Bolatice

Osada: Borová

Kostel sv.Stanislava A)

Farní kostel je zasvěcen svatému Stanislavovi, polskému biskupu a mučedníkovi. Zlatý meč ve znaku naší obce se vztahuje právě k tomuto světci: je to popravčí nástroj, kterým byl kvůli křesťanským hodnotám ukončen jeho život. Svatý Stanislav se narodil kolem roku 1030 blízko Krakova (v Polsku). Roku 1072 byl jmenován biskupem krakovské diecéze

Bolatice, kostel sv. Stanislava 3.JPG

 

Fara

 

Kaple P.Marie C)

Bolatice, kaple Panny Marie a kříž, zdálky.JPG

 

Kaple sv.Jana Nepomuckého A)

Pod kostelem

Bolatice, kaplička před kostelem.JPG

 

Kaple A)

Na hřbitově

 

Kamenný kříž A)

Před kostelem

Bolatice, kostel sv. Stanislava 1.JPG

 

Kamenný kříž C)

Před kaplí, 1890

Bolatice, kříž u kaple Panny Marie.JPG

 

Památník padlým 1914-18 C)

Bolatice, památník padlých v 1. světové válce.JPG

 

Památník padlým 1938-45 C)

Bolatice, památník padlých ve 2. světové válce.JPG

 

Památník padlým 1945 C)

Bolatice, památník padlých v dubnu 1945.JPG

 

Socha C)

Bolatice, socha.JPG

 

Zámek A)

Ves Bolatice je poprvé připomínána v r.1250 jako majetek velehradského kláštera. Značná zadluženost kláštera tehdy napomáhala k rozvrácení jeho majetku na Opavsku a Bolatice se ocitly postupně v rukou několika zemanských rodů, od počátku 16. století pak v zástavním držení panského rodu Tvarkovských z Kravař. Velehradský klášter si v r.1538 vymohl od krále Ferdinanda I. Provilegium, že Bolatice mohou být vyplaceny za zástavu buď jím nebo králem, jako ochranným pánem kláštera . Tím zabránil osudu svých ostatních majetků na Opavsku, které zůstaly již trvale v rukou šlechty. Roku 1554 vskutku získal Bolatice zpátky z rukou Barbory z Německé Lutyně, vdovy po Oldřichu Tvorkovském z Kravař. I pak ovšem až do počátku třicetileté války byl nucen občas je zastavovat, ale vždy je získal zpět.

Za administrátora Kristiána Bohumíra Hirschmenzla, působícího v letech 1674-1693 byly ve dvoře podniknuty rozsáhlé přestavby. Jak uvádí r.1691 samotný Hirschmenzel, vznikly tam kaple s předsíní, uprostřed dvora 1 skladiště na lepší věci, cihelna, pivovar, mlýn, hospoda, 2 podzemní sklepy na úschovu piva a vína pro čeleď, 3 pece, 2 komory, 2 sklepy pro věci ze zahrady a sál ve věži, vše stavěno z kamene na maltu. Dále byly zbudovány: velká dřevěná stáj pro dobytek a 3 podzemní zásobnice pro uhlí. Dvůr byl tak vybaven stavbami, novými ohradními zdmi a 2 branami, že mnozí nazývali ne dvůr, ale tvrz. Zmínka o sále ve věži se týká nepochybně obytné části dvora a nasvědčovala by tomu, že šlo buď o věžovitou obytnou budovu nebo o věž, přistavenou k původní budově.

