|
Kod CZ
17923 Vizovice
Připojen: Chrastěšov
Kostel sv.Vavřince 2)
C)
1792
Fara 2)
Barokní
[Klášter cisterciáků] 2)
1261. Zanikl kol.1480 Hřbitov C)
…
Klášter milosrdných bratří 2)
S nemocnicí, 1781, přístavba secesní
Kaple C)
Na Karažijce Mariánský sloup 2)
Dolní náměstí, 1690, Sloup se sochou Bolestné Panny Marie z roku
1690 na Masarykově náměstí ve Vizovicích. V dolní části jsou sochy čtyř
světců: sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Florián a sv. Prokop. Sloup byl
renovován v letech 1905 a 1940
Socha
P.Marie Bolestné C)
Na sloupu
Socha
sv.Jana Nepomuckého C)
Na soklu
Socha
sv.Václava C)
Na soklu Socha
sv. Floriána C)
Na soklu Socha
sv. Prokopa C)
Na soklu
Socha sv. Jana Nepomuckého C)
Na radnici
Socha sv.Jana
Nepomuckého C)
1730, u kostela
Socha sv.Floriána C)
U kostela
Socha C)
V zámeckém parku
Kamenný kříž C)
U kostela
Socha gladiátora C)
V zámeckém parku
Socha gladiátora C)
V zámeckém parku
Sochy C)
Na rizalitu zámku
Znak C)
Nad vstupem do zámku
Znak C)
Na rizalitu zámku
Zámek 2) C)
Na místě
kláštera, 1567, barokní. Vznikl v polovině 18. století na místě bývalého cisterciáckého
kláštera. Nechal jej postavit Heřman Hannibal z Blümengenu podle návrhů architekta Františka Antonína Grimma. Je to dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru
písmene U postavená v tehdy moderním francouzském barokním stylu. V druhé
polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada - anglický a francouzský
park se sochařskou výzdobou a se Zámeckým rybníkem. Z té doby pochází i
vybavení zámku a rozsáhlá sbírka obrazů. Bohaté zámecké
interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i
biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírkou se vzácným
souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů.
Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství
Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i
celoročně přístupný zámecký park.
Radnice C)
…
Sokolovna C) D)
Budova Sokolovny
byla postavená ve 20. letech 20 století silně inspirovaná ojedinělým stylem
nedalekých Jurkovičových staveb z Luhačovic,
nesoucích prvky doznívající secese a prvky přejaté z lidové architektury.
Projektantem byl ing. Flora, plány propracovali architekt Václavek a
architekt Gottlicher z Brna. Stavba byla zadána
místnímu staviteli Slezákovi. Budova na
nepravidelném, členitém půdoryse je podsklepena, zastřešena kombinací
sedlových a pultových střech a vikýřů, které navzájem pronikají, místy s
valbovým či podlomenicovým ukončením, kryty taškami
bobrovkami. Stavba probíhala ve dvou etapách, v roce 1921 byla předána k
užívání hlavní část budovy - sál a jeho zázemí, v roce 1924 pak bylo
dokončeno jižní křídlo s restaurací a ubytováním. Na vnitřní výzdobě se
podílel svými návrhy Ladislav Čech, ředitel tehdejší ovocnářské školy. Budova sokolovny
představuje hmotově i architektonicky výrazný objekt dominující okolní
zástavbě, který svými výraznými tvary i kvalitní výzdobou fasád (malby,
sgrafita, kontrast strukturované a hladké omítky, vyřezávané dřevěné štíty,
aj.) patří ke kvalitním ukázkám secesní architektury na Zlínsku. Zároveň
významně spoluvytváří architektonickou a urbanistickou hodnotu okolní části
Městské památkové zóny Vizovice. Jde o mimořádně
dochovanou ukázku architektonického stylu, inspirovaného prvky lidové
architektury a doznívající secesí, která se pokoušela o vytvoření svébytného
projevu národní architektury, ve vývoji architektonické tvorby však zůstal
spíše okrajovým jevem. Předmětná budova zároveň bohatě dokumentuje řemeslnou
a uměleckou dovednost daného období, rovněž je cenným dokladem vývoje
společenského a kulturního života daného regionu. Bohužel pozdější
socialistické přístavby jí na kráse a stylu příliš nepřidaly.
Vilka č.p.13 C)
Vizovická ul.
Dům č.p.256 C)
Říčanská ul. Usedlost č.p.360 C)
Říčanská ul. Usedlost č.p.361 C)
Říčanská ul.
Zámecký park 2)
Při zámku francouzský, jinak anglický park.
|
Panství Politický okres
Holešov, s.o. Vizovice 1961 Okres Zlín 2003 Pověřený městský úřad
Historie města
1995 MPZ Osada Vizovice
byla založena již v době pohanské, tedy ještě před rokem 864. První písemná
známka o Vizovicích je z roku 1261 v Zakládací listině kláštera Smilheim (Smil ze Střílek).
Vizovice byly v té době už osadou trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad
Vizovice na městečko. Znak města pochází od erbu pánů z Kunštátu
(2. polovina 15.století). Roku 1570 byly Vizovice císařem Maxmiliánem II.
povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou
jarmarků. V červnu roku 1848 se ve Vizovicích konaly první volby (účast pouze
94 z celkového počtu 542 voličů) - občané volili starostu a 4 radní. Počátkem 80. let
19. století byly ve Vizovicích činěny první kroky k výstavbě místní dráhy,
která by byla připojena na trať Vídeň - Krakov Severní dráhy císaře
Ferdinanda, až v roce 1899 zahájen provoz na trati Otrokovice - Zlín -
Vizovice (město Zlín mělo v té době svůj rozkvět teprve před sebou, neboť
firma Baťa byla založena až v roce 1894)
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Kuča
Karel, Atlas památek ČR, 2002 C) cs.wikipedia.org (1.5.2015) D) icvizovice.cz (1.5.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 1.5.2015 Předchozí editace: 15.5.2011 |
