K obydlení Hlučínska i území dnešní obce dochází v období 4500 - 2500 let př. n. l. , což dokazují nálezy s lineární a moravskou malovanou keramikou. Nepřetržitost osídlení dokumentují i další nálezy pozůstatků lidu popelnicových polí z období 1000 - 700 let př. n. l. Území obce bylo osídleno i za doby vlády Rostislava, tj. Velkomoravská říše.

O území Opavska se vedly neustále spory mezi diecézemi Vratislavskou a Olomouckou. Spor byl rozhodnut ve prospěch diecéze Olomouc. První písemná zmínka o obci je z roku 1250, v dopise papeže Inocence IV. vyhotoveného 18.12. 1250. v Lyonu, který území obce odkazuje cisterciáckému klášteru na Velehradě. O obci se zmiňuje v roce 1265 i olomoucký biskup Bruno při placení desátků a smlouvě s opatem Velehradským. Správním centrem statků tohoto kláštera na Opavsku byly Stěbořice. Husitství zatřáslo majetkovou držbou velehradských cisterciáků a Bolatice v té době získal Jindřich z Děhylova. Získat zpět Bolatice z držení se klášteru nepodařilo ani od dalšího držitele, Otíka z Rohova, a tak se opat Štěpán r. 1467 rozhodl Bolatice, které nedržel, zastavit přímo synům českého krále Jiřího z Poděbrad, Viktorínovi a Jindřichovi, vévodům Opavským. Poděbradové zástavu pak udělili Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi.

V Bolaticích v té době bylo již dědičné fojtství se svobodným dvorem a rybníkem, které nepodléhalo zástavnímu držiteli Bolatic a docházelo proto k velmi vleklým sporům. Bolatické volenství, jak se zmíněnému dvoru s fojtstvím říkalo, náleželo evangelikům Drahotušům na Dolním Benešově. V r. 1544 získali tito v zástavě i ves Bolatice. Pobělohorské poměry umožnily návrat cisterciáků do Bolatic.

V létech 1674-1694 působil v obci frýdecký rodák, Kristián Bohumír Hirschmenzel, jeden z našich význačných barokních spisovatelů a známý polyhistor cisterciánského řádu Velehradského jako administrátor statku a fary Bolatice.

Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v Bolaticích r. 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. Pro důstojné bydlení proboštů vystavěli cisterciáci v Bolaticích v r. 1724-1748 ranně barokní zámek s kamenným portálem. V tomto období postavili také barokní kapli p. Marie a posléze menší barokní kapli sv. Jan Nepomuckého. V roce 1721 měli cisterciáci v Bolaticích 9 zahrad, krčmu a dvůr, žilo zde 25 sedláků, 26 zahradníků, 6 domkařů a 10 podruhů.

Po prohrané válce Marie Terezie připadlo Hlučínsko 11. června 1742 Prusku. Po zrušení velehradského kláštera prodal Pruský stát Bolatice 9. listopadu 1784 bratrům baronům Eugenovi a Aloisovi Hennům z Henneberku za 41 000 tolarů. Noví majitelé 3. června 1786 založili osadu Heneberky, která byla v r. 1893 připojena k Bolaticím a od r. 1949 se nazývá Borová. V roce 1822 prodali bratři Hennové Bolatice knížeti Edvardovi Lichnovskému za 83 054 tolarů, který ji připojil k fidelkomisnímu panství v Chuchelné.V roce 1830 je v obci 122 domů, 1 zámek a 1200 obyvatel, škola s jedním učitelem a kostel. Osada Heneberky čítala 256 obyvatel. V roce 1837 se staví v obci nová škola.

V roce 1848 zrušením roboty se lid stal svobodným a volným a začíná odcházet na práce do Horního Slezska, Německa a Ostravy. Toto období je charakterizováno neúrodou, velkou bídou a přírodními pohromami (hlavně požáry).

