Kód CZ

Starý Poddvorov

(Altpodworau)

Kostel sv.Martina ^{Zdroj A)}

1994

Zvonice sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Dominantou obce je zvonice, pocházející z r. 1955. První dřevěná zvonice stála na návsi s jedním zvonem již před rokem 1770. Součástí historie, která souvisí se zvonicí je socha sv. Jana z Nepomuku, pocházející z roku 1850-1856. V současné době je umístněna u vstupu na hřbitov. Na podstavci této sochy jsou ze čtyř stran obrázky sv. Anny, sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Martina, jemuž byla později zvonice zasvěcena.

Kaplička sv.Cyrila a Metoděje ^{Zdroj A)}

Obdélná stavba je situována ve svahu, proto sokl, zvýrazněný modrým nátěrem, kopíruje terén. Průčelí s trojúhelníkovým štítem je na osu prolomeno pravoúhlým vchodem, k němuž vedou tři betonové schody. Dřevěné dveře rozměrů 80 x 180 cm, osazené ve špaletě, jsou v horní polovině prosklené a nad vchodem je hnědou barvou vyveden nápis: DĚDICTVÍ OTCŮ / ZACHOVEJ NÁM PANE. Obě boční strany a závěr je plasticky členěn profilovanou korunní římsou, na níž spočívá sedlová střecha, nad závěrem zvalbená. Stavba je obkroužena betonovým okapním chodníkem. Interiér kapličky je plochostropý, zadní stěnu pokrývá názední malba s motivem sv. Cyrila a Metoděje, signovaná B.B. 98. Na bočních stěnách visí barvotiskové obrázky srdce P. Marie a Božské srdce. V secesním dřevěném rámu na oltáři je foto papeže Jana Pavla II.Podlahu tvoří betonová mazanina. Rozměry 220 x 245 cm. zadní v - 205 cm, v průčelí 280 cm. Dříve byl nad vstupem půlkruhový výklenek a v něm bývala dřevěná polychromovaná soška sv. Urbana v tradičním ikonografickém pojetí, v cca 60 cm, 2. pol. 19. st., zcizena v roce 1974. Dříve zasvěcena Nejsvětější Trojici, říká se jí také Blažkova (podle Petra Blažka-Petrolínka), nověji Jungova kaplička. O tom, že by byla zasvěcena sv. Urbanovi v obci nevědí ani pamětníci (paní Bařinová). Dle soupis památek z roku 1944 je uvedena jako kaplička sv. Urbana stojící mezi dvěma lípami na parcele 1463 a je datována rokem 1852. Nad segmentově zaklenutým vchodem probíhala segmentově vypjatá profilovaná římsa.

[Kaplička P.Marie] ^{Zdroj A)}

Stavba obdélného půdorysu se soklem. Průčelí prolomeno segmetově zaklenutým vchodem s dřevěnými dvířky, v horní polovině s dřevěnou mřížkou. vchod přístupný jedním stupněm cihelných schodů. Po stranách vstupu pilastry s římsovou hlavicí. Průběžná korunní římsa nesla sedlovou střechu. Zbořena v roce 1969 kvůli plánované, leč neuskutečněné výstavbě kostela. Stála v silnici u domu čp. 140, vedle je Piškulův sklep. Socha z ní je umístěna v kostele. Říkalo se jí Vlčkova kaplička.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C) Zdroj A)}

U hřbitova. Hranolová podezdívka nese kamenný podstavec, tvořený podnoží, oblou patkou, hranolovým dříkem a vyloženou římsovou deskou. Na dříku podstavce malované obrázky sv. Floriána, sv. Vendelína, sv. Martina a sv. Anny. Původně byl na čelní straně obrázek sv. Floriána a pod ním prosvítá nápis Obnoveno/v roce/1931. Po transferu se na čelní straně ocitl obrázek sv. Martina. Pod obrázky prosvítají starší malby. Stojící světec je oblečen v obvyklém šatu, v levé ruce drží biret, pravou rukou zdvíhá kříž a pohlíží na něj. Stála na prostranství vedle zvonice. Věnovala ji v letech 1850 - 1856 rodina Maláníkova.Obnovena 1931. V roce 1994-září 1995 ji restaurovali Karel Krátký a Stanislav Malý. Kolaudace bez připomínek. Je to nejstarší socha v obci. Původně byla chráněna dřevěným laťkovým plůtkem. Při opravách místní komunikace v roce 1979 byla přenesena ke vchodu na hřbitov. Roku 1978 podána žádost o přemístění.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

