|
Historie obce Týnec, bývalý
politický okres Hodonín |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Hlavní
historická data a důležité události obce TÝNEC Úvod I
když naše obec patří na Podluží k těm nejmenším, o to bohatší má historii. Protože
jsme si ověřili, že občané se o tyto skutečnosti zajímají, využili jsme
důležitého data - konce 2. tisíciletí a zpracovali jsme přehled těch
nejdůležitějších historických dat a zajímavých událostí o životě a rozvoji
naší obce. Myslíme
si, že i pro mladou generaci bude přínosem, když si rozšíří své znalosti o
místě, které je jejich domovem. Přehled
jsme záměrně rozdělili na dvě části. V první jsou zaznamenány údaje spíše
historického charakteru do konce l9.století. V druhé části, století 20. až do
současnosti, jsou údaje o rozvoji obce, o veřejném a kulturním životě i
některé události, které přetrvávají v paměti lidí. Pokud
se nám podaří upoutat Vaši pozornost a vy si alespoň jedenkrát toto naše malé
dílko přečtete a pak se k němu budete vracet, splnilo svůj účel. Kolektiv
zpracovatelů Název
obce je ze slova týn, které značí ohradu, hradbu a v roce 1244 se psal de Teitz, v roce 1245 de Tyntz, v
roce 1384 Tincz a v roce 1389 Tynecz
Rok Událost 1030
Týnec na řece Moravě, na
hranicích uherských darován knížetem Břetislavem kostelu sv.Petra
v Olomouci 1110
v díle Národopis lidu
českoslovanského z r.1912 je tento rok uveden jako první zmínka o Týnci 1152
zmínka o založení ženského
benediktinského kláštera v Týnci 1241
vyplenění kláštera Tatary 1244
byl přebudován vodní hrad Týnec
na Valech, stavbu prováděl Markvart, který se v
letech 1244 - 1245 psal Markvart z Týnce 1253
vyplenění a vypálení obce vojskem
uherského krále Bety 1271
první písemná zmínka o osadě
Týnec, kdy ji držel Sumprah z Týnce 1286
v obci se připomíná fara, starý
kostelík stával venku za osadou směrem ke Tvrdonicím
1292
držel týnecký hrad pravděpodobně Sigfrid Orphanus z rodu hrabat
Sirotků 1358
seděl na Týnci Pavel, syn Voka z Holdštejna Tehdejší
týnecké panství - Lanžhot,Dluhoníce,Kostice,Hrušky,Tvrdonice 1376
Pavlův syn Vilém z Holdštejna, Týnec se připomíná jako městečko 1384
vložil Vok
z Holdštejna Týnec markrabí Joštovi,
jenž dál týnecké zboží lénem Hynkovi z Valdštejna 1386
Týnec postoupen v dědictví Heraltu z Kunštátu 1389
Týnecké panství (Týnec s hradem, mlýn
s 8 koly, kostel s patronátním právem a uvedené osady) zapsány do zemských
desek 1404
27. VII. tábořil u Týnce král Zigmund s vojskem při tažení na Znojmo, Týnec i okolí
bylo zpustošeno 1416
Božek z Kunštátu
vložil týnecký statek Sulíkovi z Konice 1425
na přelomu r.1426-26 obsadili
břeclavský hrad husité, majitelé týneckého hradu věrni Zignundovi
1426
v prosinci dobyli týnecký hrad
husité, ostřelovali jej z děl a praků umístěných na navýšené terase zvané Hradíštěk 1429
Petr z Konice prodal Týnec
markrabí Albrechtovi 1437
markrabí Albrecht přenechal Týnec
Čeňku Papákovi z Mošnova 1459
drželi týnecké zboží Čeňkovi
synové Jan, Oldřich a Jiří Papákové z Mošnova 1462
král Jiřík z Poděbrad vyplatil
zadlužené týnecké zboží a zapsal jej bratrům z Vajtmile
