Kód CZ 19438

Židlochovice

(Groß Seelowitz)

[Kostel sv.Barbory] ^{Zdroj 2)}

zbořen 1864, zachována jen věž, romanticky upravená. Jednalo se o v jádru gotický trojlodní kostel, který je poprvé připomínán v roce 1350. Po husitských válkách byl v roce 1446 opětovně vysvěcen. Opraven a upraven do barokního stylu byl na konci 17. století, k dalším opravám došlo po roce 1760, kdy s částí města vyhořel. Vnitřní zařízení bylo demontováno mezi lety 1816 a 1840 (využíván byl především novější kostel Povýšení svatého Kříže), v roce 1830 navíc došlo k proražení střechy a kleneb chrámu pod tíhou napadaného sněhu. V následujících letech byl chrám pomalu rozebírán, v roce 1864 již zůstala stát pouze jeho předsíň s věží, která je nadále využívána jako zvonice. Nových zvonů se dočkala v roce 1997

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1717-30, upravený klasicistně. Postaven v letech 1724-1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Fara ^{Zdroj 2)}

Vedle zbořeného kostela. 1724

Zvonice ^{Zdroj C)}

Přestavěný zbytek kostela sv.Barbory

[Strejcův sbor] ^{Zdroj C)}

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny. v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Bratrský sbor ^{Zdroj C)}

Řadový patrový dům, v přízemí se nacházejí pozůstatky českobratrské fary ze 16. století.

Zámecká kaple sv.Kříže ^{Zdroj C)}

již součástí původního zámku. Nechal ji opravit Leopold z Ditrichštejna v polovině 18. století. Mimo hlavní oltář jsou v kapli dvě sochy: P. Marie Tomská a sv. František Xaver. Na pravé straně také socha sv. Kateřiny z kararského mramoru.

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2)}

Pol.18.stol., u kostela

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

U cesty na Výhon

Socha ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Socha ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Socha sv.Floriána ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Socha ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Socha ^{Zdroj 2)}

Barokní 1769, na schodišti z roku 1949, ze zbořeného mostu

Sousoší sv.Josefa a P.Marie ^{Zdroj C)}

…

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

Před zámkem

Socha sv.Josefa ^{Zdroj C)}

Před zámkem

Socha sv.Anny ^{Zdroj C)}

Před zámkem

Socha sv.Jáchyma ^{Zdroj C)}

Před zámkem

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1764 vytvořený sochařem Johannem Sternem. Nachází se na okraji Velkého hájku, na západním úbočí vrcholu Výhon

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Na atice zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Na atice zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Na atice zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Na atice zahradního průčelí zámku

Socha ^{Zdroj C)}

Na atice zahradního průčelí zámku

Památník osvobození ^{Zdroj C)}

1965

Památník T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

V zámeckém parku

Památník Tyrše ^{Zdroj C)}

V zámeckém parku

Památník mostů ^{Zdroj C)}

…

Studánka u sv.Jana ^{Zdroj C)}

Zv.Robertova

Zámek ^{Zdroj 2)}

Pův.gotický vodní hrad. Zámek se nachází v jihozápadní části města Židlochovic, přísluší k němu i přilehlá obora. Zámek stojí na místě bývalé vodní tvrze, vybudované před rokem 1349.[2] Roku 1353 získal tvrz i ves Židlochovice moravský markrabě Jan Jindřich a po jeho smrti markrabě Jošt. Po roce 1407 se v držení tvrze vystřídalo vícero rodů, mimo jiné Valdštejnové a Pernštejnové. V roce 1567 připadl židlochovický statek a tvrz Žerotínům.

V 70. letech 16. století Fridrich ze Žerotína nechal přestavět tvrz na renesanční zámek s kaplí. V roce 1616 koupil zámek i s panstvím Adam mladší z Valdštejna. Na konci 17. století získal panství Filip Ludvík Václav hrabě ze Sinzendorfu, který pak v letech 1720–1729 přebudoval zámek v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner.

