Kód CZ

Stříbrná

(Silberbach)

Osada: Nancy

Kostel Nejsv.Srdce Páně ^{Zdroj 2)}

1910, neogotický. Stavbě novogotického kostela předcházelo založení spolku k jeho postavení. Spolek pro postavení kostela byl založen 21. července 1901 a na konto spolku docházely peněžité dary, prvních 20 korun prý věnoval chudý dřevorubec ze Stříbrné. Základní kámen byl slavnostně položen 31. října 1908 za přítomnosti světícího biskupa Václava Frinda. Kostel zasvěcený Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu byl postaven kraslickým stavitelem Augustem Hochbergem (1870–1943) v moderním novogotickém slohu. Slavnostní vysvěcení kostela provedl dne 15. října 1910 arcibiskup pražský kardinál Lev Skrbenský. Patronát nad kostelem převzal hrabě Ervín Nostic z Jindřichovic. Naproti kostelu byla roku 1912 postavena fara, 1. května 1912 byla Stříbrná povýšena na farnost.[1][2] Roku 1973 došlo k první velké opravě fasády kostela a fary, roku 1994 byla provedena výměna střešní krytiny. V dalších letech byla provedena oprava věžních hodin. Budova bývalé fara prošla roku 2009 rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí a slouží jako charitní rekreační centrum.

Jednolodní kostel na obdélném půdorysu uzavírá kvadratický presbytář s křížovou klenbou. Při jeho jižní straně se nachází sakristie. Kostel měl až do roku 1994 původní břidlicovou střechu. Kostelní věž přistavěná k průčelí je vysoká 44 metrů. Přízemí věže je čtvercové, vrchní část je opatřena polygonálními okny. Věž je zakončena štíhlou jehlancovou střechou. Tělo lodi je prolomeno vždy čtyřmi vysokými okny s lomeným obloukem ve vrcholu, obdobná menší okna jsou v presbytáři. Loď je od presbytáře oddělena gotizujícím triumfálním obloukem. Je plochostropá s dřevěnou kazetovou výzdobou, kruchta je nesena celkem čtyřmi pilíři. Interiér lodi je zdoben ornamenty v pásech. Fara využívá gotizujících oken v průčelí a románského obloučkového vlysu.

Fara ^{Zdroj C)}

U kostela

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

…

Márnice ^{Zdroj 2)}

…

Železný kříž ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým ^{Zdroj C)}

U kostela

Pamětní kámen ^{Zdroj C)}

…

Modřín ^{Zdroj C)}

U Stříbrného potoka

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kraslice, s.o.Kraslice

1961 Okres Sokolov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

V literatuře se nejčastěji uvádí, že první písemná zmínka o Stříbrné pochází z roku 1601. Údaj vychází z kraslické horní knihy. Tento zápis však nehovoří explicitně o obci, ale o dolování na Stříbrném potoce.[6] Ze stejného roku je i zápis o propůjčení dvou rudných jam u staré štoly na Stříbrném potoce. Jde tedy spíše o doklad Stříbrného potoka, než o samotné osadě Stříbrná. Zmínky o osidlování tohoto místa jsou však starší. V soudní a městské knize Kraslic se 28. května 1574 uvádí prodej nemovitostí v okolí Stříbrného potoka, v místě dnešní obce. Nezpochybnitelné je, že Stříbrná vděčí za svůj vznik hornictví, které sem zejména v 16. století a v polovině 17. století přivádělo hodně přistěhovalců. Těžila se zde olověná ruda i rudy mědi. Doly na stříbro zde měly nepatrný význam. Ještě dříve se zde provádělo rýžování cínovce ve vodách horských potoků. Z písemností z roku 1611 jsou známa jména některých těchto osídlenců. Byla zde i tavírna, která ovšem v roce 1755 vyhořela. Po jejím obnovení sloužila ještě šestnáct let. Místo se zpočátku vyvíjelo jako část města Kraslice, jako osada v údolí a okolí Stříbrného potoka. Dříve, než tu vznikla samostatná osada, patřily k panství Kraslice tři další osady na Stříbrném potoce. Od roku 1666 patřila Stříbrná Nosticům. Roku 1720 se ve Stříbrné připomíná manufaktura na výrobu mědi a mosazi. Tato mosazárna byla jedinou svého druhu v celém rakouském mocnářství. Povozy naložené mosazí odtud jezdily v létě přes Alpy až do Benátek. Provoz mosazárny zajišťovalo asi 200 dělníků. Tito odborníci byli protestanty a šli sem pracovat s podmínkou, že jim bude zachována náboženská svoboda. Tu jim František Antonín Nostic zaručil.

V období 1720 až 1750 bylo dokonce ve Stříbrné započato se stavbou protestantského kostela. Barokní stavba však nebyla dokončena, neboť došlo k poklesu výroby mosazi a nakonec i k zastavení celého provozu. Dlouho tu stálo torzo s průčelím nedostavěného kostela. Roku 1821 byla opuštěná mosazárna přebudována na továrnu na modrotisk. Ta pracovala do roku 1900. Roku 1823 přišli do Stříbrné majitelé česárny a přádelny vlny v Kraslicích. Vytvořili zde další pracovní příležitosti v textilní výrobě. Od Nosticů koupili zbytky budov zrušené sklárny v Nancy a v rozmezí let 1826 až 1830 tu zbudovali přádelnu vlny. Po roce 1848 však tato přádelna v Nancy zanikla. V letech 1869–1880 byla Stříbrná osadou obce Zelená Hora (Grünberg). Samostatnou obcí se stala Stříbrná roku 1890 a byla obcí okresu Kraslice. Roku 1914 byla obec elektrifikována, v roce 1931 došlo k otevření kina v hotelu Deutsches Hof. Do života Stříbrné tvrdě zasáhly obě světové války. Roku 1914 začali muži odcházet na frontu. 30. června 1915 byl vypraven z okresu Kraslice transport 150 dělnic do jedné muniční továrny v Dolních Rakousích

Rok	obyv.	domů
1850
1927	146 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech

C) cs.wikipedia.org (28.4.2015)

Kód CZ

Nancy

Jedle ^{Zdroj C)}

Pod skálou

Javor klen ^{Zdroj C)}

Na konci světa

Javor klen ^{Zdroj C)}

…

11 – 11 – 0

10 – 9 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.1.2020

Předchozí editace: 28.4.2015