1464
zmocnil se hradu Týnec Matouš ze
Šternberka (loupeživý rytíř) 1466
Beneš a Ludvík z Vajtmile postoupili Týnec Janovi ze Zástřizl
a z Hluku, Heřmanovi ze Zástřizl a z Pavlovic,
Mikuláši ze Zástřizl a z Dobročkovic
1469
Papáci
z Mošnova, tentokrát jako věrní spojenci Jiříka z
Poděbrad, opět majitelé Týnce, kteryý byl v tomto
roce obklíčen vojskem uherského krále Matyáše Korvína
1470
při novém obléhání Týnce uherským
vojskem byl hrad rozbořený, 7.XI. prodal Jan Papák
týnecké zboží Jindňchovi z Lichtenštejna
1472
listinou ze dne 24. VII. byl
tento prodej Matyášem Korvinem potvrzený 1490
majitelem týneckého statku i s Tvrdonicemi je Krištof III. z Lichtenštejna
1514
majitelem Týnce se stal Linhard z Lichtenštejna spolu s
Břeclaví, Lanžhotem, Kosticemi, Tvrdonicemi,
Hruškami, Mikulčicemi, V.Bílovicemi a Trutmanicemi 1528
vložili Linhart a Jan z Lichtenštejna týnecké zboží Janu st. ze Žerotína na Strážnici a od té doby byl Týnec součástí
břeclavského statku 1534
majiteli břeclavského panství
včetně Týnce Jan Bartoloměj a Karel ze Žerotína,
synové Jana st. ze Žerotína 1544
na ochranu proti Turkům zřízena v
rámci doplnění strážního systému Varta v Týnci 1580
obec vypálena, žhář v r.1581
upálen v Břeclavi 1582
v Týnci se připomíná
novoutrakvistická fara, farář Blažej Rovnica 1605
byla obec vypálena vojskem
Štěpána Bočkaje, byl také pobořený kostel, který
údajně stával od 11.století opodál týnecké tvrze a byl zasvěcený Stětí sv.Jana Křtitele, na místě pobořeného kostela byl postaven
vysoký dřevěný kříž, později kamenný 1619
byla obec značně vypleněna
císařským vojskem 1619
žili v obci také novokřtěnci -
Habáni 1621
obec vypálena vojskem Bethlera Gábóra 1622
od toho roku jsou o obci vedeny
pozemkové knihy, majetek pánů ze Žerotína
konfiskovaný včetně břeclavského panství s Týncem, toto koupila hraběnka Estera z Meggau, její dcera jej
brzy prodala Janovi, hraběti Khuen z Belassy 1633
podle prvního moravského katastru
tzv. lávového rejstříku bylo v Týnci původně osídlených: 3 půlláníci, 8 domkařů bez polí,
60 parcel, 50 měiic vinohradů a nově osídlených: 1 půlláník, 1 čtvrdáník, 5 domkařů bez polí, 11 parcel a nově 2 domkaři,
počet obyvatel 140 1638
břeclavský statek včetně Týnce
prodán Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna
1640
vlastnictví tohoto statku vloženo
do zemských desek Karlu Eusebiovi, rod Lichtenštejnů vlastnil pak břeclavský statek až do roku
1945 1645
uherští vzbouřenci sedmihradského
vévody Jiřího Rakocryho znovu vtrhli na území Jižní
Moravy, včetně Týnce 1650
v obci zaznamenán zbytek kaple -
oltář s kamenným stolem (ve starých vinohradech směrem k Tvrdonicím),
kostel údajně zničený při vpádu Bočkajových
vzbouřenců 1656
v Týnci 23 domů osídlených a 31 pustých
1663
obec vyplenilo císařské vojsko, v
obci se čítalo 53 usedlostí 1672
na místě zbytku kaple dali
dobrodinci postavit kapli novou, z cihel, měla i oltář, dřevěnou kazatelnici,
stříbrný kalich a dva zvony, patřila pod faru v Mikulčicích 1673
mikulčický farář přesídlil do
Nové Vsi a Týnec se stává součástí této farnosti 1679
