|
Kod CZ 4056 Holešov
Připojené obce: Dobrotice, Količín,
Tučapy,
Všetuly,
Žopy
Kostel
Nanebevzetí P.Marie 2)
Po 1650 na místě pozdněgotického
kostela, nám. dr.
Edvarda Beneše, s Černou kaplí
Děkanství
2)
1815-16 Kaple
sv.Martina 2) C)
Ve špitále, 1744 Smetanovy
sady
Kaple
sv.Kříže 2) C)
Hřbitovní, centrální, 1652-69, Smetanovy
sady
Zámecká
kaple C)
…
Kostel
sv.Anny 2)
Pův.bratrský sbor
1573-85, 1616 změněn na katol.kostel, 1616-26 při rezidenci jezuitů,
1743-5 barokně přestavěn
Trinitářský klášter C) 2) nám. F. X.
Richtra, nám. Dr. E. Beneše 182/9, 1748-50
Šachtova synagoga 2) C)
Stará – Šachova, 1560, rozšířena 1615. Po zničení Nové synagogy nacisty
v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala Šachova
synagoga. renesanční s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a
instalovanou výstavou „Židé a Morava“. Druhou židovskou památkou je židovský
hřbitov s nejstarším zachovaným náhrobkem z roku 1647.[10] Mezi nimi je
nejznámější tumba rabbiho Šabtaje
ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663), zvaného Šach, kterou každoročně
navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i
rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí holocaustu a židovských vojáků
padlých za 1. světové války. Přiční ul.
[Nová
synagoga] C)
Zničena 1941 Židovský
hřbitov 2)
Na břehu Rusavy, pol.17.stol. Hankeho
ul.
Smuteční
síň žid.hřbitova 2)
Hankeho ul.
Hřbitov C) dr. V. Groha, Morový
sloup 2) C)
Kol.1730 nám. dr.
Edvarda Beneše
Socha P.Marie C) Na vrcholu sloupu Socha C) Na balusrádě sloupu
Socha C) Na balustrádě sloupu
Socha C) Na balustrádě sloupu Socha P.Marie
C) Nad
vstupem do farního kostela
Socha sv.Jana
Nepomuckého C) Ve
výklenku průčelí farního kostela
Socha C) Ve
výklenku průčelí farního kostela Socha sv. Vendelína C) Za Kozrálovem podstavec Socha sv. Jana Nepomuckého C) Zlínská
Socha sv. Jana Nepomuckého C) …
Socha P. Marie Immaculaty
C) Plačkov,
Socha sv. Floriána C) Plačkov,
Kamenný kříž C) Za Plačkovem
Kamenný kříž C) Před
farním kostelem
Kříž C) … Kříž C) Ul. Za
křížem Dřevěný kříž C) Před
farním kostelem
Erb C) Nad
vstupem do farního kostela
Pomník Jana Tomaštíka
C) Na
hřbitově Pomník Bedřicha Smetany C) Smetanovy
sady
Busta F.X.Richtera
C) V zámeckém
parku
Socha hudby C) Před
Základní uměleckou školou
Zámek
2) C)
Manýristický, po 1640, nám. F. X.
Richtra 190
Hradiště C) Výšinné
opevněné sídliště - v lese Hradisko, archeologické stopy Radnice
2)
Po 1749
Masné
krámy 2) C)
1736, na náměstí, nám. Dr.
E. Beneše 12 zeď před masnými krámy
Špitál
2)
Barokní s kaplí sv.Martina Škola
C)
…
Základní
umělecká škola C)
…
Hvězdárna
C)
V zámeckém parku
Gheto 2) C)
Většina zbořena
po 1970. K výrazným rysům města patřila od 15. století do 40. let 20. století
početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského
obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z
roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna
získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity
souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec
pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě.
