|
Od té doby co kaple na Boží hoře byla uzavřena
vzrůstalo ve Friedebergu, zvlášť po udělení
městských výsad přání v místě samém zřídit kapli nebo kostel.
V roce 1785 podali titíž prosebnou žádost vysoké zemské vládě o kapli a
1793 požádali u dvora o povolení postavit ve městě kostel. Když je nyní
také kníže-biskup povzbudil k této stavbě přislíbením rozdílných úlev,
nemohlo již chybět k naplnění tohoto přání nic víc.V listině knížecího
úřadu z 26. března 1798 sděluje biskup von Hohenlohe (1795-1817) městu Friedeberg,
že dá rád své povolení jako ORDIARIUS a zemská vrchnost k postavení
kostela ve městě na náklady dobrodinců, ale pod podmínkou zapojení
politických úřadů a že město má jeho přislib přiměřené podpory v této
záležitost u vyšších politických míst.Z toho důvodu má město v tomto
případě žádost zaslat k připojení podpory knížeti-biskupovi. A tak bylo
o stavbě kostela rozhodnuto. Obraz bolestné Matky boží z Boží hory nebyl
pro nový kostel požadován,protože tento má být ponechán navždy ve farním
kostel ve Skorošicích podle nejvyššího
nařízení a dle zvláštního výnosu zemské vlády. Novostavba kostela byla sice
moravskoslezskou zemskou vládou schválena, ale pro nastalou drahotu odložena
do budoucna.
Důvodem této drahoty byla velká neúroda, která
postihla v roce 1804 Slezsko i okolní země. V roce 1805 muselo být
proto dovezena většina obilí z Polska. Korec pšenice stál 22 fl., žita 21 fl., ječmene 17 a ovsa 15 fl. Tato drahota trvala celou polovinu roku. Nářek, bída
a hlad dostupovaly nejvyššího stupně. K tomu nastoupila brzká zima. Již
v říjnu napadlo mnoho sněhu, který v horských oblastech zůstal
dlouhý čas ležet. Ubozí horalé tak skoro nic z polí nesklidili. Zrní i
sláma shnily na polích. V tomtéž roce vypukla zničující válka
s Francií. Nepřátelství vypuklo začátkem října a již v listopadu
byly Francouzi obsazeny Vídeň, Brno a Prossnitz.
Jedna nešťastná událost následovala za druhou a k tomu ještě
nepopsatelné zpustošení země. V roce 1807 byla zavedena mimořádná zemská
knížecí daň a to především na zlaté a stříbrné předměty občanů a církve. Tyto
cennosti musely být okolkovány nebo označeny puncem. Poplatek za lot (16 ⅔ g)
činil 20 až 35 kr. u zlata a u stříbra 12 – 21
kr. V naší oblasti pracovala puncovní komise
ve Zlatých Horách, kam se museli občané dostavit s cennými předměty.
Nesplnění tohoto nařízení bylo trestáno konfiskací cenností. Krvavá válka
roku 1809 skončila nanejvýš nešťastným mírem, který způsobil útlak mnoha
zemí. Do naší monarchie začalo proudit zpět ohromné množství rakouských
bankovek. Ohromné množství papírových peněz –
kovové mince nebylo skoro vidět –
byla příčina poklesu hodnoty bankovek. K tomu ještě navíc enormní drahota všeho !
1000 fl. v bankovkách mělo hodnotu 100 fl. v mincích. Vláda chtěla vyřešit tuto zničující
situaci tím, že nechala přetavit soukromé a církevní stříbro na mince.
Mimo velmi špatné sklizni způsobené velkým suchem chyběly ještě peníze, které
jsou duší hospodářství. Byl to následek finančního patentu, kterým bylo
anulováno 1060 milionů bankovek a místo nich dáno do oběhu 212
bankovních poukázek .
Již v roce 1800 nechal uvést v odkazu
v závěti dolní mlynář Franz Meisel z Vápenné částku 1100 fl.
na stavbu kostela ve Freidebergu pod podmínkou, že
kostel bude postaven do roku 1810, jinak musí být částka vrácena rodině zpět.