byla zbudovaná horenská kniha, kde byly zapsány velikostí a vlastnictví
vinohradů 1680
při oddavkách dne 29. srpna zápis
v matrice o zasvěcení kostela Stětí sv. Jana Křtitele a o poutích, které se v
Týnci každoročně konají 1717
provedena úprava luk (pozemkové
úpravy) 1740
- 45, prusko-rakouské
války, Břeclavskem několik průtahů vojsk 1756
- 63 1750
v Týnci bylo povinno robotou
celkem 42 osob, z toho 1 sedlák, 21 čtvrtláníků, 11
podsedníků a 9 chalupníků 1763
v týneckém katastru bylo 540
měřic polí a 54 měřic a 4 achtle vinic, v rámci
tereziánského katastru bylo sčítání lidu a Týnec měl statut městečka, v Týnci
bylo 68 domů, z toho 48 osídlených a 20 neosídlených, celkem 509 osob, z toho
481 poddaných sedláků a podruhů, 10 řemeslníků , 8 sloužících a 10 chudých,
dále ve věku do 15 let 309 osob, 15 - 20 let 73 osob, 2O - 40 let 154, 40 -
50 let 36 osob a nad 50 let 37 osob 1765
sesunutí kostela ve starých vinohradech
vlivem deštivého počasí a svahovitého terénu 1767
z rozhodnutí knížete Josefa
Václava z Lichtenštejna byla 21. května zahájena
stavba nového kostela ve středu obce (na místě současného kostela) 1774
dostavěn nový kostel titulu Stětí
sv. Jana Křtitele, z pálených cihel, klenutý, se zákristií a kůrem a dřevěnou
věží se dvěma zvony 1775
nový robotní patent, robotní
povinnost výrazně snížena 1781
patentem z 1. listopadu zrušeno
nevolnictví 1792
kostel rozšířen o další dva
oblouky, kolem kostela umístěn i hřbitov 1793
zřítila se věž kostela i se
zvony, byla přímo nad kůrem, zvony byly pak zavěšeny na lešení opodál kostela
1805
postavena nová věž kostela
připojením na poslední oblouk 1805
trpěla obec od vojska "Prajzů" (francouzští vojáci), kteří se vraceli z
bitvy od Slavkova a v obci všechno vyjedli a vypili 1817
se připomíná první škola (č.p.41
u KD) s jednou místností, se čtyřmi lavicemi, kde mohlo sedět nejvýše 25
dětí, přičemž v Týnci bylo 122 dětí, prvním učitelem byl Václav Hrubý 1832
postavena nová školní budova
(dnešní obecní úřad - levá část k návsi) s jednou třídou a bytem pro učitele,
děti chodily do školy nepravidelně a rodiče odmítali platit příspěvek tzv.
sobotáles 1834
bylo v Týnci 140 domů, 537
obyvatel 1836
řádila v obci cholera, za měsíc
zemřelo 32 lidí, hřbitov nestačil, do jednoho hrobu i 3 zemřelí, vybudován
proto dnešní nový hřbitov, 16.9. tam byla pochována jako první svobodná
Terezie Maláníková 1848
byl vydán nový volební zákon,
zanikli pudmistři a rychtáři, obce začaly spravovat volené obecní výbory, v
Týnci se obecní výbor skládal z 12 členů a 6 náhradníků 1850
příslušel Týnec administrativně k
okresu Břeclav, název Teinitz, Týnec 1850
po zrušení roboty ujímá se správy
obce první volený obecní výbor (12 členů a 6 náhradníků), volili jen muži od
24 let, členem výboru byl i vrchní v zast. knížete
z Lichtenštejna, prvním starostou byl Blinkal
František, čtvrtláník 1850
při požáru shořelo 13 domů. V
dalších letech shořelo: 1861 - 10 selských domů, 29 chalupnických, 1866 - 16
chalup, 1867 - 9 chalup, 1896 - 9 chalup 1857
v kostele umístěny nové varhany
za 300 zlatých (100 zlatých daroval kníže a 200 zlatých věřící) 1862
