Lázně Dolní Lipová, bývalý
politický okres Jeseník |
Samostatnou kapitolou
historie Dolní Lipové je vznik zdejších lázní. Počátky lipovských
lázní jsou neodmyslitelně spjaty se jménem jejich zakladatele, přírodního
léčitele Johanna Schrotha.
Narodil se 11. února 1798 v obci Česká Ves. Po přestěhování do Dolní
Lipové se po čase stal majitelem hospodářství svého nevlastního otce. Protože
si vedl ve svém hospodářství velmi dobře a měl velké zkušenosti při práci
s koňmi, získal si záhy v širokém okolí pověst dobrého léčitele
domácích zvířat. Ve svých dvaceti letech začal své zkušenosti aplikovat i na
pacientech. Dovedl zručně napravovat zlomeniny končetin přikládáním dlah a
později začal s léčbou zábaly a zapářkou. Blahodárné působení vlhkého
tepla byl první krok Schrothovy léčby. Druhým se
stalo používání celkových zábalů a třetím přísná dieta. Léčba vyžadovala od
pacientů značnou vůli a sebezapření. Jen tak bylo možno absolvovat
osmihodinové zábaly, suché a pitné dny atd. Nelze se tedy divit, že na
počátku se v Lipové léčili jen pacienti, kteří byli podle vyjádření
tehdejší medicíny nevyléčitelní. Lázeňské prospekty z 19. a počátku 20.
století shodně uvádějí, že dolnolipovské lázně byly
založeny roku 1829. Skutečnost je však poněkud jiná – počátek léčby nastal
roku 1837. Přes počáteční potíže s úřady, kdy byl Schroth
za tuto činnost dokonce odsouzen do vězení, 5. května 1840 obdržel dekret pro
provozování lázeňské léčby. Život Johanna Schrotha plynul bez větších událostí. Zemřel 26. března
1856 na nevyléčitelnou srdeční vadu. Nástupcem a novým majitelem lázní se
stal jeho syn Emanuel (narozen 9. dubna 1832). Ten zmírnil drastickou léčbu,
což se projevilo ve zvýšením počtu pacientů. Jestliže se zde v roce 1838
léčilo pouze 17 nemocných, pak v roce 1889 to bylo již 777 osob. Po
smrti Emanuela Schrotha 20. května 1890 se stal
dědicem lázní jeho syn Rochus Schroth
(narozen 7. června 1874), který již nebyl tak oblíben a dokonce došlo
k roztržce mezi ním a ústavním lékařem, takže vedle lázní vznikly
v Dolní Lipové soukromé léčebny. Rochus Schroth přeměnil rodinný majetek v akciovou
společnost. Zemřel 26. srpna 1913. Koncem prvního desetiletí 20. století zde
začal působit další odborný lékař – byl jím Dr. Med. Max Mader,
který v lázních působil až do konce II. světové války. Vedle něj zde
působil rovněž Dr. Med. Karel Schroth jun., který
stál v čele lázní až do své smrti 25. října 1946. V období II.
světové války byl provoz lázní omezen, neboť zde existoval až do 1. června
1944 vojenský lazaret. Počátkem ledna 1945 se zde shromažďovaly tisíce
uprchlíků z vybombardovaných německých měst. V tomto období lázně
nejvíce utrpěly (zcizení zařízení, vyhořel společenský dům). Již 10. srpna se
však podařilo zlepšit stav lázní do takové míry, že mohly být přijímáni první
pacienti. V roce 1949 došlo k zestátnění lázní a zároveň ke zrušení
národní správy. Roku 1957 byly organizačně přičleněny k lázním v Jeseníku.
Schrothova léčebná metoda byla zachována i
v prvních poválečných letech bez výraznějších změn. V 50. – 60.
letech se stala hlavní indikací léčby otylost. Teprve v první polovině
60. let došlo k objektivizaci Schrothova
léčebného postupu. Byla zavedena léčba diabetu a roku 1979 došlo ke zrušení
obezity jako lázeňské indikace. Obezita se znovu dostala do seznamu indikací
roku Jan
Ondryáš Zdroj:
lipova-lazne.cz (2.8.2007) |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 13.4.2014 |