nad búdama u posledního sklepa. Na betonové podnoži je dvakrát odstupňovaná základna, ukončená splavelem. Hranolový dřík je na čelní straně prolomen hrotitě klenutou nikou, zdůrazněnou umístěním v stejně tvarovaném vpadlém poli, lemovaném plastickým rámem. Vyložená římsová deska nese masivnější plintus s vlastním křížem s hranolovitou patkou. Kříž z bílého kamene je signovaný na spodní části základny: A.Loos Brno. Na střední části základny dedikace: Ku cti a chvále boží věnovali tento kříž manželé MATOUŠ a JOHANNA VESELSKÝCH Ku stálé upomínce svých padlých drahých synů

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

na křižovatce Starý Poddvorov- Nový Poddvorov-Čejkovice. Na podnoži jednoduchá hranolová základna a čtyřboký dřík, ukončený římsovou deskou. Deskový plintus nese litinový kříž, u jehož paty postavy Panny Marie a sv. Máří Magdaleny, v polovině svislého ramene oválná deska s listovým rámem, v křížení korpus.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Stojí u polní cesty mezi dvěma lípamipod Spodními rolemi, zv. Kašíkův z 1936. Na betonové obdélné podnoži třikrát odstupňovaná základna nese hranolovitý dřík s postranními subtilními volutovými křídly. Podstavec je ukončen profilovanou římsovou deskou, na čelní straně půlkruhově vypjatou. Z římsové desky vyrůstá profilovaná podnož vlastního kříže, na čelní straně s reliéfem Panny Marie. Kříž je kamenný s korpusem. Na čelní straně dříku je vsazena mramorová deska, půlkruhově završená, s rytým nápisem: O vy všichni / kteří jdete touto / cestou vizte / jako bolest vaše / jako bolest má / PAMÁTCE SVÝCH DOBRÝCH / ZEMŘELÝCH RODIČŮ / VĚNUJÍ MANŽELÉ/ VENDELÍN A FRANTIŠKA / KAŠÍKOVI / R. 1936

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

v poli pod kaštanem u bývalé polní cesty vedoucí k božím mukám Petra a Pavla. Na obdélné podnoži jedenkrát odstupňovaná základna nese hranolovitý dřík s ujmutými rohy v horní části, nahrazenými jehlanovitými útvary. Polygonální zakončení soklu se vzpíná k hranolové podnoži vlastního kříže, z níž se ježí na hranu umístěné útvary, jehlanovitě ukončené. Kříž je jednoramenný s korpusem. Na čelní straně dříku je ve vpadlině s ujímanými rohy rytý nápis: Miluj dítky své! / Ku cti a chvále Boží / věnovali manželé

ŠŤĚPÁN a LUDMILA HORŇÁKOVI / 1929 / Na textem reliéf Panny Marie / Vpravo na podnoži autorizace: Štábla

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Na Hraničkách. Na obdélné podnoži jedenkrát odstupňovaná základna s vloženým výžlabkem nese dřík s patkou. Nároží dříku jsou okosená, na čelní straně reliéf Panny Marie. Dřík je ukončen mohutnou římsovou deskou, jejíž kladí je na čelní straně zdobeno plastickou rozetou a trojúhelníkově tvarovanou římsou. Na římsové desce spočívá plintus s ujmutými nárožími a nese jednoramenný kamenný kříž s polygonální základnou s plastickým dekorem, profilovanou římsou a polygonální patkou. Na čelní straně horní čáti základny je nápis, dnes již nečitelný: Pane Ježíši Kriste skrz Tvé / na kříž přibití dej v mém / srdci cítiti / Na zadní straně dříku nápis: Ku / cti a chvále Boží / věnovali manželé / Matěj a Maria / VLČKOVI / 1916