rozšířen místní kostel a opatřen
věží (dnešní) 1869
v Týnci 162 domů a 733 obyvatel 1880
narodil se MUDr. Antonín Vata,
který působil jako vojenský lékař a po I. svět. válce jako praktický lékař v
Mor. Nové Vsi, a později v Čechách, zemřel 1935 1881
narodil se páter František
Valentin Melichar, primici měl 5.8.1906 později děkan v Rabčině
v Čechách, zemřel 5.8.1943 a pochován je v Týnci 1883
narodil se páter Josef Hanzlík,
primici měl v Týnci 12.7.1909, později děkan v Rohovládově
Bělé v Čechách, zemřel r. 1973 1885
převzat erb obecní ze staré
obecní pečeti z r. 1660 - obecní znak 1885
podstatně rozšířena budova školy
(2.část budovy OÚ- dnešní sál) 1891
postavena kaplička ve směru na Tvrdonice (Františka a Šimon Kučerovi) 1891
narodil se akademický malíř Cyril
Jančálek, maloval krajiny a výjevy z venkovského
života, zemřel r. 1954, několik jeho obrazů je v Týnci 1891
zřícení kostelní věže vichřicí
(oprava z 1/3 kníže pán, zbytek občané a obec) 1893
kníže Lichtenštejn
jmenován čestným občanem obce jako lidumil a mecenáš 1897
zřízen v obci spořitelní a
záloženský spolek Raiffeisenka 1900
v Týnci 189 domů, 1013 obyvatel
(981 Čechů), velikost katastru 1227 ha, stav dobytka 36 koní, 158 hovězího,
370 vepřového 1900
zavedena korunová měna (do té
doby zlaté a grejcary) konec
19.stol. 100 ha dubového lesa
"Hájek" vykácen a přeměněn na úrodná pole 1901-1903
zavážena dvě jezera v
"Hájku" hlínou z Hradíšťka a z tvrdonských Trávníků 1901
vznikla v obci skupina soc.dem. strany 1901
vybudována silnice Týnec -
Hodonín 1901
hospodářský výsledek obce: příjmy
7 429 K, vydání 7 463 K 1908
založena katolická Omladina 1910
působil v obci akademický malíř -
profesor malířské akademie v Praze Alois Kalvoda a namaloval zde několik
obrazů (kroje) 1912
zřízena v obci místní obecní
knihovna 1913
postavena budova dnešní školy 1914
l.světová válka - padlo I 1
týneckých občanů "mladých mužů", 55 bylo zajato, kde 2 zemřeli, 2
zůstali nezvěstní v legiích působilo 28 mužů (22 Rusko, 4 Itálie, Z Francie) 1917
rekvírovány zvony pro válečné
účely, zůstal pouze umíráček 1918
v období 1. republiky bylo v obci
ZS soukromých živnostníků (obory - pekaři, řezníci, ševci, krejčí, kováň, koláři, bednáři,
stolaři, malíři), 3 hospody, 4 obchody, hody slaveny na 4 místech,
Sokoli - sokolovna, Orli - dnešní rest. U Bivoje, DTJ - dnešní obecní úřad, nár.socialisté - dnešní Rybářská bašta 1918
v týnecké škole 234 žáků 1918
mohli k volbám muži i ženy od 21
let, výsledek: soc.dem. 10 mandátů, agrárníci 5,
lidovci 3 1919
do kostela pořízeny současné
varhany 1919
založena Dělnická tělovýchovná
jednota (DTJ) 1920
v obci založen Orel (křesťanská
tělovýchovná jednota) 1921
založena Komunistická strana
Československa (KSČ) 1921
založena FDTJ 1922
založen Sbor dobrovolných hasičů
(SDH) 1922
zřízena z bývalé obecní hospody
sokolovna (dnes kulturní dům) 1922
založena kronika obce, Kopecký
Josef pořídil zápisy za roky 1914 -1927 1923
založen Sokol 1924
vybudována státní silnice od
radnice kolem kostela ke stávající silnici 1924
a v dalších letech budovány
