Václavov u Bruntálu
(Dolní
a Horní Velkruby, Nieder u.Ober Wildgrub) |
Panství Politický i soudní
okres Bruntál 1949 Okres 1961 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce >>
Václavov u Bruntálu vznikla v
roce 1950 sloučením dvou dříve samostatných vsí - Dolních Velkrub
a Horních Velkrub, současně přejmenovaných na Dolní
a Horní Václavov. První písemná zmínka o obci
pochází z roku 1405.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A)
mesta.obce.cz/vaclavov (10.9.2010) B) wikipedia.org (24.1.2014) C) mistopisy.cz (24.1.2014) D) turistika.cz
(24.1.2014) E) nockostelu.cz (24.1.2014) fotografie 22.2.2007 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dolní Václavov
(Dolní
Velkruby, Nieder Wildgrub) Kostel Neposkvrněného početí P.Marie
B) C) E) 1754,
postavený v pozdně barokním slohu. První dřevěný kostel postavili v 16.
století protestanti na samém konci Dolního Václavova. Na stejném místě byl v
roce 1754 vybudován nový kostel. stojí na
nejjižnějším okraji obce Václavova. Současný
katolický chrám samozřejmě není původní; pozdně barokní stavba vyrostla v
letech 1754-1755 na místě zbořeného gotického kostela neznámého zasvěcení
(zvažuje se sv. Jiří) snad z konce 14. století, jehož existence je však
písemně doložena až v 16. století, kdy jej využívali protestantští věřící.
Katolický farář Andrea Schindler byl dosazen do farnosti v Dolních Velkrubech v roce 1627, tedy po Bílé hoře. Původní kostel
měl mít obdélníkovou loď s věží na západní straně a kvadratickým presbytářem
a měl být obklopen palisádovým plotem. Roku 1683 byl opraven a roku 1724 z
popudu a peněz faráře Riedela vybaven novým oltářem
v ceně 80 zlatých. O třicet let později byl nicméně zbořen a nahrazen novým
chrámem Neposkvrněného početí Panny Marie. Fragmenty portálu dřívějšího
kostela byly vloženy do soklu barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící
nyní obecního úřadu a patřící mezi nejcennější kulturní památky Václavova. O
výstavbě nového kostela se začalo uvažovat už roku 1736 a jeho umístění se
stalo předmětem kuriózního sporu. K farnosti Dolní Velkruby
(tedy Dolní Václavov) totiž náležely v té době
nejen Horní Velkruby (Horní Václavov),
jejichž vlastní kostel zanikl někdy mezi lety 1579 a 1629, zřejmě za třicetileté
války, ale i Kočov. Tehdejší velkrubský
farář Anton Walter nechal na vlastní náklady zajistit stavební kámen pro nový
chrám a dočasně jej složit na rozhraní Dolních a Horních Velkrub.
Toto místo, konkrétně pozemek sedláka Fitze u
císařské cesty, se totiž zvažovalo jako stavební parcela pro nový chrám, aby
měli věřící z obou vsí stejně daleko do kostela. Věřící z Kočova
měli být odškodění tím, že jejich filiální kostel bude povýšen na farní. Vývoj
událostí šel ovšem jinou cestou. Biskupství novou farnost v Kočově nezřídilo a Kočovští,
aby zabránili dalšímu prodloužení své cesty na bohoslužbu, zasáhli rázně.
Kamení i stavební dříví, které k němu přibylo v roce 1754, vlastními silami
přenesli na místo zbořeného gotického kostela a přinutili tak své souvěrce
postavit kostel tam. Je nasnadě, že kdyby Kočov
získal svou farnost včas, byli bychom dnes zvyklí míjet václavovský kostel
přímo u silnice. Na tomto místě byla postavena jen malá kaple Panny Marie
(zanikla po roce 1945). Nový
kostel, vystavěný v pozdně barokním stylu, vyrostl na vyvýšenině na dolním
konci Dolních Velkrub mezi lety 1754 a 1755.
Náklady (bez materiálu) ve výši 1700 zlatých nesla obec a farář Josef Reichert. Kamení zajistil již o dvacet let dříve farář
Walter a dřevo daroval řád německých rytířů jako patron kostela. Návrh
pocházel z dílny krnovského architekta Georga
Friedricha Ganse. Klenutá jednolodní stavba s
půlkruhovým kněžištěm a hranolovitou věží se třemi zvony byla zakončena
mansardovou šindelovou střechou (ta padla několikrát za oběť požáru po úderu
blesku a byla časem nahrazena břidlicovou a posléze plechovou). Kostel v
říjnu 1755 vysvětil bruntálský děkan Anton Thiel. V
roce 1757 dostal kostel hlavní oltář a varhany, o jedenáct let později
kazatelnu, v roce 1771 dva nové zvony. Roku 1792 namaloval bruntálský malíř Johann Caspar Fritsch pro kostel několik obrazů, mezi nimi milosrdného
samaritána a obrazy sv. Kříže a Poslední večeře Páně pro boční oltáře, v téže
době vznikl v dílně Josefa Dickela nový obraz
Neposkvrněného početí Panny Marie pro hlavní oltář. Bohatě vyřezávané oltáře
zdobené bílým nátěrem a typickým zlacením představují dodnes dominanty
kostelního mobiliáře. Obrazy křížové cesty vytvořil pro velkrubský
kostel roku 1857 Rudolf Templer ze Zlatých Hor.
