Orlová

 

Kostel Narození P.Marie 2) D) E) A)

Neogotický, 1906, na místě středověkého klášterního kostela Jedná se o novogotickou stavbu dostavěnou v počátku 20. století k níž patří soubor soch se schodištěm, ohradní zdi a přilehlý areál zámeckého parku. Kostel je velmi hodnotná trojlodní monumentální stavba s presbyterářem z roku 1466, jejíž novogotická úprava je slohově nejčistší v ČR. Schodiště je nedílnou součástí kostela, má tvar písmene Y, je v současnosti již opraveno.

Orlová - kostel http://www.janackuvmaj.cz/soubory/mista/82_orlova,farni_kostel.jpg

 

[Benediktinský klášter] 2) G)

Benediktinky z Týnce u Krakova, na jejím místě postaven zámek. součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa, jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera. V 17. století byl klášter z Orlové přesunut do Týnce u Krakowa.

 

[Kostel] 2) B)

klášterní, středověký, na jeho místě postaven 1909 nový kostel

http://www.archives.cz/zao/resources/karvina/hruby/bayer/obr/pab11.jpg

 

Fara

 

Kostel Slezské církve evangelické, a. v A)

byl vystavěn stavitelem Josefem Grosem ve stylu doznívajícího klasicismu jako zděná jednolodní stavba s částečně přestavěnou věží a polygonálně uzavřeným presbyteriem a byl vysvěcený v r. 1862. Fasáda kostela je výrazně horizontálně členěná, celou stavbu obíhají sokl, kordónová římsa, vlys s motivy rozet a korunní konzolová římsa. Kostel je místní dominantou pohledově se uplatňující v horizontu města.

Stavba je dotčena důlní činností. Následkem toho již prošla třemi generálními opravami. Naposled tomu bylo v roce 2005 kdy bylo pomocí nových technologii provedeno statické zabezpečení. Přestože je okolní krajina devastována již zmiňovanou důlní činností a okolí je vylidněno, kostel žije svým náboženským i kulturním životem.

Součásti této kulturní památky jsou dvě pole zdi s pilíři a kovanou branou, které se nacházejí před severním vstupním průčelím. Také tyto fragmenty doznaly poškození a byly v roce 2006 zcela zásadním způsobem restaurovány.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13307_1.jpg

 

Lurdská kaplička E)

U kostela

http://eorlova.cz/wp-content/uploads/2012/08/dscf3307.jpg

 

Socha sv.Josefa A)

Socha pochází z roku 1863. Na nízkém hranolovém soklu s datací je umístěn asi 200 cm vysoký podstavec, který má boční volutová křídla s reliéfní větévkou květů a na čelní straně v rokajovém rámu motiv srdce a kříže. Na tomto podstavci je osazena socha světce v životní velikosti: prostovlasý vousatý muž v dlouhém řasnatém rouchu drží v pravé ruce květ lilie, na levé ruce Ježíška, k němuž sklání pootočenou hlavu.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13302_1.jpg http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13302_1.jpg

 

Socha sv.Benedikta A)

Sochařská dílenská práce z roku 1863. Na stejně utvářeném soklu a podstavci jako u protější sochy (sv. Josef) je osazena figura v životní velikosti: prostovlasý vousatý muž oděný v mnišském šatě pozvedá hlavu k nebi, levou ruku má položenou na hrudi, pravou přidržuje k boku přitisknutou rozevřenou knihu.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13303_1.jpg http://eorlova.cz/wp-content/uploads/2012/08/dscf3342.jpg

 

Socha sv.Jana Nepomuckého A)

Kvalitní dílenská kamenická práce z roku 1871. Na stejném soklu a podstavci jako protější socha je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Prostovlasý světec v tradičním kněžském rouchu pokleká a stáčí celé tělo vpravo - ke kostelu. Pravou rukou drží na hrudi kříž, levou přidržuje k tělu rozevřenou knihu.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13304_1.jpg http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13304_1.jpg

 

Socha sv.Hedviky A)

Hodnotná dílenská kamenická práce z roku 1871. Socha světice v životní velikosti umístěna na obdobně tvarovaném soklu a podstavci, jako obě sochy předchozí. Podstavec má však na čelní straně reliéfní motiv hořícího srdce a v rámu ze dvou zkřížených ratolestí. Vlastní socha je komponována jako volně stojící postava ženy oděné v plášť, který si přidržuje oběma rukama. Hlavu s korunou kněžny otáčí doleva ke kostelu, stejně jako celé tělo s nakročenou pravou nohou.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13305_1.jpg http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13305_1.jpg

 

 

 

Kamenný kříž E) F)

Na vrcholu schodiště ke kostelu

http://eorlova.cz/wp-content/uploads/2012/08/dscf3300.jpg

 

Památník obětem C)

Československo polskému sporu o Těšínsko

File:Pomník v Orlové.jpg

 

Památník obětem C)

Žulový balvan postavený na podstavci v blízkosti náměstí, odhalený v r. 1960 v upomínku tří nevinných obětí orlovské stávky 4.4.1925. Je to historická památka dokládající společenské události 20. let 20. století. K této památce zároveň patří i hrob těchto padlých na místním hřbitově s nápisem : Žalujeme.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13309_1.jpg

 

Pamětní deska E)

Mecenášům opravy kostela

http://eorlova.cz/wp-content/uploads/2012/08/dscf3297.jpg

 

[Zámek] 2) D) H)

Na místě kláštera benediktýnek, 1765, zbořen kol.1980. Někdy mezi léty 1268 – 1291 bylo v Orlové založeno na žádost opolského vévody Vladislava benediktinské opatství. V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským vévodou Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen k vévodskému panství Fryštát. Roku 1571 koupil Orlovou od těšínského vévody Václav Cikán ze Slupska. Jeho syn Mikuláš prodal v roce 1615 Orlovou Jáchymovi Bludovskému z Bludovic. Tento rod držel Orlovou až do roku 1838.