místní cesty, blátivé, nezpevněné, dlážděny kamenem s mírným sklonem do
středu vozovky plnily i funkci kanalizace, při deštích všechna voda směřovala
do Kyjovky 1924
nejdříve cesta u dnešní
samoobsluhy (u kaluže), aby se mohlo přejít suchou nohou mezi dvěma částmi
obce 1925
provedena regulace Kyjovky
(napřímení a prohloubení toku koryta, úprava svahů a vybudování nového,
betonového mostu u Nešporových č.p. 72) 1925
věnoval kostelu nový Betlém
Vojtěch Dokoupil (stolař) posvěceny nové zvony se jmény Panna Mane (vážil
353,1 kg) a sv. Florián (vážil 168,3 kg) 1925
vznikla Lidová škola hospodářská 1926
nákladem čtvrtláníka
Fr.Valy č.p. 58 postaven
kamenný kříž u kostela 1926
objevily se v obci první zemědělské
stroje - secí, žací travní, obilní s hrsťovačem, mlátičky 1926
vybudována cesta od radnice k
Valům 1928
vybudována cesta od školy ke
hřbitov 1929
přes týnecký katastr vybudováno
vedení elektrického vysokého napětí 1929
ustaven v obci fotbalový klub
Rudá hvězda, zřízeno hřiště pod humny u Kyjovky 1929
krutá zima, celý únor teploty -20
až -30°, nejnižší naměřena -34°C, hodně sněhu s vánicemi, Kyjovka promrzla až
na dno 1930
vybudována cesta od silnice k
Vyhnalov a ulice Vyhnalov 1930
provedena rozvodná sít po obci,
postaven transformátor u kostela, přípojky k domům a elektroinstalace po
domech, sloužila pouze pro svícení, a to žárovkami 15W, vyjímečně
25W 1930
začali jezdit první studenti z
Týnce do gymnázia v Hodoníně (průměrně 10), vysokou školu nenavštěvoval nikdo
1930
bylo v Týnci 268 domů, 1125
obyvatel (1 121 Čechů) 1931
začaly chodit děti do měšťanské
školy v Mor.Nové Vsi 1931
vybudována cesta od Melicharových
č.p.66 k mostu přes Kyjovku 1931
při soupisu hosp.
zvířectva zjištěno v Týnci 44 koní, 114 krav, 268 koz, 257 prasat, 65 prasnic
1931
nacvičeno a sehráno v obci 17
divadelních her 1931
v únoru sněžilo nepřetržitě 96
hodin 1932
vybudován rygol
v ulici Vývoz 1932
vysázeny okolo většiny cest
ovocné stromy 1932
počet nezaměstnanách
v obci 120 1932
založena v obci "Vinařská
besídka" 1932
založen v obci fotbalový klub SK
( v roce 1934 se spojil s RH) 1933
dlouhotrvající sucho, velká škody
na polích, na podzim zase záplavy, letní vedra až 46°C 1935
padaly kroupy velikostí ořechů,
porosty zničeny u pšenice 65%, žita 85%, vinohrady a ovoce 80% 1935
zjištěno při celostátním sčítání
7 968 ovocných stromů a keřů, z toho 1 061 jabloní, 605 hrušek, 276 třešní,
88 višní, 4 949 švestek, 462 meruněk, 204 ořechů, 323 ostatní 1935
skončeno v Týnci hromadné pasení
dobytka 1936
zakoupila obec starší kufříkový
psací stroj, do té doby se i úřední dopisy psaly ručně 1936
vybudována cesta v ulici Rybáře 1936
komáři kalamita, před domy a
stájemi se zapalovaly ohně z vonné mateřídoušky, lidé téměř nemohli vycházet,
s dobytkem se nedalo vyjet 1937
vysázeny u silnice nad Hradíšťkem kaštany, dolů kolem Hradíšťka
akáty 1937
při soupisu drůbeže zjištěno v
Týnci 278 husí, 46 kachen, 1826 slepic 1938
až do roku 1945 patřil Týnec
přechodně (II.svět.válka) k okresu Hodonín 1938
vybudováno dálkové telefonní
vedení z Mor.Nové Vsi, jediný telefonní přístroj
