Kostel Nanebevzetí P.Marie Sádek, bývalý politický okres
Bruntál |
Kostel
v Sádku 30.
června 2010 v 15:26 Bohuslav Fajkus O začátcích kostela v Sádku mnoho nevíme.
O duchovní život obyvatel však zajisté pečovali už první majitelé osady mniši
velehradského kláštera. První kostel postavili ve svém nejstarším majetku na
Opavsku ve Stěbořicích, které byly centrem správy okolních vesnic, patrně již
v 30. letech 13. století. V Sádku stál dřevěný kostel pravděpodobně v roce
1461. Nejstarší zmínka o faře v Sádku je z
roku 1478, kdy jsou majiteli vsi již Bírkové z Násilé. K rytíři Bernardu
Bírkovi z Násilé, dvořanu a příteli opavského knížete Václava, se váže
zmínka, že už před rokem 1452 založil fundaci oltáře sv. Filipa a Jakuba v
sakristii sv. Anny farního kostela P. Marie v Opavě. V roce 1478 se uvádí
sádecký farář Mikuláš, který se před konzistorním soudem přel s opavským
kantorem Vavřincem. Mikuláš spravoval zároveň také faru ve Velkých
Heralticích. (Kostel v Sádku dnes viz foto.) V 16. století se šířilo zemí opavskou
protestantství a nejvíce sem pronikalo ze Slezska luterství. Za pánů z Vrbna
se rozšířilo i v Sádku, kde kolem roku 1550 opanovalo faru. Asi v roce 1560
zde byl správcem Václav Kochan a v letech 1563-1570 Václav Kozian, o němž si
vyžádal bližší informace olomoucký biskup Vilém Prusinovský od faráře v
Jaktaři. Pro protestanty sestavil evangelickou postilu Martin Filadelf
Zámrský, opavský kazatel u sv. Vojtěcha v Opavě. S vytištěním postily však
byly potíže, protože ji pranýřoval i olomoucký biskup Stanislav Pavlovský.
Teprve až se záležitosti jako protektor ujal Hynek st. Bruntálský z Vrbna
byla vytištěna v roce 1592 na zámku v nedalekých Jezdkovicích. Po bitvě na
Bílé hoře v roce 1620 se však vše vracelo do starých kolejí a lidé se také
museli vrátit ke katolictví. Majiteli heraltického panství nakonec byli už od
roku 1618 katoličtí Oppersdorfové, kteří evangelické pastory vypudili a
dosadili na heraltickou faru katolického faráře neznámého jména. Sádek se
stává filiálkou Velkých Heraltic a duchovní správa z tohoto centra tak
následuje již dříve zavedenou správu světskou (více o historii Sádku viz v
článku Sádek-z historie obce). Heraltický kostel znovu vysvětil opavský
prozatímní děkan a převor dominikánského kláštera Felix z Vilna. Tuto událost
zaznamenal krnovský minorita Wenzel Herzig, narozený ve Vídni, který zde
vykonával duchovní správu od roku 1628 a do své zprávy, zpracované v roce
1633, přidal, že heraltický kostel neznámého názvu a s dvěma oltáři je na
spadnutí stejně jako filiálky v Sádku, Svobodných Heřmanicích, Horních
Životicích a Malých Heralticích. Pokračoval, že v celém farním obvodu je 700
katolíků (nekatolíci nebyli trpěni), kteří sice byli skoro všichni u zpovědi,
ale pro chudobu neplatili desátek a neměli faráři co dát a odkazovali ho na
lepší časy. Farář Herzig byl ještě v roce 1633 přeložen do Brumovic a až v
roce 1643 sem přišel nový farář. Nejstarší popis kostela v Sádku známe
z roku 1771: neví se, kdy byl kostel postaven. Je celý ze dřeva a kryt
šindelem. Nad presbytářem je dřevěná věž, v níž jsou zavěšeny 2 zvony, jeden
o váze 1,5 centnýře s nečitelným gotickým nápisem, druhý váží 1 centnýř, též
s nečitelným gotickým nápisem. Dřevěná sakristie je na evangelní straně, bez
úložných prostor, úzká, ale suchá. Kazatelna je též na evangelní straně.
Kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, ale o jeho vysvěcení není ani
zmínky, ani stopy. Posvícení se slaví čtvrtou neděli po sv. Michalu.
