|
Kód CZ Velké Bílovice
(Groß Billowitz))
Kostel
Narození P.Marie Zdroj A) Barokní. Původně zde byla v roce 1591 postavena bratrská kaple
nad hrobem Jana ml. ze Žerotína. Od r. 1624, kdy
byli nekatolíci ze země vypuzeni, zůstal kostel bez využití. Až, když
katolický kostel, který stával naproti školy, hrozil zřícením, dal kníže
Josef Václav z Lichtenštejna r. 1765 postavit na
místě tohoto kostela nový. Projekt nového kostela vypracoval vídeňský knížecí
stavitel Johann Ferdinand Modlhammer.
Fara
...
Kaplička
sv.Cyrila a Metoděje, sv.Václava a sv.
Urbana Na Hradišťku 1945-2001
Hřbitovní
kaple Na hřbitově
Hřbitov
…
Socha
sv. Jana Nepomuckého Zdroj A) z 1746
Socha
sv. Floriána Zdroj A) z 1745
Socha
sv. Vendelína Zdroj A) z 1750
Socha
sv. Urbana Ve sklepních uličkách
Reliéf
sv.Martina Ve sklepní čtvrti
Kamenný
kříž Před kostelem
Kamenný
kříž Východně u silnice na Moravský Žižkov
Kamenný
kříž Na konci ulice Svárov
Železný
kříž Ul.Svárov, 1870
Železný
kříž Pod Předníma
Železný
kříž Na konci Pionýrské ul.
Železný
kříž Podivínská ul.
Dřevěný
kříž Na Aleji
Boží
muka …
Boží
muka sv.Jana …
Památník
padlým 1914-18
Památník
padlým 1938-45, u hřbitova
Památník
T.G.Masaryka …
Tvrz
Zdroj A) ze 14. století přebudovaná na sýpku
Radnice
Zdroj A) Moderní
Usedlost
č.p.51 …
Usedlost
č.p.74 …
Habánský
sklep Zdroj A) ze 16. století (vlastní spol. RÉVOVIN) Habánské sklepy jsou též
pod některými
soukromými domy, nelze je navštívit.
Sklepní
uličky Staré Belegrady Vesměs zmodernizované a nevkusně
přestavěné sklepní domky, až na několik vyjímek
|
panství 1850 okres Hodonín, s.o.Břeclav 1961 Okres Břeclav 2003 Pověřený městský úřad
Historie
městečka Zdroj A)
Katastr obce Velké Bílovice náleží k území značně bohatému
na archeologické nálezy. Kromě paleolitu a časového úseku od mladší doby
bronzové po latén je na bílovickém území reprezentován celý pravěký vývoj,
počínaje neolitem a konče slovanským obdobím, celým středověkem i nálezy
archeologických památek novověkých. Jak vznikl název obce Velké Bílovice? Je buď odvozen od jejího
zakladatele Biela – Bíla nebo vznikl od jména prvního písemně doloženého
vlastníka obce Sigfrieda Sirotka nesprávným přeložením waise - sirotek,
weisse - bílý. Po smrti Sigfrieda Sirotka (1306) získal obec Tobiáš
z Bechyně, dále ji držel Jan řečený z Bílovic s bratrem
Kuníkem. Roku 1376 Bílovice
prodali za 2000 hřiven Kateřině vdově po Mikuláši Koním
z Rabštejna. Po její smrti daroval markrabě Jošt Bílovice spolu
s jinými statky Heraltovi z Kunštátu. Rok je drželi Bočkové
z Kunštátu a z Poděbrad, v letech 1416-1524 postupně
Lichtenštejnové – Jindřich a Hartman, František Kryštof, Jindřich VII.,
Linhart, Jan. Pak je vložil do zemských desek Žibřid z Boskolusk a roku
1532 je prodal Bernartovi st. ze Žerotína. 1551 se připomínají Fridrich
Žerotín z Milotic a jeho bratři. V 16. století se zde usadili novoutrakvisté – Habáni a členové
Jednoty bratrské. Majitel břeclavského panství Jan ml. ze Žerotína nechal v roce 1564 vystavět bratrský kostel. Spolu se svou
ženou Kunkou z Boskovic přestavil středověkou tvrz na renesanční
zámeček. Jeho syn Ladislav Velen ze Žerotína byl stejně jako jeho otec
zvolen moravským hejtmanem. Byl jedním
z vůdců moravského stavovského povstání, po Bílé emigroval a jeho
majetek byl zkonfiskován. Panství břeclavské bylo fiskem prodáno Esteře
hraběnce z Meggau, následně Jakubu hraběti Kuenovi z Bellassy.
V téže době jsou z Moravy vyhnáni na Slovensko
i Habáni a Čeští bratří. Vpády
Bočkajovců vystřídá třicetiletá válka a nájezdy tatarskotureckých vojsk. Od
roku 1638 drží Bílovice Karel Eusébius Lichtenstein, součástí panství
Lichtensteinů zůstává obec až do roku 1925. Roku 1705 je obec vypleněna
Rakocziho vojsky, následně
do roku 1710 několikrát vypálena Turky. V roce 1765 byl
kostel upraven na katolický. Francouzská vojska obcí prošla v letech
1805 a 1809. Za prusko-rakouské války zde byla ubytována obě vojska. Rozkvět obce nastává za starostování Václava Leblocha 1861-1879.
Na otcovu činnost navazuje jeho syn Václav Lebloch ml., který je také zvolen poslancem moravského zemského sněmu.
Na konci 19. století odchází řada místních rodin do Spojených států, Kanady a
Argentiny. V Argentině v provinci Čako Bílovčani pod vedením Petra
Šašvaty založili tradici pěstování bavlny. Ve Velkých Bílovicích na rodném
domě Petra Šašvaty byla roku 1965 odhalena pamětní deska. Historii obce už dvacet let přibližují sbírky
místního vlastivědného muzea. Je zde stálá expozice krojů a zemědělského
nářadí. Některé archeologické nálezy uložené v muzeu, připomínají doby
dávno minulé, pochází z vykopávek ze sedmdesátých let. Zajímavá
je též expozice věnovaná životu krajanů v Argentině. Velké Bílovice se svými 3780
obyvateli se od roku 2001 řadí k nejmladším městům České republiky.
Historicky jsou osídleny už od neolitu, ale první písemná zmínka je teprve z
roku 1306.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) velkebilovice.cz (27.9.2010) C) cs.wikipedia.org (3.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
29
– 29 - 0 9
– 5 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 6.6.2020 Předchozí editace: 3.11.2015 |
