Zpět na Razovou

Kronika obce

Razová, bývalý politický okres Bruntál

KRONIKA RAZOVÉ

 

K části slezského opavského kraje náleží vesnice Razová patřící ke knížectví krnovskému, která leží 2, ¾ míle jihozápadně od Krnova na jedné straně, od jihovýchodu k jihu se mírně schyluje svah, jehož nejnižší body jsou ohraničeny a omývány řekou Moravicí.

Znění pozemkové knihy následuje: je vystavena za vlády markraběte Georga (Jiřího) Fridricha von Ansbach Brandenburg v roce 1548 mezi lesy a kamenitými útesy a byla obydlena nejvíce z Dolního Slezska a Brandenburska. Osídlencům bylo přiděleno 30 lánů (honů) nové země ke zkulturnění, kterou ihned mezi sebou rozdělilo 64 horalů, domnívající se, že jsou za to zavázáni; vrchnost mohla lehce odevzdat za prokázané služby svým mnohým, jako když by rozděloval statkář mezi malé. Zdá se také, že půdní kultura udělala za 100 let jen nepatrný pokrok.

Podle jednoho z tamějších koželuhů dokládají paměti na panství ze dne 27.9.1690, kde je doslovně zaznamenáno:

Je všeobecně známo, že vesnice Razová leží na kamenitém, špatném terénu a proti blízkoležícím zasněženým horám přicházející studené větry způsobily, že nikdo nemohl svůj vlastní chléb zbudovat na půl roku. Ještě první desetiletí minulého století bylo zemědělství (rolnictví) tak málo placeno, že se obyvatelé přiživovali nejvíce povoznictvím, obchodem a řemeslem (Pozemková kniha následuje).

Mezi prvními osídlenci přicházejí ti, jejichž jména jsou známa dodnes jako: Beier, Beege, Graubner, Heinz, Heinzel, Herols, Hampel, Ihm, Jüttner, Kube, Lerch, Ludwig, Maywald, Neumann, Peiker, Pohl a Schreiber. Znění matriky z roku 1372 – 1590.

V době výstavby vesnice je podle pozemkové knihy násled. 308:

Obilí vylo ke koupi v hodnotě: 1 korec pšenice za 16 grošů, žito za 9, oves za 5 grošů.

Všichni osídlenci této vesnice byli již při svém příchodu horliví příslušníci evangelicko-luterárního náboženství a brzy také obdrželi umístění vlastního pastora v osobě Johanna Springera, jehož rod nebyl znám.

 Roku 1552 byl ustaven Georg Rohland v obci jako první učitel a r. 1556 bylo uděleno vrchnostenské povolení prvnímu rychtáři Hanzi Grabnerovi rozdělit do svobodného držení výčep piva, jednoho kováře, pekaře, ševce, řezníka a krejčího (dle pozemkové knihy násl. 14).

Zde následují jména několika pastorů a doba jejich působení v Razové. R. 1580 (dle pozemkové knihy násl. 312) byla postavena kostelní věž za rychtáře Mathiase Kellera; až do roku 1590 vévodila v obci dřevěná modlitebna, která měla být nahrazena teprve v tomto roce, přestože kostelní věž byla již před 10 lety postavena, na stejém místě byl nyní postaven kostel za 17 týdnů, během té doby následovala národní slavnost, kdy také ani jedinkrát nepršelo, jak zaznamenal v rýmech pastor Jahn.

21. října 1591 byl oddán v novém kostele první novomanželský pár. V témže roce byl napomínán pastor Jahn před vesnickým soudem, protože jeho dobytek šmatlal sousedovi v ječmeni. Po poznatku musel jsem se mu odškodnit 6 měřicemi ječmene, stál mě jeden tolar.

R. 1593 stala se velká změna, zatím co velmi mnoho statků prodáno a šlo pryč, co slouží jako důkaz, že zdejší obyvatelé v žádné době, jak tomu tehdy všude bylo, nebyli nevosníci.