Tato okolnost byla velkou pohnutkou k tomu, že 4. března 1809 byly
zahájeny stavební práce. Vlastní základní kámen byl teprve 26. srpna 1810
vsazen za obvyklých slavnostních ceremonií do otvoru ve zdi za hlavním
oltářem, jak nám to dodnes sděluje vytesaný text.Největším dobrodincem tohoto
božího domu byl bezpochyby vratislavský biskup jako majitel panství a patron,
který tento starý rytířský hrad včetně prostor uvnitř hradeb daroval
ke stavbě a bezplatně poskytl dřevo a stavební materiál. Velké zásluhy
prokázal představený knížecího úřadu Johann Scholz, který za velkých obětí, moudrými příkazy a
aktivní činností podporoval tuto novostavbu, představitel města Heinrich Ertel, radní Gottfried Spender a Josef Friedrich, jakož i občané města.Josef
Friedrich věnoval varhany a koželuh Bernhard Krusche svatý hrob. Na sbírkách na výstavbu
kostela se podíleli dobrodinci z města a okolí. Obyvatelé města
s velkou pílí a neúnavně zajišťovali především potahy a pomáhali při
práci. Okolní sedláci poskytovali bezplatně potahy. A tak byla stavba šťastně
ukončena a 4. listopadu 1810 komisařem knížete-biskupa Johannem
Rotherem, který se o zřízení svatostánku velmi
zasloužil, na počest sv Josefa zasvěcena.
Kostel stojí na místě, kde stál dříve starý hrad. Pozůstatkem tohoto
rytířského hradu je nynější kostelní věž, 38 loktů vysoká, 15 široká a 20
v průměru. Spodní část tvoří í kostelní předsíň. Mimořádná pevnost této
prastaré zděné věže, která přetrvala i nepříznivá staletí uvádí každého k údivu
při představě kolik námahy a práce stálo vylámání místa pro předsíň a vchod
kostela. Na této válcovité věži, jejimž vnitřkem
vede vypouklé schodiště, byla vystavěna zvonice. Příchod k tomuto
svatostánku vedl přes dřevěný most opatřený zábradlím spočívající na čtyřech
masivních, podstavci opatřených kulatých pilířích a na obou koncích na
mohutných zdech. Tento most, který byl nejvyšší v celém okolí ( 8 metrů), byl roku 1846
nahrazen Kolem kostela byl umístěn hřbitov na
dřívějším pozemku hradu, zatím co za vnějšími starými hradbami obklopující
hradní nádvoří a parkánu bývalého rytířského sídla byla založena školní
zahrada.Dřívější podzemní klenuté místnosti a chodba byly za faráře Gottwalda
zazděny a poslední klenby dal starosta Rudolf Turek 1890 prorazit , zasypat a
upravit jako pohřebiště. Při zemních pracích byly opětovně nalezeny úlomky
starobylých zámků,klíčů klíčů, nádob,třmenů a koňských postrojů. Fara byla
postavena a vybavena roku 1811. Kníže - biskup určil k tomuto účelu
starou úřední budovu s bytem sládka. Přilehlá zahrada byla městským
řeznickým mistrem Josefem Kapsem věnována církvi
pro lepší vybavení jejich duchovního. Po postavení nového kostela měli občané
Friedebergu toužebné přání mít vlastního
duchovního.Poněvadž zjistili,že podle direktivních pravidel žádného
duchovního placeného církevním fondem neobdrží, založili pro udržování této
činnosti z vlastních sil fond se základním jměním 6000 fl. Při 5 procentním úroku obdržel beneficient 300 fl jako podporu do poukázání dotace z církevního
fondu.Dekretem dvorní kanceláře Jeho císařsko -
královského Majestátu ze dne 16. dubna 1813 bylo zřízení duchovní správy
milostivě povoleno.Podle listiny vyhotovené dne 1.června 1813 byl kníže -
biskup z Vratislavi ochránce tohoto kostela. Protože týž hradí i poskytuje
patronátní náklady , tak také propůjčuje a zadává obročí.
