Bohušov

(Fulštejn, Füllstein)

Osada: Ostrá Hora

Připojené obce: Dolní Povelice, Karlov

Kostel sv.Martina >> A) C)

Jednolodní architektura gotického založení postavena kolonisty z Vulmu ve 2. polovině 13. století s pravoúhlým presbytářem druhotně zaklenutým žebrovou klenbou v 1. polovině 16. století. Dochovány zbytky gotických portálů a renesanční výmalby. Kostel byl využíván jako hrobka vlastníků hradu Fulštejn, dochovány unikátní renesanční náhrobky (Eckryk, Jindřich Sup z Fulštejna, Václav Sedlnický z Chotic). Barokně upraven po požáru v letech 1801-1804, historizující úpravy z počátku 20. století. Oprava (statika, omítky) v roce 1999.

Gotický kostel vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století zásluhou zakladatele hradu Fulštejna Herborda z Fulštejna a jeho synů Jana a Ekerika. Byl postaven na místě staršího pohřebiště, které sloužilo už od poloviny 13. století. Není zřejmé zda měl nově vznikající kostel na tomto místě nějakého (pravděpodobně dřevěného) předchůdce. Kostel svatého Martina byl postaven jako rozměrná jednolodní stavba, jejíž loď byla na nárožích podepřena diagonálně orientovanými opěráky. Stejně i velký obdélný presbytář byl na nárožích a v ose jižní zdi opatřen opěráky. Ze severu přiléhala k presbytáři přízemní sakristie. V době svého vzniku patřil mezi venkovskými kostely na Moravě a v Čechách k velkým stavbám. Kostel tak měl už svou velikostí demonstrovat společenské postavení rodu Fulštejnů v celé oblasti. Někdy kolem roku 1285 byl kostel vysvěcen.[4]

Pravděpodobně během česko-uherských válek v 15. století kostel vyhořel. Snad v roce 1486 zahájil tehdejší vlastník Bohušova Jiří Sup z Fulštejna rekonstrukci kostela

V letech 1727–1728 byl kostel zednickým mistrem Johannem Kunigem z Osoblahy barokně přestavěn. Většina starých gotických oken byla tehdy nahrazena novými barokními. Výrazným způsobem do historie kostela zasáhl tragický požár 24. prosince 1800, při kterém v kostele uhořelo pět lidí. Z kostela se po požáru dochovaly jen obvodové zdi.

Na začátku 20. století (1907) byla zbořena stará gotická sakristie a byla nahrazena novoklasicistní přístavbou.

V roce 1962 byl kostel prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Po povodních v roce 1997 pravděpodobně vlivem změny hydrogeologických vlastností podloží v okolí výrazně stoupla vlhkost v kostele. V důsledku toho se farnost rozhodla k razantní obnově kostela. Ještě před začátkem rekonstrukce byl vyhotoven stavebně historický průzkum kostela, který zpracovali Antonín Grůza a Naďa Gorycková. V rámci oprav byl kostel nově staticky zajištěn, byla realizována nová dešťová kanalizace a byl zhotoven větrací kanál pod základy obvodového zdiva. Při úpravách fasády došlo k objevu zachovaného kamenného gotického portálu na jižní straně presbytáře a také profilovaného ostění původního (později zazděného) východního okna v presbytáři. Souběžně s opravami probíhal v kostele v letech 1999–2000 archeologický průzkum, při němž byly pod podlahou presbytáře nalezeny kamenné náhrobky biskupa Jindřicha z Fulštejna, Ekrika Supa z Fulštejna a Václava Sedlnického z Choltic

http://kostel.bohusov.eu/images/stories/kostel_01.jpg

 

Fara

...

 

Hřbitov A)

...

 

Kaple sv. Jana Nepomuckého A)

...

 

Socha P. Marie A)

pískovcová plastika za obcí z roku 1842, u č.p.109

 

Socha sv. Jana Nepomuckého A)

postavena v upomínku na obrovskou povodeň v roce 1848, u č.p.131

 

Kamenný kříž A)

..před kostelem

http://kostel.bohusov.eu/images/stories/kostel_01.jpg

 

Kamenný kříž A)

...

 

Křížová cesta A)

...

