Kód CZ: 330

Benešov nad Černou

(Německý Benešov, Deutsch Beneschau)

Osady: Klepná, Černé Údolí

Připojené obce a osady: Daleké Popelice, Děkanské Skaliny, Dluhoště, Hartunkov, Klení, Kuří, Ličov, Pusté Skaliny, Valtéřov, Velké Skaliny, Velký Jindřichov

Kostel sv.Jakuba staršího ^{Zdroj C)}

Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let. 20.stol.

Fara

Farní č.p.12

[Kaplička] ^{Zdroj C)}

nad samotou č.p. 212, na jižním svahu za městem ve směru na Blansko, těsně u potůčku

Kaplička

pod samotou č.p. 212, na svahu

Kaplička

…

Kaplička

…

Hřbitov

…

Sousoší sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Na náměstí, se sochami na soklu vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Socha sv.Jana Nepomuckého

Na náměstí, na sloupu

Socha sv.Floriána

Na náměstí, na soklu sloupu

Socha sv.Šebestiána

Na náměstí, na soklu sloupu

Socha sv.Rocha

Na náměstí, na soklu sloupu

Socha P.Marie Lurdské

Na skalce

Kamenný kříž

V horní části městečka, 1893

Železný kříž

Před kostelem

Železný kříž

…

Železný kříž

1869

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž

…

Železný kříž (?)

Jen sokl

Železný kříž (?)

Jen sokl

Boží muka

Za křížem, v horní části městečka

Boží muka

1693 (?)

Boží muka

…

Boží muka

U cesty ke Klení

Boží muka

Při vjezdu od Kaplice

Dřevěný sloupek

…

Kašna

Na náměstí

Kašna

Na náměstí

Kašna

U školy

Památník Adalbertu Štiftlerovi

…

Památníček

2014, na břehu říčky

[Tvrz]

Pánů z Michalovic či Velešína, po 1359, 1397 již opuštěna, 1541 pustá, na jejím místě obytný dům

Radnice

renesanční budova z roku 1594, ve dvoře pivovar z 1570

Vodní mlýn

Č.p.35, technická památka v údolí Černé

Dům č.p. 72

na náměstí

Dům č.p. 74

na náměstí

Dům č.p. 75

na náměstí

Dům č.p. 90

na náměstí

Dům č.p. 92

na náměstí

Dům č.p. 93

na náměstí

Dům č.p. 94

na náměstí

Dům č.p. 98

na náměstí

Dům č.p. 99

na náměstí

Dům č.p. 120

na náměstí

Dům č.p. 122

na náměstí

Dům č.p. 125

na náměstí dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol., v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.

Dům č.p. 128

na náměstí

Dům č.p. 130

na náměstí

Dům č.p. 131

na náměstí

Dům č.p. 132

na náměstí

Dům č.p. 136

na náměstí

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kaplice, s.o. Nové Hrady

1961 Okres Český Krumlov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

1995 MPZ

Benešov nad Černou založil ve druhé polovině 13. století Beneš z Michalovic jako osadu pod tvrzí. První písemná zmínka je z roku 1332, kdy byla původní kaple sv. Jakuba rozšířena a vznikl kostel. Pojmenování městečka bylo odvozeno od jména zakladatele osady - Beneše z Michalovic. Jan Jiří ze Švamberka propůjčil benešovským občanům právo vařit pivo, pořádat výroční trhy v úterý velikonoční a na den sv. Jakuba. Roku 1383 byl Benešov povýšen na městečko a byla mu udělena některá práva a svobody. Roku 1387 Benešov koupil Oldřich z Rožmberka k panství Nové Hrady. Oldřich II. z Rožmberka v roce 1423 potvrdil městečku dřívější výsady a práva a přiznal mílové právo. Z roku 1553 je první zmínka o radnici a špitále. Známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan zde zakládá a staví roku 1570 pivovar. Roku 1594 byla vystavěna renesanční budova radnice na náměstí. Roku 1881 bylo městečko povýšeno na město a původní název byl změněn na Německý Benešov. Následkem častých požárů v letech 1619, 1801, 1849, 1863 a 1891 byl zcela setřen starobylý ráz města. Nově postavená německá šestitřídní škola se dvěma paralelními třídami a zemědělskou školou pokračovací byla dokončena 20. žáří 1885. Obživu obyvatelstvu skýtaly mlýny, pily, hamry, továrna na dřevěnou vlnu a obchod se dřevem. Také zde bylo rozvinuto zemědělství a městská řemesla, především hrnčířství. Benešov nad Černou je od roku 1995 městskou památkovou zónou.

Obec založil v polovině 13. stol. Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[2] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. stol. byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé pol. 19. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. stol. pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 – 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² – území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

	obyv	domů
1677
1771
1805
1869	4336
1900	4701
1927	1820 N
1930	3631
1950	1764
1970	1441
1980	1246
1991	1150
2001	1237
2011	1323

www.benesovnc.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

A) benesovnc.cz

Kód CZ

[Klepná]

(Kleppen)

Historie ^{Zdroj C)}

távala v lesích mezi Lužnicí, Černým Údolím a Kuřím v pramenné oblasti bezejmenného přítoku Černé, necelý 1 km od Jitronic.

Vystavěna byla někdy v polovině 18. století, kdy se objevuje jako Birwaldhäuseln auf der Kleppen. Jelikož neměla souvislou zástavbu a v podstatě se jednalo o dvě skupiny chalup, byla rozdělena na dvě části. Ve starší stávalo 5 domů s 25 obyvateli a po administrativní stránce spadala pod Benešov nad Černou (tehdy Německý Benešov). V novější části stávalo taktéž 5 domů, v nich žilo 19 obyvatelů a spadala pod Lužnici, dnes místní část Pohorské Vsi. V roce 1910 je zde uváděno 10 domů a 63 obyvatel. Ještě v 50. letech po odsunu Němců v osadě stálo 8 domů, již prázdných. Do současnosti se dochovaly pouze ruiny stavení.

Kód CZ

Černé Údolí

(Schwartthal)

[Kaple sv.Huberta]

1838, zničena po 1950

Mlýn

…

Mlýn

…

Sklárna

1837, zrušena 1903

Historie ^{Zdroj C)}

Ves byla založena roku 1774 při upravování řeky Černé hrabětem Johannem Buquoyem jako osada pro voraře. Oficiální název Schwarzthal (Černé údolí) vznikl roku 1792. Schwarzthal se dělil na tři části, které náležely ke třem obcím: Velký Jindřichov, Lužnici a Německý Benešov. Při vzniku Československa zde stálo 60 domů a žilo 446 obyvatel, z toho pouze čtyři byli Češi. V té době zde fungovala cihelna, dva hostince, výčep lihovin, dva mlýny, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika, hrnčířská a truhlářská dílna.

Roku 1837 zde byla založena sklárna. Zrušena byla roku 1903. Roku 1838 zde byla postavena novogotická kaple sv. Huberta, ta ale byla v 70. letech zlikvidována. Roku 1885 se zde otevřela škola do které chodilo až 121 žáků. Ta se dochovala až do dnešních dnů. V dnešní době je zde zachována řada sklářských domků a žije 42 obyvatel. Pracuje tu malá vodní elektrárna.

	obyv	domů
2009	48

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.3.2011