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Uhrovičův pod hájenkou. Betonová podnož ve tvaru hranolu nese čtyřbokou základnu, hranolový dřík a jednoramenný kamenný kříž s korpusem. Na čelní straně podstavce je vyryta dedikace: JEŽÍŠI KRISTE / SMILUJ SE NAD NÁMI. / VĚNOVALA / RODINA - UHROVIČOVA / L.P. - 1957. Prostor je vymezen kovovou zahrádkou na betonových základech.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Uprostřed hřbitova. Mohutná třikrát odstupňovaná podnož nese třikrát odstupňovanou základnu a hranolový dřík, na němž spočívá nástavec s reliéfem Mariininy hlavy, symbolizující Golgotu, a jednoramenný kříž s kovovým korpusem. V čelní straně základny je vsazená černá deska se zlaceným nápisem: L.P. 1947 Deska ze stejného materiálu je vsazena do čelní stěny dříku a je na ní nápis:

POKOJ / VĚČNÝ! / Na zadní straně dříku je rytá dedikace: / VĚNOVALI MANŽELÉ / JOSEF A ANASTÁZIE / KAŠÍKOVI / Č. 184

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Je ukryt pod třemi stromy nedaleko silnice do Čejkovic, pod kapličkou sv. Cyrila a Metoděje, v Nových vinohradech. Na hranolové podnoži je masivní čtyřboká základna, z níž vyrůstá kónicky tvarovaný dřík, ukončený prostou římsovou deskou, na níž spočívá plintus, nesoucí kovaný kříž. Na čelní straně dříku ve vpadlině je rytý nápis, písmena zvýrazněna černou barvou: Uloženo jest, všem jednou zemříti, ale kdo ve mne věří, byť i umřel živ bude, Ke cti a chvále Boží / věnovali manželé / František a Apolena / HORŇÁKOVI / L.P.1929

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na rozcestí ke sklepům. Na betonové podnoži hranolový podstavec složený z hranolové základny, dříku, který je na čelní straně ozdoben pravoúhlou vpadlinou, na horní straně půlkruhově vypjatou a zvýrazněnou ústupkovým rámem, a profilovanou římsovou deskou. Jednoduchý deskový plintus nese litinový kříž s orámovaným reliéfem P. Marie u paty kříže, nad ním je oválná kartuš lemovaná listnatým věncem. Korpus s nohami natočenými vlevo, zatímco hlava se sklání k pravému rameni. Čelní strana dříku je opatřena vysokým reliéfem poprsí Panny Marie ve vypjaté části vpadliny a ve vlysu římsové desky je osazen držák lucerny. Nápis pod reliéfem je špatně čitelný kvůli vysoké vrstvě hojných liček, lze však rozluštit jména donátorů: JIŘÍ a MARIE / JURKOVIČOVI. V horní části základny na čelní straně rovněž nečitelný rytý nápis: FRANTIŠKY JURKOVIČOVÉ (letopočet) Na spodní části základny autorizace: Štábla

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na dolině pod Zadníma rolema. Zv.Bařinův. Na dvakrát odstupňované podnoži obdélného půdorysu hranolovitý podstavec tvořený základnou, profilovanou patkou, hladkým dříkem a profilovanou římsovou deskou, na níž spočívá plintus nesoucí litinový kříž

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

na cholerovém hřbitově - kerchůvkuseverně od obce. Dřevěný jednoramenný kříž, v křížení pověšen plechový korpus, chráněný segmentovou stříškou. Nad hlavou nápisová destička INRI, pod nohama na kříži kalich s hostií. Ve vrcholku kříže plechový kohout. Dle Koželuhy býval na kříži obrázek Panny Marie Sedmibolestné. Vznikl kolem roku 1827 po cholerové epidemii.Údajně nechala zbudovat rodina Štěpána Plecáka - v rodině velký počet sebevražd, poslední nedávno.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

Stojí v místě remízku vedoucího k Lapoštorfumezi Vrchníma a Spodníma. Jednoramenný dřevěný kříž s plechovým korpusem a plechovou stříškou, na zadní straně dříku je vyryt letopočet L.P./1996.