V roce 1870 jsou odváděni občané do prusko-francouzské války.V roce 1873 byla zahájena stavba silnice Bolatice - Chuchelná. I když obec leží v Prusku, české vyučování se udrželo ve škole do roku 1872. Od 1. 10. 1874 je v obci zaveden sňatek církevní i občanský. V roce 1890 má obec 2 074 obyvatel. Pro povznesení moravského lidu v Prusku založilo katolické duchovenstvo v roce 1895 'Katolické noviny'. V roce 1895 je zavražděn v bolatickém lese učitel Oskar Kuroň a je zahájena výstavba železnice Opava - Chuchelná - Ratiboř. V roce 1897 začala výstavba druhé školy v obci. Rok 1901 byla v lesíku Křeménky postavena hájenka, která měla sloužit císaři Vilému II. k odpočinku a svačině. Rok 1907 je spojen s výstavbou vodovodu na osadě Heneberky.
7. května 1911 byl položen základní kámen nového kostela , který byl vysvěcen 24. 11.1912. Stavba se prováděla podle projektu kravařského stavitele Seyfrieda. Období do 1. světové války bylo období rozmachu a rozvoje. Válka však přinesla lidem utrpení, řada z nich ve válce zemřela. Po válce se Hlučínsko stává územím nikoho, teprve 4. 2. 1920 je v Paříži rozhodnuto - Bolatice se vrací do ČSR. Dvacátá léta nebyla příliš dobrá pro rozvoj obce, ten přišel až na začátku 30 let, i když Bolatice byly poškozovány častými povodněmi. V roce 1932 bylo započato s elektrizací obce i Heneberků, v roce 1933 došlo k vydláždění a kanalizaci Padol.

V září 1938 přišlo Hlučínsko pod Německo. Po připojení k Německu byli občané prohlášeni německými a muži museli nastoupit do německé armády. Řada z nich se již z války nevrátila domů. Těžké boje v závěru 2.světové války, při nichž byla obec osvobozena 17. 4. 1945, připomínají pomníky padlých ruských a českých vojáků. Po roce 1945 se obec vrací již natrvalo do území ČSR. Rány po válečné tragédii se dlouho zacelovaly. Zaměstnanosti v obci velmi pomohlo založení podniku Juta (Konopa, dnes Lanex), který začal výrobu lan a dalších výrobků. V roce 1962 je otevřena nová budova školy pro 500 žáků.

Koncem 60-tých let byla v obci vybudována nová kanalizace, která zatrubnila potok procházející středem obce. V 70-tých letech a 80-tých letech dochází v obci k velkému stavebnímu rozkvětu, je rozšířen podnik Juta, je postavena budova mateřské školy, obchodní dům, koupaliště, nová budova obecního úřadu, pošta atd. Koncem 80-tých let začala rekonstrukce kulturního domu. V 70-letech se vybudovaly i suché retenční hráze, které mají obec chránit před povodněmi. V 80-tých letech se začal budovat v obci vodovod, začátkem 90-tých let pak plynovod, který byl dostavěn v roce 1996. Od roku 1994 se provádí rekonstrukce zámku, od roku 1997 rekonstrukce koupaliště.
V roce 1998 byla opravena hasičárna na Borové a byla opravena komunikace na ul. Sokolovské, byla zahájena telefonizace obce, která byla dokončena v roce 1999.
Vše se podařilo za velkého přispění místních občanů, kteří jsou známi svoji pracovitostí.

Název obce Bolatice

Název obce Bolatice je možno odvodit jen úvahou od názvu Boleslav - Bolata - Bolek - Bohatí - Bohatice a změnou k na l Bolatice.

České jméno Bolatice pochází z roku 1612, předtím se jmenovala obec Biletice (1592) a ještě dříve Bolatice (1440).

Založení osady Heneberky

Dne 3.června 1786 prosili páni EUGEN a ALOIS HENNE svob.páni z Henberku o vyněťí 81 1/3 korců (1 korec = 0,2877 ha) z katastru Bolatického za účelem založení stejného jména. Mělo být postaveno 20 obydlí a 1 hostinec a každý nový osadník obdržel 3 1/2 korce půdy, hospodský 4 korce 113 čtverečních stop. Osada Heneberky byla postavena podle ústního podání na vykáceném lesním prostranství. Z dřeva takto získaného byly postaveny domky v počtu 20 a 1 panská hospoda. Podle ústního podání a zápisků rodiny Fojtíků se však datum založení liší. Je totiž uveden rok založení 1777. Domky na Heneberkách byly malé, pokryty slámou, s 2 okny. Do takto založené osady však chybělo obyvatelstvo. Tak byli povoláni osídlenci z okolí, nejvíce však z Píště. Tak přišla i rodina Fojtíků z Píště. První její príslušník na Heneberkách se stal fojtem. Osídlenci dostali domek a 2,5 juterka pole a plné lesní právo. To znamenalo, že mohli sbírat suché dříví, klestí, stelivo a pásti dobytek.

