Javorník

(Jauernig)

Kostel Nejsv.Trojice B) A)

Barokní, 1715-25. s barokním původem podle návrhu stavitele M. J. Kleina v letech 1716 až 1718. Město patřilo pod farní okrsek dnešního hřbitovního kostelíka sv. Kříže v Javorníku-vsi. Měšťané měli až do počátku 18. století k dispozici malý kostelík sv. Valentina. Změna nastala s příchodem faráře Gottfrieda Josefa Lorenze, který se přičinil o stavbu nového kostela a fary. V roce 1715 bylo rozhodnuto o novostavbě. Dne 29. července 1725 byl kostel vysvěcen. Farář Lorenz zemřel v roce 1733 a byl pohřben jako první v kostelní kryptě. Požár města v roce 1825 zničil věž a část střechy a kruchtu s varhanami. Opravy byly provedeny nejprve provizorně, dnešní podobu jim dal v roce 1866 javornický tesařský mistr a stavitel Alois Utner.

 http://www.mestojavornik.cz/assets/images/pamatka_kostel_nejsvetejsi_trojice.jpg

Fara B) A)

1728. Klasicistní budova postavená v letech 1826-1828 s barokním jádrem v přízemí z roku 1721. Stavba nové fary byla zahájena 18. listopadu 1721. Při požáru v roce 1825 byla zcela zničena. Obnovovací práce zahájeny 1826 a ukončeny 1828. Nová budova byla rozšířena o školu, která do požáru stála vedle fary a také směrem do dvora. Ze staré budovy zůstal hlavně střed přízemí a snad i další torza. Zásluhu na obnově fary měl biskup Emanuel Schimonsky, jak to hlásá pamětní deska nad vchodem. Patrně ve 20. až 30. letech 20. století byla budova modernizována, fasáda byla zjednodušena.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/fara_kostela_nt.jpg

 

Kaple B)

Poutní 1921

 

Kaple sv.Antonína Paduánského B)

1896 v městském lese

 

 

Klášter školských sester de Notre Dame 2)

Konec 19.stol.

 

Socha P.Marie Immaculaty B)

na sloupu s letopočtem 1723. Volně na náměstí stojící sloup ze slezské žuly a skulptura z kladského pískovce: výška celkem asi 6 m. Horní část tvoří skulptura Panny Marie Immaculaty v tradičním ikonografickém pojetí: došlapuje v kontrapostu pravé nohy na půlměsíc, který spočívá na zeměkouli obtočené hadem, na levé ruce nese Ježíška, v pravé drží u pasu žezlo, kolem hlavy má kovovou svatozář posetou hvězdami. Mariánský sloup byl postaven na památku obětí morové epidemie, která postihla Javorník v roce 1713. Postaven byl za faráře Godfrieda Josefa Lorenze a financován (zřejmě hlavně) radním a perníkářem Augustinem Benediktem Hauckem. Skulpturu Panny Marie dělal pravděpodobně některý z tehdy četných sochařů usazených v městě Kladsku, o čemž svědčí i použitý kladský pískovec.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mariansky_sloup.jpg File:Sloup se sochou P. Marie (Město Javorník), socha.JPG

 

Socha sv. Jana Nepomuckého B) A)

U čp. 90 empírová z poč. 19. stol. V roce 1972 byla prohlášena nemovitou kulturní památkou okresu Jeseník. Jde o kvalitní empirovou sochařskou práci z roku 1812. Asi 2 m vysoké sousoší pravděpodobně stálo původně u některého z blízkých mostů přes potok a při jeho opravě bylo přemístěno. V roce 2000 byla skulptura restaurována Bohumilem teplým a přemístěna k farnímu kostelu.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/socha_jana_nepomuckeho.jpg  File:Jan-Nepomucky Javornik.JPG

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Ve výklenku domu č.p.