Boží muka ^{Zdroj A)}

sv. Petra a Pavla. 2000

Obrázek sv.Marka ^{Zdroj A)}

Nad obcí u silnice do Bojanovic poblíž morového kerchova, stará cesta do Mutěnic. Na jednoduchém betonovém kříži je připevněn plechový obrázek, segmentově završený a krytý stříškou, která kopíruje horní okraj obrázku. Světec je podán v obvyklém ikonografickém pojetí - postava sedící na obláčku a zahalená v červeném šatě a rozevlátém modrém plášti, drží oběma rukama zavřenou knihu. Z obláčku u nohou světce vylétá okřídlený lev. V archivoltě text SV: MAREK.

Autorem obrázku je místní umělec Božek - Bohumil Bortlík Materiál: beton, malba na plechu

Obrázek Nejsv.Trojice ^{Zdroj A)}

severovýchodně od obce u polní cesty do Dolních Bojanovic, u plotu za posledním domem, na začátku cesty hore na Čechačků. Na kovové trubce upevněna plechová deska, v horní části segmentová se stříškou. Malba znázorňuje Nejsvětější Trojici, Bůh Otec i Ježíš s křížem sedí samosatně na obláčcích a mezi nimi se vznáší holubice, symbol Ducha svatého. Pod vyobrazením jsou patrny dvě vrstvy již téměř nečitelného nápisu: .............ZA NÁS/NEJSVĚTĚJŠÍ

Obrázek P. Marie Matky Ustavičné Pomoci ^{Zdroj A)}

u plotu na křižovatce u výjezdu na Hraničky. Plechová deska půlkruhově završená se stříškou. Malba, znázorňující Madonu s Ježíškem v pláštích, Maria je korunována, zlaté pozadí, po stranách se vznášejí andělé s nástroji Božího umučení. Obraz je chráněn sklem. Lidová interpretace ikony Madonna del perpetuo soccorso z kostela sv. Alfonse v Římě, kde byla ikona korunována v roce 1867.

Obrázek sv. Petra a Pavla ^{Zdroj A)}

na severozápadním okraji lesa Lapoštorfa. Plechová deska segmentově završená a chráněná stejně tvarovanou stříškou, zavěšená na stromě na okraji lesa. Malba znázorňovala oba stojící světce.

Obrázek sv. Isidora ^{Zdroj A)}

na začátku cesty do Nových. Plechový obrázek se stříškou, segmentově završený, upevněný na dřevěném sloupku. Lidový malíř interpretuje rozšířené ikonografické podání: sv. Isidor, oblečený v haleně a vysokých botách, s mošnou přes rameno a svatozáří kolem hlavy se modlí před mariánským obrázkem, zavěšeným na košatém stromu a v pozadí orá anděl jedním koněm. Na dolním okraji obrázku je maiuskulami psaná prosba: SV. ISIDORE, ORODUJ ZA NÁS

Obrázek P.Marie Sedmibolestné ^{Zdroj A)}

na začátku polní cesty Chrástky do Kapanska. Kovový sloupek s plechovou, segmentově završenou plechovou deskou se stříškou. Lidová interpreretace Piety s Mariiným srdcem proklátým sedmi meči Bolesti. Na spodním okraji obrázku nápis: Matko sedmibolestná oroduj za nás.

Hostinec ^{Zdroj A)}

...

