Kód CZ
Klášterní Skalice [Cisterciácký klášter] Zdroj C) 1357, husity zničen. Konvent byl
založen až v roce 1357 a dokončen v roce 1400. Za Karla IV. patřil tento
klášter po Zbraslavi a Vyšším Brodu k nejvýznamnějším stavbám cisterciáků v
Čechách. K založení kláštera silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o
vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základní kámen byl položen 13. října 1357 a při
slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z
Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Později fundaci potvrdil i sám
papež Inocenc IV. Zpočátku nebyl klášter tak bohatý,
ale díky privilegiím, výsostným právům a dobrému hospodaření klášter i jeho
statky rychle bohatl. Na přelomu 14. a 15. století získal finanční podporu
přímo od krále Václava IV. Za husitského povstání byl ale v roce 1421 celý
areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán,
částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená Kouřim a
rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do
šlechtických. [Kostel P.Marie] Zdroj C) po 1690, s mnišským obydlím. Nejvýznamnější
stavbou klášterního areálu měla být gotická bazilika, na niž z jihu
navazovaly gotické konventní budovy. Poslední pozůstatek po trojlodní
bazilice je zbytek jednoho ze čtyř gotických pilířů v křížení hlavní a příčné
lodi, který stojí severně od nynějšího zámku. Dále se zachovaly fragmenty
kaple s východním průčelím štítové zdi konventu a oknem. Další částečné
zbytky (síň s křížovou klenbou a kapitulní síň) kdysi rozsáhlého klášterního
hospodářského dvora se nachází v dnes soukromém zemědělském statku.
Architektonické zlomky, a to části okenních kružeb, sanktuarium,
dva plasticky zdobené kamenné svorníky s figurami anděla a býka byly
přeneseny do lapidária Národního muzea v Praze a do regionálního muzea v
Kolíně nad Labem. Kaple P.Marie Jednolodní, 17.stol Zvonička U bývalého kláštera Socha sv. Prokopa … Socha P. Marie … Socha sv. Jana Nepomuckého … Socha sv. Anny … Železný kříž … Mlýn Č.p.11 [Kamenný most] Zdroj D) Dvouobloukový gotický, v jeho konstrukci
údajně kvádry ze zaniklého kláštera. Zbořen a nahrazen 2015 za starostování
Jaroslava Lukeše, který upřednostnil nahrazení mostu před jeho opravou a
připravil tak obec o významnou historickou památku |
Panství Politický okres Kolín, s.o.Kouřim 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Obec, původně
nazvaná pouze Skalice, se v listinách objevuje v polovině 14. století.
Významu nabyla až jako Skalice Klášterská, nyní Klášterní Skalice až později
po založení posledního českého kláštera řádu cisterciáků s kostelem Milosti
Panny Marie (Ad Gratiam beatae
Virginis), jehož zakládací listinu 13. října 1357
vydal mindenský biskup Dětřich z Portic a Kuglvajtu, původně
cisterciácký mnich braniborského kláštera v Lehninu.
Fundátor do nového založení pozval opata a 12 mnichů z mateřince v Sedlci u
Kutné Hory. Věnoval jim pozemkový majetek, jmenovitě vesnice Skalici,
Ždánice, Miškovice, Lipskou, les Kozí hřbet, a dále
2 000 kop pražských grošů na stavbu kláštera. Základní kámen byl položen a
vysvěcen olomouckým biskupem Janem VIII. Očkem u Vlašimi, za přítomnosti
císaře Karla IV., Arnošta z Pardubic, Dětřicha a dalších šlechticů. Dětřich
spolu s pozdějšími donátory financoval stavbu trojlodní baziliky na půdorysu
latinského kříže v délce něco přes 50 metrů a konventní budovy s čtvercovým
rajským dvorem. Klášter přijal pod svou ochranu a finančně jeho stavbu
podpořil král Václav IV. V dubnu roku 1421 byla blízká Kouřim obsazena
husitským vojskem Pražanů, kteří patrně vyvrátili i stavebně nedokončené
skalické opatství, konkrétní zprávy o něm chybí. Opět roku 1481 se připomíná
nový opat s konventem jako chráněnec Viléma Zuba z Landštejna, ale klášter jen živořil a v roce 1553 jej ke
svým statkům připojil sedlecký klášter již jako pustý. V roce 1690 z
iniciativy opata sedleckého kláštera Jindřicha Snopka (+1709) byl klášter
obnoven jako novostavba v barokním slohu. Ke zbytkům zdi gotického kostela
byla postavena jednolodní barokní kaple P. Marie. K definitivnímu zrušení a
vyvlastnění kláštera došlo v roce 1783 za reforem císaře Josefa II.). Od náboženského
fondu jej v roce 1819 koupil Jiří Dörfel. Ten
obytnou budovu kláštera přestavoval na zámek. Při tom použil kámen ze
zřícenin kláštera. Pozdější majitelka obce prodala zámek i s hospodářským
dvorem Janovi II. z Lichtenštejna v roce 1872.
Tehdy byla zámecká budova opět přestavěna a získala dnešní podobu. Přízemí
bylo upraveno jako byt správce dvora a v patře byly zřízeny sýpky a
skladiště. Při pozemkové
reformě ve 20. letech minulého století se zámek stal sídlem zbytkového
velkostatku a v padesátých letech přešel do správy JZD. Soukromému
zemědělskému podniku patří i v současnosti.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (10.5.2020) D)
kolinsky.denik.cz (3.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 10.5.2020 Předchozí editace: 3.11.2015 |