 

Pomník B)

klasicistní na pobyt K. Ditterse z r. 1793 v Puškinově ulici

 

Pamětní deska se znakem Jana Turzy B)

 

Pamětní deska se znakem Filipa G.Schaffgotsche B) C)

1793 Klasicistní zděný památník z roku 1793. V roce 1963 prohlášen nemovitou kulturní památkou okresu Jeseník. Samostatně stojící trojboký hranolovitý pomník z cihelného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou bílé barvy. Dittersdorf dal postavit tento památník jako poděkování za to, že zde kníže biskup Philipp Gotthart hrabě Schaffgotsch založil osadu Jánský Vrch, která byla v roce 1793 povýšena na samostatnou obec.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/pamatnik_ditterse.jpg  File:Pomník Karla Ditterse z Dittersdorfu (Město Javorník), deska.JPG

 

Pamětní deska Karla Ditterse z Dittersdorfu B) C)

Na domě ve kterém skladatel žil

 

Socha B)

...

image011

 

Zřícenina hradu Pustý zámek (Wüste Schloß) B)

Zanikl současně s Rychlebami

 

Zámek Jánský vrch B)

Zámek  Jánský  Vrch  vznikl přestavbou gotického hradu r. 1507 za biskupa J. Thurza jako letní biskupské sídlo. Znovu přestavován za třicetileté války, v 18. a v 19. stol. Ve zdech zámku kamenné renesanční pamětní desky. R. 1776 zřízená francouzská zahrada a r. 1800 založena na jižním svahu anglický park. Po r. 1945 zámek postupně vybavován mobiliářem z období od renesance po biedermeier ( pozoruhodný soubor nábytku biedermeierovského slohu z 19. stol.). K nejcennějším exponátům patří gotické plastiky sv. Barbory, sv. Heleny a P. Marie z konce 15. stol. V zámecké kapli tabulový oltář s obrazem Kristova křtu (nizozemská škola z poč. 17. stol.). Jedinečná sbírka dýmek a kuřáckých potřeb.

File:Zámek Jánský vrch.JPG

 

Radnice B)

Pseudomanýristická novostavba 1935

http://is.hvjdesign.eu/galerie/fotky1/28101.jpg

 

 

Rozhledna B)

Na Borůvkovém vrchu

http://www.hlubocky.eu/wp-content/uploads/rychleby-boruvkova-hora.jpg

 

Budova soudu č.p.7 A)

postavená v 1. polovině 19. století je cenným dokladem stavebního vývoje ve městě Javorník po ničivém katastrofálním požáru v roce 1825. Budova byla evidentně přímo související s vládou vratislavských biskupů na zámku Jánský Vrch. Soudní budovu spojoval dvůr se sousedními budovami – vlevo s farou a bývalou věznicí (dnešní budovou č. p. 12), vpravo se sýpkou (dnešní budovou č. p. 65). Budova byla pro zemský soud funkčně rozdělena na obytnou a správní část. V současné době je budova ve vlastnictví Města Javorník.

 

Budova A)

Neogotická

http://is.hvjdesign.eu/galerie/fotky1/28120.jpg

 

Dům čp. 57 (31?) B)

bývalé sídlo skladatele K. Ditterse, ukázka výstavné měšťanské architektury z pol. 18. stol. (muzeum a ZUŠ). Pozdně barokní architektura postavená v 80. letech 18. století, radikálně opravená v letech 1990-1994.  Místo, kde byl postaven dům Karla Ditterse z Dittersdorfu, patřilo původně k dvorní zahradě. Biskup Schaffgotsch (1748-1795), který byl v permanentní finanční tísni, z ní postupně odprodával pozemky na stavby domů.  V roce 1780 si část pozemku zakoupil biskupský důstojník Josef Rivola, který si zde chtěl postavit dům a založit zahradu. Parcela se nacházela v těsné blízkosti okrasné zámecké zahrady a později vedle ní vznikl dolní zámecký park. Dne 7. prosince 1781 však Rivola pozemek prodal za pouhých 300 tolarů hudebnímu skladateli Karlu Dittersovi z Dittersdorfu. Dittersdorfův roční plat v té době činil 3000 zlatých. Tento přísun peněz však v roce 1785 po zavedení nucené správy na biskupské statky ustal a Dittersdorf se dostal do permanentních finančních potíží, z nichž se již nevymanil. Navíc musel často pobývat v Jeseníku, kde vykonával funkci hejtmana. V roce 1797 odešel na pozvání barona Ignáce Stillfrieda do Červené Lhoty, kde roku 1799 zemřel. Dům se stal majetkem barona Stillfrieda. Chráněnou památkou byl dům již v meziválečném období. V současné době je v objektu umístěna Základní umělecká škola Javorník. Součástí této památky je rovněž oválný altán umístěný v zahradě domu.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/dum_karla_ditterse.jpg