umístěn v hospodě, později v chodbě radnice 1938
i v roce 1939 náhlé jarní
povodně, v lednu 38 se dřevorubci pracující v lese zachraňovali na sloupech
oplocení 1938
až do roku 1943 působil v Týnci účitel Antonín Tomek, akademický malíř, zakladatel
souboru "Týnečtí zpěváčci" 1938
odhalen pomník TGM s deskou
padlých v I. světové válce před školou 1938
chodilo do místní školy 143
žáků,do měšťanky v M. N. Vsi 14, do gymnázia 5 1939
postavena u silnice mostní váha
(dnes čekárna autobusů) 1939
protrhla povodeň břehy Kyjovky a
voda zaplavila níže položené domy 1939
zaveden lístkový systém na potraviny
1940
zaveden lístkový systém na oděvy 1940
vybudován rygol
v uličce Krátká 1940
soukromník František Vávra začal
promítat v sokolovně kino 1941
vybudována cesta od sokolovny k
ulici Rybáře 1941
došlo po dlouhodobých deštích k
sesuvům půdy ve starých vinohradech, zřícení a rozebrání několika domů na
jílovité půdě (Blažejových na Mlýnském kopci, Novotných a Rajchmanových
na Vyhnalově) 1941
po dobu okupace byla v obci
pálenice slivovice u Nešporů č.p.72 1941
zemřel Jančálek
František, autor sociálního románu z týneckého prostředí "Javor v
plotě" 1941
upraveno fotbalové hřiště
"pod humny" a postaveny kabiny 1942
rekvírovány podruhé zvony pro
válečné účely, pak se zvonilo údery kladiva na železniční nárazník 1943
zasazeno barevné okno nad vchodem
do kostela s obrazem Panny Marie 1943
zbourána poslední došková chalupa
v obci (Kobzíkových v Panské ulici) 1945
13.dubna obec osvobozena vojsky
Rudé armády, při osvobození padlo 54 Rudoarmějců, více než 100 Němců a
zahynulo 6 týneckých občanů (mladý Ludvík Mazuch
bestiálně Němci umučen) 1945
obec opět patří k okresu Břeclav 1945
opět odhalen pomník T.G.M., po
dobu války zahrabán v uhlí na obecním úřadě v dalších letech však neznámými
občany zničen 1945
provedena elektrifikace kostela 1946
3.2. provedena exhumace padlých
vojáků RA a převezení na hřbitov do Hodonína 1947
provedena přístavba staré
sokolovny o přísálí 1948
zřízen kinosál z bývalého sálu
obecní hospody (dnešní obecní úřad), první film "Ves v pohraničí" 1948
instalovány nové zvony na věž
kostela s názvy:"Maria, k Bohu veď" (336 kg), "Křtiteli,
Krista hlásej" (183 kg) a "Vojtěchu, skýtej útěchu" (34 kg) 1948
v Týnci je 1096 obyvatel 1948
skončila funkce obecního
policajta (posledním byl Alois Hanáček) 1949
zřízena v obci mateřská škola 1949
Raiffeisenka přejmenována na
záložnu Kampelička 1949
instalován místní rozhlas 1950
vybudován nový, betonový most
přes Kyjovku u Nešporových (za zničený při osvobozování obce v r.1945) 1950
zanikla funkce ponocného 1950
vzniklo v Týnci Jednotné
zemědělské družstvo 1950
vybudována družstevní prádelna 1951
v roce 1951 dvě družstva
"červené" a "zelené" 1951
postavena nová zákristie kostela
a nová okna v kostele 1952
JZD jako většinové 1953
zbourána "obecní
pastouška" 1953
provedena měnová reforma a zrušen
lístkový systém 1954
započaty velké úpravy kostela
(střecha, oprava trhlin zdí, utažení železnými táhly, betonové chodníky) 1955
JZD vyznamenáno Řádem práce 1955
převzala agendu Kampeličky pošta