Větrný mlýn ^{Zdroj A)}

Větrný mlýn beraního typu, celodřevěné konstrukce, pochází z roku 1870. Je situován na návrší, asi 3 km od obce Starý Poddvorov, tedy v krajině vínorodé, plné pečlivě ošetřovaných vinohradů a ovocného stromoví. Ze své výše zhlíží mlýn do krajiny až k Buchlovským vrchům a k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat. Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celý otočný, aby lopaty byly vždy na straně větru. Při vší pevnosti se celou stavbou dalo snadno otočit.

V minulosti několikrát měnil majitele. Historie vypráví, že ho dal postavit mutěnický občan Laštůvka, který našel mezi Mutěnicemi a Hodonínem vojenskou pokladnu a stal se z něho boháč. Vlastnil v Mutěnicích několik chalup a vinohradů a v roce 1870 zbudoval nad osadou dřevěný mlýn. Mlynářské řemeslo ho však netěšilo a tak mlýn prodal Šimonu Vagundovi. Po něm ho vlastnil František Tomas, a pak František Bařina. Dne 14. srpna 1890 se přehnala krajem vichřice, při níž bylo napácháno mnoho škod. Převrátila a dokonce i odvála větrný mlýn. Jeho majitel ho již nepostavil. Obnovil ho až v roce 1892 Ignác Křižovič, původem z Borkovan a věnoval ho své schovance Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka z Břeclavi, který provozoval mlynářské řemeslo až do roku 1949. V posledních letech mlýn sloužil jen na výrobu krup.

Větrný mlýn postupně chátral, v roce 1982 se mu ulomila hřídel s lopatami. Po téměř stoletém provozu a dvojím stěhováním byl mlýn ve velmi zchátralém stavu. První renovace se dočkal v roce 1969. Opraven byl celkový štít, střecha, lopaty a několik nosných hranolů.

Počátkem devadesátých let byl mlýn navržen do Ústředního seznamu kulturních památek a k jeho prohlášení za památku došlo v listopadu 1993. Důkladná celková rekonstrukce proběhla až v roce 2003 s využitím podpory z programu EU PHARE CBC. Spolupráce památkové péče na obnově této technické památky s firmou Archatt i s obcí je patrná z výsledků, s nimiž se může návštěvník na místě seznámit a potěšit.

Obnova větrného mlýna přináší širokému okruhu zájemců pravdivý pohled, v jakém zařízení se v minulosti zpracovávaly produkty denní obživy.

Systém mletí: Melivo bylo na 3.NP nasypáno do násypek jednoho ze složení. Mletí probíhalo mezi vzájemně se otáčejícími se kameny, z nichž horní část, rotující kámen byl unášen unášečem hřídele a spodní kámen byl stabilní, pevně spojen s mlýnem. První složení s menšími kameny sloužilo na výrobu krup a šrotování. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do čističky, tzv.odšlupkovače. Druhé složení s většími kameny sloužilo k mletí jemnějšího obilí. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do moučnice, kde docházelo k selekci jednotlivých frakcí.

Zpět na okres

panství

1850 politický a soudní okres Hodonín

1961 Okres Hodonín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Obec Starý Poddvorov se nachází 13 km západně od města Hodonín v nadmořské výšce 220 - 250m. Oblastně se řadí do Moravského Slovácka. Ve Starém Poddvorově žije 940 obyvatel, obec je známa svou folklorní a vinařskou tradicí. I když jsou zmínky o osídlení z roku 1209, skuteční založení obce se datuje od r. 1779 pod názvem POTWOROV. Název obce Starý Podvorov vznikl někdy v roce 1870 s tím, že od roku 1924 byl uzákoněn.