 

Dům čp. 137

 

Měšťanský dům č.p.396-7 A)

Dvojdům pocházející z konce 19. století, ve výrazném manýristickém slohu, z dnešního pohledu cenný blok dotvářející charakter MPZ. Nárožní polovina domu, slouží jako lékarna a je kvalitně opravena.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/lekarna.jpg

 

Měšťanský dům č.p.401 C) A)

Měšťanský empirový dům asi z roku 1836 s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města.  Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. Dům byl nově postaven kolem roku 1836 podle plánu javornického zednického mistra Josefa Schwarze. V roce 1945 patřil dům rodině biskupského lesního rady Franze Schustera. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské  památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 401.JPG

 

Měšťanský dům č.p.403 C) A)

Měšťanský empirový dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny 104 domy. V roce 1945 patřil dům krejčovskému mistrovi Rudolfu Frankemu. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 403.JPG

 

Měšťanský dům č.p.406 C) A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy. Dům patřil kloboučnickému mistrovi Sieglovi, v roce 1945 pekařskému mistrovi Josefu Lindenthalovi.  Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 406.JPG

 

Měšťanský dům č.p.407 C) A)

Měšťanský dům se středověkým jádrem (sklepy). Původně mázhausové typologie s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy. V roce 1945 patřil dům kožešnickému mistrovi Karlu Hoffmannovi. Nyní slouží  bydlení, v přízemí je maloobchod.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 407.JPG

 

Měšťanský dům č.p.408 C) A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Součást středověké zástavby města původní historické zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly v Javorníku zničeny 104 domy.  Roku 1945 zde bylo železářství, dům patřil Othmaru Knötigovi. V 80. letech 20. stol. byl dům vážně staticky narušen, a proto nebyl obydlen. Roku 1988 povolena modernizace již nehodnotného interiéru. Obnova trvala do roku 1992. Požadavek na zachování členění fasády nebyl dodržen.  Nyní obytný dům, v přízemí prodejna.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 408.JPG

 

Měšťanský dům č.p.409 C) A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. Roku 1886 byla provedena přístavba domu podle plánů javornického stavitele A. Utnera. V roce 1945 zde byl obchod Herberta Hankeho. Nyní obytný dům, v přízemí prodejna.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 409.JPG

 

Měšťanský dům č.p.410 C) A)

Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. V roce 1945 patřil dům řeznickému mistrovi Karlu Felkelovi. Celková rekonstrukce včetně obnovy fasády proběhla v roce 1984. Nyní obytný dům, jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 410.JPG

 

Měšťanský dům č.p.411 C) A)

Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825. V roce 1945 patřil dům Rudolfu Nierlovi a bylo v něm obuvnictví. Při opravě objektu asi v roce 1980 došlo ke zničení původního členění fasády a k odstranění většiny zdobných prvků, byla provedena zcela cizorodá škrábaná omítka.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mestansky_dum_411.jpg

 

Měšťanský dům č.p.412 C) A)

Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. stoletím starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 patřil objekt jistému Heckerovi. Roku 1864 koupilo dům město a zřídilo v něm dvorní špitál. V roce 1945 zde byl obchod Josefa Weisera a v 70. letech 20. století lidová škola umění. Obnova fasády a řešení statiky proběhlo v letech 1994-1995. V současné době jsou v přízemí umístěny tři prodejny, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 412.JPG

 

Měšťanský dům č.p.413 C) A)