13. srpna 1595 je svátek Anny, kdy Georg Rozmanith je manželce pastora Magnuse kmotrem; zde přichází jméno Rozmanith v matrice poprvé. Podle podání měl obsadit tehdejší opuštěný svobodný statek a přistěhoval se z Čech. R. 1595 se mu narodila dcera Dorota, v následujícím roce Sibila a synové Georg, Michel, Jakob a Martin, od kterého pocházejí všichni nositelé jména Rozmanith. První otec rodu zemřel zde 19. dubna 1631 v 77 letech.

R. 1596 zakoupil Martin Herold, mlynář na Moravici, zdejší rychtu pro jednoho svého syna. (Pozoruhodné je, že od založení vesnice oznamoval, že k tomuto patřičnému mlýnu až k dnešnímu dni nebude přerušena rodina Heroldů a vždy se bude dědit z otce na syna. Také nynější mujitel mlýnu Vincen Herold má mušské dědice).

R. 1603 zemřel Georg Fridrich  von Ansbych Brandenburg, zakladatel této vesnice, bezdětný.

Kurfiřt Joachim Fridrich, dědic knížectví krnovského, předal toto po krátkém vlastnictví svému druhorozenému synovi Johannu Georgovi; tak obdržela Razová nového pána.

20. července 1607 byl bodnut Kašpar Ludwig jedním mladým člověkem ostrým nožem do srdce tak, že byl ihned mrtev. Pachatel byl jistý sedlář ze dvora.

R. 1608 bylo dle privilegia Johanna Georga von Brandenburg proti každoročnímu dodávání korce ovsa z každého lánu, robota na poli a mimo to proti každoročnímu poplatku obyvatelům byly ponechány ještě určité dominikální statky.

R. 1613 hledal Johann Georg von Brandenburg, který přispěl k reformnímu náboženství, pod pohrůžkou a vykonání trestů také jejich uskutečnění u svých evangelických poddaných. Také v obci Razová byla učiněna taková zjištění, tak zní úvod v pozemkové knize: Uvnitř je zaneseno, jak občané mají přestoupit od luteránství ke kalvinské víře a jak budou při odpírání trestáni. Také kněží stáli v onen čas ve velmi ponižujícím postavení ke svým obcím, co se dokazuje na jedné příhodě, že se sedláci odvážili protestovat proti zákazu zvonění, byli vyslýcháni před obecním soudem a byla jim uložena libovolná peněžitá pokuta, viníci byli zadrženi.

R. 1616 byl pastor Adam Grun se svou ženu Dorotou jednomu Čechovi kmotrem, a tak se vyskytuje jméno Čech poprvé v matrice.

R. 1620 byl zvolen Johann Georg von Brandenburg, horlivý přívrženec buřičských stavů, kurfiřtem z Pfalze ke králi českému u Prahy vysvětluje říšské kladbě a pozbývá své knížectví Krnov. Zemřel r. 1624 u Leutschau.

R. 1622 obdrží svobodné knížectví Krnov český místodržící Karel kníže von Liechtenstein od císaře Ferdinanda II. jako české korunní léno. Slavnost holdování vyhání úzkostlivá obava všechny obyvatele knížectví, kteří museli 100 let trpět vládnoucí náboženství, které bylo luterární pod katolickým knížectvím.

27. září 1624 byl vytažen tření zvon na věž kostela, na kterém je jméno pastora Adama Gruna.

10. dubna 1625 přichází sám kníže Karel von Liechtenstein do Krnova, dosazuje katolické úředníky a povoluje olomouckému biskupovi vyslat misionáře do svého nového knížectví, kteří měli přivést obyvatele zase ke katolické víře.

R. 1627 (zahnal) kamenný val sasko-dánského vojska, které drželo za plukovníka Ranthana obsazené knížectví Krnov a chránilo protestanty. Nepřítel dále pronásledující ponechal generála Dechnu k provádění katolické reformace, k tomu potřeboval liechtensteinské dragouny, nazývané „blahoslavení“. Jeden oddíl, pod vedením rytmistra von Rosstein, poručíka Hanse Blasiona, přišel také do Razové a začal vesnici plenit, přičemž jedno děvče utonulo, neboť se domnívalo, že uteče před jejich násilím, tak jejich páni drancovali.

