|
Kostel P.Marie Bolestné Žulová, bývalý politický okres Javorník |
|
V prastarých časech - farní kniha Friedebergu se zmiňuje o 12. století -se na vrcholu Boží hory
objevila na kůlu upevněná podobizna bolestné Matky boží. Bezpochyby sem byla
přinesena nějakým ctitelem svaté panny. Hezká poloha a ještě pěknější
vyhlídka z vrcholu této hory byla asi příčinou , že velké množství
křesťanů sem přicházelo se svými pobožnými modlitbami a vykonávali je na
kolenou před obrazem bolestné Matky boží. Když byl tento obraz větrem utržen,
postavili obyvatelé Friedebergu na tomto místě, kam
vítr tento obraz zanesl kapličku, do které mariánský obraz umístili. Poněvadž
ale i tato stavba během doby opět zchátrala, bylo zbožné křesťanské úsilí
zaměřeno na postavení něčeho trvalejšího. 1712 proběhlo shromáždění starostů
okolních vesnic ve Friederbergu, aby se poradili o
stavbě vlastní kaple. Místní duchovní Bedřich Schubert ze Skorošic
přijal tento návrh s nadšením a vymohl nutné povolení k vybudování
kostelíčka.Poněvadž přicházelo množství vydatných příspěvků byla novostavba
zahájena ještě v roce Dne 16. května byl slavnostně mariánský kostelík
vysvěcen. Procesí pod vedením 11 duchovních za vyzvánění zvonů,hudby,
bubnování a hlaholu polnic doprovázely
k chrámu na Boží hoře tisíce lidí.Obraz bohorodičky neslo šest
školáků.Po vysvěcení, které provedl Skorošický
farář Bedřich Schubert bylo kázání a pořádala se slavnostní bohoslužba.
Zbožná horlivost přilákala velmi mnoho tisíc zbožných křesťanů zblízka i
zdáli nahoru na vrchol, pohnula k velkorysým darům pro kazatelnu a
zpovědnice. Na počest bolesti Marie o sedmi pátcích v půstu a obzvláště
v mariánských dnech přicházeli mnozí při slavnostních bohoslužbách ke
stolu Pána. A tak přišel rok 1784. V tomtéž postihlo kapličku, jako všechny
podobné poutní kostely osudné nařízení císaře Josef II., aby byla uzavřena a
měla býti dokonce zrušena.Opakované žádosti o odklad
měly úspěch a vykonání výše uvedeného nařízení víc nebylo požadováno.Jako
dříve kostelík hodně navštěvovala také velká procesí, zvláště o takových
dnech, na které v okolních obcích připadly místní svátky. Po všeobecném nařízení, zvláštnímu dvornímu rozhodnutí
a podle guberniálního nařízení ze dne 13. července 1785 byl starý obraz
bolestné Matky boží z kostelíku na Boží hoře na věčné časy přenesen do
farního kostela ve Skorošicích. Ve druhém odstavci
tohoto dvorního rozhodnutí se uvádí: "Tak jak zdejším okresním úřadem obec Friedeberg uvědoměna byla a jí
na další výslovný dvorní pokyn na srozuměno dáno bylo, že i kdyby jiná kaple
na místě samém postavena byla, uvedený obraz nelze přenechat, ale tentýž má
setrvat ve farním kostele, protože dle direktivních předpisů Friedeberg není způsobilý k dosažení vlastního
duchovního a takové obrazy musí být uloženy přímo ve farním kostele." Později měly být vyžádány šperky a cennosti
náležející k výše uvedenému obrazu panny Marie k použití pro nový
kostel ve Fridebergu.Tento obraz panny Marie nalezl
své místo na hlavním oltáři ve starém dřevěném farním kostele ve Skorošicích za faráře Thaddäuse
Hilschera ( 1783-1797). Tento drahocenný obraz byl však při přenosu
postaven na tak vysoké místo velkého oltáře, že pro velkou vzdálenost byly
oči návštěvníka kostela zbaveny možnosti spatřit celou krásu malby.Již
za faráře Franze Müllera
(1797-1802) bylo zamýšleno umístit obraz na vhodnější místo. Totéž prosazoval
také farář Franz Fellmann
(1802-1817). Z majetku kostela na Boží hoře bylo vyhrazeno jako kmenový
kapitál 400 fl. pro stavbu kostela ve Friedebergu. Zbytková část fondu kaple na Boží hoře a
šperky obrazu panny Marie byly použity pro postavení nového hlavního oltáře
farního kostela ve Skorošicích.
V roce1806 byl oltář postaven rodákem ze Skorošic
sochařem Kellerem a v následujícím roce dále upraven. Dne 25. listopadu 1833 shořel starý farní kostel
ve Skorošicích za úřadu arcikněze Johanna Karpsteina (1831-1839).