Původní měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 patřil dům Johannu Schrollovi. Velká rekonstrukce domu proběhla podle letopočtu ve štítu v roce 1935. Dům patřil do roku 1945 Josefu Weiserovi, který v něm měl obchod. V současné době je v přízemí umístěna prodejna, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mestansky_dum_413.jpg

 

Měšťanský dům č.p.414 A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Nyní multifunkční dům.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mestansky_dum_414.jpg

 

Měšťanský dům č.p.415 A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Nyní multifunkční dům, jeden z řady hodnotných objektů lemujících památkovou zónu. Hodnota tkví v původním objemu a tvaru domu.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mestansky_dum_415.jpg

 

Měšťanský dům č.p.416 B) A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 patřil dům Meigoneschovi, který v něm měl obchod se zbožím. Roku 1932 proběhla patrně větší oprava, ke které se vyjadřovat Památkový úřad v Brně. Již před rokem 1945 zde byla městská spořitelna. V současně době zde sídlí Česká spořitelna, zbytek budovy je využíván k bydlení. Jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 416.JPG

 

Měšťanský dům č.p.417 C) A)

Měšťanský dům z 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 patřil dům jistému Hankemu a 1945 zemědělci Richardu Straussovi. Kolem roku 1966 proběhla rekonstrukce, při které byla mimo jiné nevhodně upravena fasáda. V současné době je dům ve vlastnictví obce a využíván je k administrativním účelům.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 417.JPG

 

Měšťanský dům č.p.418 C) A)

Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 patřil dům rodině Oehlové a 1945 obchodníkovi Herbertu Pohlovi. Úprava parteru a nové fasády proběhla v roce 1999. Nyní je zde v přízemí prodejna potravin, zbylá část je využívána k bydlení. Jedná se o jeden z řady hodnotných objektů lemujících památkovou zónu.

File:Měšťanský dům (Město Javorník), 418.JPG

 

Měšťanský dům č.p.419 C)

Měšťanský dům z 2. čtvrtiny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást původní historické zástavby města. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576, 1603 a se vší jistotou 1825, kdy byly zničeny v Javorníku 104 domy.  V roce 1843 byl v domě Girokschův hostinec a v roce 1945 Raiffeisenkasse. Koncem 60. let 20 století bylo při výměně oken narušeno členění fasády (otlučeny šambrány a další architektonické prvky).  V současné době jsou v přízemí umístěny prodejny, v patře bydlení, jedná se jeden z řady hodnotných objektů v městské památkové zóně.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/mestansky_dum_419.jpg

 

Měšťanský dům č.p.474 C)

Pozdně barokní měšťanský dům z konce 18. století se starším jádrem a pozdějšími úpravami. Dům je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl po katastrofách, které Javorník postihly patrně v roce 1428 po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576 a 1603. Pozdně barokně přestavěný dům (patrně na samém konci 18. století), byl částečně poškozen i při požáru v roce 1825, jeho štítová stěna však zůstala zachována. Patřil tehdy městskému mlynáři Ignazi Miltschűtzkimu. Roku 1908 byla provedena přístavba podle projektu stavitele H. Utnera. V roce 1945 patřil G. Miltschűtzkimu a cukráři J. Bősemu. V letech 1987 a 1996 byla provedena obnova fasády a 1993 proběhla adaptace podkroví na byty.

http://is.hvjdesign.eu/galerie/fotky1/28102.jpg File:Měšťanský dům (Město Javorník), 474.JPG

 

Vila č.p.488 A)

Typická vila z 19. století v palladiovsko-manýristickém slohu. Z dnešního pohledu cenná. Je součástí okolí MPZ, urbanistický významně celý prostor dotváří. Objekt slouží nyní jako předškolní zařízení. 1880

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/skolka.jpg

 

Obří sud A)

http://www.smidlib.cz/img/picture/76/puvodni-obri-sud-na-javorniku---historicka-pohlednice-1.jpg 

 

http://www.baumit.cz/upload/Referenzen/2011_obri-sud-javornik.jpg https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSddzY-c4DWYRE-mHUvAKXEy4tlpigk9K3CdDk8ckH8fK6ydquK

 

Škola A)

http://www.zivefirmy.cz/media/fotos/301386/zs-javornik_max26293.jpg

 

Sklep

Ve dvoře pod zámkem, klasicistní režná kamenná fasáda

 

Zámecký park B)

 

Zpět na okres

 Panství

 Politický okres Jeseník, s.o.Javorník

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Javorník
Historie obce >>

1992 MPZ

 298 m.n.m.