První duchovní správce Johann
Lux (dříve kaplan ve Skorošicích) byl obcí Friedeberg samou zvolen a v měsíci červnu 1813 -
tedy před sto lety - slavnostně uveden do funkce. Narodil se v roce 1781 a vysvěcen byl
v roce 1804. Rok 1817 byl pro Friedeberg a
okolí hladovou dobou. O svatodušních svátcích 1829 postihla město
povodeň,která způsobila téměř stejné škody jako povodeň v roce 1903.Kněz
Lux , který věrně a svědomitě vykonával svůj úřad, měl plnou důvěru svých
věřících. V roce 1832 propukla, jak uvádí skorošická
farní kronika, na Jánském Vrchu cholera a běsnila strašlivě. Šířila se po
celém našem okolí. Mimořádně byl postižen javornický děkanát, kde zahubila i
mnoho duchovních. Během několika týdnů zemřelo ve Friedebergu
(od 25. července 1832) přes 50 osob. Také duchovní Lux zemřel 19. srpna 1832.
Ještě strašněji řádila v sousední Vápenné, kde se místní duchovní Peter Habich stal také jednou z jejich obětí. Tato cholera
zuřila ostatně v celé Evropě. Z těchto pohnutek byly i v naší
domovině dělány mnohé slavnostní sliby. Podle listiny tak přislíbila svátečně
oslavit den sv. Rocha ochránce před morem obec Kohlsdorf u Mikulovic .Tenkrát
navštěvovalo zdejší školu 140 dětí. V té době byla postavena pěkná
silnice přes Vápennou na Jeseník (Pomezí) místy, kde dříve číhalo nebezpečí
života při přechodu bažin a kde je pohřbeno na tisíce kleteb formanů.
Do roku 1827 bylo častokrát ve Friedbergu vyjádřeno přání zajistit prostředky, aby mohla
být sloužena pravidelná ranní mše. Obyvatelé přednesli tuto záležitost
k vyjádření členům výboru, kteří 25.listopadu 1827 dali do protokolu
následující prohlášení :
" Je to naše společné přání a žádná
oběť nám není dost velká, abychom jednou provždy zajistili ranní mši.
K tomuto účelu a se souhlasem všech součástí obce chceme, aby zbývající
peníze za jarmareční boudy, které již k dnešnímu dni jsou
k dispozici a ty, které nabudeme v budoucnosti, pak úspory
z pastvin tak dlouho zůstaly uloženy jako kapitál, až tyto dosáhnou
takové výše, abychom mohli dotovat dalšího duchovního."
Na základě této kaplanské nadační listiny
nastoupil v lednu 1830 jako první pomocný kněz Johann
Kunert (+1871 ve Vlčicích).
Skorošický vrchní
kaplan Josef Schneider (zemřel jako farář v Mikulovicích)
administroval friedebergskou faru do 28. listopadu
1832 , kdy byla přidělena Josefu Willmannu
komisařem Joh. Hessem
z Jánského Vrchu. Willmann byl dříve kaplanem
v Mikulovicích. V roce 1854 byl pro stáří
převeden do stálého odpočinku a opustil Friedeberg,
aby svůj život ukončil tam, kde počal ....do Frývaldova.
Zde byl pohřben na starém hřbitově u Nádražní ulice, kde k zamyšlení
zval skromný náhrobní kámen : "Hic jacet Josefi Adami Willmann, jubilaris localis capellani Friedebergensis, natus 23. Dec. 1776 obiit 19. Mai 1857. Requiescat in pace."
Protože stavba kostela a duchovní správa stála
město značné oběti obrátilo se město na knížete-biskupa jako vrchnost o
převzetí nákladů kostela a farnosti, protože v popisu naší diecéze
z roku 1828 je uveden biskup jako patron. Tato žádost byla vyřízena
následujícím způsobem:
"Sdělujeme představeným města Friedeberg, že jsme tímto patronátem dali záruku
pro přiměřenou stavbu kostela a úpravy fary a poskytnutí potřebného
surového stavebního dříví, cihel, kamení, vápna, písku, šindelů, prken, dřevo
na šindele a prkna a dřevo na vypálení cihel, jakož přejal i všechny další
náklady za předpokladu, že s převzetím patronátu bude souhlasit naše
dómská kapitula a bude uděleno povolení c.-k.
zemské vlády, při čemž se ostatně samo sebou rozumí, že náklady
vydržování duchovního a kaplana zůstane beze změn povinností obce."
7. května 1839 obdržela obec z kamerálního ředitelství na Jánském Vrchu novou zprávu, že
biskup hrabě Sedlnicky přijme patronát pouze pod
podmínkou, která byla uvedena dne 22. října 1838, protože převzetím patronátu
podle přání města by biskupství vznikly nové náklady. Město tedy od té doby
vykonává patronát nad kostelem a farou.