v Mor.Nové Vsi 1956
vybudován park u kostela a v
dalších letech postupně opěrné zdi a menší parky po celé obci 1956
zavražděn Přívozný Martin,
tajemník MNV místním občanem Stankovičem (trest -
oběšen) 1956
vybudována točna pro autobusy a
čekárna 1957
pořízena nová socha sv.Jana Nepomuckého u kostela 1957
zahájena stavba kulturního domu 1959
otevřen kulturní dům, byl
postaven v akci "Z" svépomocí občanů (náklady 389 tisíc Kčs,
hodnota 696 tisíc Kčs) 1960
místní lesy přeřazeny pod polesí Tvrdonice 1961
v parku u kostela postaven pomník
Rudoarmějce s připomínkou na oběti světových válek 1961
ustaven Sbor pro občanské
záležitosti 1961
v obci je 298 domů a 1133
obyvatel 1961
nová márnice na hřbitově 1961
založen Český zahrádkářský svaz 1962
nové oplocení hřbitova 1963
zaveden obřad "Vítání děti
do života" 1964
10.10. registrace kostela do
státních kulturních památek 1965
elektrické ovládání zvonů na
kostele 1965
zřízena školní kuchyně s jídelnou
1967
ukončena stavba nové požární
zbrojnice 1967
další odborná oprava kostela
(ocelové tyče, injektáže, nové omítky) 1970
zavedeno do kostela topeni
(akumulačními kamny) 1972
vybudováno nové fotbalové hřiště
na místě bývalé "foroty" 1973
požár založený žhářem zničil dva
domy (Benešových a Brzákových) 1973
sloučení zemědělského družstva s
JZD Hrušky 1975
další sloučení s JZD Mor.Nová Ves, následný název JZD Jana Černého 1975
došlo v obci k dvojnásobné
vraždě, kdy duševně nemocný František Slezák zavraždil manželku i malého
synka, sám později spáchal sebevraždu 1976
zatím poslední divadelní
představeni místních ochotníků "Lucerna" 1976
zavedeno ústřední vytápění na
kult.domě 1976
dokončena výstavba a otevřena
nová samoobslužná prodejna potravin, včetně řeznictví 1977
mělo sloučené družstvo 3 300 ha
půdy, z toho 2940 orné 1980
otevřen Dům služeb v ulici Rybáře
(kadeřnictví, sběrna oděvů a prádla, prodej výrobků OPS) 1980
uspořádána v Týnci soutěž
dechových hudeb "O zlatou křídlovku" 1980
v místní sběrně vykoupeno 49 095
kg okurek, 44 618 kg švestek, 11 687 kg padaných jablek 3 244 kg rajčat, 2
500 kg křenu, vin závody 38 400 kg hroznů 1981
vybudováno závlahové zařízení a
čerpací stanice u Kyjovky 1981
zahájeno budování kanalizace v
obci 1982-83
zrušena samostatná škola v Týnci,
ponechána jen jedna detašovaná 1.třída, ředitelství je v Mor.Nové
Vsi 1983
výměna oken na škole 1983
výměna krytiny na kult.domě 1983
zemřel MUDr. František Hřebačka v Mor. Nové Vsi, obvodní lékař několika generací
1984
23.1. větrná smršť strhla
plechovou střechu na domě č.p.340 (Netopilík Jos.) 1984
na lukách vybudováno těžební
středisko nafty 1984
provoz školy rozšířen o dvě třídy
1985
provedena přístavba budovy
obecního úřadu (soc.zařízení,kancelář,kotelna) 1985
založen mužský pěvecký sbor
(Týnečtí mužáci) 1986
zemřel dlouholetý ředitel místní
školy Karel Vája 1986
ustaveno sdružení obcí s názvem
Týnec a dohodnuto na střídavém pořádáni "Setkání Týnců" 1988
budova školy modernizována
(fasáda, kotelna, soc.zařízení) 1988
zemřel známý muzikant, kapelník Juráček František 1988
naše obce pořádala "III.