I když slovo jawirnik se může volně přeložit jako ukázati, bdíti, název města je slovanského původu a je zde odvozen od javoru, resp. od přídavného jména javorný, tj. javorový les, vrch a podobně.

 

První doklady o osídlení Javorníka sahají až do hluboké minulosti, což dokazují nečetné archeologické (viz.archeologie) nálezy kamenných sekerek v blízkém okolí, které napovídají,že se zde mohla nacházet osada pravěkých zemědělců. Další nálezy pocházejí z pozdní doby římské, kdy se našly mince na blízkém kopci anebo nádoba z Rychleb, které pocházejí z této doby. První písemná zmínka pochází až okolo roku 1290, kdy byl veden soupis majetku vratislavského biskupství, který zmiňuje ves ,,Jawornik“ .(viz.Historické zprávy). Ves byla postavena určitě dříve, což dokládá i zdejší kostel sv. Kříže s blízkým tvrzištěm, který se datuje do 60.let 13. stol. Velmi brzy se objevuje v dalších zprávách i zdejší hrad, který vznikl na přelomu13. – 14. stol., poprvé byl ale zachycen v písemných pramenech až v roce 1307. Od 14.století byl majetkem vratislavského biskupství, kterému patřila již ves pod hradem. Část osady v podhradí nabývala postupně městský ráz a roku 1373 je poprvé vedle vsi uváděno i město Javorník, i když na městská privilegia si muselo počkat až do roku 1549 (viz. Městský znak).

 

Období husitských válek těžce dolehlo i na Javorník a okolí. Roku 1428 se podařilo husitům Javorník s okolím zdolat a ovládali ho až do roku 1432. V tomto roce byl za velkou sumu 10 000 zlatých vykoupen biskupem nejen Javorník, ale i okolní města a hrady a vrácen vratislavským biskupům.V roce 1509 začalo nové období rozkvětu města, kdy na biskupský stolec přišel biskup Jan Thurzo (viz.osobnosti), který provedl četné renesanční úpravy hradu a zároveň mu změnil jméno podle patrona vratislavských biskupů Jana Křtitele na Johannesberg (Jánský Vrch). Taktéž se podílel na rozvoji hornictví, v blízkém okolí se začala těžit stříbrná ruda, vznikaly hornické osady, byla postavena huť i hamr.

 

Předzvěstí horších časů byl velký požár města v roce 1576, při němž shořela velká část domů včetně fojtství. Podobné pohromy mělo od města odvrátit nařízení z roku 1577, aby stodoly byly stavěny mimo město. Domy byly zbudované s kamennými štíty a měly tak lepší právo při vaření piva. Z tohoto nařízení je patrné, že Javorník měl do požáru většinou dřevěné domy.

 

Největší katastrofou pro město a jeho široké okolí bylo období třicetileté války, které město zasáhlo hned v prvním roce, kdy přes ně přešla vojska slezských stavů, která šla na pomoc českému odboji. S pokračující válkou se stupňovaly válečné hrůzy, které Javorničtí pocítili od Valdštejnových žoldáků, kteří zde r.1627 rozbořili svůj zimní tábor. Navíc zasáhl Javorník černý mor, na který z celého města zemřelo 532 osob. Vpád švédských vojsk do Slezska zasáhl i Javorník a válečné hrůzy dopadly na místní obyvatelstvo plnou vahou, kdy vše bylo spojeno s drancováním jak švédských vojsk pod vedením např. generála Wittenberga, tak bohužel i ze strany tzv. domácích tj. císařských vojsk. Ani uzavření vestfálského míru neosvobodilo město od řádění vojsk, která se vracela do svých domovů. Přes tyto válečné ztráty neutrpěl Javorník tolik, co města ležící hlouběji ve slezské rovině. Zároveň probíhaly v několika fázích na Jesenicku čarodějnické procesy, které se naštěstí Javorníku víceméně vyhnuly. Je zde jen záznam vyšetřování jedné obviněné r.1667, které podle tehdejších spisů skončilo jejím vyléčením. Zda tzv. dům čarodějnic, zbořený r.1660, dostal jméno po uvězněných čarodějnicích, nelze prameny doložit.