 

Gebauerova hrobka A)

...

 

Hrobka generála Laufera A)

...

 

Hrad Fulštejn >> D)

Jádro hradu bylo dostavěno v roce 1255 a 6. listopadu 1255 biskup Bruno se souhlasem olomoucké kapituly postoupil lenním právem polovinu hradu Fulštejna a ves Bohušov svému stolníkovi Herbordovi.[2]

Jindřich Sup z Fulštejna složil dne 21. července 1456 lenní přísahu z držby panství a hradu olomouckému biskupu Bohuši ze Zvole. Jeho syn Vilém Sup z Fulštejna doslat hrad a panství v léno od biskupa Tasa Černohorského.

Během česko-uherských válek dobyla v lednu roku 1476 hrad vojska Matyáše Korvína. Během probíhajících bojů byl hrad natolik poškozen, že musel být do konce 15. století téměř zcela přestavěn.[3] Dne 5. ledna 1476 odměnil Matyáš Korvín za statečnost při dobývání hradu Jana z Vrbna majetkem v hodnotě 1200 uherských zlatých.

Zpustošeného hradu se roku 1479 ujímají bratři Václav Sup z Fulštejna a Jindřich Sup z Fulštejna, synové Viléma Supa z Fulštejna. Panství vlastnili v nedílu a dne 21. dubna 1479, po složení lenní přísahy si dali držbu potvrdit biskupem Tasem Černohorským. Následně se Jindřich Sup z Fulštejna stal titulárním biskupem Nikopolským a světícím biskupem Vratislavským. Po své smrti byl pochován v Kostele svatého Martina v Bohušově. Vlastník hradu Václav z Fulštejna zemřel 12. září 1485. Hrad nadále užíval zde bydlící třetí z bratrů Jiří z Fulštejna se svojí ženou Kateřinou Zvolskou, sestrou Bernarta Zvolského na Hlučíně. Jiří zemřel roku 1496 a je stejně jako Václav pochován v polském Zaru.

Lenní panství přebírá syn Jan Jiří Sup z Fulštejna, který se postupně oženil s Annou Švihovskou z Riesenburku a s Eliškou Štosovou z Konic. Díky druhé manželce získává Albrechtice a později ještě Štěbořice a Równe s Tworkówem. Po smrti rodičů roku 1548 převzali panství společně synové Erik Sup z Fulštejna, podivín, noční alkoholik a samotář, který trpěl arachnofobií, herpetofobií a musofobií, Jiřík Sup z Fulštejna a Jan Sup z Fulštejna. Roku 1550 Jiřík Sup z Fulštejna převzal Albrechtice a panství Fulštejna přenechal bratrům. Po smrti Erika roku 1562 vlastnil panství pouze Jan, který, ač na oko katolíkem, přijal Lutherovo učení. Pro nemoc předává roku 1565 panství svému bratru Jiřímu, který jej prodává roku 1566 za 29.000 tolarů svému švagru Václavu st. Sedlnickému z Choltic, který si vzal jeho sestru Helenu Herbortovnu. Jiří Sup z Fulštejna zanechává po své smrti pouze dvě dcery, Kateřinu a Alžbětu, které měl s horlivou protestantkou Barborou z Vrbna a na Dívčím Hradě a Hlince. Když roku 1572 zemřel i svobodný a bezdětný Jan Sup z Fulštejna, rod Supů (Herbordů) z Fulštejna vymřel po meči, ale historie užívání hradu tím neskončila.

Prodej hradu Václavu st. Sedlnickému z Choltic nechtěl uznat biskup Vilém Prusinovský z Víckova a do smrti Sedlnického roku 1572 jej neuznal. O panství se začali starat jeho synové Jan, Jaroslav, Petr a Jiří z manželství s Annou Schamarovskou von Rohau a jejich bratři Bedřich a Zikmund z druhého manželství s Helenou Herbortovnou von Fulštejn. Roku 1582 příjal léno hradu Fulštejna, dvora a vsi Poříčí (Bohušov), Koberno, Dolní Povelice a Tošovice (dnes součástí Osoblahy) Bedřich Sedlnický z Choltic od biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Do doby zletilosti Bedřicha se o panství starala jeho matka a nevlastní bratr Jaroslav. Před svojí smrtí nechal Bedřich roku 1611 hrad opravit a po smrti i jeho manželky Kateřiny Planknarové z Kinšperka držel hrad jejich syn Karel Kryštof Sedlnický pán z Fulštějna a Dívčího Hradu. Protože se účastnil stavovského povstání, byl jeho majetek zkonfiskován a zemřel jako exulant ve Štětíně roku 1651.