Za domek zaplatili 60 tolarů a půdu dostali do nájmu. Je možné, že po starém zvyku domek ihned neplatili, ale že sloužili určitou část. Roční nájem půdy činil v něm. měně 12 Rm. Osadníci byli povinni bolatickým pánům robotou. Za to dostali 3 měrky žita na Vánoce a 1 měrku k sv.Janu. Zdali již tehdy na Heneberkách měli kapličku, nelze zjistit. Zvonec tam byl však určitě. U osadníků bylo tkalcovství velmi rozšířené. Že lesní pych kvetl, není třeba zdůrazňovati. V roce 1748 narozený královský komorník Eugen svob. Pán von Henneberk byl v roce 1798 na honě zastřelen. Alois sob. Pán von Hennebrk, narozen 30. června 1750, který měl za manželku Elišku, sob. Paní z Kravař od roku 1819 slepý, zemřel dne 31.1. 1823. Dne 19. Prosince 1822, tedy krátce před svou smrtí, prodal Alois von Hennebrk bolatské zboží za 83054 tolarů Eduardu, knížeti Lichnovskému a roku 1823 byl tento statek připojen k fidelkomisu Chuchelné. Rok 1855: Henneberky, jako osada se pokojně vyvíjely. Osud však nepřál pracovitým osadníkům a tak jednou v létě pozdě v noci zazněl osadou poplašný zvonek. Hoříí!!!. V domě, kde je dnes stodola Fr.Hluchníka vypukl oheň, větrem a suchou krytinou podporován. Vyhořelo úplně 7 domů. Jak hrozná to rána. Trvalo to dlouho než byly rány zahlazeny. Občané Henneberků byli pochováváni na hřbitově v Bolaticích. Tkalcovství v té době vzkvétá.A ještě nejsou rány docela zaceleny a již zase oheň. V domě u Chrobáčků začalo a nenasystný plamen strávil 13 domů a 4 výměnky. Skoro celé Henneberky i s ovocnými zahradami zničeny (1858).

Kníže Eduard Lichnovský ve snaze zabrániti budoucím požárům chtěl osadu přeložiti na jiné místo jeho panství, ale nepochodil u obyvatel, lidé zůstali své osadě věrni. Na základě toho nedal kníže k dispozici dřevo k novostavbě zničených domků ze svých lesů. Ale henneberšťí obešli tento zákaz a dřevo od Rottschildů splnilo též svůj účel. A tak žily Henneberky v klidu své lesní samoty a zub času jim neuškodil. Až do roku 1893 byly Henneberky samostatnou obcí s fojtem. Razítko Henneberku znázorňuje mimo nápis ' Henneberg Dorf, Kres Ratibor Land OS' ještě kopec, na jehož vrcholu stojí na jedné noze kuře.(kuří kopec = Henneberg)

Poslední starosta Henneberků byl pan Fojtík. Obyvatelstvo se věnovalo zemědělství, tkalcovství, stavebnictví, lesnictví apod… V roce 1873 se stavěla silnice přes Bolatice na Chuchelnou. Stavba měla veliký význam, neboť tato cesta byla hlavní tepna k trhu. Dne 20.září 1872 vydala Opolská vláda nařízení, jímž polská a moravská řeč je ze škol v Horním Slezsku úplně vyobcována a má býti nadále toliko z nouze trpěna na výpomoc v nejnižších třídách. V roce 1874 od 1.října se zavádí sňatek církevní i občanský. Dne 30.září 1895 byl zavzažděn v bolatském lese učitel bolatské školy Oskar Kuroň ve stáři 25 let. Na místě činu stojí dodnes kříž. V roce 1895 začíná se v kraji stavět železnice Opava – Ratiboř. Stavba trvala přes 2 roky. Okresní výbor v Ratiboři ve svém usnesení, ve veřejně prospěšném zájmu dne 15.11. o připojení osady Henneberky k obci Bolatice s 360 obyvateli, s výměrou 34,5 ha. Obec Bolatice má v tomto roce 1476 obyvatel a výměru 505 ha. Henneberky byly zastavěny štíty domků k nevydlážděné cestě, oplocení bylo dřevěné, tyčkové. Za domky jak východně tak i západně byly rovněž oplocené uličky (chodníky) široké 1 m. Tyto sloužily pro sklizeň úrody z polí dřevěnými 'tragači'. Mimo tohoto tragača byla v domácnostech nezbytná 'drchta', cep a 'klučky' (na nošení vody). Voda se nosila na 'klučkách' až ze studánky, která byla u silnice Bolatice – Chuchelná a nebo ze Šeča. Muži pracovali v cizině, ženy vedly domácnost, pracovaly na poli a vychovávaly děti. Dne 28.7 1914 vypukla první světová válka, která trvala do 11.11.1918 a ve které padlo z Bolatic a Henneberku celkem 99 mužů. Na návrh krejčovského mistra Jana Lišky bylo v roce 1907 započato se stavbou vodovodu. Vláda darovala na tuto stavbu sumu 10 800 Rm.