Také byly nalezeny od zmíněných Dánů dánské mince ve velikosti jednoho dvacetigroše a s vyobrazením Kristiána, ale teprve v roce 1843 v Horní Vsi v jednom kamenném nánosu. Po vyhnání luterárních praktikantů a učitelů byla Razová přidělení ještě v tomto roce jako filiálka k nově zřízené faře v Horním Benešově. Fridrichem Hlasnigem, prvním farářem, 10. listopadu 1627 bylo pokřtěno katolicky první dítě v Razové, za asistence dragounů, což byl stále důvod při dalším křtu nechat střílet, protože rodiče byli donuceni jen násilím ke křtu svých dětí.

Tentýž rok Mathias Bischof, rodem z Nisy, se sem přiženil a jeho jméno a rod trvá a pokračuje jeho dětmi.

V témže roce zemřel Karel von Liechtenstein, který se narodil v evangelicko-luterární víře, později přestoupil ke katolické víře a té byl horlivým obhájcem. Poslal z Prahy do Opavy jezuity, kteří postupně obraceli obyvatelstvo na tuto víru.

R. 1629 byl uveden jako katolický farář Andreas Wenzel Groner a r. 1633 Karl Ignaz Albertes.

R. 1633 velmi zuřil mor a vyžádal si mnoho obětí.

16. června 1634 byl zastřelen Hans Müller před domem Kryštofa Zacha dragouny ze vsi setníka Duglase, který zde byl ubytován se 30 dragouny.

Tentýž rok přichází jako katolický farář Johann Filip.

R. 1636 byl oddám Martin Bahr, cestující obuvnický tovaryš. Po potomcích tohoto manželského páru pochází všichni nositelé jména Bahr v Razové. Hořejší Martin Bahr spadl 16. října 1653 do vody, tu chtěl ve mlýně Bartla Herolda pěchovat tříslo, byl zachycen kolem a rozdrcen v 55 letech.

14. září 1641 zemřel Kryštof Kirchner, starý 103 roky, jediný Razovák, který dosáhl takového stáří.

14. září 1642 byl zastřelen Hanz Heinzel, vrchní ochránce a místní soudce, vojákem junáckého pluku na rychtě za soudcovským stolem. Téhož roku byl probodnut Bartel Ludwig ve svých 42 letech švédským branným lidem.

R. 1643 byla pleněna vesnice Švédy a přitom byl probodnut Valentin Schreiber a mnoho jiných.

V září a v říjnu 1645 opět zde řádil mor. Ti, kteří zemřeli na mor, byli v noci pohřbívání Kryštofem Rolandem, mladým veřejným sluhou, protože to nikdo jiný nechtěl dělat.

R. 1648 byl zastřelen švédským jezdcem v 29 letech syn Petra Jüttnera a Hans Halbbürger byl jím na poli probodnut.

Tentýž rok byla ukončena vestfálským mírem 30letá náboženská válka. Tak často se během ní obyvatelé této vesnice vraceli od vynuceného svědomí svobodně věřit zase znovu ke své luteránské víře. Jejich domnělí ochránci, Švédové, stali se následně jejich největší mučitelé tím, že žili na náklady až do morku vysávaného obyvatelstva.

Podle jedné poznámky pod 3. říjnem 1650 sepsané a v obecním archivu nalezené utrpěla knížecí komorní vesnice Razová od roku 1642 až 1650 jak od císařského tak od švédského mužstva útlakem následující škody: císařským válečným útlakem 2.896 Zl. (zlatých) 44 kr. (krejcarů).

1.dubna, který připadl na Zelený čtvrtek, byl vytažen na věž veliký zvon. Měl opavské váhy 12 centů 17 kg. Jako tvůrce připadá Matyáš Karel Herold z Leskovce, Horního Benešova a Razové.

V červenci 1650, po dvouletém uzavření míru, teprve opouštějí Švédové knížectví krnovské, když si ještě předtím dovolili tvrdé vydírání.

Nyní bylo provozováno obracení na katolickou víru s novým nadšením opavských jezuitů se šťastným výsledkem a v Razové (dl pozemkové knihy paragraf 16) v roce 1659 zcela ukončeno.

