Václavov u Bruntálu

(Dolní a Horní Velkruby, Nieder u.Ober Wildgrub)

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický i soudní okres Bruntál

1949 Okres

1961

2003 Pověřený městský úřad

 

image020.jpg

Historie obce >>

Václavov u Bruntálu vznikla v roce 1950 sloučením dvou dříve samostatných vsí - Dolních Velkrub a Horních Velkrub, současně přejmenovaných na Dolní a Horní Václavov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1405.

 

Rok

obyv.

domů

1869

1308

 

1880

1243

1890

1197

1900

1138

1910

1145

1921

1027

1927

509+518 N

 

1930

1045

 

1950

472

 

1961

507

 

1970

492

 

1980

458

1991

438

2001

483

 

 

www.mesta.obce.cz/vaclavov

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) mesta.obce.cz/vaclavov (10.9.2010)

B) wikipedia.org (24.1.2014)

C) mistopisy.cz (24.1.2014)

D) turistika.cz (24.1.2014)

E) nockostelu.cz (24.1.2014)

 

 fotografie

 22.2.2007

 

Dolní Václavov

(Dolní Velkruby, Nieder Wildgrub)

Kostel Neposkvrněného početí P.Marie B) C) E)

1754, postavený v pozdně barokním slohu. První dřevěný kostel postavili v 16. století protestanti na samém konci Dolního Václavova. Na stejném místě byl v roce 1754 vybudován nový kostel.

stojí na nejjižnějším okraji obce Václavova.

Současný katolický chrám samozřejmě není původní; pozdně barokní stavba vyrostla v letech 1754-1755 na místě zbořeného gotického kostela neznámého zasvěcení (zvažuje se sv. Jiří) snad z konce 14. století, jehož existence je však písemně doložena až v 16. století, kdy jej využívali protestantští věřící. Katolický farář Andrea Schindler byl dosazen do farnosti v Dolních Velkrubech v roce 1627, tedy po Bílé hoře. Původní kostel měl mít obdélníkovou loď s věží na západní straně a kvadratickým presbytářem a měl být obklopen palisádovým plotem. Roku 1683 byl opraven a roku 1724 z popudu a peněz faráře Riedela vybaven novým oltářem v ceně 80 zlatých. O třicet let později byl nicméně zbořen a nahrazen novým chrámem Neposkvrněného početí Panny Marie. Fragmenty portálu dřívějšího kostela byly vloženy do soklu barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící nyní obecního úřadu a patřící mezi nejcennější kulturní památky Václavova.

O výstavbě nového kostela se začalo uvažovat už roku 1736 a jeho umístění se stalo předmětem kuriózního sporu. K farnosti Dolní Velkruby (tedy Dolní Václavov) totiž náležely v té době nejen Horní Velkruby (Horní Václavov), jejichž vlastní kostel zanikl někdy mezi lety 1579 a 1629, zřejmě za třicetileté války, ale i Kočov. Tehdejší velkrubský farář Anton Walter nechal na vlastní náklady zajistit stavební kámen pro nový chrám a dočasně jej složit na rozhraní Dolních a Horních Velkrub. Toto místo, konkrétně pozemek sedláka Fitze u císařské cesty, se totiž zvažovalo jako stavební parcela pro nový chrám, aby měli věřící z obou vsí stejně daleko do kostela. Věřící z Kočova měli být odškodění tím, že jejich filiální kostel bude povýšen na farní.

Vývoj událostí šel ovšem jinou cestou. Biskupství novou farnost v Kočově nezřídilo a Kočovští, aby zabránili dalšímu prodloužení své cesty na bohoslužbu, zasáhli rázně. Kamení i stavební dříví, které k němu přibylo v roce 1754, vlastními silami přenesli na místo zbořeného gotického kostela a přinutili tak své souvěrce postavit kostel tam. Je nasnadě, že kdyby Kočov získal svou farnost včas, byli bychom dnes zvyklí míjet václavovský kostel přímo u silnice. Na tomto místě byla postavena jen malá kaple Panny Marie (zanikla po roce 1945).

Nový kostel, vystavěný v pozdně barokním stylu, vyrostl na vyvýšenině na dolním konci Dolních Velkrub mezi lety 1754 a 1755. Náklady (bez materiálu) ve výši 1700 zlatých nesla obec a farář Josef Reichert. Kamení zajistil již o dvacet let dříve farář Walter a dřevo daroval řád německých rytířů jako patron kostela. Návrh pocházel z dílny krnovského architekta Georga Friedricha Ganse. Klenutá jednolodní stavba s půlkruhovým kněžištěm a hranolovitou věží se třemi zvony byla zakončena mansardovou šindelovou střechou (ta padla několikrát za oběť požáru po úderu blesku a byla časem nahrazena břidlicovou a posléze plechovou). Kostel v říjnu 1755 vysvětil bruntálský děkan Anton Thiel. V roce 1757 dostal kostel hlavní oltář a varhany, o jedenáct let později kazatelnu, v roce 1771 dva nové zvony. Roku 1792 namaloval bruntálský malíř Johann Caspar Fritsch pro kostel několik obrazů, mezi nimi milosrdného samaritána a obrazy sv. Kříže a Poslední večeře Páně pro boční oltáře, v téže době vznikl v dílně Josefa Dickela nový obraz Neposkvrněného početí Panny Marie pro hlavní oltář. Bohatě vyřezávané oltáře zdobené bílým nátěrem a typickým zlacením představují dodnes dominanty kostelního mobiliáře. Obrazy křížové cesty vytvořil pro velkrubský kostel roku 1857 Rudolf Templer ze Zlatých Hor. Starší varhany nahradily nové v roce 1930.