 

Koncem 17.stol. bylo město nevzhledné a v zajímavých pamětihodnostech Slezska Bedřicha Lucea z r. 1685 se o něm píše nelichotivě:,, Javorník se považuje rovněž za městečko, ačkoliv má jen málo okras……“ Navíc se zcela hanlivě o vzhledu města vyjadřovalo úsloví: Kostel ve vsi, radnice u hnojiště, náměstí u kurníků, to jsou tři divy Javorníku.

 

Město bylo obklopené nevelkou zdí a mělo 3 městské brány, a to při vjezdu od Vidnavy a Jeseníku (Sladová brána), od Bílého Potoka a od Travné. R.1702 tyto dvě poslední brány poškodily velké povodně, které zasáhly město, a brány už zůstaly neopravené.

 

Teprve ve 20.letech 18.stol.se už mohl Javorník pochlubit výstavnými budovami a náhlou proměnu v úhledné městečko potvrdil ve svých záznamech i Bedřich Bernard Werner, který zachytil jeho vzhled kolem r.1738 pěknou rytinou. Vnější lesk nových staveb byl odrazem hospodářského pokroku. Oživily a rozšířily se trhy a cechy a velmi příznivou podmínkou rozvoje bylo r.1748 zřízení komorního ředitelství biskupských statků pro habsburské území, čímž se stal Javorník hospodářským a správním střediskem pro celé Jesenicko.

 

Slibný rozvoj města na dlouhou dobu zastavily války o Slezsko, kdy opět místní obyvatelstvo pocítilo útrapy jak od pruských, tak od rakouských armád. Po skončení sedmileté války se dožil Javorník nebývalého rozkvětu, za který vděčil vratislavskému biskupu Gothardu Filipovi Schaffgotschovi. Biskup se za války přidal na rakouskou stranu, což mu pruský král Bedřich II. nikdy neodpustil, a proto se musel uchýlit na zámek Jánský Vrch, který i s městem připadl tehdy rakouské straně. Biskup byl nejen duchovním, nýbrž i světským hodnostářem a jeho příchodem, dovršeným r.1767 přeložením zemské vlády z Vidnavy do Javorníku, se město stalo rázem správním i kulturním střediskem celého kraje. Navíc byl i velkým milovníkem umění, a proto za jeho působení navštívilo městečko spolu ze zámkem mnoho uměleckých osobností. Nejznámějším byl vídeňský rodák a zakladatel komické opery Karel Ditters, poctěný později přídomkem z Dittersdorfu ( 1739 – 1799). Smrtí biskupa Schaffgotsche r.1795 sice město ztratilo na přitažlivosti, ale mezitím zde vyrostly 2 manufaktury na výrobu hrubého vlněného sukna zvaného haras. V roce 1770 byl Javorník největším střediskem na výrobu harasu v celém Slezsku a za napoleonských válek r. 1813 se produkce ještě zvedla. Dále tady bylo plátenictví, kloboučnictví, punčochářství. Město získalo r.1786 vlastní lékárnu, která předtím byla až v Bílé Vodě. Slibný vývoj města byl náhle přerván katastrofálním ohněm 4. prosince 1825, který od deváté hodiny večerní do třetí hodiny ranní zničil 104 domy. Ohňová zář byla prý patrna až ve Vratislavi a Olomouci. Škoda byla tehdy odhadnuta komisí z Opavy na 291 253 zl.k.m. a jen necelých 8 procent této sumy vynesly sbírky na vyhořelé. Město se z této pohromy vzpamatovávalo jen těžce a ještě koncem 40let zde bylo dost nezastavěných ploch.