Po Willmannovi
zvolila obec svým duchovním kaplana Johanna Kiesewetra, muže bohatého hmotnými i duševními statky,
ale postrádajícího zdraví. Za jeho činnosti byl vylepšen farní byt.
K všeobecnému zármutku obyvatel ho přivolala smrt již 12. července 1860 a velký zvon
přivezený několik dní dříve mu jako prvnímu zazvonil při pohřbu.V roce 1855
zemřel v sousední Kobylé kněz Wolf na choleru.
Dosavadní vrchní kaplan Paul Gottwald z Jeseníku se stal administrátorem
a 7. října 1860 byl jmenován jako LOKAL. Na přání představenstva města bylo
50. výročí postavení kostela slavnostně pojato. V zahradě, domu a
kostele bylo provedeno mnoho vylepšení. Oltář sv. Antonína byl ozdoben
obrazem Matky boží a v květnu 1861 proběhla v kostele první májová
pobožnost . Arcikněz Ernst Armann ze Skorošic (1854-1903) daroval příslušenství k svatému
přijímání, kníže-biskup Förster nechal namalovat
vídeňským malířem Karlem Madjerem obraz patrona
kostela, který byl 19. března 1863 slavnostním způsobem umístěn
v kostele.
Roku 1875 obdržel Friedeberg
četnickou služebnu. V sedmdesátých letech byly založeny ve Friedbergu : učitelský klub 1871, spořitelní a pěnežní spolek 1876 a dobrovolní hasiči 1879. Od osmdesátých
let je Friedeberg sídlem pěti sdružení vidnavského a javornického soudního okresu :
1. mlynářů a pekařů...., 2. obchodníků...., 3. obuvníků...,4. různých
řemesel..., 5. kameníků .
Lokal Gottwald prosadil s pomocí dvou
Slezanů, ( vídeňského kardinála Dr.Kutschera +1881
a sekretáře ministra školství Dr. Klutze +
1877), že Friedeberg byl povýšen na farnost. Bylo
to 6. března 1870. Dokument o tom sděluje :
" Protože c.-k.
Ministerstvo pro náboženství a vzdělávání prostřednictvím c.-k.
slezské zemské vlády zdejšímu knížecímu a biskupskému úřadu sděluje, že Jeho c. a k. Apoštolský Majestát císař Franz
Josef I. dle dekretu z 6. března laskavě svolil, že lokálie Friedeberg příslušná komisariátu v Nise se povyšuje
na farnost, že plat faráře ve Friedebergu dle
zákona činí 420 fl. rakouské měny a bude
doplněn z církevního fondu, povyšuji tímto já podepsaný, skrze plnou moc
pana knížete-biskupa Heinricha ze dne 11. listopadu 1869 lokálii Friedeberg na farnost,stanovuji pevně a prohlašuji,
že pro větší slávu Boha a pro zotavení duší Friedeberg
farnost a faráře na věčné časy vlastnit může a musí. K ověření tohoto
se podepisuji vlastní rukou a pečetí. Těšín, 9. dubna 1870.Knížecí
a biskupský generální vikář Anton Helm,"
V nešťastném válečném roce 1866 na Boží
tělo (31. května) vtrhl během procesí do Friedebergu
regiment maďarských husarů a rušil slavnost tak, že musela být přerušena.Dne
18. června byla vyhlášena válka. Okolo 22. června ráno byla na polích mezi Friedebergem a Kobylou bezvýznamná přestřelka.Odpoledne
odpochodovali všichni naši husaři a po nich utekli všichni zdejší muži do hor
- mladí i staří, zdraví i zmrzačení - ze strachu, že je Prusové přinutí
sloužit ve vojsku. Tento útěk znázorňuje velmi humorně jeden střelecký terč
na místní střelnici.V horní části města zůstali spolu s farářem pouze
dva muži. V neděli 24. června navštívil město ozbrojený oddíl Prusů.
Z Boží hory byl pozorován jejich příchod. Neprozíravě začali sloužící
kaple zvonit. Toto zvonění bylo nežádoucí návštěvě nanejvýš podezřelé. Farář
byl za to brán k zodpovědnosti a bylo mu dáno na vědomí, že kaple
bude rozstřílena a farář jako pověstný prusožrout
by měl být zajat a odveden. Naštěstí poznal jeden pruský důstojník
v duchovním svého starého známého.