Na jihovýchodní Moravě existovaly na konci 13. století dva správní hrady, které byly ekonomickými i církevními centry. Břeclavsko - s územím mezi Rakouskem, Ždánským lesem a řekou Moravou. Na sever pod Chřiby se rozprostíralo Spytihněvsko. Do roku 1209 k nim patřilo 63 osad. K nově připomínaným osadám po tomto roce náležely i Potvorovice (Potowariz). V roce 1228 byly Potvorovice zahrnuty do donace 50 obcí, věnované Přemyslem Otakarem I. nové monumentální románské bazilice, kterou postavili cisterciáci ke klášteru na Velehradě. Brumovský kastelán Smil ze Střílek je věnoval v roce 1261 vizovickému cisterciáckému klášteru Smilheimu, jehož byl zakladatelem. V roce 1371 je věnoval klášter Heraltovi z Bučovic a o pět let později i jeho bratru Čeňkovi. Roku 1422 dostal Potvorovice správce kláštera Vojtěch. V té době to bylo již městečko s tvrzí a kostelem, avšak za husitských válek zpustošené. Dlouhotrvajícími boji zcela zpustlo, ale bylo obnoveno. Zaniklo v druhé polovině 15. století za pustošivých válek česko-uherských. Pusté Potvorovice zastavil správce kláštera roku 1482 Protivcovi ze Zástřizl. Ten je pak prodal roku 1529 Heraltovi z Kunštátu k Čejkovicům. Historické počátky obce sahají tedy do první poloviny 17. století a jsou úzce spjaty s Čejkovicemi, sídlem vrchnosti, pod jejímž působením se dějiny obce utvářely. Potvorovsko, bývalé městečko Potvorovice, jinak Potvorov jak se v průběhu let název obce měnil, začalo se po 30-ti leté válce nově osazovat. S následujícími pokojnými časy lidí přibývalo. Pusté vinohrady jim byly ponechány, aby jej obdělávali. S dovolením vrchnosti si pod vinohrady stavěli bůdy, později chalupy. Vrchnost jim prodala i kousek pole nad búdou, které osadili ovocnými stromy a vytvořili si z něho zahradu. V pozdějších letech se zde usadili i Slováci, osadníci z Dubňan , Ratíškovic a odjinud.

Náves měla domky jen po jedné straně, na druhé stály příslušné stodoly. Časem vznikly usedlosti různých velikostí: celí zahradníci, poloviční zahradníci, chalupníci. V roce 1750 čítala obec již 18 celých zahradníků a18 domkařů. V roce 1798 bylo ve vsi již 19 celých zahradníků, 26 polovičních, 21 starých chalupníků s povinností robotovat půl dne v týdnu, a 44 nových, kteří robotovali čtvrt dne v týdnu. V roce 1848 byla robota zrušena. Bezplatně však byla zrušena pouze robota podruhů a domkařů. Ostatní se museli ze svých robotních povinností a poddanství vykoupit. V roce 1848 bylo v obci již 131 všech domů s 15 celými zahradníky, 37 polovičními a 79 chalupníky. Psaní písmenne -t- v názvu obce se uchovalo až do roku 1870. Od té doby se začalo psát Poddvorov. Naši předkové je odvozovali od toho, že byli poddáni pod dvůr čejkovský, ale základ lze hledat také v jeho zaniklém předchůdci - Potvorovicích.

V posledních 10 letech Obec Starý Poddvorov prodělala intenzivní rozvoj v oblasti infrastruktury a služeb pro občany.Výraznou dominantou se stal nový kostel, zasvěcený sv. Martinu, který byl dokončen v roce 1994. V roce 2000 byla dokončena stavba ČOV. Pro naši obec je to vyjímečné tím, že do třetího tisíciletí vstoupíme jako moderní, životní prostředí chránící obec. Hlavní přínos ČOV pro naši obec je v tom, že takto zajištěný program umožní další rozvoj obce jak v oblasti bydlení, tak zejména v rozvoji zprůmyslnění. Ve stejném roce jsme dokončili výstavbu obytného domu s 8 byty, o rok později další byt. dům s 12 byty. Z toho 3 byty jsou vyčleněny jako byty obecní pro přestárlé občany.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	928
1930
1947
1961
1970
2001

www.poddvorov.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) poddvorov.cz

C) cs.wikipedia.org (1.12.2016)

 fotografie

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.12.2016