG

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický i soudní okres  Krnov

1961 Okres Opava

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Brumovice
Historie obce

Slezsko, kde se nachází obec Brumovice, bylo již v dávnověku zemí mimořádné důležitosti. Toto území ležící mezi Jaderským, Středozemním i Baltským mořem spojovalo východ Evropy se severem a jižním středomořím.

První osídlení se datuje kolem roku 20000 let před našim letopočtem, kdy došlo k osídlení kočovnými kmeny živícími se převážně lovem. V mladší době bronzové asi 2000 let před Kristem se usadily na území první slovanské kmeny. Tehdejší obyvatelé se již živili převážně zemědělstvím.  Na prahu dějin, v posledních stoletích před Kristem pronikli na území Slezska Keltové, kteří se postupně smísili s původním obyvatelstvem. Po tomto období se stala střední Evropa kořistí Markomanů a Kvadů. Ti ovládali toto území zhruba do 5 století našeho letopočtu, kdy pronikli i na naše území Hunové.

První dochované historické zprávy o trvalém osídlení území Slovany pocházejí z počátku

6 – 7 století. V té době bylo území obce a okolní kraj osídlen slovanským kmenem Holasiců.

Severní hranice osídlení tvořila čára Prudnik – Hlubčice – Ratiboř, východní řeka Odra až k Bohumínu. Písemná zpráva o těchto událostech je zachována z druhé poloviny 9. století, z doby říše Velkomoravské, kde je dokladováno že toto území ovládal slovanský kmen Holasiců. Jejich vliv zasahoval na jih až po Jeseníky, na sever k Hlubčicím a Ratiboři, na východ až po Těšínsko. Politicky tento kraj dnes nazývaný Slezskem náležel k říší Velkomoravské. Stará země Holasická se stala v polovině 13. století jádrem knížectví Opavského. Koncem 14 století spadal statek Vartnovský ( nynější Pocheň) pod vládu knížectví Krnovského. Statky knížectví Opavského a Krnovského se navzájem prolínaly.

V roce 1377 patřily spolu s Loděnicemi, Úblem, Benešovem a Zátorem k tvrzi Vartnovu. Majitelem v té době byl Štěpán z Vartnova, jehož statky po rozdělení knížectví Opavského v roce 1377 připadly ke knížectví Krnovskému. Od roku 1407 byla majitelkou panství paní OskaVartnova. V roce 1447 prodal Štěpán z Vartnova a Cimburku panství i tvrz Berkovi z Nasile u Bránic.

Těžké časy pro Brumovice nastaly v roce 1474, kdy uherský král Matyaš Corvín bojoval proti českému králi Vladislavu II. mezi jehož přívržence patřil Bernhart Berka z Nasile. Matyáš po dobytí a zapálení Krnova zajal krnovského knížete Jana IV. a koncem srpna 1474 jeho vojska dobyla Vartnov, který zapálila a rozbořila. Ten již nebyl nikdy opraven a jeho zříceniny se dochovaly dodnes. Celé panství poté přešlo ke krnovské komoře.

V roce 1523 přechází knížectví Krnovské po domácích knížatech a pánech ze Šelenburku na větev Hohenzollernů, čímž se poměry na krnovsku začaly měnit. Začalo vzrůstat panství krnovské komory. Hohencollernové , zvláště za panování knížete Jiřího Fridricha(1543-1603) se snažili o germanizaci obyvatel, omezovali práva šlechty a českých obyvatel. Ta byla  dovršena po třicetileté válce, kdy došlo nejen k zpustošení země, ale byl také konfiskován majetek české šlechty pro účast ve válce proti Habsburkům. Do bitvy na Bílé Hoře převládalo v obci náboženství protestantské, ale během třicetileté války a po ní došlo k silné rekatolizaci obyvatelstva, jehož počet poklesl válečnými krutostmi. 

Návrh zemského zřízení z roku 1673 stanovil němčinu za soudní jazyk a císař Leopold I. to roku 1675 uzákonil. Úřední germanizace území byla doplněna i změnou poměrů hospodářských a sociálních. Hohenzollernové přiváděli na krnovsko za svých statků ve Francích německé obyvatelstvo a doplňovali tak usedlosti opuštěné a zpustošené v době třicetileté války.  Ještě koncem 17. století lze říci, že Brumovice byly obcí smíšenou a moravská řeč byla hodně používána.

