Kód CZ
Břeclav
(Lundenburg)
Části: Stará Břeclav, Židovská obec Pohansko
Připojené: Charvátská Nová Ves, Poštorná
[Kostel sv. Václava] Zdroj A)
Zničen při
náletu 1944
Kostel sv. Václava Zdroj A)
Farní je situován
na místě původního barokního kostela, zničeného při náletu angloamerických
svazů 20. listopadu 1944. Jeho vysvěcení, které provedl brněnský biskup Mons.
Vojtěch Cikrle 10. září 1995, se stalo završením více než padesátileté snahy
břeclavských farníků a hlavně současného děkana Mgr. Josefa Ondráčka o
obnovení kostela a současně znamenalo i vytoužené ukončení provizorií, v
nichž musely být do té doby bohoslužby konány. Zároveň tato monumentální
moderní stavba vytvořila důstojný poslední článek na růženci tvořeném všemi
předchozími kostely, jež uprostřed hlavního břeclavského náměstí stávaly
zřejmě již od poloviny 13. století.
Autorem
výtvarného návrhu je brněnský malíř Ludvík Kolek, který se tvorbě sakrálních
staveb věnuje velmi intenzivně již po řadu let. Břeclavský kostel je po
kostele v Hustopečích, dokončeném v roce 1994, jeho druhou realizací na
Břeclavsku. Vnitřní zařízení kostela vzniklo za spolupráce několika
výtvarníků pod vedením akademického sochaře Karla Stádníka, který je kromě
jiných objektů autorem křížové cesty na bočních stěnách lodi kostela. Při
pohledu zvenčí je velmi působivé osazení zvonů v průhledu mezi věžemi.
Největší z nich o váze 752 kg, nazvaný Santa Maria Bassanella, je darem
věřících ze Soave v severní Itálii. Zvon pojmenovaný sv. Josef, vážící 311
kg, věnovali kostelu břeclavští farníci. Oba vyrobila firma Josefa Tkadlece z
Halenkova. Zvon sv. Václav o Váze 615 kg, který darovali manželé Dohnalovi z
USA, pochází ze zvonařské dílny Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova.
V podzemních prostorách kostela jsou zpřístupněny odkryté části základů
původního románského kostela a lze zde zhlédnout i stálou výstavu,
dokumentující jednotlivá období existence kostela v Břeclavi od doby románské
až po dnešek.
Fara Zdroj A)
1864,
přestavěna 1909, od 1952 děkanství
Kaple sv. Cyrila a Metoděje Zdroj A)
postavená
v roce 1856 princem Aloisem z Lichtenstejna jako poděkování za uzdravení. v parku před nádražím, novogotická
stavba z let 1853–1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila
jako provizorium místní katolické farnosti
Kaple
Vzkříšení Páně Zdroj C)
z roku 1875
v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici,
zrušeného roku 1883
Kaple sv. Rocha Zdroj C)
…
Kostel církve evangelické Zdroj
A)
Farní v centru Břeclavi na ulici Husově. Byl projektován architektem M.
Tejcem ve funkcionalistickém slohu a svému účelu začal sloužit po svém
dokončení v roce 1933, kdy vystřídal předchozí modlitebnu této církve v
budově dnešní tiskárny, taktéž na ulici Husově.
Kostel církve
adventistů sedmého dne Zdroj
A)
stojí v Břeclavi na
rohu ulic Jungmannovy a Jiráskovy nedaleko nábřeží řeky Dyje. Při jeho stavbě,
která byla dokončena v roce 1911, byly využity výrazně historizující
architektonické prvky.
Kaple sv.Martina
Na křižovatce u pošty ul.Gen.Šimka a Školní, 1833, se
zvonicí nahradila původní kostel neznámého zasvěcení
Hřbitovní kaple
Se vstupem na hřbitov
Synagoga Zdroj
C)
halová
volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841–1905) v novorománském stylu s maurskými
prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století
Obřadní síň Zdroj
C)
Židovského
hřbitova, 1892, projekt Franz Neuman
Židovský hřbitov Zdroj A)
asi 700 metrů severně od hlavního náměstí ve
Veslařské ulici. Založen byl pravděpodobně po polovině 17. století. Jeho
stáří dokazuje nepravidelný tvar a převýšení nad okolní terén. Na ploše o výměře
7 136 m2 se nalézá zhruba 400 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pocházejí
z počátku 18. století. Tvar a členění náhrobků odpovídá tzv. jihomoravskému
či mikulovskému typu. Převládá bohatší barokní plastická výzdoba, někdy se
vyskytuje reliéfní symbolika ve vztahu k zemřelému. Východnímu rohu hřbitova
v blízkosti vstupu vévodí majestátní hrobka rodiny Kuffnerů. Pohřebiště je
ohrazeno částečně dochovanou zídkou z režného zdiva a glazovaných
poštorenských tvarovek. Spolu se stavbou bývalé obřadní síně a domkem
hrobníka, jež jsou vybudovány ze stejného materiálu a v podobném duchu, tvoří
jedinečný celek vzácné estetické působivosti. Areál hřbitova, dokončený roku
1892 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, představuje
typickou stavbu břeclavského regionu. V osmdesátých letech 20. století byl
těžce zpustošen, avšak město Břeclav jej počátkem devadesátých let dalo
nákladem půl druhého milionu korun opravit.
