Trávná

(Krutvald, Krautenwalde)

Kostel Neposkvrněného početí P. Marie B) C)

novogotický, postaven architektem Friedrichem Schmidtem v letech 1878-1882 na místě původního menšího kostela z roku 1725. Volně stojící neorientovaná vysoká stavba kostela na obdélníkovém půdorysu se obrací průčelím k jihu do vsi. Venkovní pohledová strana je vyzděna kyklopským kamenným zdivem (nároží odstupňované pilíře a kamenná ostění oken jsou armována), vnitřní strana zdiva je cihlová, omítnutá. Jednolodní síňová budova s transeptem, s trojdělením chrámové lodi, je uzavřena na severu polygonálním kněžištěm, z něhož k západu vybíhá sakristie téměř čtvercového půdorysu. Na jižní straně představena hranolová věž s hodinami, která s bočním uzavřeným schodištěm na kůr a s přístěnkem, vyvažujícím na druhé straně hmotu schodiště, tvoří průčelí kostela. Monumentálnost stavby je docílena zdůrazněním vertikálního prvku. Okna do lodi jsou protáhlá, štíhlá, zaklenutá lomeným obloukem. Dalším výrazným vertikálním prvkem je vstup do kostela, opěrný systém, vysoké sedlové střechy a štíhlá šestiboká střecha stanové věže. Do kostela se vstupuje po kamenném předsunutém schodišti o šesti stupních, ve vstupu je osazen monumentální portál s odstupňovaným ostěním, lineárně členěným pruty půlkruhového profilu, předcházejícími bez přerušení do lomeného oblouku. Vlastní vchod tvoří sedlový otvor s tympanonem. V reliéfní výzdobě tympanonu zobrazena Panna Maria s dítětem a s anděly. Portál rámován vysokým plochým vimperkem s kraby a s kytkou ve vrcholu a po stranách sloupky završenými fiálami. V reliéfu vimperku zobrazena socha Spasitele. Loď, transept i kněžiště zaklenuty sedmi poli křížových kleneb. Žebra kleneb se sbíhají do jehlancových konzol. Ve vrcholu v průsečíku žeber jsou umístěny svorníky ve tvaru růžice. Kněžiště otevřené do lodi lomeným vítězným obloukem, prosvětleno ze západu dvěma okny, z východu jedním oknem a rozetou za oltářem. Kostel vybaven novogotickým mobiliářem vytvořeným na zakázku mistry z Vídně a Wroclavi.l Jižní část kostela vyplňuje kruchta obdélného půdorysu s varhanami firmy Rieger z Krnova. Kostel postaven z podnětu vratislavského arcibiskupa Förstera podle projektu významného vídeňského architekta Friedricha von Schmidta v letech 1878 až 1882 v kombinaci neorománského stylu. Provedením stavby pověřen mistr Schwarz z Javorníku. Základní kámen položen 25. září 1878. Travná je významným poutním místem Slezska. Zdejší kostel je sakrální stavbou vyjímečnou a reprezentativní, mimořádných architektonických kvalit. Poblíž kamenného kostela za potokem byla v roce 1879 postavena z neomítnutých cihel budova fary. Dvoupodlažní budova je orientována průčelím k východu. Byla postavena na téměř čtvercovém půdorysu a zcela podsklepena. Hlavní budova zastřešena valbovou střechou, v níž jsou umístěny řady pravidelně umístěných trojúhelníkových vikýřů, které jsou obdobou vikýřů užitých na kostele. Ze střechy vyrůstají při hřebeni dva masivní komíny. Původní komín je z červených ostře pálených cihel, komínová hlava, zakončená profilovanou římsou je nesena výraznou konzolovou římsou. Střecha kryta eternitovými šablonami. Gotický vertikální prvek do fasády vnesen vysokými štíhlými okny a věžovitým rizalitem na levé straně průčelí. Rizalit je zakončen stupňovitým štítem. Vstup do budovy je situován na osu průčelí, ke vchodu nutno vystoupat po venkovním předsazeném kkamenném schodišti. Fasáda na všech stranách členěna třemi okenními osami. Západní okno bočních fasád je sdružené. Budova má trojdílnou dispozici s komunikačním prostorem uprostřed, s velkou místností vlevo a s kuchyní a komorou na pravé straně. Původní dispozice byla využita i při stavbě novodobé přístavby. Tento objekt má jednoduchou hladkou omítnutou fasádu, pultovou střechu, krytou plechovou krytinou. Při pohledu od kostela a od komunikace se dostavba pohledově neuplatňuje. Cihlová architektura z roku 1879 je na Jesenicku ojedinělou stavbou tohoto druhu. Je charakteristická zejména pro sakrální i občanské stavby v nedalekém Polsku. Kolem kostela a fary zřízena parková úprava, která zůstala zčásti zachována. Nízký živý plot z hlohu lemoval cestu ke kostelu. Z původní výsadby mezi náletem zachována vysoká túje a jalovec.