setkání Týnců" 1989
počátek obnovy soukr.podnikatelů v obci (Juráček
Jan, stolařství) 1989
výměna střechy na škole 1989
vykoupen dům na provozovnu pošty
(Jůvová Štěpánka) Rok Událost 1990
nový zákon o obcích, změna Místní
národní výbor na Obecní úřad, předseda MNV na starosta 1990
v Týnci ustavena místní oranizace Čs.strany lidové
(později KDU-ČSL) 1990
přivedena do obce voda (vodovod),
v několika postupných stavbách proveden rozvod po celé obci 1991
vybudována pekárna zemědělského
družstva 1991
pro nezájem občanů zaniklo kino
(nové možnosti televize, videa apod.) 1991
nárůst soukromých podnikatelů v
různých oborech 1992
přiveden do obce plyn, v několika
etapách proveden rozvod po obci 1993
znovu odhalen pomník T.G.M. 1993
rozpad ČSR, osamostatnění
Slovenska, Týnec příhraniční obcí 1993
8.2. výměna bankovek za
kolkované, během roku výměna všeho oběživa 1993
plynofikace budovy školy a
kulturního domu 1994
26.5. se přehnala přes obec silná
bouřka s vichňcí a lijákem, přívaly vody zatopily
mnoho domů i mistni kostel 1994
ukončilo činnost JZD Mor.Nová Ves, vznikla Agromoravia
družstvo, pak a.s. vlastníků 1994
postavena v obci výrobní hala pro
výrobu holandských dřevěných suvenýrů a hraček (holandská firma MIECO) 1994
modernizace telefonního přívodu
do obce - kabelizace 1994
znovustavení
místní základní školy, ředitel Mgr. Jan Svítil 1994
zaveden nový zvyk - osvětlený
vánoční strom ve středu obce 1995
obec přičleněna pod působnost
Pohraniční policie Tvrdonice 1995
poslední III. stavba vodovodu 1995
od tohoto roku se obec účastní
soutěže "Vesnice roku", dokončen rozvod vodovodu po obci 1996
stavba kanalizace a komunikace
ulice Juráčkova, dokončena druhá část ulice Panská 1996
začala oprava budovy obecního
úřadu 1996
v soutěži "Vesnice
roku" obdržela obec ocenění - zelenou stuhu za péči o zeleň 1996
3.9. znovuobnoven "Čechovych kříž" směrem k Mor. Nové Vsi 1997
v červenci obec postihly
katastrofální povodně, postiženo 39 domů, škody asi 3,5 mil. Kč 1997
stavba kanalizace a komunikace
ulice Ke Kostelu 1997
při vichřici opět stržena střecha
domu Jos. Netopilíka, č.p. 340 1998
zahrádkáři uspořádali úspěšnou
akci "XIX.oblastní výstavu vín Podluží"
vystaveno 1 623 vzorků 1998
fotbalové mužstvo A postoupilo do
okresního přeboru 1998
vybudován nový most přes Kyjovku
u Val 1998
stavba kanalizace a komunikace
ulice Obecní a Sluneční 1999
vybudována protipovodňová ochrana
obce s kmenovou kanalizační stokou u Kyjovky (náklad 16,5 mil. Kč z toho 1
I,5 mil. Kč příspěvek PHARE) 1999
stavba kanalizace a komunikace
ulice Vývoz 1999
založen dobrovolný svazek obcí s
názvem Mikroregion Podluží (Lanžhot,
Kostice, Tvrdonice, Týnec, Mor.Nová
Ves, Hrušky, Mor.Žižkov) 1999
obec má vlastní stránku na
internetu a e-mailovou poštu 2000
uskutečnil se pořad "Zpívají
mužáci Podluží a jejich hosté" 2000
stavba kanalizace a komunikace
Hlavní, kabelizace NN, VO a telefonu Hlavní 2000
kanalizace a komunikace ulice
Vyhnalov 2000
vybudováno hřistě
na trénink vedle stávajícího fotb.hřiště 2000
obec má 380 domů a 1018 obyvatel Kronikáři
obce
Vysvětlivky: láník
- majitel 120 až 130 měřic pole půlláník - majitel asi 60 měřic pole čtvrtláník - majitel 1asi 30 měřic pole chalupník - 15 měřic pole achtle
- 275 m2 Prameny: - Kroniky obce Týnec - Vlastivěda moravská - Břeclavský
okres, vydáno 1911 - Moravské Slovensko - národopis lidu
českoslovanského, vydáno 1918 - Dějiny Moravského Slovenska -
napsal Ladislav Hosák, vydáno 1926 Seznam
týneckých starostů
Poznámka: V
období 1945 - 1990 to byli předsedové MNV. Zdroj: tynec.cz (10.4.2011) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 4.11.2015 |