Neposvěcený oltář k poctě Panny Marie Nanebevzaté. Dřevěný kůr je přístupný
všem, zvláštní hudební není. Dlažba kostela je z pálených dlaždic. Kostel
nemá kryptu, zdí ohrazený hřbitov s dřevěnou kostnicí je kolem kostela.
Mobiliář: měděný pozlacený kalich, mosazná mísa na vodu, cínová kaditelnice s
příslušenstvím, 2 džbánky, 2 menší svícny, 5 obřadních rouch v různých
barvách, 2 korouhve, různé prádlo, z knih misál, agenda, matriky, knihovna
žádná. Kostelní jmění: kapitál 560 zl., půjčky 90 zl., hotovost 117 zl. a
nějaké drobné, dohromady 768 zl. Další zpráva o kostelu je z roku
1855: je to stručná zpráva, která neříká nic ani o tom, zda je dodnes
dochován či byl zcela a nově vystavěn starý a nanejvýš zchátralý filiální
kostel Nanebevzetí P. Marie v Sádku. Tento kostel je k roku 1806 označen jako
dřevěný, stojí na hřbitově a byl tehdy (v 1855) 7 sáhů a 2 stopy dlouhý a 3
sáhy široký. Měl jen jeden zděný oltář, uvnitř jen tzv. tribunu bez
samostatného hudebního kůru, měl vlastní paramenta (mezi nimi stříbrné předměty
o váze 1 libry) a v dřevěné věžičce čnící ze střechy visely 2 zvony o váze
3,5 a 2 centnýře (první odlit roku 1461, pokračování nápisu je nečitelné,
stejně jako nápis u druhého zvonu). Též sakristie je dřevěná. V určených
dnech se zde koná osmkrát ročně bohoslužba. Kostel vlastnil jeden stříbrný
kalich o váze 38 lotů a vedl vlastní křestní matriku. Příjem z pronájmu polí
byl 56 krejcarů ročně. Pro špatný stav kostela byl přece jen
v roce 1865 postaven nový. (Kostel kolem roku 1900 viz foto.) K dispozici
máme část korespondence, kterou vedly vrchnost, státní a církevní instituce v
letech 1860-1865 před výstavbou nového kostela: - Okresní úřad v Horním Benešově na
žádost obce Sádek píše v roce 1860 konsistoři do Olomouce, že kostel v Sádku
je již sešlý, není možné jej opravit a je třeba postavit nový. Obec se
obrátila na vrchnost, aby se jako patron farního kostela věci ujala. Byla
však odmítnuta, že prý se patronátní závazky na kostel v Sádku nevztahují. - Josef Menczl, konsistorní registrátor,
odpovídá okresnímu úřadu, že nejstarší popis diecéze považuje za patrona
kostelů ve Velkých Heralticích, Sádku aj. klášter Velehrad, tj. majitel
panství je patronem všech kostelů, nejen farního v Heralticích. Podle popisu
diecéze z let 1771-1772 je patronem Evžen hrabě z Vrbna. Podle děkanské
matriky z roku 1771 je stáří kostela v Sádku neznámé. Soupis far diecéze z
roku 1776 jej odhaduje na více než 100 let. Podle vizitačního protokolu z
roku 1789 je patronem kostela také Evžen hrabě z Vrbna, žijící v Bruntále.
Majitele panství Velké Heraltice udává jako patrona v Sádku i popis
arcidiecéze z roku 1801. - Farář ve Velkých Heralticích Karel
Fischer sděluje na žádost konsistoře, kolik už peněz bylo do kostela v Sádku
podle dokladů z farního archivu investováno. V roce 1801 oprava zřícené
sakristie - 42 zl. z kostelního jmění a dřevo od patrona, v 1820 oprava
střechy vlastním nákladem - 240 zl. Cituje děkanskou matriku z roku 1691,
farní a filiální kostely ve farnosti Velké Heraltice má pod patronátem
Ferdinand Oktavián hr. z Vrbna. - V odpovědi konsistoře okresnímu
úřadu v Horním Benešově se píše, že majitel panství Velké Heraltice je
prokazatelně patronem kostela v Sádku. Pokud se bude nadále patron zdráhat,
bude věc řešena žalobou u arcibiskupského soudu. - starosta Sádku August Hofmann, žádá
konsistoř o intervenci u majitele panství ve věci opravy kostela. Doporučenou
žalobu nepodají, poněvadž si nechtějí znepřátelit správu panství a nemají ani
dostatek důkazů. Již dříve, když byl kostel označen za nebezpečný,
nashromáždili cihly a kámen v hodnotě 1430 zl. a podle potřeby dají více.