Za vlády Lichensteinů  v 18 století dochází ke stupňování poněmčování obce Brumovice a Úbla. Tento proces byl způsoben pokračující kolonizací, zavádění němčiny na úřady, do škol a kostelů. V tomto období byl k obci připojen čistě německý Lichnov a skoro poněmčená Sosnová. V průběhu 18 století postihlo obec několik ničivých požárů.

Koncem 19.století byl v obci zahájen provoz pošty a vlastního telegrafu.  Počátkem 20 století byly Brumovice téměř úplně poněmčeny. Při sčítání lidu v roce 1921 se z 1375 obyvatel přihlásilo k české řeči pouze 9 obyvatel.      

V roce 1939 byl v Brumovicích zřízen první koncentrační tábor v ČSR, který byl umístěn v bývalém cukrovaru.   

-Roku 1934 je postaven přes Hořinu na silnici Opava-Krnov nový železniční most místo dřívějšího dřevěného.

-1.11.1872 je dána do provozu železniční trať Opava-Krnov.

-Roku 1854 byla škola umístěna v budově čp. 128 /majitel Scholz/.

-Roku 1932 vrcholí u nás hospodářská krize, která se nevyhnula ani místním občanům.

-V době krize dostávali svobodní na týden 10,-  Kč a poukázku na 1,5 kg chleba.

-Ženatí, kteří měli 1-4 děti dostávali týdně 3 bochníky chleba, 3 poukázky na potraviny a 3,5 l mléka.

-Ženatí s více než 4 dětmi dostávali týdně 3 bochníky chleba, 3 poukázky na potraviny a 3,5 l mléka. (rozdíl ???)

-První československý orgán b" místní správní komise se ujala svého úřadu již 19.5.1945.

-První místní národní výbor se ujal své práce již 17.8.1945 pod vedením jeho předsedy Karla Rataje z čp.46.

-4.8.1945 zakládají /mimo dalších/ Benedikt Bátrla čp. 100, F.Šopík čp. 155, M.Musálek čp. 126, E.Slivka čp. 22 b" místní organizace ČSPO /hasiči/.

-V létě 1945 zakládají /mimo jiných/ Oldřich Krayzel, Jiří Lukáš a Adam Kuhot b" sportovní klub v obci.

-Roku 1960 je v obci 60 chovatelů včel s 241 včelstvy.

-Největší expozice archeologických vykopávek z našeho okolí je v muzeu v Opavě.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1375 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2006

 1473

 

 

www.brumovice-op.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

B) brumovice-op.cz (20.12.2008)

C) cs,wikipedia.org (8.5.2015)

D) zs.brumovice.net (8.5.2015)

 

 

 fotografie

 

Pustý Mlýn

(Wüstenmühl)

Kamenný kříž C)

Pustý Mlýn, kříž.JPG

 

 

 

V místech, kde se nyní rozkládá osada Pustý Mlýn stál před třicetiletou válkou mlýn, který patřil k loděnickému panství. V třicetileté válce byl mlýn zpustošen a zůstal dlouho v troskách, kterým lid říkal pustý mlýn. Toto jméno přešlo i na novou osadu, kterou založil v roce 1787 Karel, rytíř Töpfer, majitel loděnického panství. Obyvatelé Pustého Mlýna byli proto až do zrušení roboty v roce 1848 poddanými loděnického panství.

Ještě před založením Pustého Mlýna byl tam hostinec, jehož majitelem byl Jan Ditel. Proto se nové osadě říkalo též Ditelovo. Po zřízení státní silnice z Krnova do Opavy stal se jmenovaný hostinec zájezdním a byl často navštěvován formany, kteří tam často i přenocovali. Rovněž poštovní vozkové před hostincem krmili koně. Když byla v roce 1872 vybudována železnice z Krnova do Opavy ztratil hostinec na svém významu. Pustý Mlýn pozůstával  z 14 popisných čísel a v roce 1930 při sčítání lidu měl 52 obyvatel, z toho 12 české národnosti.

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 8.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008