Všechny oltáře a také starý obraz Matky boží se staly obětí požáru, zatím co
kostelík na Boží hoře, přestože mnohého zbaven a jen nuzně vybavený, dále
obstál a byl navštěvován početnými poutníky.Dne 13. října 1844 byl nově
vystavěný farní kostel ve Skorošicích vysvěcen. V roce 1864 byl kostelík na Boží hoře
hanebnou rukou násilně otevřen, všechno nalezené příslušenství zpustošeno a
dokonce i oltářní kámen byl vytrhnout a relikvie rozptýlené,takže bylo
shledáno nutné nové vysvěcení, které proběhlo v roce 1865 . Protože již
vnějšek i vnitřek horské kaple nepůsobil povznášejíce, začali lidé
v roce 1866 přemýšlet o stavbě nového kostelíka.Stavba však byla pro
válku opět odložena. Arcikněz Gottwald z Friedebergu
dal v roce 1872 postavit gotický oltář a roku 1874 nechal tento ozdobit
novou sochou Matky boží.Přes tato stále častější a nákladná vylepšení, která
se v průběhu let ukázala jako více než nutná, byl kostelík tak
zchátralý, že se bylo nutné obávat jeho úplné zkázy.Obec ale nechtěla nechat
toto poutní místo zcela zaniknout.Poněvadž ona sama nemohla novostavbu
vlastními prostředky vystavět, hledala řešení ve šlechetnosti tehdejšího
knížete-biskupa Heinricha Förstera (1853-1881),
který pro toto nejpěknější místo biskupství a o Friedeberg
vždy projevoval velký zájem a toto stejně jako zesnulý předchůdce kardinál Diepenbrock často a rád navštěvoval. Biskup ihned přikázal nechat na jeho náklady
zhotovit plán a provést stavbu kostela. Plány navrhl biskupův přítel stavitel
chrámů Schmidt z Vídně.Obec vyjádřila s radostí připravenost
postavit vlastní cestu k horské kapli.Byly tedy zdatně ruce přiloženy
k dílu a v květnu 1877 byla cesta s velkými pořizovacími
náklady dokončena. Začátkem května 1878 byla novostavba kostela (
hrubé žulové stavby gotického stylu) zahájena a 15. července v den
svatého Jindřicha proběhlo slavnostní kladení základního kamene místními
faráři za přítomnosti patnácti kněží, kamerálního ředitelemnoha biskupských úředníků,reprezentací obcí a
obyvatel celého kraje. Kázání přednesl tehdejšího faráře ze Zlatých Hor a
pozdější prelát Karl Neugebauer z Vidnavy (+1909). Během sychravého jara a léta 1879
postupovaly práce jen pomalu kupředu, takže teprve 12. září mohla být
nasazena věžní hlavička včetně kříže. Jeden ze tří dělníků, kteří během
stavby spadli s lešení, zemřel hned po transportu do města. Živá touha obyvatel předat kostel ještě
v tomto roce do veřejného užívání zůstala bohužel nesplněna. Chyběl
v Římě objednaný obraz bolestné Matky boží.Když tento ve velikonočním
týdnu 1880 došel,bylo v den městského svátku (30.května) provedeno
slavnostní zasvěcení. Za faráře Junga byly obrazy u křížové cesty
na Boží hoře obnoveny vidnavským malířem Bauchem a křížová cesta duchovním správcem 30. května
1893 vysvěcena. Dne 17. září 1905 bylo 25. leté
jubileum horské kaple na Boží hoře oslaveno slavnostním způsobem .Krásný
gotický kostelík byl k tomuto účelu ženami a dívkami Friedebergu
nádherně vyzdoben věnci a květinami. I přes značně drsné počasí se dostavilo
tolik zbožných lidí, že kostel a jeho nejbližší okolí bylo věřícími
hustě naplněno.Oslav se oficiálně zúčastnilo celé obecní zastupitelstvo a
kromě početných místních sem proudilo množství lidí z okolních obcí a
přišlo i mnoho ctitelů Matky boží z blízkých pruských obcí. Pan místní
farář Theodor Erben popsal vznik a dějiny poutního místa a vybídl věřící ke
skutečně vroucímu uctívání Matky boží jako našeho vzoru a naší útěše
v utrpení. Je
v naší domovině jen málo míst, z kterých se po malé námaze můžeme
pokochat tak nádherným pohledem do dálek jako právě Boží hory.Také Jeho
Eminence kardinál Kopp, velký dobrodinec farního
kostel ve Friedebergu, již vícekrát navštívil
kostel na Boží hoře. Před několika lety jej navštívila také královna Karola ze Saska (1903). Mariánský kostelík vlastní také
skvělý dalekohled v hodnotě 600 K, který je každému k volnému
použití. Na všech stranách bylo s radostí přijato postavení turistické
chaty na vrcholu hory , kde člověk nalezne úkryt proti nepřízní počasí
a kde se poutník může v letních měsících kdykoliv posílit
podle svéhopřání.Budova byla vystavěna obcí
v roce Zdroj: sweb.cz/heide (6.8.2007) |
|
Aktualizace 6.3.2014 |