Kód CZ 1970

Červené Pečky

Osady: Bojiště, Dobešovice

Připojené obce: Bohuňovice, Bořetice, Dolany, Opatovice, Čertovka, Vysoká

Kostel Narození P. Marie Zdroj C)

Před 1370 farní, v 17.stol přestavěn

Pohled ke kostelu od západu Kostel Narození P.Marie Červené Pečky.JPG

 

[Kostel Všech svatých]  Zdroj D)

 

Barokní dřevěný kostel (o rozměru 7,2×3,6 m) byl postavený v roce 1680 na náklad Bedřicha z Trauttmansdorfu a jeho manželky na nově zřízeném hřbitově za městem. V roce 1682 byly v kostele zavěšeny 3 zvony a vysvěceny dva oltáře Všech svatých a sv. Anny. Rozšířen byl v roce 1685 a v roce 1742 při něm byla vystavěna kostnice. V roce 1793 se přestalo u kostela pohřbívat a v roce 1796 byl kostel za josefínských reforem zrušen a zbořen spolu s kostnicí, inventář byl rozprodán za 60 zlatých. Z kostela se do dnešních dnů nic nedochovalo, zakreslen je však ještě na mapách 1. vojenského mapování z let 1764-68 (Allerheiligen).

 

Kaplička P.Marie  Zdroj D)

Původně barokní výklenková kaplička z 18. století (zakreslena je na I. vojenském mapování z roku 1781), přestavěna v roce 1842 do dnešní podoby. Uvnitř stávala soška P. Marie. Opravena byla v roce 2005

 

Kaplička Nejsv.Trojice  Zdroj D)

Výklenková kaplička z doby před rokem 1781, původně zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. V roce 1888 byla doplněna obrazem Svaté Trojice od Františka Klimeše, který byl v roce 1906 opraven a přemalován B. Poklopem. Kapličku nákladem obce obnovil Bohumil Bukovský z Kolína v roce 2006.

 

Sousoší P. Marie s andílky

Na náměstí

Socha 1.JPG Socha 2.JPG

 

Socha sv.Jana Nepomuckého  Zdroj D)

1879, původně na kamenném mostě u Pazderny, na místě starší sochy z roku 1817, rozbitou vandalem v roce 1878. Na novodobém hranolovém odstupněném soklu s rovnou římsou z roku 2009 je umístěna vlastní pískovcová socha, vysoká i se základnou 160 cm. Základnu tvoří hranolový podstavec, ukončený profoílovanou římsou, a malý soklík, nesoucí vlastní sochu. Světec je zobrazen v mírně strnulém postoji v kontrapostu pravé nohy, oblečený do kanovnického chórového oděvu, tedy v klerice s kožešinovou pláštěnkou a s biretem, v levé ruce drží palmový list. Do úplnosti soše i po restaurování chybí kříž a svatosář, odstraněné v době komunismu.

 

 

Boží muka

u školy. 1757

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/%C4%8Cerven%C3%A9_Pe%C4%8Dky%2C_k%C5%99%C3%AD%C5%BEek.jpg/1024px-%C4%8Cerven%C3%A9_Pe%C4%8Dky%2C_k%C5%99%C3%AD%C5%BEek.jpg

 

 

Hrobka Zdroj C)

empírová hrobka rodiny Hrubých z Jelení

Pohřební kaple.JPG

 

Památník padlým

Červené Pečky, pomník padlým.jpg

 

Zámek Zdroj C)

Barokní dvoukřídlý zámek postavený J.F. Trautmannsdorfem v letech 1660–1667, později využívaný armádou a dnes nepřístupný rodiny Hrubých z Jelení byl postaven v 17. století na místě původní tvrze. Náleží k němu budova pivovaru, zámecký park v anglickém stylu s mnohými vzácnými stromy starými více jak 150 let. Největší slávu zažíval zámecký park na přelomu 19. a 20.století. Díky zálibě majitele barona Bohdana Hrubého v botanice se zde pěstovaly a šlechtily v desítkách skleníků okrasné rostliny, zejména orchideje, jejichž kolekce patřila k jedné z nejslavnějších v Evropě. Zdobily císařské sídlo a dodnes se nachází v Schönbrunnu. Na okraji obce si rodina Hrubých v roce 1846 postavila empírovou kapli Svatého kříže s rodinnou hrobkou.

