Kód CZ 197 Batelov
(Battelau) Osada: Bezděčín Připojené obce: Lovětín,
Nová Ves,
Rácov Kostel sv.Petra a Pavla Zdroj C) barokní na náměstí, 1755-61, na místě got.kostela, vstup
s dvojvěžím 1836 Kostel
sv. Barbory Zdroj C) Na hřbitově.
pův.farní. Postaven byl na konci 13. století. Z této doby se dochovaly zdi
lodi a presbytáře. Přestavěn 1670, nově přistavěna sakristie, zaklenut
presbytář, zvětšena okna a proražen nový vchod na západní straně. V 19.
století byla postavena kruchta a plochostropá loď zaklenuta dešťovou klenbou.
Fara
Zdroj C) 1635-6, č.p.129 na náměstí Hřbitov
S řadou zajímavých náhrobků Synagoga
Zdroj I) v severozápadním
rohu náměstíčka, na místě starší synagogy zničené spolu s ostatními okolními
domy při požáru v roce 1790. Dostavěna byla v roce 1794, upravena byla v roce
1825. K bohoslužbám místní židovské obce sloužila do 2. světové války. V
letech 1958–74 budovu využíval místní sbor Církve čs. husitské. V letech
1984–85 byla upravena na klub a sloužila místní organizaci svazu zahrádkářů.
I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled. Židovský
hřbitov Zdroj I) Na mírném návrší
nad silnicí na Švábov. Zeď se rozpadá. Márnice v jihovýchodním rohu rozpadlá.
Márnice
židovského hřbitova Zdroj I) Pouze torza zdí Socha
sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) Na náměstí Socha
sv.Jana Nepomuckého Před kostelem Socha
P.Marie Immaculaty Zdroj C) Před kostelem Kalvárie
Zdroj C) Tři dřevěné kříže na kopci u lesa Socha
P.Marie Zdroj C) U silnice do Třeště Socha
sv.Pavla Zdroj C) Na schodišti před kostelem vpravo Socha
sv.Petra Zdroj C) Na schodišti před kostelem vlevo Socha
sv.Cyrila Na schodišti před kostelem Socha
sv.Metoděje Na schodišti před kostelem vlevo Kamenný
kříž Zdroj C) Lovětínská ul. Kamenný
kříž Zdroj C) U silnice na Třešť Kamenný
kříž Zdroj C) U cesty k Lovětínu Boží
muka Zdroj C) U silnice do Třeště Boží
muka Zdroj C) Svabov Boží
muka Zdroj C) U zastávky autobusu Boží
muka Zdroj C) U silnice ke Spělovu Boží
muka Zdroj C) U CESTY do
Lovětína při č.p..598 v ul.Pod Vrškem, POSTAWEN TYTO BOŽÍ MUKY PRO AMATKI
PANA JEŽISSE KRYSTA A PRO JEHO SMRT V
KRVI… NAKLADEM MARKA BEZSTAROST KAMENIKA L.P. 1667 Boží
muka Zdroj C) U silnice na Rácov Boží
muka Zdroj C) Ul.Pod vrškem, NAKLADEM LUKASE PARKANA Z BATELOWA 1770 Boží
muka Zdroj C) Ul.Pod Vrškem Boží
muka Zdroj C) U silnice do Nové Vsi Boží
muka Zdroj C) Severně od obce, 1744 Smírčí
kříž Zdroj J) Reliéf latinského
kříže, gotizující nápis a rytina pistole. Stával u kraje lesa severovýchodně
od obce. Výška 92 cm šířka 46 cm tl.14 cm. Smírčí
kříž Zdroj J) 1894, v chatové
osadě Vršku jižně od obce před chatou č.019.Na paměť zabité bleskem paní
Marie Herzové. Nápis Na památku zemřelé věrné manželce a matce 18 25/IV 94.
