|
Kbel
Osada: Kbelík
Kostel Nanebevzetí P.
Marie Zdroj C)
gotický kostel vystavěný na počátku
14. století, podle nalezených dokumentů nákladem vladyků z okolí; například
Parduse ze Kbelu (doložen 1295), Oldřicha z Velimi nebo Maršíka a Rudolta z
Radovesnice. Po poškození švédskými vojsky v roce
1634 byl kostel opraven renesančně v letech 1664–1666 nákladem hraběte Tratmandorfa. V roce 1874 kostel silně poničil požár, při
kterém také shořel vzácný barokní oltář s obrazem od Petra Brandla. Kostel byl v letech 1885–1886 velmi necitlivě
opraven v pseudogotickém stylu, přičemž došlo ke zničení mnoha středověkých
památek. Protože ale nebyl v nadcházejícím období řádně udržován, postupně
chátral. Před dalším chátráním byl ušetřen až poněkud amatérsky prováděnými
opravami kolínských patriotů, bratrů Jana a Josefa Kamarýtovými.
Zvonice
Zdroj C)
Barokní osmiboká, datována na trámoví 1686. Původně v ní
visely tři zvony (největší z roku 1664 a dva menší z roku 1844 ulité v Kutné
Hoře).
Kříž
z roku 1874
Památník padlým
…
[Zámeček] Zdroj
E)
Barokní. Ves a poplužní dvůr obnovil v roce 1664 Jan
Bedřich z Trautmannsdorfu a připojil ji k panství
Červené Pečky. V roce 1739 koupil Kbel Jan Karel Náchodský z Neudorfu, který nechal při dvoře, snad na místě zaniklé
tvrze, vystavět nový barokní zámek. Náchodští sídlili na zámku do roku 1876,
kdy ho i s panstvím prodali majiteli ratibořského velkostatku Janu Frauenbergovi. Jeho potomkům patřil až do roku 1950, kdy
jim byl zabaven státem a sloužil jako byty státního statku. V 60. letech 20.
století byl zámek ještě opraven, poté však přestal být udržován a v roce 1983
byl pro zchátralost zbořen.
|
Panství
Politický okres Kolín, s.o.Kolín
1961 Okres Kolín
2003 Pověřený
městský úřad
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1295 za Parduse z Kbelu.
Během 14. a počátkem 15. století byla rozdělena mezi mnoho majitelů, teprve
roku 1436 spojil všechny části do vlastní državy Mikuláš Kasalický.
Tvrz je písemně doložena až v roce 1491, kdy ji spolu se vsí koupil
kutnohorský měšťan Bartoš z Prachňan. Jeho potomci
vlastnili Kbel až do konce 16. století. Mezi nejvýznamnější držitele z tohoto
rodu patřil bezesporu Mikuláš Dačický z Heslova, který na tvrzi sídlil v letech 1556–1596. V
následujících letech se v držení Kbelu vystřídali Voděradští z Hrušova, Hlaváčové z Vojenic
a Hostačovští z Petrovic.
V roce 1634 byla ves s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla.
literatura a
prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927
C)
cs.wikipedia.org (16.4.2020)
E) ratbor.cz (28.9.2017)
|
#/media/File:Kbel_-_kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie.jpg)
#/media/File:Kbel-pam%C3%A1tn%C3%ADk_1_v%C3%A1lky.JPG){kind=link}