V roce 1743 koupili zámek i panství Ditrichštejnové, v jejich držení zůstal do roku 1819, kdy zámek prodali habsbursko-lotrinské císařské rodině, a to potomkům Leopolda II. Ti pak zámek vlastnili až do jeho zestátnění Československou republikou v roce 1919.

Od roku 1822 probíhaly stavební úpravy zámku, především zboření hradeb a zrušení náspů a padacích mostů. V letech 1844–1845 byly provedeny empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. V roce 1858 se na zámku narodila pozdější španělská královna Marie Kristina Španělská, v roce 1874 zde zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Habsburský. Posledním majitelem zámku byl arcivévoda Bedřich.

Radnice ^{Zdroj 2)}

1559, empírově přestavěná 1836

Gymnásium ^{Zdroj C)}

…

Pošta ^{Zdroj C)}

…

Nemocnice ^{Zdroj C)}

Dvoupatrová budova nemocnice z roku 1900 ve stylu historizující secese

Národní dům ^{Zdroj C)}

jednopatrová řadová stavba ve stylu secese, výstavba 1911–1912.

Cukrovar ^{Zdroj C)}

Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou

Městský úřad ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.27 ^{Zdroj C)}

na půdorysu L ze 3. čtvrtiny 19. století

Dům č.p.28 ^{Zdroj C)}

ve stylu novorenesance z 2. poloviny 19. století.

Dům č.p.86 ^{Zdroj C)}

Rohový patrový dům čtvercového půdorysu, roku 1911 secesně přestavěný.

Robertova vila ^{Zdroj C)}

Empírová vila z 30. let 19. století, chráněna jako kulturní památka České republiky. Vilu, nacházející se v jižní části města, nechal postavit Florentin Robert, zakladatel židlochovického cukrovaru, jako rodinné sídlo. Boční křídlo bylo dostavěno na konci 19. století. V současnosti (2013) ve vile sídlí základní umělecká škola a mateřské centrum. U vily se nachází veřejná zahrada a dětské hřiště. Část zahrady je postupně upravována do podoby přírodní zahrady.

Zavěšený most ^{Zdroj C)}

postavený v letech 1989–1993, tvoří jednu z dominant města. Na jeho místě dříve stával dřevěný most z roku 1737 a po něm ocelový příhradový most z roku 1897. Na místě dnešního mostu se v minulosti nacházel nejdříve brod, později lávka. Roku 1737 nechal hrabě Filip Ludvík Sinzendorf, tehdejší majitel židlochovického panství, postavit dřevěný most na čtyřech kamenných pilířích. Později, za panství Ditrichštejnů, byl most opatřen sochařskou výzdobou, vytvořenou místním sochařem Janem Sternem. Ta se skládala z pěti soch a kříže, které byly při stavbě nového ocelového mostu sneseny a přemístěny na nádvoří židlochovického zámku. Dřevěný most byl v roce 1897 nahrazen mostem ocelovým příhradovým podle projektu zemského stavebního rady Karla Holla. Most o rozpětí 41,4 m a hmotnosti 112,5 t byl vyroben v arcivévodských hutích v Těšíně. V období první republiky nesl most jméno M. R. Štefánika. Roku 1945 byl těžce poškozen ustupující německou armádou, avšak po válce opraven. Vzhledem k nevyhovující kapacitě mostu (pouze jeden jízdní pruh) byl nahrazen současným zavěšeným mostem. Jeho stavba byla zahájena roku 1989, most byl otevřen v roce 1993. Hlavním projektantem mostu byl ing. Ladislav Huryta z Dopravoprojektu Brno

Rozhledna Akátová věž ^{Zdroj C)}

…

Nádraží ^{Zdroj C)}

…

Zámecký park ^{Zdroj 2)}

1819-22, zrušeny rondely

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Hustopeče, s.o. Židlochovice

1961 Okres Brno

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Rok	obyv.	domů
1869	2826
1880	2651
1890	2635
1900	2613
1910	2514
1921	2562
1927	2562
1930	2764
1950	2508
1961	2782
1970	2855
1980	3443
1991	3251
2001	3087
2011	3562

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (21.1.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.1.2017

Předchozí editace: 28.5.2011