Další stavební úpravy byly podniknuty v 1.polovině 18.století. Za opata Josefa Malého (1724-1748) byla dle písemných zpráv postavena v Bolaticích rezidence s pěknými obydlími a klenutými a prostorným chlévy, vše v hodnotě 3000 zl. Zmínka o chlévech - dnešní zámek - vznikl opět v areálu dvora nebo byl na něj bezprostředně napojen. Na nový zámek pak navázal velký park. Přesnější datum stavby určuje znak na portrétu budovy s nápisem FIMAW 1729 (Fecit losephus Malý, abbas welegradensis = zbudovatel Josef Malý, opat velehradský). Podle všeho bylo se stavbou zámku započato hned po nástupu opata Malého r.1724 a v r.1729 byla dokončena . Dochované interiéry vskutku nasvědčují pěknému vnitřnímu vybavení objektu. Po válkách s Pruskem v létech 1740-1742 byly Bolatice spolu s celým Hlučínskem připojeny k Prusku. V majetku velehradského kláštera však zůstaly až do jeho zrušení dne 27.září 1784. Poté je 21.prosince 1784 získal Pruský stát a hned je prodal za 41 000 tolarů Eugenovi a Aloisovi Hennům, baronům z Henneberku. Heneberkové vlastnili Bolatice do 19.prosince 1822, kdy jej prodali za 83 054 tol. Eduardovi Mariovi knížeti Lichnovskému. R. 1926 Lichnovští prodali bolatický zámek Václavu Bochýnkovi.

Ten jej dal upravit, přičemž ovšem bylo zničeno mnoho cenných architektonických detailů, včetně vrchních nástěných maleb interiérů. Také zámecký park byl postupem doby změněn na malý parčík. Po roce 1945 získal bolatický zámek Československý stát.

V letech 1960-1961 byla opravena zámecká fasáda a střecha. Po r.1975 byl objekt při rozšiřování n.p. Juta Bolatice obestavěn novými objekty, což do jisté míry narušuje historické prostředí, v němž vznikl. Již od roku 1972 se jedná o důkladnou generální opravu zámku. V rámci příprav na ni byl od roku 1987 podniknut stavební a historický průzkum objektu.

Bolatice zamek.JPG

 

 

Hostinec Braschke A)

 

Hájenka A)

 

 

Zpět na okres

Slezsko

Panství

 Politický i soudní okres Hlučín

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce >>

První písemná zmínka o obci je z roku 1250, v dopise papeže Inocence IV. vyhotoveného 18. prosince 1250. v Lyonu, který území obce odkazuje cisterciáckému klášteru na Velehradě. O obci se zmiňuje v roce 1265 i olomoucký biskup Bruno při placení desátků a smlouvě s opatem velehradským. Správním centrem statků tohoto kláštera na Opavsku byly Stěbořice. Husitství zatřáslo majetkovou držbou velehradských cisterciáků a Bolatice v té době získal Jindřich z Děhylova. Získat zpět Bolatice z držení se klášteru nepodařilo ani od dalšího držitele, Otíka z Rohova, a tak se opat Štěpán r. 1467 rozhodl Bolatice, které nedržel, zastavit přímo synům českého krále Jiřího z Poděbrad, Viktorínovi a Jindřichovi, vévodům opavským. Poděbradové zástavu pak udělili Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi.

V Bolaticích v té době bylo již dědičné fojtství se svobodným dvorem a rybníkem, které nepodléhalo zástavnímu držiteli Bolatic, a docházelo proto k velmi vleklým sporům. Bolatické volenství, jak se zmíněnému dvoru s fojtstvím říkalo, náleželo evangelíkům Drahotušům na Dolním Benešově. V r. 1544 získali tito v zástavě i ves Bolatice. Pobělohorské poměry umožnily návrat cisterciáků do Bolatic.

V létech 1674-1694 působil v obci frýdecký rodák, Kristián Bohumír Hirschmenzel, jeden z českých význačných barokních spisovatelů a známý polyhistor cisterciáckého řádu velehradského, jako administrátor statku a fary Bolatice.

Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v Bolaticích r. 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. Pro důstojné bydlení proboštů vystavěli cisterciáci v Bolaticích v letech 1724-1748 raně barokní zámek s kamenným portálem. V tomto období postavili také barokní kapli P. Marie a posléze menší barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. V roce 1721 měli cisterciáci v Bolaticích 9 zahrad, krčmu a dvůr, žilo zde 25 sedláků, 26 zahradníků, 6 domkařů a 10 podruhů.