 

Tvrz Zdroj D)

První písemné zprávy o tvrzi pocházejí z roku 1370, kdy náležela kutnohorskému měšťanu Martinu Haumbachovi. V majetku kutnohorských patricijských rodin zůstala tvrz do roku 1473, kdy ji koupil Prokop Mírek ze Solopysk. Po něm se majitelé tvrze rychle střídali, až před rokem 1534 tvrz, dvůr i ves Pečky získali bratři Václav a Jaroslav Hrabaňové z Přerubenic a tvrz se stala hlavním sídlem rodu Hrabaňů z Přerubenic. Nevelkou gotickou tvrz dal Václav Hrabaně přestavět v renesančním slohu a rozšířil ji na rozlehlou stavbu kolem dvou nádvoří. Tvrz i ves byly bohužel vydrancovány v roce 1634 saským vojskem a znovu v roce 1640 Švédy. Tyto vojenské akce tvrz velmi poškodily, takže se proměnila v rujny. Zpustlé panství koupil v roce 1655 Hanuš Bedřich z Trauttmansdor­fu, který v sousedství zpustlé tvrze nechal postavit nový zámek a zbytky tvrze nechal přestavět na dům pro panské úředníky. V 1. polovině 19. století dům obýval Karel Eduard Hrubý z Gelenj (* 15. 5. 1772 - † 2. 11. 1838), mladší syn Leopolda Hrubého, se svou manželkou Amálií z Hohenfelsu (* 4. 8. 1816 - † 16. 5. 1863). Budova je dnes v majetku společmosti ALEX TOD s.r.o., která provedla její památkovou obnovu pro soukromé obytné účely.

Patrová kamenná budova na půdorysu obráceného písmene "L", krytá strmou sedlovou střechou. Ve střední části je kamenný klenutý průjezd do dvora.

 

Pivovar Zdroj C)

roku 1633, jež byl roku 1908 předělán na parostrojní

 

Zámecký park Zdroj C)

včetně ohradní zdi s bránou

Zpět na okres

Panství Červené Pečky

 Politický okres Kolín, s.o.Kolín

1961 Okres Kolín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie městečka Zdroj C)

První záznam o obci Pečky je roku 1333 a je zmiňován jako statek bratří Zdislava z Peček a Václava z Bohouňovic. Pečky po Zdislavově smrti přešly do vlastnictví vladyků z Bohouňovic, obce situované asi 3 km západním směrem. Běh dějin zanechal v regionu další významnou stopu v době husitských válek za druhé křížové výpravy krále Zikmunda (1421–1422). Běžně uváděná bitva u Kutné Hory proběhla vlastně 6. ledna 1422 u Nebovid.

Pro další vývoj Peček je důležitý rok 1530, kdy panství koupil Václav Hrabáně z Přerubenic. Obec se nadále nazývala Pečky Hrabáňovy. Roku 1754 se panství ujal svobodný pán Ignát Koch, aby již 10. května 1755 dosáhl povýšení Peček Marií Terezií na městečko (městys). Po bitvě u Kolína (u Křečhoře) v roce 1757 zakoupilo Pruské království střed rozcestí na východním okraji městečka (cesty na Nebovidy a Dolany) a zřídilo zde hromadný hrob pruských vojáků, na němž byla později postavena jednoduchá mohyla.

Poslední změna majitelů nastala v roce 1794, kdy městečko Pečky koupil Leopold Hrubý. Od roku 1868 nese městečko oficiální název Červené Pečky, zřejmě podle natření zámeckého pivovaru volskou krví.

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (28.9.2017)

D) cestyapamatky.cz (28.9.2017)

 

Kód CZ 737

Bojiště

Kaple Nejsv.Trojice Zdroj C) Zdroj D)

Pseudorománská kaple z let (1885?) 1888–89. Prosté vnitřní vybavení tvoří malý oltář s obrazem Nejsvětější Trojice.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Bojiste_%28Cervene_Pecky%29.JPG/1024px-Bojiste_%28Cervene_Pecky%29.JPG

 

Železný kříž Zdroj D)

Na náměst

 

Dům č.p.4 Zdroj D)

Fasáda 1933

 

 

Historie Zdroj D)

V roce 1557 se na tomto místě vzpomíná dubo-habrový les zvaný „Bojiště“, v majetku Jana Popela z Vesce a na Ratboři. V lese byl rybník „Bojišťák“, jehož hráze se v roce 1564 protrhly a zaplavily pozemky v okolí. Od roku 1571 patřil les k suchdolskému panství, ale nijak zvlášť se nevzpomíná. V roce 1655 nechal majitel pečeckého panství hrabě Hanuš Bedřich z Trautmandorfu les vykácet, část takto získané půdy pronajal opatovickým sedlákům a na zbytku založil osadu Bojiště. V roce 1760 se vzpomínají dvě usedlosti, tři chalupy, dva domky a panská krčma, kde se čepovalo pivo z pivovaru v Červených Pečkách.