15. června 1661 byl probodnut Georg Kube v 31 letech, zdejší hajný, Hansem Ludwigem, dolní ochránce, u Martina Beegeho za stolem hasičskou hlavní.

V roce 1666 byly věnovány do kostela dva prapory (za 30 tolarů). R. 1673 znovu pokryta kostelní věž (53 Zl. 78 kr.) R. 1674 byla vybudována kostelní dvorní zeď (45 Zl.). R. 1681 byl renovován zvenku (93 Zl.). Dne 7. září 1687 byl vylomen a vyloupen.

R. 1690 bylo usazeno 22 koželuhů.

31. ledna 1691 byl vyzván místní soudce o specifické seskupení, které by vyslalo do jeho vesnice schopné mužstvo, aby zlomilo odpor úhlavního nepřítele, také dodává s jakými zbraněmi by každý mohl být opatřen. Dle tohoto bylo dodáno od obce 29 obranyschopných mužů, totiž: 20 sedláků, 5 domkářů a 4 ostatní lidé, kteří byli vyzbrojeni 4 mušketami, 2 požárními hlavněmi, 3 halapartnami a 20 kosami, tesařskými sekerami a vidlemi.

R. 1693 opatřil Michal Rossmanith, svobodný sedlák v Razové, horní chór v kostele všemi lavicemi, stály 46 zl.

Duben 1694, v pátek před Květnou nedělí, byl kostel opět vyrabován násilným vylomením obou dveří v postranní hale.

R. 1699 byla zhotovena kazatelna jedním stolářem z Budišova, tak Georg Hampel, rychtář na Moravici (MOHRA-KANTORMÜHLE), složil zde peníze v hotovosti.

4. března 1701 byla sem vyslána důstojným úřadem komise a určila, že farář v Horním Benešově, když zde nemá povinnost bydlet, bude řádně vykonávat celý rok bohoslužby každou druhou neděli a pátek, také všechny neděle odpoledne bude vyučovat děti, ale pokaždé, když zůstane přes oběd, musí se sám stravovat.

R. 1703 trvala obec na důstojné konzistoři, aby ustanovila vlastního faráře nebo kaplana, ale nechtěla povolit, protože to farář z Horního Benešova překazil.

16. října 1704 byl kostel opět vykraden a tentokrát také stříbrné ciborium bylo ze svatostánku vyloupeno a hostie byly rozsypány.

R. 1714 bylo obnoveno horní dřevěné dílo ve věži kostela, stálo 200 zl. 30 kr.

V témže roce byl přetaven velký zvon (201 zl. 30 kr.). R. 1732 psal Teodor Pholip, učitel v Razové, tehdejšímu purkrabímu; abych mohl Vaši milost navštívit a poprosit o nějaký odložený oděv, prosím Vaši milost, aby mě neopustila, neboť sám si nemohu nic opatřit. R. 1745 byl po dobu rakouských válek 11. ledna hlavní stan maďarsko-české armády pod velením pana generála polního maršálka hraběte von Traun v Horním Benešově; všechno se tehdy hemžilo důstojníky a v Razové byly umístěny čtyři pěší pluky: Vklad, Botta, Prina a Stará královská sekta na 13 dní skoro s nevhodnými zavazadly.

7. listopadu byl v Horním Benešové stálý pruský pluk husarů, kterému velel plukovník Krumenau, který byl před rokem pod maďarským Dalmatincem kapitánem a přešel k Prusům; od maďarského pluku husarů byl přepaden a zabit. Pruský plukovník s více než 150 muži a mnoha koni byl zajat a odeslán do Temešvaru. Na pruské straně zůstalo 18 mrtvých, na maďarské straně zůstal jen 1 kůň a několik mužů se radovalo.

Po dobu této války ztratila obec podle úředního označeného specifika, to znamená, že pruská invaze od 1. září 1744 do posledního února 1746 nepřátelským vypsáním a vydíráním ztratila: na holých penězích 811 zl. 6 kr., mouky 67 korců, žita 68 korců, ovsa 419 korců 2 čtvrti, sena 442 centů, přitom musela obec dodat při obchodu Prusů dva koně s jedním vozem, který nepřítel vzal s sebou do Koselu.

