Kod CZ 2083

Český Rudolec

(Böhmisch Rudoletz)

Kostel (Narození) sv.Jana Křtitele 2)

Pův.gotický, přestavěn na dvoulodí a kol.1480 zaklenut goticky asi nákladem R.VáclavaMaříže.

File:Kostel sv. Jana Křtitele Rudolec.JPG

 

Fara

 

Kaple sv.Kříže C)

na hřbitově

File:Český Rudolec, kaple sv. Kříže 01.jpg

 

Hřbitov C)

Náhrobní litinové desky a kříže z bolíkovských železáren

 

Socha sv.Jana Nepomuckého C)

z roku 1736 na návsi

 

Socha P.Marie Pomocné C)

V polích u cesty do Valtína

File:Český Rudolec, sloup Panny Marie Pomocné 01.jpg 

 

Socha P.Marie Immaculaty C)

V polích u cesty do Matějovce

 

Kamenný kříž C)

u kostela

 

Boží muka C)

u cesty do Slavonic

File:Český Rudolec, mariánský sloup 01.jpg

 

Zámek 2) C)

V jádru pův.tvrz ze 14.stol., po 1550 renes.přestavěná, v 18.stol.upravena barokně. 1860-1 přestavěn ve stylu anglické gotiky M.Angelem z Picchioni. Po 1990 vyrabovaný a vybydlený v havarijním stavu.

rvní přímá zpráva o tvrzi v Rudolci, vzpomínaném roku 1343 v souvislosti s místním farním kostelem, je z roku 1353; tehdy náležela vladykům z Rudolce. V roce 1406 ji předal markrabě Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce 1446 přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže (1464) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku 1499.

Po jeho smrti přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině 16. století na Hodické z Hodic, kteří ji přestavěli renesančně. V roce 1630 prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky moravskému císařskému hejtmanu Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

Ještě na konci 17. století – za Trautsonů – byla rudolecká tvrz přestavěna barokně.

V roce 1860 ji zničil velký požár a to se stalo impulsem pro přestavbu objektu ve stylu tudorovské novogotiky. Majitelem velkostatku byl tehdy Angelo Picchioni, který sám vypracoval plán přestavby. Od druhé světové války zámek chátrá, i když ještě v 70. letech byla opravena střecha.

File:Zámek Český Rudolec 2007 celkově.jpg

 

Pivovar C)

Jednopatrová renesanční budova čp. 77

 

Památné lípy C)

U kostela čtyři lípy srdčité ve stáří přes 350 let

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Dačice

1961 Okres Jindřichův Hradec

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

První písemná zmínka o vsi je z roku 1343. Až do roku 1849 byla ves vždy sídlem panství. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 ve vesnici 547 obyvatel v 83 domech a 128 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Český Rudolec a faře ve Slavonicích. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Českého Rudolce do Slavonic.

Český Rudolec byl před první světovou válkou jako sídlo velkostatku významným zemědělským střediskem dačického politického okresu. Zemědělství tvořilo ostatně páteř celého regionu, ve kterém se jen velmi pomalu a obtížně prosazovaly průmyslové podniky. Na přelomu století patřilo ke zdejšímu velkostatku majitele Reinharda Picchioniho pět dvorů, lihovar, dva mlýny s pilou a jedna samostatná pila. Velkostatek tak patřil k největším a nejrozvinutějším v celém okrese.

 

Rok

obyv

1850

1927

488 (33%Č)

1930

1947

1961

1970

2001

2006

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča K., Atlas památek, 2002

 

C) cs.wikipedia.org (2.2.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 6.5.2011