 

Kód CZ 2414

Dobešovice

Hradiště Na Homoli Zdroj D)

Halštatské, případně raně středověké (?) hradiště na ostrožně nad levým břehem Polepky, místo je též nazýváno „Švédské pece“ nebo „Na Stráních“.

Zbytky mohutného valu probíhajícího od severozápadu k jihovýchodu, který vyhrazuje malou ostrožnu, byly prokopány při stavbě železnice a viaduktu v roce 1910. Val měl kamennou konstrukci a násep, jehož základ tvořila popelovitá vrstva se zlomky halštatské keramiky. Terénní průzkum zde provedl ve 30. letech 20. stol. František Dvořák, v roce 1998 pak bylo mezi kameny z pole nalezeno několik zlomků středověké keramiky.

 

[Tvrz] Zdroj D)

Tvrz na místě starší opuštěné vsi vystavěl po roce 1450 Vacek Dobešovský z Malejovic, poprvé je však písemně doložena až v roce 1503, kdy ji kupoval bohatý kutnohorský horník Bartoš z Prachňan (zemřel 1512). Jeho synové tvrz prodali v roce 1522 Vítovi Hanykéři se Semína, jehož bratranec Vilém Hanykéř ji v roce 1542 prodal rytíři Zdeňku Maternovi z Květnice a na Radovesicích. Po něm zde sídlil od roku 1554 jeho syn Jiřík Materna, jehož dědici po nedohodě o dělení majetku tvrz v roce 1606 prodali Pavlu Hrabáni z Přerubenic, majiteli sousedních Červených Peček. Pavel Hrabáně dosadil na dobešovickou tvrz svého syna Václava, který zde hospodařil do roku 1612. Když jako velmi mladý zemřel, dosadil na tvrz Pavel Hrabáně svou sestru, Kateřinu Lukaveckou z Přerubenic. Ta pak po smrti bratra, který již neměl žádného dědice, zdědila v roce 1618 celé pečecké panství. Dobešovice tedy Kateřina natrvalo spojila s Červenými Pečkami, kam přesídlila na nový zámek. Opuštěná tvrz sice pustla, ale byla zachována ještě v roce 1623, kdy panství kupoval Vilém Vřesovec z Vřesovic. Zcela zanikla během třicetileté války.

Historie Zdroj D)

Dobešovice se poprvé připomínají v roce 1303 za Heřmana a Petra z Dobešovic a znovu v roce 1316 za Františka z Dobešovic. V roce 1405 se v Dobešovicích vzpomíná blíže nespecifikovaný majetek Jana z Klučova a za následujících majitelů, místní zemanské šlechty Dobešovských z Malenovic, byl postaven hospodářský dvůr s tvrzí. Na konci 15. století se připomíná Jiřík z Kosíkova, který v roce 1503 prodal dobešovický dvůr bohatému kutnohorskému měšťanu Bartošovi z Práchňan, od něhož ho získali Hanykéřové ze Semína, pozdější majitelé tvrze v Nebovidech. Ti dvůr v roce 1542 prodali Zdeňkovi Maternovi z Květnice, jehož vnuci ho v roce 1606 prodali Pavlu Hrabáněmu z Přerubenic, majiteli červenopečeckého panství. Ten propůjčil dobešovický statek svému synovi Václavovi, aby se zde samostatně učil hospodařit, a když potom mladý Václav předčasně zemřel v roce 1612, propůjčil ho své sestře Kateřině Lukavecké z Přerubenic. Po smrti Pavla Hrabáně v roce 1618 připojila Kateřina, jako dědička jeho veškerého majetku, Dobešovice trvale k Červeným Pečkám. V roce 1669 zrušil nový majitel pečeckého panství Hanuš Bedřich z Trauttmansdor­fu zdejší dvůr, na jehož místě založil ovčín a osm chalup jako základ nové obce. Do roku 1843 se počet domů rozrostl na 17 a žilo zde 146 obyvatel. Součástí červenopečeckého panství byly Dobešovice do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.9.2017