Kod CZ 3520

Fryšták

Připojené obce: Dolní Ves, Horní Ves, Vítová

Kostel sv.Mikuláše 2) C)

Před 1679, úpravy 1820

File:Church of St. Nicholas (Fryšták).JPG

 

Fara C)

P. I. Stuchlého 25

File:Fryšták, fara.jpg

 

Socha sv. Jana Nepomuckého C)

náměstí Míru

File:Fryšták, Jan Nepomucký.jpg File:Fryšták, Jan Nepomucký.jpg

 

Kamenný kříž C)

na konci města ve směru na Holešov

File:Cross in Fryšták.JPG

 

Kamenný kříž C)

Před kostelem

File:Church of St. Nicholas (Fryšták).JPG

 

Radnice C)

Fryštácká radnice

 

Hrubá hospoda C)

náměstí Míru 1

File:Fryšták, Hrubá hospoda.jpg

 

Jadrníčkova vila C)

Na hrádku 100

File:Fryšták, Hrádek.jpg

 

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Holešov, s.o. Holešov

1961 Okres Zlín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce C)

MPZ 1995

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[2] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 1012

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

 

C) cs.wikipedia.org (2.4.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 2.4.2015

Předchozí editace: 15.5.2011