V roce 1913 byla vydlážděna odbočka cesty Bolatice – Chuchelná směr Henneberky, ale projekt nebyl ukončen. Rovněž Henneberky se velice vzmohly. Dřevěné domky zmizely až na 4. O bezpečnost na Henneberkách a okolí se staral oberwachtmeister Heisig a to až do roku 1917. Byl to typický pruský četník a byl po císaři pánu nejmocnějším a nejvyšším úředníkem v kraji. Byl přísný k lidem a každý sebemenší přestupek trestal. Za močůvku na cestě 3 Rm, když žena vyšla na cestu bez zápasnice 2 Rm, kouření fajky u stodoly 3 Rm atd. Zlodějů bylo tehdy málo. Jěště dnes se říká, 'jedeš jak Heisig'.
3) Založení osady Heneberky – 1918-1948

1918

První kolo je p.Řehánka - první osobní automobil si zakoupil p. Arnošt Boček, stolař, první centrifuga byla u p. Fojtíka - Henneberky mají asi 50 domů.

1919

První kůň byl u pana Roberta Fojtíka.

1920

4. února na mírové konferenci v Paříži rozhodnuto o připojení Hlučínska k ČSR. Obyvatelé se chovali klidně, ale pasivně. Výměna peněz- za 1 marku něco přes 12 Kč. Bylo vyměněno asi 800 tis. Kč (Henneberky a Bolatice)

1923

Přípisem Okr.úřadu v Hlučíně ze dne 9.června bylo nařízeno zřízení nové školy na Henneberkách. V případě, že by se obec zdráhala, bude použito donucovacích prostředků.

1924

Zima bez sněhu jaké nikdo nepamatuje, rovněž ani tak suchého jara. Hospodáři mají starosti o žně. V dubnu zastaven provoz v továrně na len v Chuchelné. 3.srpna řádil velký povichr. Na poli byli vyvráceny kozly obilí, v lese stromy a u cest telegrafní sloupy.

1925

Dne 18.října se světil v Bolaticích pomník padlých za 1.sv. války. Autorem pomníku je kameník Stanjura z Hoštic. Proslov byl přednesen německy.

1926

Založena skupina 'Sedlišťanů', která má za úkol zachovati hlavně staré tance a kroje. Dne 16. Května položen základní kámen ke stavbě školy na Henneberkách. Po zaspívání písně 'bodejť by Vás vy mladenci čerti vzali' odešel ze slavnosti farář Litzka. Škola byla téhož roku dokončena. Stavitelem p. Gvoždíkem z Bolatic za obnos 115 000 Kč. Zemská správní komise v Opavě urguje vyřízení obecní cesty na Henneberkách, která je přímo katastrofální. Povoluje se rozšíření stávajícího hřiště na 15 arů pro sportovní kroužek na Henneberkách. Zřizuje se lidová knihovna.

1925-1930

Postavil p. Fr.Herudek dům na náměstí na Henneberkách s pekárnou na páru, která zásobovala dobrým chlebem Bolatice, Bělou, Bohuslavice, Kobeřice atd.

1928

Dne 27.února zemřel štědrý dárce a dobrodinec obce, kníže Karl Max Lichnovský. Stará hospoda uprostřed náměstí byla nehrazena novou, kterou postavil na západní straně p.Josef Řehánek. Zima, jaké nebylo pamětníka. Od 28.12 1928 až do konce zimy roku 1929 kruté mrazy. Na jaře velké škody na stromoví, které pomrzlo. Teplota až -40 st. C. Pod vedením řídícího učitele Metoděje Hacara založili občané Henneberků hasičský sbor. Starostou byl p.Liška Jan.

1929

Zakoupena ruční stříkačka a potřebná výzbroj, včetně uniforem. K požárům se jezdilo koňským potahem. Tohoto roku převzal stát Čsl.školy do své správy. 1.12.1929 zřízena v Bolaticích měštanská škola. J e K r i z e !!! Práce není pro mladé ani staré. Není práce ani peněz. Rozšiřují se krádeže a pytláctví, pašuje se.

