Horní Lhota

Kostel sv.Diviše C)

stojí pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostelíka. Jedna z písemných zpráv zmiňující kostelík v obci pochází z roku 1449. Jádro kostela pochází z r. 1700, věž byla přistavěna v r. 1746. Interiér kostela zdobí oltářní obraz malíře Joži Uprky

Kostel Divise.JPG

 

Fara

 

Kamenný kříž C)

U kostela

Smirci kriz.JPG

 

Boží muka C)

v jižní části obce.

 

Smírčí kříž C)

u bočního vchodu do kostela

 

Vodní mlýn C)

V centru obce

 

Hrad Engelsberk (Sehrad) C) D)

zvaný též jako Sehrad či Sehradice nebo Tetov. Přímo nad obcí severním směrem na výrazné ostrožně Vala (551 m n. m.), výběžku Slavického kopce (624 m n. m.), se nacházejí zbytky z počátku druhé pol. 13. století. Dodnes se zachovaly nevelké zbytky základů a pozůstatky mohutných valů s příkopy. Zbytky rozsáhlého hradu zabírají poměrně výhodnou polohu na protáhlém hřbetě ostrožny téměř ze všech stran chráněné příkrými srázy, ostrožna je přístupná pouze ze západní strany. Nejvýchodnější konec ostrožny zaujímá vlastní obdélníkové hradní jádro o rozměrech 35 x 20 m. Dodnes jsou rozpoznatelné zbytky obvodové hradby z tzv. řádkového zdiva, tj. stavěného v pravidelných vrstvách z lomového kamene a spojeného ne příliš kvalitní maltou. Ze severní a východní strany k hradnímu jádru přiléhala ve vzdálenosti necelých deseti metrů parkánová hradba Přístup k hradnímu jádru chránilo shodně orientované a i rozměrově téměř shodné, dokonce o málo širší předhradí. Na rozdíl od hradního jádra však archeologický průzkum neprokázal zděnou architekturu ve vnitřním prostoru předhradí. Hradní jádro i předhradí jsou obehnány mohutným sypaným valem, na západní straně dosud 3 metry vysokým. Vyvýšeniny na severní straně napovídají, že opevnění valu bylo posíleno obrannými věžemi. Pozoruhodným a na východní Moravě ojedinělým obranným prvkem je soustava pěti ve vzdálenosti cca 10 metrů za sebou navršených valů, oddělených hlubokými příkopy. Hrad byl postaven krátce po polovině 13. století. Založil ho biskupský leník Helembert de Turri. V roce 1256 totiž obdržel od olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburka listinou vydanou dne 2. června téhož roku k užívání oblast Slavičínska, kde vydavatel listiny má v úmyslu vystavět na kopci nad budoucí osadou tvrz. Hrad zcela jistě stál již roku 1261. K tomuto letopočtu se hlásí listina, jejíž vznik je ve skutečnosti pozdějšího data, tzv. falzum zakládací listiny vizovického kláštera Rosa MariaeSmilheimu. V ní se píše o pomezním bodě pozemků darovaných klášteru na hoře, na níž stojí hrad Engelsberk („substus castrum dictum Engelsperk, et substus montem, in quo illud castrum est situm“). V letech 1297 a 1300 držel hrad Siegfried, jehož otec patřil patrně k družině olomouckého biskupa Bruna. Hrad byl stále biskupským lénem, jehož držitelé, zpravidla příslušníci nižšího stavu, vystupovali jako biskupovi správcové. Držitelé hradu často páchali škody panství vizovického kláštera. Ve stížnosti tamního opata papeži na sídlo loupeživých rytířů z roku 1361, kde přímo jmenuje jejich majitele bratry "Iessek et Staschek fratres de Ingraditz (Zhragitz), tedy Ješek a Stašek, bratři ze Sehradic)", se poprvé setkáváme s novým názvem hradu. Pod názvem Engelsberk se hrad naposledy připomíná roku 1375. V roce 1380 se setkáváme s dalším názvem hradu Engelswald. Na přelomu 14. a 15. století však začíná převládat název Sehradice, přenesený na původní název Engelsberk. Ve 14. století se na hradě vystřídalo několik lenních majitelů. Od roku 1397 drží hrad páni z Cimburka. Po roce 1440 se na hradě usadili loupežníci a moravští stavové proto hrad postoupili roku 1449 Burianovi z Vlčnova. Burianův syn Jiří prodal hrad pánům z Landštejna, kteří ho připojili k světlovskému panství a hrad poté opustili. Ve zprávách k roku 1518 se již hrad uvádí jako opuštěný. Pojmenování hradu Sehrad, používané dodnes, má původ v německém přepisu názvu Sehradice jako Zehrad. V této německé podobě vytrval až do 19. století.

Z hradu dnes zbylo jen malé množství nadpovrchového zdiva.

http://www.hrady.cz/data_g/677/99505.png  http://www.hrady.cz/data_g/677/2881.jpg

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Holešov, s.o. Vizovice

1961 Okres Zlín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 441

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (29.4.2015)

D) hrady.cz (30.4.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 29.4.2015