Kod CZ 1583

Bystřice pod Hostýnem

(Bistritz am Hostein)

Připojené obce: Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Rychlov, Sovadina

Kostel sv.Jiljí 2) C)

Barokní, dokončen 1744-54. Jednolodní chrám sv. Jiljí na Masarykově náměstí stojí tam, kde podle záznamů z roku 1368 byl původní kostel se hřbitovem. Roku 1545 byl založen nový hřbitov za městem, ale starý se používal dál a také krypta v kostele, do níž byly r. 1584 uloženy ostatky Přemka Prusinovského z Víckova, rytíře Řádu Božího hrobu.

Poslední mužský potomek Rottalů František Antonín Rottal (1717-1767) nechal v Bystřici postavit nový farní kostel sv. Jiljí v barokním slohu. Práci zadal holešovskému staviteli a sochaři Tomáši Šturmovi.

Vnitřní klenba kostela má výšku 24 metrů. Kostel má osm prosklených oken, síla zdi je přes 1 m, délka kostela 41,5 m, šířka 16,8 m. Celková výška kostela s věží a křížem je 56 m. Původně přiléhala ke kostelu z vnější strany kaple sv. Kříže, střecha byla kryta šindelem.

Součástí oltáře s dnešní podobou Madony je kopií poslední práce Dr. Fr. Ondrúška. Za oltářem Madony je velký obraz sv. Jiljí malíře Jana Hofera (1786-1864) a nad ním rodový erb Jana Jakuba Leonarda della Rovere Conte di Monte L`Abbate, manžela Marie Amálie, dcery Františka Antonína Rottala. Z jejich podnětu byl kostel sv. Jiljí opravován. Mramorová křtitelnice u kněžiště je z roku 1758, velmi stará je také kamenná křtitelnice u vchodu. Obě jsou památkově chráněny.

V druhé polovině 18. století bylo vybudováno pět oltářů: sv. Tekly (1751), sv. J. Nepomuckého (1781), sv. Josefa (1781), sv. Barbory (1778) a sv. Floriana (1768).

Ve 20. a 30. letech 20. století navrhl výmalbu kostela Jano Köhler (1873-1941), autor mozaikových obrazů nové křížové cesty s Jurkovičovými kapličkami na svatém Hostýně. Z jeho freskových maleb se zachovala stropní malba Krista Krále na vítězném středovém oblouku, sv. Václav u křtitelnice, vlevo v kněžišti sv. Jan Sarkander, Cyril a Metoděj a Klement Hoffbauer, vpravo sv. František z Assisi, sv. Alžběta Durynská a sv. Anežka Česká. Výmalbu kostela provedl bystřický malíř Jan Ježek (1879-1960), od něhož je vpravo nad bočním vchodem freska sv. Ludmila. Veškeré řezbářské práce, včetně dřevěných lavic, pocházejí z mistrovské dílny bystřického řezbáře Josefa Jahody (1881-1960).

Varhany s barokním dekorem byly na kůr instalovány již v roce 1756 a v době Loudonů roku 1840 zcela přestavěny. Poslední přestavbu prováděla firma Rieger-Kloss Krnov za II. světové války a definitivně ji zakončila v roce 1945.

Zvony bývaly v Bystřici čtyři: sv. Jiljí (1094kg), sv. Jan Nepomucký (429kg), zvon zasvěcený Kristu na hoře Olivetské (692kg) a sv. Michal (31kg, v kapli sv. Vavřince, hřbitovní zvon). Všechny byly v roce 1917 zabaveny k válečným účelům a až roku 1921 na základě veřejně sbírky ulity dva nové zvony: Arnošt (velký laděn na Gis, jméno podle hlavního mecenáše hraběte Arnošta Loudona) a Václav (menší, ladění na H, jméno dle mecenáše továrníka Václava Zbořila). Třetí zvon Vladimír (největší, laděn na Fis, mecenáš Msgr. Vl.Worel) byl pořízen v roce 1936, ale také on musel být odevzdán Němcům. Roku 1942, když byl spouštěn z věže, se utrhl a rozbil. Malý pohřební zvon sv. Michal se nepoužívá.

Vyjdeme-li po 72 schodech nahoru k věžním hodinám, uvidíme dokonalý stroj, který pracoval od roku 1791 do roku 1982, tj. 191 let!

 

Fara

 

 

Kaple sv.Vavřince 2) C)

46 2012 Bystrice-pod-Hostynem kaple-Sv-Vavrince.jpg

 

Hřbitov 2) C)

Deska Seilern und Aspanc.jpg Náhrobky.jpg

 

Kaple Laudonů C)

Na hřbitově

Laudonská kaple nastřed.jpg

 

Socha sv.Jana Nepomuckého C)

Mezi kostelem a zámkem

22 2012 Bystrice-pod-Hostynem socha-Sv-Jan-Nepomucky.jpg 22 2012 Bystrice-pod-Hostynem socha-Sv-Jan-Nepomucky.jpg

 

Socha sv.Antonína Paduánského C)

