Kód CZ 2813

Dolní Oldříš

(Nieder Ullersdorf)

Kostel sv.Martina ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1346. Kostel je patrně středověkého původu. Časové pásmo výstavby bývá kladeno do rozmezí od konce 13. do konce 14. století. Stavba je písemně poprvé doložena až v roce 1495. K výrazné přestavba, pro kterou však chybí dobové písemné poklady, proběhla na přelomu 15. a 16. století, což bylo zjištěno na základě dendrochronologické datace dřeva, které bylo použité na výstavbu krovů na chrámovou lodí, které bylo kácené v letech 1501-1502. K roku 1665 je v pramenech uvedeno zasvěcení sv. Wolfgangovi, ale již o pět později se zmiňuje současné patrocinium sv. Martina. V roce 1753 se kostel nacházel ve špatném stavu a v rámci rekonstrukce, podle starších pramenů, došlo k sejmutí střechy i s věží a zvonovou stolicí. Podle dendrochonického průzkumu krovu je však tato datace nepřesná. Dnešního barokního vzhledu dosáhl po úpravách v letech 1780, 1865 a 1881. Kromě přestavby presbytáře a přístavby sakristie získal kostel jednotné barokní fasády. Po roce 1945 začal chátrat.

Jednolodní, obdélná sakrální stavba s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem, obdélnou sakristií na severní straně a s pravoúhlou předsíní na jižní straně lodi. Vstup je umístěný na severním průčelí. Chrání jej předsíň čtvercového půdorysu. Vysokou sedlovou střechu pokrývá asfaltový šindel a prostupuje ji vysoký svisle bedněný sanktusník umístěný zhruba ve středu půdorysu vrcholící jehlancovou střechou opatřenou šindelem. Kostel je členěn lizénovými rámci a obdélnými barokními okny se segmentovým záklenkem. Presbytář má valenou klenbu a konchu s lunetami v závěru. Loď i podkruchtí dřevěné kruchty mají dřevěný kazetový strop. Protože západní část kostela je částečně zapuštěna do svahu, vstup na kruchtu vede zvenčí jen po několika schůdcích v západní předsíni. Předsíň a sakristie mají křížovou klenbu. Vnitřní vybavení kostela je historizující. V kostele se nalézá hlavní oltář a dva boční oltáře, vše z 19. století. Kazatelna je barokní a jsou na ní sošky evangelistů.

Hřbitov ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

S klasicistními náhrobky. Celý areál kostela obklopuje ohradní zeď v nepravidelném oválném půdorysu. Zeď je masívní, částečně omítaná, vyzděná z lomového kamene a místy doplněná cihlovými dozdívkami. Korunu zdiva kryjí řády pálených cihel. Do areálu vede při jihovýchodním konci zdi kovaná brána, která je osazená mezi vyzděnými pilíři. Obdobnou, avšak o něco menší branou je přístup do areálu ze severu. Zbytky křížové cesty se nacházejí po obvodu zdi. Jednotlivá zastavení křížové cesty tvoří pískovcové trojúhelně zakončené kaplice zapuštěné do koruny zdiva. Jednotlivá zastavení jsou poničena nebo z velké části chybí, popřípadě jsou volně pohozena v různých částech areálu. Ohradní zeď je ve 21. století staticky narušena a u jihovýchodní brány je z toho důvodu patrná rozsáhlá destrukce. Hřbitov není používán a jednotlivé části náhrobků jsou roztroušené po areálu, nebo pohozené na hromadě, která se nachází při severní části ohradní zdi.

Márnice ^{Zdroj C)}

V jižní části areálu se při ohradní zdi nachází márnice. Jedná se o jednoduchou přízemní zděnou stavbu obdélného půdorysu, která je spojená s jižní obvodovou stěnou a ohradní zdí. Má vysokou valbovou střechu, která je kryta asfalovým šindelem. Vstup do márnice je osazený jednoduchými dveřmi rámové konstrukce. Vstup je umístěný na severním průčelí. Na začátku 21. století, kdy hladké vápenné omítky jsou značně destruované, je odhaleno smíšené zdivo z něho je márnice vystavěna.

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

Vně severního okraje ohradní zdi kostela se nachází pískovcový smírčí kříž. Jeho vznik se pojí s legendou o potulných mastičkářích, kteří zůstali přes noc v místním hostinci. Mezi mastičkáři došlo k hádce a jeden z nich probodl svého druha. Jako pokání za tento čin musel vztyčit kamenný tzv. smírčí kříž. Kříž je latinského tvaru a má rozměry 90 × 85 × 35 cm. Na přední straně dříku kříže je jednoduchý reliéf meče. V 21. století je zapuštěn hluboko do okolního terénu.

[Tvrz]

Zachovalé tvrziště s vodním příkopem

Dům č.p.1

…

Dům č.p.12

…

Dům č.p.90

…

Dům č.e.3 ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Frýdlant, s.o.Frýdlant

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Část Bulovky

Historie obce ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka přímo o obci pochází z roku 1417,[4] ačkoli již roku 1346 je v záznamech míšeňského biskupství doložena existence kostela v obci Dolní Oldříš. Byla lenním statkem spravovaným z dnes zaniklé věžovité tvrze. Tvrz byla patrně opuštěna na sklonku 15. století. Nová správní budova vznikla o několik desítek metrů východněji a jejími majiteli se stala zámožná zhořelecká rodina Eberhardtů, která se zde udržela až do 17. století. Roku 1689 ves koupili Gallasové z Frýdlantu. Na zdi kostela sv. Martina se nacházejí náhrobky Anny z Eberhardtu († 1592), Abrahama z Eberhardtu a dalších dvou příslušníku rodu.

Rok	obyv.	domů
1850
2619	289 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (3.3.2019)

9 – 8 – 0

2 – 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.3.2019

Předchozí editace 21.7.2012