Největšího počtu dosáhlo zdejší ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 31 %
tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní
jednotkou. „Židovský Holešov“ (tzv. „Židovna“) pak existoval až do roku 1919,
kdy byla obě města spojena v jedno. Židovská komunita
v Holešově se stala několikrát obětí pogromů či protižidovských bouří. 5.
dubna 1774 bylo ghetto vydrancováno po vraždě křesťanské lehké dívky, která
vydírala Žida Abrahama Arona. Byly vyrabovány téměř
všechny židovské domy v ghettu včetně Staré synagogy. Roku 1899 došlo k
dalším protižidovským násilnostem, kterým předcházela dvě falešná nařknutí z
rituálních odběrů krve křesťankám. Obě byly později odsouzeny. Nejznámější
holešovský pogrom se udál 3. – 4. prosince 1918. Bylo při něm vydrancováno 50
domácností a pálen majetek holešovských Židů. Dva lidé při něm přišli o
život. Vše začali vojáci Československé armády, patrně z ostravské posádky, k
nimž se posléze přidalo i křesťanské holešovské obyvatelstvo.[5] Vojáci v
rámci rabování zastřelili Heřmana Grünbauma a Hugo Gretzera, shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky,
kteří se jen nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce a kteří byli
zavražděni, když bránili svůj majetek.[5] Pogrom zastavil
až příchod vojska z Kroměříže, neboť strážníci z Holešova drancovali také. Židovská komunita
zanikla během holokaustu. Po válce, kterou přežilo
jen asi 9 % obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena náboženská
obec, ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední
příslušník zemřel v roce 1986. V současné době usiluje občanské sdružení OLAM
– Společnost Judaica o obnovení židovské kulturní
tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově
pořádají od roku 2001 Festival židovské kultury (od r. 2003 Týden židovské
kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou
tematikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na
zdejším židovském hřbitově. V Holešově
působili tito rabíni:[11] Isaac Segal
(1630), Menachem Mendel
(1646), Eliezer ben Abdeel Isaac, Šabtaj ha-Kohen (1662), Moses Isaac Zunz
(1668–1678), Menahem Mendel
(1679–1685), Israel Fränkel,
Eliezer Oettinger
(1689–1709), Joseph Oppenheim
(1710–1714), David Strauss (1714–1722), Saadia Katzenellenbogen
(1723–1726), Aaron Hamburg (1730–1759), Joseph Freistadt (1760–1765), Isaac ben Abraham (1767–1786), Judah Löb Teomin
(1788–1794), Abraham Stern (1796–1797), Menahem Mendel Deutsch (1802–1819), Joseph Biach Feilbogen (1841–1867), Markus Pollak (1867–1893), Jacob Freimann (od 1893). Zemanova kovárna C) Zámecká
183/3
Panský pivovar C) Masarykova,
Pivovarská 655
Kino Svět C) Náměstí
Měšťanský dům č.p.2 C) nám. Dr.
E. Beneše 2/28
Měšťanský dům č.p.4 C) nám. Dr.
E. Beneše 4 Měšťanský dům č.p.16 C) nám. Dr.
E. Beneše 16/54
Měšťanský dům C) nám. Dr.
E. Beneše Finanční úřad
Soud č.p.32 C) nám. Dr.
E. Beneše 32
Dům C) nám.
Dům C) nám.
Měšťanský dům č.p.38 C) nám. Dr.
E. Beneše 38/17
Měšťanský dům č.p.65 C) Masarykova
65
Měšťanský dům č.p.133 C) nám.
Svobody 133/31
Předměstský dům č.p.185 C) Holajka 185
Činžovní dům č.p.523 C) Palackého
523
Zámecká
zahrada 2)
Velká, přetvořena po 1725
|
Panství Politický okres
Holešov, s.o. Holešov 1961 Okres Kroměříž 2003 Pověřený městský úřad
Historie města
1990 MPZ Holešov se
utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V
katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé
povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum
Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená
pohřebiště (asi 2000 př. n. l.). První zmínka o
obci pochází z roku 1131 pod jménem Goselouicí. Už
v roce 1275 se jméno změnilo na Holesow.[3] Obec
byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na
městečko a později (1322) na město. Někdy před rokem 1371 Holešov získal
Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské
a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové
drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty
bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací
Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než
byl zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje
zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský
zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak
významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a
zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám
kroměřížským. V meziválečné
době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný
architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též
stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně
několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících
staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se
negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině
prof. Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do
říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v
Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším
hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou.
Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský
pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let
vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se
později změnou názvu stala Národní obec fašistická. Koncem třicátých
let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však
brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách
se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei
i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický
režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro
příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal
demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy
MV v Holešově[4], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři
největší policejní školy v České republice.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002 C)
cs.wikipedia.org (2.4.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 2.4.2015 Předchozí editace: 15.5.2011 |