23 2012 Bystrice-pod-Hostynem Sv-Antonin-z-Padovy.jpg 23 2012 Bystrice-pod-Hostynem Sv-Antonin-z-Padovy.jpg

 

Socha sv.Tadeáše C)

U kostela

24 2012 Bystrice-pod-Hostynem Sv-Tadeas.jpg 24 2012 Bystrice-pod-Hostynem Sv-Tadeas.jpg

 

Socha P.Marie C)

10 2012 Bystrice-pod-Hostynem Panna-Marie.jpg 10 2012 Bystrice-pod-Hostynem Panna-Marie.jpg

 

Kamenný kříž  C)

U kostela

Bystřice-pod-Hostýnem-kříž-u-kostela-svJiljí2013.jpg

 

Kamenný kříž  C)

U kaple sv.Vavřince

47 2012 Bystrice-pod-Hostynem kaple-Sv-Vavrince.jpg

 

Železný kříž  C)

Jižně od města

Bystřice-pod-Hostýnem-kříž-na-jihu-od-města2013.jpg

 

Železný kříž  C)

U hřbitova

 

Boží muka  C)

Ul.Lázně

Bystřice-pod-Hostýnem-kaplička-v-ulici-Lázně2013.jpg

 

Kříž  C)

U kaple sv.Vavřince

45 2012 Bystrice-pod-Hostynem kaple-Sv-Vavrince.jpg

 

Erb  C)

Nad vstupem do kostela

 

Erb  C)

Nad vstupem do zámku

 

Památník obětem 1914-18 C)

Na hřbitově

Pomník obětem I. světové války.jpg

 

Pranýř C)

 

Památník C)

U kaple sv.Vavřince

47 2012 Bystrice-pod-Hostynem kaple-Sv-Vavrince.jpg

 

Busta Františka Táborského C)

 

Kašna C)

Na náměstí

 

Fontána Duha C)

14 2012 Bystrice-pod-Hostynem Duha.jpg

 

Hrobka rodiny Thonet C)

Na hřbitově

 

Zámek 2)

Pův.renesanční, po 1555, barokně přestavěn 1750-77. je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela gotická vodní tvrz, založená pány z Tvorkova po zániku hradu Obřany a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé Hoře byl zámek Bítovským zkonfiskován a získali jej Lobkovicové; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma barokními křídly bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta Františka Antonína Grimma doplněno dvěma křídly klasicistními (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého nádvoří.

Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel hrabě František Antonín della Rovere di MonteAbbate zřídil v zámku zámecké divadlo a držel si i kapelu. V té době byla v přízemí jednoho z barokních křídel zřízena manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). Záhy nato, v roce 1805, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona von Laudon je postavena v zámeckém parku). V zámku vybudovali novogotickou kapli a zmodernizovali vybavení celého zámku. První z Loudonů nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny, mj. ananas. Za jejich držení, v roce 1897, navštívil zámek rakouský císař František Josef II.; na památku této návštěvy se dochoval pamětní nápis na východním křídle zámku. Z počátku 20. století pocházejí sluneční hodiny, které namaloval Hanuš Schwaiger mezi okny druhé zámecké budovy.

Když se ve 30. letech 20. století dostali Loudonové do finančních potíží, prodali zámek státu. Od r. 1935 až do r. 1990 zde byly vojenské sklady zdravotnického materiálu. Vojenská správa sídlí v parku dosud, má zde stále vojenské sklady zdravotnického materiálu a vypravuje odtud polní nemocnice do válkou či katastrofou postižených zemí.

V roce 1991 přešel zámek do vlastnictví města, které zámek postupně renovuje a využívá jej ke svým potřebám a aktivitám. Konají se zde koncerty, výstavy, v přízemí je od r. 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře Vojmíra Vokolka a a od r. 2003 i Městské muzeum keramiky.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Z%C3%A1mek_Byst%C5%99ice_pod_Host%C3%BDnem.jpg/1024px-Z%C3%A1mek_Byst%C5%99ice_pod_Host%C3%BDnem.jpg

 

Špitál 2)

Panský, kol.1760

 

Radnice C)

z roku 1595 (přestavěna 1842)

 

Škola C)

12 2012 Bystrice-pod-Hostynem zakladni-skola.jpg 13 2012 Bystrice-pod-Hostynem zakladni-skola.jpg

 

Škola C)

19 2012 Bystrice-pod-Hostynem zakladni-skola.jpg

 

Sokolovna C)

Dostavba od Bohuslava Fuchse

 

Ředitelství firmy Tauber.C)

od Bohuslava Fuchsem 1923

 

Smuteční síňC)

Bystřice pod Hostýnem - smuteční síň.jpg

 

Vila Thonet C)

02 2012 Bystrice-pod-Hostynem Thonetova-vila.jpg

 

Dům Františka Sušila C)

32 2012 Bystrice-pod-Hostynem dum-Susila.jpg

 

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Holešov, s.o. Bystřice pod Hostýnem

1961 Okres Kroměříž

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 4000

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

 

C) cs.wikipedia.org (4.4.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 4.4.2015

Předchozí editace: 15.5.2011