V roce 1874 byla pořízena socha Immaculaty a v roce 1875 byl pořízen nový hlavní
oltář. V poledne dne 8. července 1876 uhodil nedaleko věže do střechy
kostela blesk, který roztříštil okno, prošel zdí a rozštípl kříž na hřbitově
aniž cokoliv zapálil. V této době byl pořízen nový zvon.
Od zničujícího požáru v roce 1843 hořelo znovu na Hromnice 1883 v
"Andělských domcích", kde shořel dům číslo popisné 114 se stodolou
a stájí. Shořelo vše a také služka spící na půdě. Dne 18. července 1883
shořel sklad ledu místního pivovaru po zásahu bleskem. Krupobití
v květnu 1867 způsobilo více škod na oknech než na polích. V květnu
1879 a
červenci 1883 způsobily záplavy velké zpustošení.
Dne 25.listopadu 1878 bylo ve Friedbergu pozorováno slabé zemětřesení.
V následujících osmdesátých letech nechala zkrášlovací
komise předláždit většinu horní části města a zřídit chodník k dolní
části. V roce 1889 byla okresní silnice procházející městem vydlážděna
kamennými kostkami a podstatně zkrášleno náměstí. 29. července 1891 zničil
požár biskupský statek ve Friedebergu včetně
obytných budov a stodol. 4. září 1891 bylo pro město obzvlášť neblahé. O páté
odpoledne vypukl požár ve stodole domu číslo popisné 3, který byl založen
pekařským učněm. Oheň propukl s takovou silou, že v několika málo
minutách ještě sedm budov - tedy celá Kostelní ulice stála v plamenech.
Pouze rychlý zásah hasičů z Friedebergu a okolí
zkrotil zuřící živel. Bez této sousedské pomoci by se škola, kostel a fara,
které již začaly hořet, staly kořistí plamenů. Škoda obnášela 33.633 fl., pojistné však jenom 7.199 fl.
50 kr. - farář a arcikněz Paul Gottwald zemřel 23.
ledna 1892.
Administrátorem byl jmenován kaplan Johann Jung z Bernartic,
který byl 18. května jmenován také farářem . Jung se narodil v roce 1849
ve Fojtově Kraši a byl vysvěcen v roce 1873.
Za jeho působení byla provedena důkladná úprava farního domu, 1894 byly
v stěny v prostoru oltáře ozdobeny sochami evangelistů a
v adventu 1895 obdržel farní kostel novou křížovou cestu. Po krátké, ale
nanejvýš požehnané činnosti zemřel farář Jung 3. června 1896. Pro svou
neúnavnou píli a skutečně zbožný a vpravdě kněžský život si získal
brzy důvěru a lásku celé obce, takže jeho odchod byl všemi bolestně
pociťován. V těchto letech se stala otázka
železničního spojení pro vidnavský a javornický
soudní okres aktuální. Friedeberk byl dříve pouze
mezistanicí poštovního spoje mezi Jeseníkem a Javorníkem. S vytrvalostí
a obětavostí bylo prosazováno železniční spojení severozápadních slezských
měst a jejich napojení na velkou železniční síť. Když byla uvedena do
provozu trať z Hanušovic do Glucholaz, byla po
určitých těžkostech 1. července 1896 otevřena pobočná trať z Lipové přes
Friedeberg do Bernartic
s napojením na trať do Otmuchova a Javorníka,
případně do Vidnavy s napojením na trať do
Nisy. 18. srpna 1896 bylo ve Friedebergu předáno do
užívání nádraží a brzy se ukázalo, že toto, co se osobní a nákladní dopravy
týká, je nejvýznamnější na celé trati.
V devadesátých letech byly založeny :
zemědělský klub, školní spolek 1892, mužský pěvecký sbor 1898, spolek
vojenských veteránů 1899, kampelička ( Raiffeisenkassa)
1900 a
1898 byla z Vidnavy k nám přeložena
okresní nemocenská pokladna.
Administrátorem se stal kaplan Josef Krömer ze Skorošic (+1913 ve Vidnavě). Ve stejné době byla renovována kopule kostela.
