Podhradní Lhota
[Kostel sv. Anny] Stával za obcí patrně již od 12.stol.
v místě hřbitova. Vedle byl v letech 1716 – 1738 v místech pramene sv. Anny
na úpatí Klínce, postaven nový kostel, později součást nově vzniklých Rajnochovic Kaplička P.Marie Sedmibolestné C) u domů č.p.
84 a 85 (19. Století Soška sv. Anny C) lokalita „Šraňky“ s letopočtem 1818 Socha P.Marie Assumpty … Boží muka C) D) u silnice do Rajnochovic
Hrad Šaumburk C) zřícenina hradu Hrad Nový Šaumburk C) (nesprávně zvaný Zubříč),
zřícenina hradu přímo nad vesnicí Fojtství C) přestavovaná budova (v současnosti
hostinec U Novosadů) • náves obce |
Panství Politický okres
Holešov, s.o. Bystřice pod Hostýnem 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
První písemná
zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.[3] Dějiny regionu však sahají až do mladší
doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem.
O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského
Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla,
kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z
konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době
železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní
osada. V období
třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována
polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem
procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci
pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Postupem času
pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko
do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice,
zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv.
Anny dal postavit v letech 1716 – 1738 olomoucký kardinál Wolfgang Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce,
v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována
v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do
roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice. Rozvoj obce
utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po
vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala
oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do
okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i
hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána
na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace
působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry - vl. jménem Vladimír
Krajčík). Obec byla osvobozena 7. 5. 1945 Rudou armádou. Nastala nová éra
v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace
soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v
roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce
1948 se stal v našem regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory
Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní
životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování
kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k
napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován
již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty
(1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení
(1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na
jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo
o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost
turistů a návštěvníků regionu. K zásadním změnám
v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v
pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995
byla předána obci v reprezentačních prostorách parlamentu ČR v Praze
symbolika obce. Autorem znaku a praporu obce je Miroslav Pavlů. Ten se
ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu
i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy
olomouckého biskupství i kelčského panství. Prapor
obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm
pouze kopřivový list - rodový znak hrabat ze Šaumburku,
který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad
Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského
panství
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (4.4.2015) D) panoramio.com (4.4.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 4.4.2015 |