V květnu 1758 stanul zde pruský princ po dobu sedmileté války se dvěma pluky pěchoty. Ze stravy obce bylo dodáno od 1. do 18. května velmi mnoho na holých penězích, stejně tak na stravování a krmení pro dobytek. Ve stejném roce bylo dodáno ještě jednou pro Prusy, a to do Opavy na holých penězích 1624 zl., 25 kr., mouky 38 centů, krup jeden korec, hrachu 13 mázů, žita 38 korců, ovsa 34 korců, sena 28 centů, slámy 5 kop, stejně tak mnoho dobytka na porážku a chleba.

R. 1759 byla vyráběna pálenka podle úředního záznamu v obci Razová po celý rok, a sice u rychtáře Josefa Antonína Peikera 14 věder, u vrchního krečmera Hanze Fridrich Hanela 8 věder, u nižšího krečmera 6 věder.

 R. 1760 podle úředního záznamu byli v Razové 3 mlynáři, 2 koželuzi, 2 řezníci, 2 kováři, 2 kramáři, 4 krejčí, 4 obuvníci, 4 tkalci a 2 pekaři.

7. listopadu 1764 zničil oheň tři selské domy a 12 domků malých domkářů.

R. 1772 bylo zaznamenáno, že v tomto roce byla taková bída, že když padl kus dobytka, tak byl lidem sněden. Také lidé v sousedství oloupali smrkovou kůru, roztloukali a do chleba zapékali, také pokrutiny přidávali. Korec pšenice stál 13 zl. 24 kr., žita 11 zl. 34 kr., ječmene 9 zl. 40 kr., ovsa 4 zl. 60 kr.

V roce 1775 učinil obecní písař tehdejšímu purkrabímu toto oznámení: Vaše blahorodí již je obeznámeno o rychtářově děvečce, která přišla k případu. Prosím poníženě o prominutí, že jsem o tom hned neposlal písemnou zprávu, prosím poslušně o rozkaz, co se bude příště dělat s takovou ženskou.

2. května 1777 píše obec opět o ustanovení vlastního kaplana a mezi jmenovanými důvody byly následující: daleká vzdálenost od Horního Benešova, na podzim a na jaře špatné cesty, téměř k neprojití a špatné počasí, že potom musely být přesunuty objednané mše svaté za 3 až 6 týdnů, potvrzené na několik let, konečně množí se opět zřetelně shon luteránů.

R. 1778 v bavorské válce o posloupnost byly v obci ubytovány 2 pluky pěchoty. V každém domě ubytovali 16 až 20 mužů, takže nikdo nemohl nic dělat. Kromě toho musela obec po dobu této dvouleté války dodat: 197 centů mouky, 694 korců ovsa a 641 centů sena, také bylo obyvatelstvo donuceno násilím během tvrdé zimy k práci na hradbách a k vybudování zásek. Ležení a hlavní generálova polní stráž byla tehdy u Leskovce; císařská přední stráž v Horním Benešově. Od Prusů, kteří obsadili Krnov, stala přední stráž v Lichnově.

R. 1781 byl ustaven, dříve ještě byla zřízena budova s místností, jako první místní kaplan Antonín Jüttner, rozený Razovák, třebaže předtím byl 22 let kooperátor v Horním Benešově.

17. května 1782 převzali ke stavbě faru zednický mistr Franz Schmidt z Karlovce za 206 zl. Rýnských, tato v roce 1868 dne 11. srpna vyhořela. Na veškeré vydání sešlo se pro faru spolu s kůlnou a zahradou na 754 zl. 23 kr.

29. září 1783 byl šavlí usmrcen Johann Adam Jüttner, zdejší osadník, na rychtě jedním husarem z pluku Esterhaziho.

                První čtyři faráři byli protestanté.