 

Po roce 1830 získal Javorník lepší spojení s okolím vybudováním nových silnic. O cílevědomou výstavbu města po r.1839 se zasloužil zejména tehdejší starosta J.Krischker stavbou mostů, dlážděním ulic a osvětlením města. R.1841 se město dočkalo i poštovního úřadu, kterého se předtím marně domáhalo po 20 let. Revoluční rok1848 byl místními občany přijat s nadšením. Jako všude jinde vznikla i v Javorníku národní garda, která se dostala do sporu s konzervativním střeleckým spolkem, pyšným na svoji dvousetletou tradici. Od roku 1897 byl Javorník spojen se světem lokální železnicí a vznikly zde různé menší podniky a živnosti ( např. kartonážka,košíkářství, městská plynárna atd.).

 

1 svět. válka byla v převážně německy mluvícím městě přijata s obrovským nadšením, které vystřídalo zděšení, neboť jen za první dva roky válečného běsnění zahynulo na různých bojištích Evropy 38 občanů Javorníka (celkem 72). Dalo by se napsat, že snad neexistovala vesnice nebo město na Javornicku, kde by se nestavěl pomník padlým spoluobčanům.

 

Vznik Československé republiky byl zde doprovázen nepochopením a demonstracemi místních občanů, kteří se snažili o připojení Javornicka k německé říši.

 

Navíc došlo i k provokacím, jak ze strany některých občanů, tak i na druhé straně 14.střeleckým plukem, který byl ubytovaný v Javorníku a nahradil italskou 29. legii. Vše vyvrcholilo dne 4.září 1919, kdy byli zastřeleni nedaleko Javorníka dva místní občané. Kdo a proč tehdy začal, se už nikdy pravděpodobně nedovíme, každá ze zúčastněných stran při vyšetřování hájila svoji pravdu. Tyto a další činy tohoto pluku byly důvodem, proč Javorničtí zaslali protestní dopis tehdejšímu prezidentu Československé republiky T.G. Masarykovi.

 

I když se zdejší obyvatelstvo za první republiky politicky orientovalo na německou křesťanskosociální stranu, nakonec při nástupu fašismu v Evropě i zde došlo k silnému posunu a vítězství přívrženců K.Henleina. Javorník se tehdy stal svědkem těžkých provokací německých ozbrojených jednotek Freikorps, které vyvrcholily ve Vidnavě, kde byli zastřeleni dva členové místní finanční stráže. Nakonec trochu klidu přinesla až mobilizace a vstup československých jednotek do pohraničí. Bohužel javornický výběžek byl obsazen příznivci Hitlera ještě před mnichovskou dohodou v roce 1938, takže se vlastně jako jeden z prvních dostal do pozdější župy Sudety. Přes první naděje a sliby tato změna zdejšímu obyvatelstvu, a to ani německému, nic dobrého nepřinesla. Další světová válka těžce zasáhla zdejší lid a znovu se začaly stavět pomníky padlým ( do dnešní doby se z II. svět.války nezachoval ani jeden).

 

Došlo k hospodářské krizi kraje, postupně se všechna výroba přeměňovala pro potřeby armády.Při obratu fronty a postupu sovětských vojsk v Evropě se i zde, u Javorníku, začaly kopat obranné linie, které jsou patrné do dnešních dnů, a nakonec se ve městě objevily i některé druhy vojsk Wehrmachtu . I když zde neprošla fronta, pocítili obyvatelé její blízkost, a to bombardováním Javorníku leteckými svazy ruských letadel, která tehdy letěla směrem na Polsko. Javorník se dočkal osvobození 8. května 1945, kdy Rudá armáda vstoupila do města.

 

Podstatné změny k lepšímu se bohužel Javorník nedočkal ani po roce 1945, kdy začala doba msty. Stavěly se tábory pro německé obyvatelstvo, které bylo určeno k deportaci, docházelo k těžkým zločinům ( znásilňování, vraždy). Byla to tehdy doba bezvládí.

