Kostel sv.Martina Bokušov, bývalý politický okres Krnov |
Kostel sv. Martina a
renesanční náhrobky v Bohušově
Po požáru v roce 1800
musel být kostel nákladně opraven podle projektanta Johana Freyvalda. Byl pořízen nový krov, loď byla zaklenuta
třemi pruskými klenbami na pásech dosedající na přizděné pilíře, dřevěná věž
byla nahrazena zděnou, ale přistavěnou k hlavnímu průčelí. Pozdější úpravy
přinesly břidlicovou střešní krytinu a změnu tvaru věže, týkaly se však jen
především interiéru: byla osazena nová menza z umělého kamene, kůr podepřen
litinovými sloupy a položena betonová dlažba. Při stavebních pracích a
archeologickém průzkumu Mgr. Michala Zezuly v roce 1999 byly učiněny zajímavé
nálezy. Značně se tím prohloubily znalosti o tomto kostelu a posunuly jeho
význam v umělecké historii tohoto kraje na jednu z předních míst. Odkryty byly: gotický
kamenný boční portál a ostění vysokého okna na zadní zdi presbytaře,
žulová žebra klenby i sakristii, různé typy podlah od maltové mazaniny, přes
cihelnou, břidlicovou a mramorovou dlažbu po betonový potěr, hroby ještě před
postavením kostela i samotná hrobová místa v zaklenutých "tumbách".
Nejzajímavější nálezy představují kamenné renesanční náhrobníky, nalezené v
kněžišti asi Nejstarším a
nejvýznamnějším je náhrobník Jindřicha Supa z Fulštejna.
Původně olomoucký kanovník, který ve Vratislavi získal hodnost biskupa nikopolského a později se stal světícím biskupem
vratislavským a od roku 1506 i světícím biskupem olomouckým.zemřel
pravděpodobně roku 1538. Náhrobník o rozměrech
201 x I když náhrobek není do
dnešního dne zcela odkryt, jisté je, že jej vytvořil školený a výtvarně
zdatný sochař vratislavské školy se smyslem pro proporce, modelaci jemných
detailů a vytvoření iluze původních materiálů (např. vyšívaných textilií nebo
dřevěné řezby) v kameni. Na téže straně kněžiště
- evangelijní, byl nalezen náhrobník Ekrycka Supa z
Fulštejna. Ekcryk byl
spolu s bratry Janem a Jiřím spolumajitelem fulštejnského
panství. Jemu patřili kromě podílu na hradu a obci Bohušov,
Jindřichov, Piskořov a
Víno. Bartoloměj Paprocký o něm ve svém Zrcadle
slavného Markrabství Moravského, vydaném v Olomouci v roce 1983 uvádí
například že: "Z žádné sklenice nepil, pouze z té, kterou nosil v šatech
jedněch tak dlouho, až z něj spadly a seděl tak dlouho ve vaně, pokud mu nové
neušili. Bál se myší, proto si vydržoval chlapa jménem "Strejček" ,
který je chytal a zabíjel. Když služebníků upadla z talíře ryba, museli ji
vyhodit. Víno když mu služebník naléval, musel nejprve nalít na zem, až potom
do číše a musel stát daleko, aby na víno nedýchal. Kupoval kožichy na libry a
nikdo se jeho věcí nesměl dotýkat. Zemřel v roce 1562. Náhrobník o rozměrech
196 x Na druhé straně
kněžiště, přímo proti předchozímu byl nalezen náhrobník Václava staršího Sedlnického z Choltic, který
koupil fulštejnské panství v roce 1566 od bratra
své manželky Jiřího Supa, posledního pána z Fulštejna.
Zemřel v roce 1572. Náhrobník o rozměrech 210 x Kromě předchozích
náhrobníků byla v roce 1975 pod podlahou presbytáře v rohu u epištolní strany
nalezena náhrobní deska o rozměrech 175 x Náhrobník byl umístěn do
zdiva na evangelijní straně presbytáře u vítězného oblouku na místě, kde do
roku 1877 byla osazena náhrobní deska Anny Sedlnické
se šestnácti erby a nápisem v kruhu. Zbytky tohoto náhrobníku byly nalezeny
při současném archeologickém průzkumu pod podlahou. Náhrobník, jenž měl
připomínat budoucím osobu zesnulého, (někdy, pouze ornamentálně zdobený nebo
jako vyšší forma s plastickou figurou a nápisem, se kterým se potkáváme právě
v Bohušově), byl pro vlastníka statků , který mohl do jisté míry jako
objednatel ovlivnit i výtvarný projev, důstojnou tečkou za ukončením
pozemského života. Soubor bohušovských pískovcových
náhrobníků takovou tečkou určitě je. Představuje zajímavý soubor raně
renesančního umění, nesourodý však ve svém umělecko řemeslném ztvárnění. Z
pramenů je známo, že kromě výše uvedených, byli v bohušovském
kostele ještě další představitelé rodu Fulštejnů a
jejich následovníků a jejich hrobová místa byla označena náhrobníky. Srovnání
s nimi by bylo jistě zajímavé, ale dnes se můžeme pouze dohadovat o jejich
výtvarné a řemeslné úrovni. Náhrobníky z kostela sv.Martina v Bohušově doplňují
nesporně zajímavou galerii náhrobních desek v kostelech okresu Bruntál,
(kostel sv. Martina v Krnově, kostel sv. archanděla Gabriela v Hošťálkovech, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple
sv.Michaela v Bruntále, kostel sv.Jana Křtitele v Břidličné. Zdroj:
pardub.cz (23.1.2008) |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 23.4.2008 |