1.                    Johann Springer

2.                    Magus Jany 1571 přes 44 let

3.                    Adam Grimm 1615

4.                    Tobias Tiller 1627

 

Římskokatoličtí kněží z Horního Benešova, kteří museli zastávat úřad v razovském filiálním kostele:

1.      důstojný pan Johann Friedrich Flachmuth 1625

2.      Anton Wenzel Krones 1629

3.      Karl Ignaz Albertus 1632

4.      Johann Philipp Vlinz 1634

5.      Georg Franz Kukule

6.      Mathias Karl Herold 1649

7.      Samuel Maxm. Pfeyler

8.      Michael Franz Weiss

9.      Andreas Franz Abesa

10.   Johann Anton Jüttner – 1781 byl první samostatný místní kaplan v Razové a zde narozený, v Horním Benešově byl předtím pře 20 let jako kooperator

2.    Anton Rotter 1793

3.      Franz Müller 1803

4.      Pohl

5.      Mayer

6.      Kluger

7.      Joh. Haagen

8.      Andreas Langer – přišel dne 3. března 1845, na odpočinek nastoupil 1. srpna 1879, zemřel 22. listopadu 1889, starý 90 let.

9.      pan Engelbert Jahn od 11. listopadu 1879

 

Jednotliví páni kooperátoři právě zde od roku 1830:

Ignaz Koschenka, Ignaz Theimer, Franz Woletz, Josef Maschner 1849 zde †, Franz Zohner, Josef N. Emanuel Frenzel, Eduard Teimer, Ferdinand Schneider, Anton Weiss, Hermann Scheyer, Franz Klement.

 

Učitelé:

1.                    Georg Rohland 1552

2.                    Hans Vogel 1554

3.                    Hans Büttner 1564

4.                    Martin Robert 1585

5.                    Joh. Fritsch 1596

6.                    Christian Proksch 1617

7.                    Martin Niessner – první římskokatolický 1625

8.                    Georg Brückner 1648

9.                    Georg Herold 1672

10.                 Georg Philipp 1685

11.                 Teodor Philipp, syn, 1721

12.                 Karl Josef Phillipp, syn, 1738

13.                 Christian Philipp, syn, 1782; všichni z Leskovce

14.                 Philipp Fuchs 1796

15.                 Franz Gröger 1822

16.                 Josef Beege 1839

17.                 Josef Wenzel 1866 †

18.                 Alois Bittmann 1872 zde zemřel

19.                 pan Alfons Schidek 1882

20.                  

Několik učitelských pomocníků novější doby:

Pan König, Mathias Kuhn, Jos. Jüttner, Joh. Latzke, Rudolf Scherz, Jos. Krause, Alexander Lemmel, Paul Kratz, Marie Beyer, pan Alois Beege.

 

Rychtáři:

První je neznámý

2.                    Hans Grabner 1556

3.                    Andreas Keller

4.                    Hans Scholz

5.                    Martin Herold

6.                    Hans Heinzel

7.                    Michael Herold

8.                    Georg Jüttner

9.                    Fridrich Langer

10.                 Andreas Langer

11.                 Georg Jüttner

12.                 Michael Schreiber

13.                 Georg Herold

14.                 Michael Anton Rossmanith

15.                 Siegfried Rossmanith

16.                 Andreas Peiker

17.                 Michael Jos. Beyer

18.                 Jos. Anton Peiker

19.                 Jos. Georg Beyer

20.                 Joh. Friedrich Beyer

21.                 Joh. Friedrich Peiker zemřel 1834 spravoval obec jako rychtář přes 51 let

22.                 Karl Rossmanith

23.                 Josef Ludwig

24.                 Alois Kube, první starosta

25.                 Karl Rossmanith

26.                 Johann Rossmanith, po dobu 15 let

27.                 Alois Kube

28.                 pan Alois Rossmanith, stavitel

 

Zvláštní příhody v Razové:

R. 1781 obdržela Razová prvního samostatného kněze

R. 1784 jednoho kooperátora a 1843 byl u fary

R. 1783 byl zasažen o Michalu Joh. Adam Jüttner na rychtě bez důvodu husarem Esterhaziho

R. 1781 dne 1. prosince byla podepsána nadační listina knížetem Liechtensteinem nad  

                  patronací kostela

R. 1787 Byl zřízen chudobinec pro 34 chudých.

R. 1795 bylo velké zatmění měsíce, housenky úplně strávily len se semeny na polích.

R. 1798 byly třikrát škody od větru, a sice: 18. května, 3. června a 9. července

R. 1799 přezimovala ozim; letní plody mohly být za mokra sotva sklizeny, proto obilí bylo

  drahé, během zimního období byla tuhá zima, taková jako nikdy.