Po prohrané válce Marie Terezie připadlo Hlučínsko 11. června 1742 Prusku. Po zrušení velehradského kláštera prodal pruský stát Bolatice 9. listopadu 1784 bratrům baronům Eugenovi a Aloisovi Hennům z Henneberku za 41 000 tolarů. Noví majitelé 3. června 1786 založili osadu Heneberky, která byla v r. 1893 připojena k Bolaticím a od r. 1949 se nazývá Borová. V roce 1822 prodali bratři Hennové Bolatice knížeti Edvardovi Lichnovskému za 83 054 tolarů, který ji připojil k fidelkomisnímu panství v Chuchelné. V roce 1830 bylo v obci 122 domů, 1 zámek a 1200 obyvatel, škola s jedním učitelem a kostel. Osada Heneberky čítala 256 obyvatel. V roce 1837 se v obci postavila nová škola.

V roce 1848 zrušením roboty se lid stal svobodným a volným a začíná odcházet na práce do Horního Slezska, Německa a Ostravy. Toto období je charakterizováno neúrodou, velkou bídou a přírodními pohromami (hlavně požáry).

V roce 1870 jsou odváděni občané do prusko-francouzské války. V roce 1873 byla zahájena stavba silnice z Bolatic do Chuchelné. I když obec ležela v Prusku, české vyučování se zde udrželo ve škole do roku 1872. Od 1. října 1874 byl v obci zaveden sňatek církevní i občanský. V roce 1890 měla obec 2 074 obyvatel. Pro povznesení moravského lidu v Prusku založilo katolické duchovenstvo v roce 1895 "Katolické noviny". V roce 1895 byl v bolatickém lese zavražděn učitel Oskar Kuroň a byla také zahájena výstavba železnice Opava-Chuchelná-Ratiboř. V roce 1897 začala výstavba druhé školy v obci. Roku 1901 byla v lesíku Křeménky postavena hájenka, která měla sloužit císaři Vilému II. k odpočinku a svačině. Rok 1907 byl spojen s výstavbou vodovodu na osadě Heneberky. Dne 7. května 1911 byl položen základní kámen nového kostela, který byl vysvěcen 24. listopadu 1912. Stavba se prováděla podle projektu kravařského stavitele Seyfrieda. Období do 1. světové války bylo období rozmachu a rozvoje. Válka však přinesla lidem utrpení, řada z nich ve válce zemřela. Po válce se Hlučínsko stává územím nikoho, teprve po vojenském obsazení dne 4. února 1920 z rozhodnutí Versailleské smlouvy je rozhodnuto - Bolatice se vrací do ČSR. Dvacátá léta nebyla příliš dobrá pro rozvoj obce, ten přišel až na začátku 30. let, i když Bolatice byly poškozovány častými povodněmi. V roce 1932 bylo započato s elektrifikací obce i Heneberků, v roce 1933 došlo k vydláždění a kanalizaci Padol.

V důsledku Mnichovské dohody z září 1938 připadlo Hlučínsko německé Třetí říši. Po připojení k Německu byli občané prohlášeni za Němce a muži museli nastoupit do německé armády. Řada z nich se již z války nevrátila domů. Těžké boje v závěru 2. světové války, při nichž byla obec osvobozena 17. dubna 1945, připomínají pomníky padlých ruských a českých vojáků. Po roce 1945 se obec vrátila již natrvalo do území ČSR. Rány po válečné tragédii se dlouho zacelovaly. Zaměstnanosti v obci velmi pomohlo založení podniku Slezská provazárna (později Konopa, Juta a dnes Lanex) v roce 1949,[2] který začal výrobu lan a dalších výrobků. V roce 1962 byla otevřena nová budova školy pro 500 žáků, s jejíž rekonstrukcí se započalo na konci roku 2008.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

2375 40% P

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.bolatice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

A) bolatice.cz (16.12.2006)

C) cs.wikipedia.org (19.5.2015)

 

 

Borová

(Heneberky)

Zvonička C)

Borová (Bolatice), hostinec.JPG

 

Kamenný kříž C)

Borová (Bolatice), ulice (1).JPG

 

Škola A)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.5.2015