File:Kościół we wsi Travná (Javorník).jpg

 

Fara C)

Kult.památka

http://www.ruzenec.cz/farnosti/Travna/Travna22.jpg

 

Kaple P. Marie Lasalettské B) C) D)

V Mariánském údolí na místě starší kaple, z roku 1851 (1891)s křížovou cestou. Volně stojící podélná jednolodní neorientovaná kaple z kombinovaného a režného zdiva se sedlovou střechou se sanktusníkem završeným křížem. Průčelí se dvěma opěráky z režného zdiva v nárožích má trojúhelníkový štít lemovaný pásem vertikálních pruhů, uprostřed malý rivalit z režného zdiva se segmentovou výsečí. V průčelí jsou dvě kruhová okna a představená dřevěná předsíň po celé šířce budovy s rizalitně vystupujícím vchodem se sedlovou stříškou. Boční stěny jsou pod římsou lemovány obloučkovým vlysem a půlkruhově ukončená okna rámována Etnám zdivem. Presbytář zaklenut čtyřmi poli křížové klenby a opatřen dvěma půlkruhově zaklenutými okny. Křížová klenba je i v lodi. Na novogotickém oltáři umístěn obraz Panny Marie La Salette. Kaple byla zbudována podle plánu javornického stavitele Schwarzera v roce 1858 na místě starší dřevěné kapličky.

http://media.rozhlas.cz/_obrazek/3085487--kaple-v-travne--1-0x768p0.jpeg

 

Křížová cesta D) E)

se vine v zákrutech do kopce nad kaplí a má 14 zastavení. Kamenická práce novogotického výrazu z roku 1894. Čtrnáct zastavení křížové cesty z umělého kamene bylo osazeno podél pěšiny, která se vine po úbočí zalesněného svahu. Cesta začíná u železné okrasné brány a končí u vrcholu schodiště, které vede zpět k bráně. Jednotlivá zastavení tvoří stély v horní části plochými kapličkami, ve kterých jsou mělké niky s reliéfy Ukřižování Krista. Pod nikami německé popisy významu zastavení.

Stavební dějiny: Křížová cesta byla vybudována na přelomu 19. a 20. století v blízkosti poutní kaple Panny Marie La Salette. Kult poutního místa zde vznikl v roce 1851. Vedle kaple se objevil pramen vody, který přitahoval stále více poutníků. V roce 1889 vznikla u pramene umělá jeskyně a v roce 1894 byla poblíž ní vytvořena křížová cesta.

http://www.ruzenec.cz/farnosti/Travna/Travna44.jpg

 

Vápenka E)

 

 

Pramen P. Marie Lourdské C) D)

Poutní (radioaktivní) (1889)

http://media.rozhlas.cz/_obrazek/3085488--pramen-v-travne--1-950x0p0.jpeg

 

Zpět na okres

 Panství

 Politický okres Jeseník, s.o.Javorník

1961 Okres

Část Jeseníku

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie

Ves Travná je zmiňována poprvé roku 1296. Tehdy se nazývala Cruthwalde a bylo v ní významné mýto, které držel svídnický kníže Boleslav I. Surový, ačkoli si na ně činil nárok vratislavský biskup Jan III. Romka. Začátkem 14. století ji držel Jindřich z Valdova, ministeriál svídnického knížete, a později se stala součástí panství hradu Frýdberka (v dnešní Žulové), jež ovládal rod loupeživých rytířů Haugviců. Roku 1358 od nich celé panství vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé a připojil je ke svému panství se sídlem na Jánském Vrchu.[2] Z existence hamru doloženého roku 1546 lze dovozovat, že se zde těžila železná ruda.

 

Později byl statek Travná biskupským lénem a často střídal majitele. V roce 1748 přijal zdejší léno Augustin hrabě Falkenhain a před rokem 1815 získala statek na století rodina hrabat Schaffgotschů, která současně držela statek Vlčice: Josef (1767-1851), pak jeho syn Franz Anton (†1875), jeho syn Rudolf (†1914) a nakonec jeho syn Alois, který Travnou i les ve Vlčicích prodal roku 1919 Frídě Kutzové, majitelce panství Bílá Voda.

 

K obci Travná bylo roku 1950 připojeno Zálesí (dříve Valdek), ale obě vesnice byly po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 jen řídce dosídleny a roku 1960 byly společně připojeny k městu Javorník

 

Rok

obyv.

domů

1869

479

1880

475

 

1890

440

 

1900

427

 

1910

353

 

1921

403

 

1927

403 N

 

1930

438

 

1939

375

 

1947

136

 

1950

106

 

1961

188

 

1970

114

 

1980

77

 

1991

43

 

2001

53

63

 

www odkazy

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) …

B) rychleby-jeseniky.cz (5.7.2007)

C) cs.wikipedia.org (14.5.2014)

D) rozhlas.cz (14.5.2014)

E) jesenik.org (14.5.2014)

 

 fotografie

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 14.5.2014)