Historie obce Hrušky, bývalý politický
okres Hodonín |
"Asi
v prostředku naší dědiny stojí obecní studna. Lid jí říká "U
obecnice". Tam prý stála velká, silná hruška. Jednou přišla k onomu
místu žena s dítětem, která utíkala před nepřátelským vojskem. Měla velikou
žízeň a proto se u té stuně napila. Aby se mohla snáze napíti, položila dítě,
kterému řekla: "Tu lap". Ženě té se pak přezdívalo Tulapová,
později Talábová, kteréžto jméno se v naší obci vyskýtá asi u 4 - 5 rodine. A
podle té hrušky dostala dědina jméno Hrušky." (Šoupalova pozůstalosti)
Osou
celého osídlení je komunikace, podél níž byla rozložena selská stavení. Podle
tohoto půdorysu lze usuzovat, že Hrušky jsou vesnicí kolonizační, založenou
někdy na počátku 13. století. Její obyvatelstvo bylo stíháno válečnými
útrapami středověku i novověku, neboť blízkost uherské hranice a otevřenost
krajiny neskýtala místnímu obyvatelstvu mnoho příležitostí k záchraně před
častými válečnými i loupeživými vpády na Moravu. Velmi silně byly Hrušky
poškozeny vpády Bočkajovců počátkem 17. století. Jejich nájezdy s sebou
přinášely vždy velká utrpení. Rovněž třicetiletá válka, a to zvláště ve svém
počátku, poznamenala naši obec. Po jejím skončení zůstalo z původních 52
osedlých gruntů 48 zpustlých, čímž se Hrušky zařadily mezi nejvíce zničené
obce nynějšího okresu Břeclav. Znovu byly postiženy tureckým vpádem roku
1673, ale při sčítání lidu za Marie Terezie v roce 1763 zde žilo již 80 rodin
s 521 obyvateli. Nejvíce obyvatelstva bylo napočítáno v roce 1961, kdy jejich
počet byl stejný jako uvedený letopočet. Od té doby dochází k trvalému
úbytku, takže při posledním sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 1414 osob v 536
domech. V
18. století se v Hruškách připomíná lichtenštejnský dominikální dvůr, ke
kterému byli povinni robotovat poddaní jak z Hrušek, tak z okolních obcí
např. Týnce a Nové Vsi. Desátek odváděli hrušečtí poddaní břeclavské
vrchnosti, novoveskému faráři byli povinni odvádět 48 měřic sypaného obilí,
48 kuřat a 192 vajec. Obec byla, díky přírodním a klimatickým podmínkám, vždy
zemědělsky zaměřena a zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy jejich
obyvatel. To sebou přinášelo i činnosti související se zemědělstvím. V obci
se připomíná Místní družstvo pro chov hovězího dobytka, které vedlo plemennou
knihu pro potřeby chovatelské práce, rovněž obec při své správě zajišťovala
chov plemenných zvířat. Vodní družstvo se zase zabývalo melioračními projekty
pro zregulování Svodnice protékající obcí, čímž by se zabránilo zaplavování
úrodných pozemků a zlepšilo jejich obdělávání. V roce 1926 se z
lichtenštejnského panství prodávala zájemcům půda. Zbývající část pozemků
dala vzniknout v Hruškách třem tzv. zbytkovým statkům. Jejich majiteli se
stali pánové Harásek, Fajman, Hrdlička (později Kotrnec). Později tyto statky
přešly do vznikajícího Jednotného zemědělského družstva. Jednotné zemědělské
družstvo Hrušky se stalo časem největší pracovní příležitostí pro obyvatele
obce. V roce 1973 se spojilo s JZD Týnec a poté v roce 1975 ještě s JZD
Moravská Nová Ves a vzniklo tak JZD Jana Černého se sídlem v Moravské Nové
Vsi, které v okresním měřítku dosahovalo velmi dobrých výsledků. V
současnosti je Zemědělské družstvo v likvidaci a vznikly tři nové společnosti
zabývající se zemědělskou výrobou a to Agrotrend Hrušky spol. s r.o.,
Forest-Agro s r.o. Hrušky a Selvem spol. s r.o. Hrušky. Do
života obce zasáhla rovněž železnice procházející naší obcí. "Severní
dráha císaře Ferdinanda" v úseku Břeclav - Olomouc byla slavnostně otevřena
1. 5. 1841 a mimo jiné znamenala i pracovní příležitost pro mnoho hrušeckých
občanů. Nádraží bylo v Hruškách zřízeno roku 1911 avšak na místě, které je od
samotné obce vzdáleno asi 2 km. V historických pramenech se uvádí, že to bylo
především díky zájmu majitele břeclavského cukrovaru p. Kuffnera, který chtěl
nádraží využívat jako překladiště cukrové řepy. Pro osobní přepravu byla
proto roku 1926 zřízena v Hruškách zastávka. Tak
jako ostatní obce a města poznamenaly i Hrušky obě světové války. Obětem 1.
světové války je věnován pomník se jmény padlých spoluobčanů umístěný před
budovu místní školy v roce 1925. Řada mužů z naší obce vstoupila za 1.
světové války do legií, se kterými se účastnili bojů na Rusi, v Itálii i ve
Francii. V obci byla rovněž ustavena jednota Československé obce legionářské,
která dala zhotovit padlému legionáři, hrušeckému rodákovi Františku
Benešovi, pamětní mramorovou desku a osadili ji na budovu místní školy. Také
za 2. světové války bojovali naši rodáci v zahraničních armádách. Ty, kteří
se konce války nedočkali připomínají pamětní desky, původně umístěné na
fasádě školy. Dnes, po opravě fasády je naleznete na samostatném kameninovém
podstavci před školou. V době 2. světové války se v obci, za pomoci místních
spoluobčanů, krátce ukrývala parašutistická skupina Clay se svou vysílačkou
Eva. Všem třem členům této skupiny je věnována pamětní deska umístěná na
místě jejich bývalého úkrytu. Hrušky byly osvobozeny 13. 4. 1945 sovětskými
vojsky, zvláště se na osvobození podílela druhá střelecká rota 333.
střeleckého pluku pod vedením poručíka Kovalenka. Osvoboditelům je věnován
památník - socha sovětského vojína u obecního úřadu. Jestli
Vás tento stručný výlet do historie naší obce zaujal, můžeme Vám nabídnout
publikaci s názvem "Hrušky - občané své obci", kde je historie obce
popsána asi na 200 stranách. Dále byl při příležitosti oslav 100 let školy
vydán almanach s názvem "Škola v Hruškách" zachycující její vývoj
za posledních 100 let. V případě zájmu o uvedené publikace, je možné tyto
objednat na Obecním úřadu v Hruškách. Zdroj: hrusky.cz (15.5.2006) |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 4.11.2015 |