Ani Cikánové ze Slupska, ani příslušníci rodu Bludovských z Bludova v Orlové nesídlili. Teprve Arnošt Leberecht Bludovský z Bludovic vytvořil zvláštní orlovský statek a v roce 1765 nechal v nejvýše položené části Orlové východně od kostela postavit zámek. Zámek byla pozdně barokní jednopatrová obdélníková budova krytá mansardovou střechou se vstupním průčelím obráceným k severu.

K první rozsáhlejší úpravě zámku došlo v letech 1819 – 1838 za Arnošta Antonína Bludovského. Ten získal Orlovou po smrti své sestřenice Arnoštky Bludovské a úpravu zámku provedl ještě pod vlivem klasicismu. Zámecká budova byla tehdy rozšířena přístavbami k oběma bočním stranám. V roce 1838 koupil přestavěný zámek Jiří Thoncke a jeho vdova prodala v roce 1844 Orlovou Mikuláši Mattencloitovi, který zde přemístil hlavní správu svých statků. Roku 1902 prodal Richard Mattencloit Orlovou Báňské a hutní společnosti bratří Guttmanů.

Tato společnost upravila zámek, především jeho interiéry, pro potřeby nemocnice. V roce 1907 to byla hospodářská budova, 1908 márnice, 1913 interní pavilon, 1922 plicní pavilon a roku 1924 další interní pavilon. Byly navrženy tak, aby se svým vzhledem alespoň zčásti přizpůsobily architektuře zámku.

 

Jako část nemocnice sloužil zámek až do roku 1968. Tehdy vzhledem k stavebnímu poškození objektu vyvolanému poddolováním byl provoz nemocnice v zámku ukončen a nemocnice přesunuta do nových moderních budov. Zpočátku se uvažovalo o úpravě zámku pro kulturní potřeby města, nakonec byl v roce 1975 i s ostatními budovami nemocnice zbořen. Dnes se ve staré Orlové východně od kostela nad ulicí Petra Cingra zachoval jen zámecký park. Samotné místo zaniklého zámku tvoří jižní část parkového areálu a je zatravněno.

http://www.archives.cz/zao/resources/karvina/hruby/bayer/obr/pab12.jpg http://www.szypa.estranky.cz/img/mid/203/pozar-zamku-v-roce-1975.jpg

 

Radnice C)

1928

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13308_1.jpg

 

Klášterní škola G)

http://www.szypa.estranky.cz/img/mid/182/klasterni-skola.jpg

 

Polské gymnasium G)

http://www.szypa.estranky.cz/img/mid/186/polske-gymnazium.jpg

 

Husův dům G)

http://www.szypa.estranky.cz/img/mid/198/husuv-dum.jpg

 

Sokolovna G)

http://www.szypa.estranky.cz/img/mid/187/sokolovna.jpg

 

Zámecký park A)

Byl založen pravděpodobně v 1. pol. 19. století s přírodně-krajinářskou kompozicí. Říká se mu zámecký proto, že se v něm nacházel z r. 1765 zámek, později nemocnice (1902), a z důvodu poddolování byl v roce 1974 zbourán. V současné době probíhá na celém území staré Orlové atmogeochemický průzkum (zjištují se koncentrace důlních plynů v půdě) a provádění odčerpávání nahromaděných plynů, které provádí OKD, DPB, a.s. Paskov. Tyto stavby - odvětrávací komínky - negativně působí na ráz města, nicméně je nutné akceptovat nutnost jejich provedení z hlediska bezpečnosti lidí.

http://www.mesto-orlova.cz/images_clanek/13306_1.jpg

 

 

Zpět na okres

Slezsko

Panství

 Politický i soudní okres Fryštát (Karviná)

1961 Okres Karviná

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Orlová

Historie obce C)

Kod CZ 11533

První zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila k benediktinskému klášteru v Týnci u Krakova.

Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.

V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát.

V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí.

Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.

Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficiálně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem byla těžba, avšak nebyla jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.

Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc exponátů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR.

V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

9717

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.eorlova.cz

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2)  Karel Kuča, Atlas památek, 2002

 

A) mesto-orlova.cz (22.6.2014)

B) archives.cz (10.6.2014)

C) cs.wikipedia.org (22.6.2014)

D) fotohistorie.cz (22.6.2014)

E) ekofast.cz (22.6.2014)

F) eorlova.cz (22.6.2014)

G) szypa.estranky.cz (22.6.2014)

H) hrady.cz (22.6.2014)

 

 fotografie

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.6.2014