1930

Dne 2.září odkoupil Čsl.stát od obce školu na Henneberkách a to za obnos 91 tis.Kčs, za pozemek dostalo vodovodní družstvo 4 000 Kčs - 2 353 m2. Skladiště hasičského sboru dokončeno - stálo 10 000 Kčs.

1932

Započato s elektrifikací obce Bolatice a Henneberků, která byla dokončena v roce 1933 a stála celkem 330544 Kčs.

1937

23.Srpna projížděl Dolním Benešovem prezident Dr.Eduard Beneš

1938

8.října 1938 okupace. Byly obsazeny Bolatice i Henneberky. Ve školách se učí německy. Kostel se poněmčil.

1939

1.září 1939 začátek 2.sv.války. Německo napadlo Polsko. Zavedeny potravinové lístky, sedláci musí odvádět kontingent.

1940

Zemřel bolatský farář Jan Litzka, rodák z Ludgeřovic. Jeho nástupcem se stal pan Buhumír Muczka z Kravař. Zemřel ve vězení bolatský občan bytem na Henneberkách pan Josef Řehánek (protistátní činnost).

1945

Duben - Henneberky dvakrát změnily svého majitele. Škoda na Henneberkách - 70% obce zničeno. Z Henneberků se nevrátilo 23 mužů, buď padli nebo jsou nezvěstní. 16.duben 1945 přišlo osvobození. 8.května 1945 kapitulace Německa - konec 2. sv.války.

1947

Dne 3.září bylo zavedeno telefonní vedení do Henneberků.

1948

3.září zemřel prezident Dr.Eduard Beneš, který dne 7.června odstoupil a místo kterého byl zvolen 14.června 1948 dělnický prezident Klement Gottwald. Změna názvu Henneberky na Borovou.

Změna názvu obce Heneberky na Borová v roce 1949

Původní název osady Borové - Heneberky - pochází z roku 1786, kdy byla založena novým majitelem tohoto panství Eugenem Hennem z Heneberku. Tento název přetrval po celé 19. století, první republiku a období nacistické okupace. Po roce 1945 se přikročilo v rámci vymýcení pozůstatků německé menšiny v Československé republice, k tzv. počešťovací akci. Z počátku ji padly za oběť německé názvy veřejných prostranství - ulic, náměstí a budov - později byly přejmenovány i tradiční německé názvy obcí.

V případě osady Heneberky se tak stalo v roce 1949. Již 22. října 1948 zaslalo ministerstvo vnitra Československé republiky okresnímu národnímu výboru v Hlučíně rozkaz, ve kterém se říká, že v rámci zčešťovací akce místních názvů, je nutno stanovit pro osadu s německým jménem Heneberky vhodný český název. V jeho výběru ponechalo ministerstvo vnitra volnou ruku MNV v Bolaticích, pod který Heneberky správně spadají. Pouze v případě, že by nedošlo ke zvolení nového názvu, vyhradilo si tuto povinnost ministerstvo pro sebe.

Volba nového jména probíhala výhradně mezi zastupiteli MNV Bolatice. Byly vybrány dva návrhy - Podlesí a Borov, které byly v listopadu 1948 zaslány k posouzení na ONV v Hlučíně. Název Podlesí byl tímto úřadem zavržen s tím, že je příliš častý v oblastech Ostravského a Těšínského kraje. K názvu Borov byla vznesena námitka, že není utvořen podle přesných gramatických pravidel a bylo doporučeno upravit jej na Borová. ONV v Hlučíně podalo svůj vlastní návrh, podle kterého by byla zdůrazněna příslušnost Heneberků k Bolaticím, a to Bolatičky, obdobně jako tomu je například v případě obcí Darkovice - Darkovičky. Vcelku byl umožněn výběr pouze mezi dvěma názvy - Borová a Bolatičky.

Zanedlouho po doručení těchto návrhů do Bolatic proběhla veřejná schůze rady MNV s občany Heneberku, na které byl většinou odhlasován a přijat nový název Borová. Vyrozumění o této schůzi a přijetí nového názvu bylo zasláno místopředsedou MNV v Bolaticích na ONV v Hlučíně 18. července 1949. Toto rozhodnutí bylo postoupeno zpět na ministerstvo vnitra, kde bylo zaznamenáno a konečným způsobem byla odsouhlasena změna názvu Heneberky, který existoval 163 let na Borovou.

Libor Macášek
Vybrána z Bolatického zpravodaje říjen-prosinec 1998

Zdroj: www.bolative.cz