Starší varhany nahradily nové v roce 1930. Václavovský
kostel si dodnes udržuje reprezentativní vzhled. Zaujme nejen zdobenými
oltáři a dobovými obrazy (byť některé byly přemalovány), ale i ornamentální
freskovou výzdobou dvou obloukových pásů, oddělujících klenby lodi, či zachovalými
a funkčními varhanami. Do vnější podoby kostela přirozeně zasahují
povětrnostní podmínky (v roce 2008 byla dokončena oprava střechy), do
vnitřního vybavení bohužel zásahy nenechavých rukou. Kostel se stal
několikrát terčem nájezdu zlodějů drobných církevních památek. Loupež, k níž
došlo v červenci roku 2002, způsobila škodu ve výši 2,5 milionu korun.
Odcizeno bylo především několik dřevěných soch svatých a andělů. Některé
sochy byly nahrazeny, takže vnitřní prostor chrámu nepůsobí ochuzeně.
[Fara] …
Hřbitov …
Kaplička A) …
Socha sv.Jana Nepomuckého C) …
Železný kříž Před kostelem
Dřevěný kříž C) Na dolní točně, obnoven po 2007
Dřevěný kříž Před kostelem
[Kříž] Na rozcestí za školou Kříž V polích u cesty z dolního
konce Památník padlých A) …
Škola C) Ve
středu obce byla v roce 1902 postavena nová školní budova
Usedlost č.p.74 B) ... Chalupa č.p. Pod kostelem, poslední ukázka
chalupnické zástavby v obci
Památný strom D) Lípa, obvod kmene 620 centimetrů,
nedaleko kostela |
Historie Dolní
Václavov byla sedlácká vesnice obklopená lesní
krajinou. Zaujímala území o rozloze 1 632 ha, z obou obcí je tou starší. Do
roku 1385 se jmenovala Nikolsaus. Tehdy toto území spadalo
pod svrchovanost opavsko-hlučínského
vévody Mikuláše III. Od 1. října 1405 nesla vesnice název Nieder
Wildgrub. Až v roce 1444 došlo k přičlenění Dolních
Velkrub k Bruntálsku. Až
do roku 1945 byla obydlena pouze německými obyvateli. Za každým domem se
dodnes rozkládají menší nebo větší výměry polí, které sahají až k vedlejším
vesnicím, na jihozápad k Malé a Velké Štáhli, na
severozápad k Břidličné a na severovýchod až ke Starému Městu. Hranice Malé a
Velké Štáhle byla zároveň hranicí mezi okresy a zároveň
zemskou hranicí mezi Slezskem a Moravou.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Horní Václavov
(Horní
Velkruby, Ober Wildgrub) Kaplička C) … Kamenný kříž D) Před domem na konci obce
Kamenný kříž Před domem nedaleko školy
Památník padlých D) A) …
Škola D) V
roce 1789 byla v obci vybudována jednotřídní škola. Nová školní budova byla
postavena v roce 1872 a v roce 1902 byla rozšířena
Malá vodní elektrárna D) …
Lesní mlýn Samota
v serpentinách k Dolní Moravici
|
Historie Horní
Václavov je 3 km dlouhá vesnice o rozloze 1 251
hektarů, ve které většinou stála selská stavení. Tato část připadla v letech 1384-1390
do vlastnictví opolského vévody Vladislava a v roce 1405 ji získal vévoda
Mikuláš. Do roku 1385 se dle kronik Václavov
jmenoval alde Wiltgrub,
lidé se zde živili převážně zemědělstvím. Roku 1474 se Horního Václavova
zmocnil český a uherský král Matyáš Korvín. V roce
1789 byla postavena jednotřídka, ze které se později stal obecní dům. Až v
roce 1872 byla postavena nová škola, která byla v roce 1902 navýšena o jedno
podlaží. Největší stavební akcí byla výstavba elektrárny, která se nacházela
na území Malé Morávky a Václavova. V Horním Václavově stála pila a mlýn,
které napájel proud z vodní elektrárny. Do roku 1945 byla obec osídlena
převážně německým obyvatelstvem a po jeho odsunu klesl počet občanů v obci
téměř na polovinu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 24.1.2014 |