Kardinál Ditrichstein převedl panství na církevní léno a postoupil jej roku 1623 Pavlu Michnovi z Vacínova, který se zde nikdy neusadil. Hrad pobořila v letech 1626 - 1627 vojska Petra Arnošta Mansfelda. Dědici Pavla Michny z Vacínova prodali pobořený hrad a zdevastované panství za 18.000 zlatých svobodnému pánovi Janovi z Jarošína v roce 1641. Následně v letech 1642-1648 si hrad vybrala jako svojí základnu švédská vojska, která při odchodu hrad vyhodila do povětří.

Roku 1668 prodává panství syn Jana, Julius Ferdinand svobodný pán z Jarošína hraběti Juliu Leopoldovi z Hodic, který vlastnil i Slezské Rudoltice. Hrad Fulštejn, ačkoliv byl po odchodu švédských vojsk v menším rozsahu opraven, začal pustnout, neboť sídlo vlastníků panství se přesunulo do zámku ve Slezských Rudolticích.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Ful%C5%A1tejn_5.JPG/640px-Ful%C5%A1tejn_5.JPG

 

Úzkorozchodná železniční trať C)

Třemešná ve Slezsku – Osoblaha. V sedmdesátých letech 19. století se majitelé Osoblažského cukrovaru snažili napojit město na železnici.[1] Z ekonomického hlediska bylo nejvýhodnější napojení na síť pruských železnic, úřady ve Vídni však tuto variantu zamítly. 14. prosince 1898 byla otevřena trať z Třemešné.

705 916-5 při objíždění soupravy v Osoblaze

 

Dům čp. 120 C)

 

Dub u Bohušova C)

památný strom za železničním přejezdem silnice do Ostré Hory

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Bohušov

Historie obce >>

Osoblažský výběžek leží v severovýchodní části ČR. Severní, východní a jižní strana území je ohraničena státní hranicí s Polskem (okolo 75%), západní okraj není dosud přesně stanoven, při čemž jeden z návrhů je železniční tra? mezi Městem Albrechtice a obcí Třemešná. Odtud po silnici č. 458 na obec Vysoká-Bartultovice ke státní hranici. Nabízí se hledisko hranic povodí řeky Osoblahy, nebo katastrální hranice obcí Vysoká, Liptáň, Slezské Rudoltice. K nim se řadí obce Dívčí Hrad, Bohušov, Rusín, Osoblaha a Slezské Pavlovice. Velikost území je přibližně 10 x 10 km. Na západní straně leží pahorkatina Jeseníků, která přechází do vroclavské ploché roviny. Lesní porosty leží na cca 2700 ha území a jsou převážně v majetku obcí. Hlavní plochu zaujímá zemědělská půda s vysokou kvalitou orné půdy. Zdroj povrchových vod zajišťují přítoky říček Prudnik a Osoblaha. Oblast je středně aridní, k čemuž přispěly odvodňovací technické úpravy provedené v nedávné minulosti.

Jen nepřesné údaje římských spisovatelů naznačují, že v prehistorické době bylo toto území pokryté hustým lesem pouze se strážním stanoviskem prehistorických lidí, kteří se na čas usídlili na dolním toku řeky Ossy. Byli to Keltové, později germánští Kvádové.

Do „opravdové„ historie vstoupila naše domovina teprve v 11. století n.l. V přehledu v tabulce jsou uvedeny dějiny Osoblažska v kontextu s dějinami Českého státu.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

789 N 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.bohusov.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

A) bohusov.cz (20.12.2008)

C) cs.wikipedia.org (22.5.2015)

D) fulstejn.wz.cz (20.12.2008)

 

 fotografie

 

 

Ostrá Hora

(Schärfenberg)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008