Majitelka panství slíbila 2000 zl. na mzdu profesionálních řemeslníků. - Majitelka panství Rudolfina
Bellegarde, rozená Kinská, rozporuje otázku patronátu, přesto však chce obci
z čisté lásky(!) vyjít vstříc. Sděluje také později, že kostel je celý
dřevěný a vinou času tak zetlelý, že vstup do něj je životu nebezpečný.
Oprava nepřichází v úvahu, jen novostavba. Celý kostel však není potřeba,
stačí kaple, na jejíž stavbu ráda přispěje. - Konsistoř vyzývá Rudolfinu
Bellegarde, aby vyplatila slíbenou částku 2000 zl. jinak podnikne obec Sádek
právní kroky. Rudolfina sděluje, že dobrovolně patronát kostela v Sádku za
žádných okolností nepřevezme a odmítá pohrůžku právními kroky. - Slezská zemská vláda v Opavě zasílá
konsistoři akta o stavbě kaple kostelního typu v Sádku k vyjádření, aby mohlo
být provedeno ocenění. Josef Schum, děkan v Opavě, dává v devíti bodech
kladné vyjádření k záměru stavby kaple v Sádku namísto kostela, který je od
roku 1857 uzavřen pro nebezpečí zřícení. Z kostelního jmění lze na stavbu
uvolnit 773 zl. - Arcibiskupské stavební ředitelství
v Kroměříži zasílá vyjádření ke stavebním plánům - jsou nevhodné. Třebaže je
obec obětavá, nebude schopna dodržet navržený rozpočet na stavbu. Dále plán
navrhuje klenbu u tak nízké stavby (4,5 sáhů), což ji zbytečně prodraží a
omezí množství vzduchu, takže kaple bude nezdravá. Navrhuje se též osvětlit
loď 2 - 3 svisle podlouhlými okny namísto navrženého jednoho půlkruhového -
navržené změny oznámeny slezské zemské vládě. - Josef Göttlicher, farář z Velkých
Heraltic, žádá o povolení k posvěcení základního kamene kostela v Sádku dne
30. července 1865 - povoleno. Na stavbu kostela přispívaly
jednotlivé rodiny obyvatel Sádku částkami 5-120 florenů. Všichni pracovali na
stavbě i se svými potahy a povozy, potřebné dřevo věnovali majitelé lesů. Ve
věži kostela byly umístěny dva zvony z původního kostela a hodiny s vídeňským
strojem. Varhany, vyrobené v Krnově, byly pořízeny z darů farníků. Lavice
byly zhotoveny místním stolařem. Ze sbírek se také prováděly
pozdější potřebné opravy, např. výměna oken, malování. Německé katolické obyvatelstvo
pořádalo v novém kostele, vystavěném uprostřed vesnice ve formách opožděného
klasicismu, každoročně 15. srpna pouť. Během pouti se pořádal také výroční
trh, kterého se účastnila řada prodejců z širokého okolí. Mše se v kostele
konaly 9x ročně, např. o Vánocích, Velikonocích, Svatodušních svátcích apod.
V mezidobí se konaly mše jen čtené. Většina obyvatel obce chodila v neděli na
mši do farního kostela Neposkvrněného početí P. Marie ve Velkých Heralticích. I v dnešní době se konají bohoslužby
a každoročně se slaví posvícení. Dnes je v kostelní věži zavěšen malý zvon z
roku 1919. Původní zvony byly během 2. světové války odvezeny a o jejich
dalším osudu nemáme informace. V kostele se nachází vyobrazení původního
dřevěného kostela zhotovené v roce 1924 (viz foto). Do kostela po celou dobu,
od jeho vysvěcení až do dnešních dnů, dojíždí kněz z Velkých Heraltic. Prameny a literatura: Fajkus, Bohuslav: Sádek 1250-2010, z
historie obce. Velké Heraltice-Sádek 2010. Zdroj:
historickasekce.blog.cz (21.1.2014) |
Zdroj: historickasekce.blog.cz (21.1.2014) |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 21.1.2014 |