Kód CZ

(Horní a Dolní) Bítovčice

(Ober Bitowschitz)

Kaple sv.Víta Zdroj C)

na návsi v Horních Bítovčicích. Iniciativy se ujali manželé Trnkovi, kteří dostali ze střížkovského kostela sošku Panny Marie. K nich se připojilo i střížkovské růžencové bratrstvo, které založilo fond, ze kterého se stavba financovala. Stavba byla dokončena v roce 1915

 

Železný kříž Zdroj A)

Před kaplí

http://www.bitovcice.cz/sites/default/files/galery/79/2.jpg

 

Obrázek sv.Rodiny Zdroj C)

Malý barvotiskový obrázek Svaté Rodiny se nachází na skalním výchozu vpravo silnice do Luk nad Jihlavou

 

 

Škola Zdroj A)

Obec byla přiškolena již v r.1788 k městysi Lukám a jen za nepohody se učívalo v chalupě č.33. Teprve kolem r. 1817 byla zřízena ve vsi škola vlastní, a to pod strání blíže školy dnešní. Protože třída nedostačovala, neboť ve škole bylo 42 dětí, z toho jen 6 chlapců, byla v r. 1835 postavena vysoko na stráni škola dnešní, avšak přízemní. Další patro bylo přistaveno teprve v r. 1905. V první době čas od času vyučovali v Bítovčicích řemeslníci nebo vysloužilci. Poté, co se v r. 1865 škola zcela osamostatnila, vyučoval na ní četnický závodčí Jan Patia. Další učitel, Jan Hron, vynikl v opravování varhan. Po něm učil ještě v r. 1876 vyučený obuvník Jan Jelínek, a když v těch letech byly učitelstvu předepsány řádné zkoušky, stal se v Bítovčicích r. 1881 nadučitelem František Sova, rodák z Jezdovic. Ten působil v obci 20 let a velmi se zasloužil o vysázení stromků na holých stráních. Jeho nástupce v Bítovčicích Fr. Kovář spravoval školu 32 let. Za něj byla v r. 1905 škola rozšířena na dvoutřídní. Po jeho odchodu do výslužby následovali řídící učitelé J. Šenekl, K. Vaněk a Tomáš Šebesta. Za celých sto let se vystřídalo na škole 13 správců a 19 učitelů. 2. listopadu 1935 byla velkolepá oslava 100 let trvání místní obecné dvoutřídní školy, jež byla postavena v r. 1835. Škola sloužila svému účelu až do roku 1993. Poté byla pro nedostatek žáků Školským úřadem v Jihlavě zrušena. Žáci v současné době navštěvují Základní školu v Lukách nad Jihlavou. Tímto skončila dlouhodobá historie školy v obci. V r. 1999 zastupitelstvo obce Bítovčice rozhodlo, že dosavadní budova školy bude využita k přestavbě na byty.

 

Vilémovský mlýn Zdroj C)

Bítovčice - Vilémovský mlýn.jpg

 

 

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava

1961 Okres Jihlava

2003 Pověřený městský úřad Jihlava

 

Historie obce Zdroj C)

1365

Než došlo k osídlování hraničního pralesa na Vysočině, patřila celá krajina pod správu Znojma. Vnitřní kolonizací ve 12. století se však provincie tak rozrostla, že jí nebylo možno spravovat z jednoho místa. Proto byla západní část kraje v roce 1185 oddělena a zřízena správní oblast nová - 'bítovská'.

U řeky Jihlavy byla osídlena vesnice, jež dostala jméno od lidí podléhajících purkrabímu na Bítově. 'Bítovcl' nebo 'Bítovici' dali této obci jméno Bítovčice. Přesně na rok nelze osídlení určit, ale je mo6né stanovit rozmez9. kdy nejdříve, a kdy nejpozději se tak stalo. Nemohlo to být před rokem 1185, kdy ještě bítovská provincie neexistovala, a nemohlo to být po roce 1295, kdy převzala správu Jemnice.

Nejpravděpodobnější je rok 1222, kdy byla udělena Bítovu větší pravomoc, nebo krátce po tomto roce. Podle zjištěných dat z osídlovacího procesu na Přibyslavicku, která dokazují, že osídlení na pravém břehu Jihlavy probihalo rychleji a dříve nez osídlení levého břehu, lze předpokládat, že Bítovčice na levém břehu řeky byly osídleny později než Bítovčice pravobřežní. Osídlení mohlo proběhnout nejdříve ve druhé polovlně třináctého století a bylo to asi poslední místo kolonizované třebíčským klášterem proti toku řeky Jihlavy.

Nejstarší část Horních Bítovčic je část zvaná "Rozseč" včetně prostoru bývalého dvora a prostoru, kde stával kdysi Vilímovsky mlýn. Pojmenování nasvědčuje tomu, že tato část byla založena na místě vymýceného lesa. Již v 16. století je zde zaznamenán mlýn a kolem r. 1556 zde bylo též fořství a svobodný dvůr. K tomuto datu je také uváděn v Bítovčicích man jménem Matěj.

V roce 1556 dostal celé třebíčské panství do dědického vlastnictví rod Pernštejnů, avšak již r. 1558 získal polovinu třebíčského majetku Burian Osovský z Doubravice. Pro velke zadlužení byl nucen některé vsi prodat, a tak v r. 1559 přešlo loucké panství (bez Bítovčic) do majetku Jana ze Zahrádek. Tento pak přikoupil v r. 1573 ještě Věžnici Bahennou a Bítovčice. Touto koupí pak připadly Bítovčice natrvalo k Lukám a sdílely s nimi další osudy.

Po třicetileté válce měly Horní Bítovčice 10 obydlených domů a jeden dům byl prázdny. Ve stejné době čítaly Dolní Bítovčice pouze 3 obydlené domy.

V první polovině 19. století (podle Gregora Wolneho) měly Horní Bítovčice 352 obyvatel. Ve stejném období bylo v Dolních Bítovčicích 11 obydlených domů s osmdesáti obyvateli. Dolní Bítovčice náležely vždy k panství Trhové Brtnice. Přifařeny byly do obce Střížov.

S největší pravděpodobností ve 2. polovině 19. století, po zániku vrchnostenských úřadů, byly obě osady sloučeny v jednu politickou obec. Celá obec čítala v té době asi 57 domů a 432 obyvatel. V r. 1930 se počet domů zvýšil na 97 s 544 obyvateli.

Obyvatelé Dolních Bítovčic později požádali, aby jejich osada byla přifařena do Luk nad Jihlavou. Žádosti bylo vyhověno.

 

 

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

551

 

1930

 

 

1945

 

110

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2006

425 

 

2011

408

147

 

www.bitovcice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) bitovcice.cz (3.5.2011)

C) cs.wikipedia.org  (3.5.2011)

 

 

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 16.11.2016

Předchozí editace: 3.5.2011

Zdroj: bitovcice.cz (3.5.2011)

 

Bítovčice, letecký pohled (