Na místo faráře nastoupil dne 15. října 1896 pan Theodor Erben, dříve vrchní
kaplan v Jeseníku. Aby kostel a hřbitov mohl být uzavřen byla pořízena
kovová vrata a most opatřen zábradlím. 10. září 1897 proběhlo biřmování
za účasti kardinála Koppa ve Skorošicích.
Jubileum vlády našeho císaře v roce 1898 bylo oslaveno skvostným osvětlením
a svátečními bohoslužbami za účasti všeho obyvatelstva. Farní kostel obdržel
novou kazatelnu a částečně novou dlažbu. Dne 8. září 1899 byl díky agilnímu
dámskému výboru na počest císařského jubilea na náměstí postaven mariánský
sloup, který byl posvěcen kanovníkem Karlem Neugebauerem
z Vidnavy za asistence 10 kněží. Na této
povznášející slavnosti za přítomnosti všech obyvatel přednesl sváteční kázání
místní farář. Starý mariánský sloup byl renovován a postaven mezi starou
školu a faru.
10. a 11. července 1903 postihla naše okolí
velká povodeň, která zvláště v údolí Bělé
způsobila příšerné škody. Na pomoc muselo být povoláno vojsko. Na svatou
Hedviku byla posvěcena nová škola. V následujících letech náš starosta
na časté podněty pana městského lékaře Dr. Hanka a za dělné podpory městského
zastupitelstva vykonal mnoho všeobecně užitečného. Jako lékaři pracovali ve Friedebergu : Gottfried Olbrich 1820-1855, Franz
Reichel do roku 1872, Franz Martin do roku 1882 a od roku 1885 pan
Dr. Franz Hanke. Roku
1907 byl vypracován projekt vodovodu.
Po velké slavnosti
vysvěcení kostela v roce 1903 byla zahájena renovace farního kostela.
Byl sundán krov kostela, kostelní zdi, které se odkláněly od věže ukotveny a
část zdi stržena až k věži. Renovace byla ukončena v létě 1904.
V tomto roce, který byl velmi suchý a způsobil velký nedostatek vody byl
kostel vymalován malířem Aloisem Bauchem z Vidnavy. Také ve městě byly postaveny tři větší stavby ( Kühn, Medves a Franke).
V roce 1905 byla na Boží hoře zřízena Jiřího chata. Od 13. až do 20.
srpna 1905 byla za znamenitého vedení pana Bühna
slavnostně oslavena 200 letá existence občanského
střeleckého spolku. Při této příležitosti byl slavnostně při polní mši
vysvěcen nový střelecký prapor střelců věnovaný Jeho Eminencí kardinálem Koppem, který byl při svém 25. letém
jubileu nástupu do funkce biskupa jmenován čestným občanem města. Dne 19.
října 1905 proběhlo první zasedání soudu ve Friedbergu
a 1. listopadu téhož roku bylo město připojeno na telefonní síť.
V roce 1906 biřmoval kardinál Kopp ve Friedebergu 1700 biřmovanců a na Všech svatých navštívila
obec svatá mise redemptoristů z Králíků.Obec
dostala povolení zřídit městskou spořitelnu a lékárnu. Tato byla v lednu
1908 panem M. Fidlerem otevřena. Začala se budovat
zemská odborná škola.
15. srpna 1909 byl místní duchovní Th. Erben jmenován farářem v Javorníku –
Jánském Vrchu a tamní kaplan pan
Leop. Mika, který
v červenci 1913 byl promován doktorem teologie, přišel jako
administrátor do Friedebergu. Obec se jen velmi
nerada loučila s oblíbeným a horlivým duchovním pastýřem. 7. listopadu
1910 bylo slavnostně oslaveno sté výročí položení základního kamene
a vysvěcení kostela. Od 29. května do 5. června proběhly ve Friedebergu slavnostní císařské oslavy a první rakousko-slezské
střelby střeleckých spolků za účasti zemského prezidenta. Pan Bühn nechal na počest osmdesátých narozenin našeho císaře
zřídit překrásný památník na střelnici, který byl po polní mši čtené
kanovníkem Neugebauerem z Jeseníku a hluboce
dojímajících vlasteneckých projevů slavnostně odhalen. 16. března 1911 byl
založen Spolek sv. Terezy a 1. října Katolický lidový spolek pro Friedeberg a okolí. Jedna zbývající prostora vedle
kostela byla zasypána a tím získán další prostor pro rozšíření hřbitova.
|