Hrobka Kuffnerů
1899,
zakladatelé cukrovaru
Dům hrobníka
1892,
projekt Franz Neuman
Socha sv.Jana Nepomuckého
Ul.Generála Šimka
Socha
Nad vstupem do kaple sv.Cyrila a Metoděje
Kamenný kříž
Se sousoším, ul.Lidická před č.p.105
Železný kříž
U bývalé hřbitovní kaple, 1866, břevno
napodobuje kmen strom, z něhož vyrůstá planý stromek s větvemi bez
listí, proplétající ramena kříže
Železný kříž
Ul.Lidická
Železný kříž
U vodárny, ul.Lidická
Boží muka Zdroj
D)
Známá z písničky za Starů
Břeclavú. Původné
z 1734 Zničena za II.sv.války, obnovena o cca 100m dál 1949 Václavem a
Anežkou Charvátovými. Dle jedné verze na tomto místě zabil blesk mladíka před
svatbou, dle jiné zde blesk zabil pacholka s děvečkou.
Boží muka Zdroj A)
Před továrnou Racio
Kašna Zdroj
C)
Před gymnásiem
Kašna
U nádraží
Kašna Zdroj
C)
…
Fontána Zdroj
C)
V parku 28.října
Památník padlým
Na škole, 1938-45
Socha T.G.Masaryka
Před školou, Sovadinova
ul.
Busta J.A.Komenského
Čermákova ul.
Sousoší
U školy
Socha hlavy Zdroj
C)
Před gymnásiem
Památník
Ul.17.listopadu
Památník svornosti
Na památku legionářům pro
sjednocení Československa 1934, odstraněn 1938, obnoven 2014
Zámek Zdroj
A) Zdroj
C)
Břeclavský
hrad byl založen knížetem Břetislavem I. mezi lety 1041 – 1050 na ochranu
důležitého přechodu obchodní stezky
přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního
zámku. První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. pol.
13. století a je spojena se jmény Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla
Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný –
dodnes dochovaným dokladem této přestavby je torzo obytné válcové hradní
věže, zbudované po vzoru francouzských donjonů, o průměru 16,8 m a síle zdiva
4,8 m (dnes vinárna Rotunda). Věž je založena na dubovém roštu, neseném
dřevěnými pilotami. Kmeny použité pro tuto základovou konstrukci byly
vysazeny kolem roku 600 n. l.
V roce
1384 opouští hrad definitivně zeměpanské držení – markrabě Jošt prodává hrad
bratřím Hanuši a Jiřímu z Liechtensteina. Tak vstoupili Liechtensteinové
poprvé do dějin břeclavského zámku. Za vlády Liechtensteinů na Břeclavi byl
roku 1414 sepsán urbář panství, zmiňující vedle vlastního hradu již také
pivovar a mlýn. Za uherských válek, kolem roku 1470, bylo založeno dnešní
město Břeclav.
V roce
1534 se ve vlastnictví břeclavského hradu objevuje rod Žerotínů. Žerotínové
skupováním okolních statků vytvořili velké panství a
započali s přestavbou gotického hradu v renesanční zámek.
Ve dvou etapách (1540 až 1570) zde vznikl dvojkřídlý zámecký objekt, vybavený
na styku křídel hranolovou schodišťovou věží, otevřený do nádvoří patrovými
arkádami. Nádvoří ze strany mlýnského náhonu uzavíral objekt purkrabství. V
této době byl přebudován též panský pivovar (dnešní sladovna). Po porážce
stavovského povstání (1620) bylo břeclavské panství Ladislavu Velenu ze
Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Z odhadu břeclavského
panství, provedeného 10. ledna 1623, se dozvídáme, že u zámku byla zřízena
zahrada, mlýn, pivovar a samotný zámek byl „od kamene dobře vystavěný “.
Roku
1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. pol. 18. století
přestává být břeclavský zámek sídlem feudála (sídelním městem Valtice) a
stává se sídlem patrimoniálních úřadů a předních vrchnostenských úředníků. V
zámeckých zdech sídlil například okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa
byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly v
1. pol. 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní
věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Na přelomu 19. a 20. století byl v
severním předpolí zámku vystavěn nový panský pivovar, stávající byl přestavěn
pro účely čistě sladovnického provozu.
Za druhé
světové války utrpěl zámek četné škody při bombardování spojeneckého
letectva. Od roku 1945 byl zámek majetkem československého státu. MNV Břeclav
získal zámek do vlastnictví v roce 1948. Na přelomu let 1948 a 1949 probíhaly
nejnutnější opravy zámeckého objektu (oprava fasády, střešní krytiny, oken,
dveří, vestavba hygienického zařízení) a byly zde umístěny základní odborná
škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné
gotické věže, zbudované v 1. pol. 13. století, na restaurační zařízení – dnes
vinárna Rotunda. V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní
brány (výstup z nádvoří směrem k zimnímu stadionu). V 70. letech sloužil
zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní
pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V
současné době patří zámek městu a je zcela vyklizen.
Zámeček Lány Zdroj
C)
...
Nádraží Zdroj
A) Zdroj
C)
Zdevastováno
přestavbou
[Radnice] Zdroj
A)
...
Obchodní
akademie Zdroj
A)
budova z roku 1926, navrhnuta architektem Ing.
Jaroslavem Rösslerem ve funkcionalistickém slohu
Průmyslová škola
Nábřeží Komenského
Gymnásium
…
Škola
Původně Německá dívčí a chlapecká
škola, 1886-96
Pivovar Zdroj
C)
…
Cukrovar
…
Pošta Zdroj
C)
…
Mlýn
V ruinách
Ocelový železniční most Zdroj
C)
U
cukrovaru
Vodárenská věž
1927, Sovadinova
ul.
Bunkr
Einmanbunker v areálu pivovaru
Vila
Čermákova ul.
Vila Elux č.p.10
Neobarokní, pod zámkem u pivovaru
Kančí obora Zdroj
C)
starý
lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým
jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora
Park 28.října Zdroj
C)
…
|