Výška 71 cm šířka 42 cm tl.10 cm. Smírčí kříž Zdroj J) stál vpravo u
silnice do Rácova v mezi, asi 150 m od rozcestí se silnicí do Nové Vsi,
naproti sloupu vysokého napětí. Na kameni byl reliéf jetelového kříže. Kámen
byl naposledy zaznamenán v listopadu 1972, zapadlý v zemi a zarostlý travou. Památník
Karla Havlíčka Borovského
Zdroj C) na Havlíčkově vrchu Erb Jiřího Čižovského z Čižova Zdroj E) Zdroj F) 1586, na budově
zámku na budově zámku Památník obětem holocaustu Zdroj A) Na náměstíčku
v ghettu Sloup Zdroj C) Na Noveckém kopci
Kašna Zdroj C) Na náměstí, 1726
OBNOWENACI ZA CASV PAMATECE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO, na horní části dříku
1846, Již 1406 pustá Zmíněna 1534,
nahradila pusté sídlo. Na jejím místě postaven „Nový“ zámek. Tzv. „starý
zámek“ v Batelově postavili ve druhé polovině 16. století Čížovští z Čížova,
pravděpodobně Jiří Čížovský. Krátce po té, na přelomu 16. a 17. Století, byl
změněn na úřednickou budovu. Sloužil tak i za následujících majitelů -
Krabicové z Weitmile, Odkolkové z Újezdce, páni z Klee či Blankensteinové. Pozdně renesanční
ze 17. století postavený na místě středověké tvrze. Majitelé Batelova se
často střídali: statek náležel pánům z Lipé (do poloviny 14. století),
Pacovským (od poloviny 14. století do konce husitských válek), pánům z
Prostného (po Pacovských do r. 1534), Mikuláši Radkovcovi z Mirovic (1534 –
1546) a Čížovským z Čížova (1546 – 1626). R. 1586 byla tvrz Jiřím Čížovským
přestavěna, takže se pak označuje jako zámek Nový Batelov. Po Bílé hoře – r.
1626 – koupili batelovské panství Krabicové z Weitmile, za jejichž éry
vzkvétalo. Páni z Weitmile či po nich přišedší Odkolkové z Újezdce zámek
přestavěli. V r. 1735 koupil batelovské panství Jan Kryštof Burkhardt de
Klee, který po roce 1755 zahájil v Batelově výstavbu velkého kostela a zámek
opět přestavěl a rozšířil, tentokrát klasicistně. Posledními soukromými
majiteli Batelova byli od r. 1839 Blankensteinové. Nejpozdnější zásahy do
podoby objektu pocházejí z r. 1893 a bohužel i z druhé poloviny 20. století.
Původní mansardová střecha byla nahrazena valbovou a došlo i k zásahům
v interiéru. Židovské
ghetto Zdroj C) Židovské ghetto
vzniklo východně od náměstí pravděpodobně hned v době, kdy se Židé usadili v Batelově
po svém vyhnání z Jihlavy, důkazy o tom však chybí. Všechny starší domy –
včetně synagogy – podlehly velkému požáru v roce 1790. Nově vystavěná
židovská čtvrť tvoří poměrně dobře dochovaný celek s malým náměstím a
několika úzkými uličkami. V 19. století zde bylo 14 obytných domů. Židé se v
Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z
nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská
náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské
ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což
tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 –
žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 %
obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce
1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla
obnovena. Záložna
Zdroj C) S původní
rondokubistickou fasádou Usedlost
č.p.39 Zdroj C) … Památná
lípa Zdroj C) U hřbitova |
Panství 1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava 1961 Okres Jihlava 2003 Pověřený městský úřad Třešť 23.4.2008 vrácen
statut městyse
Městys po obou
stranách bývalé česko-moravské zemské hranice, rozkládající se asi 18
kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. První zmínka o Batelovu je ze
z r.1279 jako o vsi.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na
Moravě, Sefer, 1992 3)
Z. Jaroš: Pamětní kameny na Jihlavsku, 2003 A) batelov.cz C) cs.wikipedia.org D) region-vysocina.cz E) castles.cz F) hrady.cz G) amar-sro.cz H) kr-vysocina.cz I) turistika.cz J)pavel464.rajce.idnes.cz
(21.4.2016)/ |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Bezděčín (Besdietschin) Kaplička Zdroj A) 20.stol. Boží
muka Zdroj C) stojí na západním kraji vsi. Barokní toskánský sloup s plnou
hranolovou kaplicí pochází z roku 1727. Pamětní
kámen Zdroj C) se nachází v lese nad vsí |
První písemná zmínka o obci pochází z
roku 1400 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace
3.5.2011 |
|||||||||||||||||||||||||||
Mapa stabilního katastru 1835
(Zdroj: www.castles.cz ) |