Kód CZ 54

Andělka

(Engelsdorf)

Osady: Filipovka, Loučná, Sáň

Kostel sv.Anny ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Pozdně barokní stavba postavená v letech 1783-1785 libereckým stavitelem Johannem Josephem Kunzem nákladem hraběte Kristána Filipa Clam-Gallase. Kostel stojí na místě staršího dřevěného kostela, připomínaného již v polovině 15. století, z něhož pochází fragmenty zachované ve spodní části zdi presbytáře a východní části lodi. jednolodní neorientovanou stavbu obrácenou k severovýchodu. Kostel je obdélného půdorysu s pravoúhle zakončeným presbytářem a čtvercovou sakristií s oratoří v patře po jeho jižní straně. V hlavním průčelí je hranolová věž s bočními schodišťovými přístavky. Západní vstupní průčelí kostela doplňuje předsazená věž čtvercového půdorysu se zaoblenými nárožími. Věž je zakončená cibulovitou bání s polygonální lucernou a makovicí s křížem. Je členěná lizénovými rámci a prolomena obdélnými okny, které jsou ukončeny polokruhem nebo segmentem. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a obdélnými okny s polokruhovým záklenkem a nižšími, zhruba obdélníkovými okny se segmentovým záklenkem. Sedlovou střechu s valbovým zakončením na východní straně kryjí plechové šablony.

Presbytář je sklenut plackou. Loď má dvě pole plackové klenby, které jsou odděleny valeným pásem. Podvěží, sakristie a oratoř mají valenou klenbu. Po pravé straně je otevřena do presbytáře oratoř s polokruhově ukončeným obloukem. Oratoř je vysazená na třech konzolách, má zvlněnou poprsní zídku a zdobnou supraportu. Trojramenná dřevěná kruchta spočívá na zděných konzolách.

Hlavní oltář má iluzívní malovanou architekturu na závěrové stěně. Tato architektura je portálová, s rokokovými a luisézními motivy a je na ní zavěšen obraz Svaté rodiny signovaný Ant. Donath. Tabernákl z roku 1786 byl upraven v 19. století. Kazatelna je rokoková a pochází z poslední čtvrtiny 18. století. Je na ní socha Boha Otce, postavy apoštolů a reliéf Dobrého pastýře. Prospekt varhan pochází z 1. poloviny 19. století. Zdejší varhany měly jeden manuál a pedál. Roku 1930 je jako své 1760. varhany zbudoval krnovský varhanářský závod Rieger. Roku 1989 byly varhany přeneseny do tehdy zrekonstruovaného kostela svatého Václava v Moravské Ostravě. Manuál měl rozsah od C po f3 s rejstříky Bourdon (16'), Principal (8'), Gedackt (8'), Salicional (8'), Octave (4'), Dolce (4') a Rauschquint 2× – Octavkoppel. Pedál s rozsahem od C do d1 měl rejstříky Subbaß (16'), Octavbaß (8') a pedálovou spojku.

Hřbitov^{) Zdroj C)}

Jihozápadně od kostela, ohrazený kamennou zdí, s márnicí na západním konci.

Márnice^{) Zdroj C)}

…

Výklenková kaplička

Novodobější

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

…

Tvrz

V areálu hospodářského dvora

Zámeček

V areálu hospodářského dvora

Dům č.p.4

…

Dům č.p.7

…

Dům č.p.8

…

Dům č.p.29

…

Dům č.p.32

…

Dům č.p.57

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Frýdlant, s.o.Frýdlant

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

1980 Část Višňové

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340

Rok	obyv.	domů
1850
2619	898 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (2.3.2019)

Kód CZ 3465

Filipovka

(Philippsthal)

Železný kříž

Před č.p.2

Dům č.p.10 ^{Zdroj C)}

…

Historie ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1725. Roku 1727 ji založili osadníci na pozemcích, které si odkoupili od tehdejšího majitele zdejšího panství hraběte Filipa Josefa Gallase. Objekty zde postavené nesou prvky hornolužické architektury.

Kód CZ 8727

Loučná

(Lautsche)

Boží muka ^{Zdroj C)}

Před č.p.32

Památník padlým 1914-18 ^{Zdroj C)}

…

Slovanské hradiště ^{Zdroj C)}

Loučná-Sáň, Bylo osídleno v 9. a 10. století a vykazuje podobnosti s dolnolužickým hradištěm Tornow

Dům č.p.14 ^{Zdroj C)}

Škola

Dům č.p.32 ^{Zdroj C)}

Hrázděný

Kód CZ 14226

Sáň

(Zahne)

Železný kříž

Před č.p.6

Dům č.p.1 ^{Zdroj C)}

S věžičkou a prkenným obkladem

Historie ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564,[6] podle jiného pramene však již r. 1457, kdy bratři Oldřich (Ulrich) IV. Václav a Bedřich Biberštejnové nabídli majiteli lenního statku v nedaleké Loučné, Jindřichovi (Heinrichovi) von Grießlau, ke koupi saňský mlýn nebo nějakou jinou zdejší hospodářskou budovu. Mlýn, zmiňovaný dále k r. 1603, fungoval v osadě až do r. 1945. Posledními majiteli byli Franz Schwarzbach a následně jeho zeť, kteří při mlýně provozovali vyhlášené pekařství. Po první světové válce proslul i místní hostinec, jejž provozoval jistý Karl Hermann. Tento aktivní hudebník svůj podnik rozšířil o taneční sál a pořádal zde taneční večery, oblíbené mezi mládeží z české i saské strany hranice. Ostatně právě v meziválečném období Saň nabyla charakteru letoviska.

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.7.2012