Václavovský kostel si dodnes udržuje reprezentativní vzhled. Zaujme nejen zdobenými oltáři a dobovými obrazy (byť některé byly přemalovány), ale i ornamentální freskovou výzdobou dvou obloukových pásů, oddělujících klenby lodi, či zachovalými a funkčními varhanami. Do vnější podoby kostela přirozeně zasahují povětrnostní podmínky (v roce 2008 byla dokončena oprava střechy), do vnitřního vybavení bohužel zásahy nenechavých rukou. Kostel se stal několikrát terčem nájezdu zlodějů drobných církevních památek. Loupež, k níž došlo v červenci roku 2002, způsobila škodu ve výši 2,5 milionu korun. Odcizeno bylo především několik dřevěných soch svatých a andělů. Některé sochy byly nahrazeny, takže vnitřní prostor chrámu nepůsobí ochuzeně.

 http://www.farnost-malamoravka.cz/files/noc_kostelu/7-Vaclavov.jpg

 

[Fara]

 

 

Hřbitov

 

Kaplička A)

Václavov-pohlednice1

 

Socha sv.Jana Nepomuckého C)

 sv.Jan Nepomucký

 

Železný kříž

Před kostelem

 

Dřevěný kříž C)

Na dolní točně, obnoven po 2007

 

 

Dřevěný kříž

Před kostelem

[Kříž]

Na rozcestí za školou

 

Kříž

V polích u cesty z dolního konce

 

Památník padlých A)

Václavov-pohlednice2

 

Škola C)

Ve středu obce byla v roce 1902 postavena nová školní budova

 

Horní a Dolní Václavov Dolní škola

 

 

Usedlost č.p.74 B)

...

 

Chalupa č.p.

Pod kostelem, poslední ukázka chalupnické zástavby v obci

 

Památný strom D)

Lípa, obvod kmene 620 centimetrů, nedaleko kostela

 

 

 

 

Historie

Dolní Václavov byla sedlácká vesnice obklopená lesní krajinou. Zaujímala území o rozloze 1 632 ha, z obou obcí je tou starší. Do roku 1385 se jmenovala Nikolsaus. Tehdy toto území spadalo pod svrchovanost opavsko-hlučínského vévody Mikuláše III. Od 1. října 1405 nesla vesnice název Nieder Wildgrub. Až v roce 1444 došlo k přičlenění Dolních Velkrub k Bruntálsku. Až do roku 1945 byla obydlena pouze německými obyvateli. Za každým domem se dodnes rozkládají menší nebo větší výměry polí, které sahají až k vedlejším vesnicím, na jihozápad k Malé a Velké Štáhli, na severozápad k Břidličné a na severovýchod až ke Starému Městu. Hranice Malé a Velké Štáhle byla zároveň hranicí mezi okresy a zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Moravou.

 

Rok

obyv.

domů

1869

587

 

1880

564

1890

545

1900

541

1910

544

1921

509

1927

 

1930

479

 

1950

211

 

1961

138

 

1970

185

 

1980

109

1991

130

2001

147

 

 

 

Horní Václavov

(Horní Velkruby, Ober Wildgrub)

 

Kaplička C)

 

 

Kamenný kříž D)

Před domem na konci obce

 

Kamenný kříž

Před domem nedaleko školy

 

Památník padlých D) A)

Václavov  Pomník

 

Škola D)

V roce 1789 byla v obci vybudována jednotřídní škola. Nová školní budova byla postavena v roce 1872 a v roce 1902 byla rozšířena

Budova nynější mateřské školy Horní Václavov 

 

Malá vodní elektrárna D)

Elektrárna Horní Václavov-Malá Morávka

 

Lesní mlýn

Samota v serpentinách k Dolní Moravici

 

 

 

Historie

Horní Václavov je 3 km dlouhá vesnice o rozloze 1 251 hektarů, ve které většinou stála selská stavení. Tato část připadla v letech 1384-1390 do vlastnictví opolského vévody Vladislava a v roce 1405 ji získal vévoda Mikuláš. Do roku 1385 se dle kronik Václavov jmenoval alde Wiltgrub, lidé se zde živili převážně zemědělstvím. Roku 1474 se Horního Václavova zmocnil český a uherský král Matyáš Korvín. V roce 1789 byla postavena jednotřídka, ze které se později stal obecní dům. Až v roce 1872 byla postavena nová škola, která byla v roce 1902 navýšena o jedno podlaží. Největší stavební akcí byla výstavba elektrárny, která se nacházela na území Malé Morávky a Václavova. V Horním Václavově stála pila a mlýn, které napájel proud z vodní elektrárny. Do roku 1945 byla obec osídlena převážně německým obyvatelstvem a po jeho odsunu klesl počet občanů v obci téměř na polovinu.

 

Rok

obyv.

domů

1869

721

 

1880

679

1890

652

1900

597

1910

601

1921

518

1927

 

1930

566

 

1950

261

 

1961

369

 

1970

307

 

1980

349

1991

308

2001

336

 

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 24.1.2014