 

Po odsunu německého obyvatelstva se sem sice nastěhovalo dost českých rodin, ale většina dosavadních hospodářských a společenských svazků byla zpřetrhána. Majetek vratislavského arcibiskupství byl konfiskován až po roce 1948 a lesy byly rozděleny mezi různé státní lesní závody, z nichž jeden byl přímo v Javorníku. V Javorníku nakonec nezůstal žádný větší podnik, určitou náhradou měla být výroba kovového nábytku a plyšových hraček. Velké plány byly spojeny s geologickým průzkumem a následném dolování uranové rudy, které přinesly městu krátký rozvoj, ale původní rozmach se zúžil na minimum. Nakonec zde byl, spíše ze sociálních důvodů, vybudován elektronický závod bývalého národního podniku MEZ Postřelmov, ale ten nenašel v nových podmínkách tržního hospodářství uplatnění a výroba byla zastavena. Značné oživení, i když spíše v menší míře, lze očekávat od soukromého podnikání a turistického ruchu.

 

Prameny:

ZUBER, Rudolf: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Ostrava, Profil 1966, s. 279 – 298

Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: Hrady českého Slezska Brno, Akademie věd České republiky, Archeologický ústav, 2000

MELTZER, Miloš, SCHULZ, Jindřich: Vlastivěda šumperského okresu, Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum : Okresní úřad, 1993, s. 278 – 283

 

 

 

Rok

obyv.

domů

1305

40 lánů 

1420

60 lánů

1721

119

1746

131

1752

99

1836

3071

398

1850

2121

1921

2027

252

1927

3010 N 

 

1930

1928

 268

1950

1022

181 

1961

 

 

1970

1325

 

1991

2593

435 

 

   www.javornicko.cz/javornik

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Města a městečka v Č. na M. a ve S., Karel Kuča, 1997

 

A) mestojavornik.cz (18.3.2014)

B) javornicko.cz/javornik (8.8.2008)

C) cs.wikipedia.org (18.3.2014)

D) historiejavornicka.cz (18.3.2014)

 

 fotografie

 http://is.hvjdesign.eu/galerie/fotky1/28105.jpg

 

Ves Javorník

Kostel sv. Kříže B) A)

Raně gotický hřbitovní z r. 1260 se dvěma románsko-gotickými portály z 2. pol. 13. stol. Pův.1579 sv.Kříže a sv.Heleny. Raně gotická architektura z počátku 2. poloviny 13. století s pozdějšími úpravami. Budova stojí ve vesnické zástavbě u potoka uprostřed hřbitova. Vznik kostela nepochybně souvisel s nedalekou tvrzí. Zničení tvrze je dáváno do souvislosti s přítomností husitů na tomto území v roce 1428. Postižen mohl být v tomto případě i kostel. Na sklonku 15. stol. byl kostel opravován, v roce 1582 byl obnoven krov a 1585 došlo k postavení obvodové zdi hřbitova.

http://www.mestojavornik.cz/assets/images/hrbitovni_kostel.jpg

 

 

 

Tvrziště B)

Nedaleko kostela sv.Kříže, zbytky středověkého tvrziště. Na zahradě býv.farního statku, 13.-15.stol.

 

Ves Javorník měla dlouho oddělenou historii. V roce 1850, při zavedení obecního zřízení, byla dokonce připojena jako osada nikoli ke Městu Javorník, ale k Bílému Potoku. Až roku 1869 byla spojena s Městem Javorník do města s názvem Javorník, obě části ale byly až do definitivního sloučení roku 1976 považovány za samostatné osady.

 

Podměstí

(Stadtgrund)

 

 

Skupina chalup v údolí Javornického potoka nad městem a roku 1930 se v ní nacházelo 13 domů s 62 obyvateli, roku 2001 3 domy a 6 obyvatel.

 

Rakovec

(Krebsgrund)

 

Skupina chalup o něco na západ v údolí Račího potoka (Račí údolí) a roku 1930 se v ní nacházelo 8 domů s 24 obyvateli.

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.3.2014