|
Kod CZ 1401 Budiškovice
Připojené obce: Manešovice,
Ostojkovice,
Vesce
Výklenková kaplička C) Při domě čp.
88 z 1. pal. 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého C) Pod zámkem z 1. čtvrtiny 18.
stol. Boží muka C) Kamenná v polích k Horní Slatině. Pamětní kámen C) z roku 1797 v lese Zavadilka. Pomník padlým 1914-18 C) … Kašna C) Uprostřed nádvoří šestiboká kamenná
s letopočtem 1697. Zámek 2) Čtyřkřídlý, renesanční
s arkádovým nádvořím, přestavbou renes.tvrze, po 1690, přístavby z konce 19.stol. Na
místě tvrze barokní zámek z konce 17. stol. se starším renesančním jádrem,
dostavby z konce 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova s arkádami kolem
čtvercového dvora, v severním křídle kaple. Uprostřed nádvoří šestiboká
kamenná kašna s letopočtem 1697. Kolem zámku zřízen v 18. století park a také
obora se vzácnými druhy stromů.
Hrad Krumvald
C) zřícenina a
archeologické naleziště Zaniklý hrad Krumvald se nacházel východně nad obcí Dobrohošť, v sedle těsně za vrchem Zelená hora (620 m n.
m.). Dnes leží v katastrálním území Budíškovice a
nezbyla po něm žádná zeď, jen v lese znatelný příkop. Zdivo hradu Krumvald bylo již dávno rozebráno na stavbu dvoru v Budíškovicích.[1] Zachované zbytky hradu jsou chráněny
jako kulturní památka České republiky. Hrad Krumvald (Gruenwald 1310, Grumewalt 1351, Grunwalt 1399)
založil roku 1302 rod Ranožírovců, který měl ve
znaku jelení parohy a pocházel ze Znojemska, resp. větev rodu, ze které
pocházel Smil z Hrádku a která měla i vsi Horní Slatina a Budeč. Hlavní linie
Ranožírovců se usadila v bezprostřední blízkosti Dačic v Bílkově, kde si krátce před rokem 1253 založila
hrad a kostel sv. Jana Křtitele Park C) Kolem zámku zřízen v 18. století a
také obora se vzácnými druhy stromů. |
Panství Politický okres Dačice 1961 Okres Jindřichův Hradec 2003 Pověřený městský úřad Historie obce C)
V historických
pramenech se k roku 1353 uvádí Ctibor z Budíškovic,
roku 1356 je zde uváděn Bernard z Budíškovic. V 15.
stol. drželi ves páni z Hradce jako zeměpanské
léno. Teprve král Vladislav II. osvobodil Budíškovice
a Novou Ves z manství roku 1492 Jindřichovi z Hradce, který roku 1496 zapsal
obojí statek Janovi ze Zahrádek, který je zde uváděn k roku 1508. Rod Zahrádeckých ze Zahrádek a na Hobzí
držel Budíškovice v 16. století. Václav ze Zahrádek
nechal také postavit po roce 1570 v Budíškovicích
jako nové středisko panství renesanční zámek. Roku 1585 zapsal do desek
zemských Arnošt Zahrádecký ze Zahrádek a na Krhově své manželce Alžbětě Višňovské
z Petrovce a na Budíškovicích
své zboží zámek Červený Hrádek se dvorem, ves Hrádek, ves Jersice,
půl vsi Vnorovic, pustou ves Osetkovice,
pustou ves Zahrádky a pustou ves Dvořiště se vším příslušenstvím. Václav Zahrádecký ze Zahrádek a Hrádku na Budíškovicích
byl nejvyšším hofrychtéřem a významným členem
moravské stavovské obce, kdy se účastnil různých jednání zemských stavů,
např. s Rudolfem II. Po Václavově smrti v roce 1610 dědila ves dcera Krescencie, provdaná za Kryštofa z Říčan, kterému
přinesla věnem nejprve roku 1601 Červený Hrádek a roku 1611 Budíškovice. V roce 1662 koupil Budíškovice
Maxmilián Leopold svobodný pán Cantelrno, jemuž se
podařilo zaokrouhlit panství přikoupením statku Horní Slatina. Tento majitel
přestavěl koncem 17. století v budíškovický zámek
do barokní podoby. Pozdější majitelka statku Marie Ludovice
svobodná paní z Cantelma však statek zadlužila.
Byla zde nejprve nařízena administrace panství zemským tribunálem a poté
prodej v dražbě. Roku 1745 byly Budíškovice ve
veřejné dražbě prodány spolu s Červeným Hrádkem a Horní Slatinou hraběti
Felixi Sobkovi z Kornic. Sobek roku 1760 prodal Budíškovice polnímu maršálkovi hraběti Františku Václavu Wallisovi, majiteli Moravských Budějovic. Wallisové používali Budíškovice
jako své letní sídlo, které bylo rozšířeno roku 1789 přikoupením statků Budeč
a Horní Slatina. Koncem 19. století provedli Wallisové
v Budíškovicích v zámku některé úpravy, z nichž
nejvýznamnějším bylo zřízení osmiúhlého schodišťového přístavku na nádvoří. V
rodě Wallisů zůstaly Budíškovice
jako panství do roku 1849, potom už jen jako velkostatek do roku 1945, kdy
byl majitelce Anně Marii Schaffgotschové
zkonfiskován. Před třicetiletou
válkou bylo v Budíškovicích 34 usedlostí, z toho
zůstalo za války osazeno 28 a 6 zpustlo. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Budíškovicích
481 obyvatel, z toho 244 mužů a 237 žen v 67 domech a 118 domácnostech.
Desátky se odváděly panství Budíškovice. Na týdenní
sobotní trhy se z Budíškovic jezdilo do Dačic.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Kuča K., Atlas
památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (2.2.2015) D) foto.mapy.cz
(15.3.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 15.3.2015 Předchozí
editace: 6.5.2011 |