R. 1801 bylo obilí drahé, 1804 ještě dražší, bruntálské panství platilo za korec žita 25 zl.

  Nejdražší bylo 1805, kde koncem června 1 čtvrt opavského mázu žita stála 48 až 50        

  zl., ječmen 40 zl., 1 kus koudelové příze 8 zl., loket horšího sukna 5 zl., středního 12  

  až 20 zl., jemného 36 až 46 zl.

 

                Francouzská válka, která trvala do r. 1817 přes 22 let, také mokrá léta činila tuto drahotu. Tehdy byly dány do oběhu bankovní listy, dne 15. března 1811 byly tyto sníženy finančním patentem tak, že 1 zlatý stál jenom 12 kr. a 5 kr. jeden krejcar. Odtud byla vydána zdánlivá výměna, která měla cenu konvert. peněz, poněvadž 5 zl. Bankovních listů platilo jen 1 zlatý vídeňské měny, tato byla r. 1819 zase zmenšena tak, že 2 zl. 30 kr. vídeňské měny platilo pouze 1 zl. konvert. mince.

                22. ledna 1801 byl přenechán od knížete chodník k pískovcovému lomu proti odškodnění na vlastníky pozemků.

R. 1811 a 1812 byla velmi tvrdá léta, jařina (jarní obilí) se zcela nezdařila.

R. 1816 až 1817 bylo velmi draho, měřice pole zde stála 300 – 500 zl.

Dne 31. ledna 1817 zničil požár veškeré budovy Heroldova mlýna č. 267 v Razové se všemi

zásobami; škoda byla ceněna na 23.800 zl.

R. 1820 bylo všechno počítáno na konvert. mince

R. 1828 byla obec změřena a tato měla délku 4.000 sáhů.

R. 1833 byla zavedena potravní daň.

R. 1835 až 1836 bylo obilí směšně levné, 1 čtvrť žita stála 42, ječmene 36, ovsa 26 krejcarů.

R. 1842 byl zbudován větrný mlýn.

R. 1847 byla drahota, 1 pytel žita až 50 zl. vídeňské měny. Chudí lidé žili částečně z klíčků,

když se brambory 3 roky neudařily.

R. 1848 vypukla revoluce ve většině zemí Evropy.

Dne 5. srpna 1852 postihlo obec strašné krupobití, čím byly zničeny všechny plody, také 10.

července 1853 byla poškozena krupobitím část horní obce; v témže roce byl vytažen na věž zvon.

R. 1858 byla svolána prostřednictvím finančního patentu všechna vídeňská měna a konvert.

mince – peníze a vynesla rakouské měně od 1. listopadu při nákupu a prodeji na 100 nových krejcarů; na podzim téhož roku byla viditelná dlouhou dobu na západní obloze krásná a velká kometa, také mnoha horalům zůstal len k močení a shnil.

R. 1859 dosáhl rozdíl v měně stříbra během italské války výše 52 procent.

Dne 23. července 1861 večer byla průtrž mračen, vesnický potok, stejně Moravice dosáhly

vody jako nikdy: byly strženy pily, stodoly, mosty v Roudně, stejně jeden dům, všichni 3 obyvatelé domu se utopili.

R. 1862 byly dokončeny varhany od pana Riegra z Krnova za 1.270 zl., koncem května žito,

ovoce bylo rané a krásné

R. 1863 byla postavena škola za 6.120 zl.

R. 1863 bylo velmi mokré léto a podzim, málo krmení pro dobytek

R. 1866 válka

R. 1868 oheň ve středu vesnice, celková škoda 28.104 zl.

10.května 1869 položen základní kámen pro faru

R. 1869 přešla přes Horní Benešov a horní Razovou průtrž mračen s deštěm.

R. 1870 první poštovní úřad u pana Paula Michlera v Razové

R. 1878 obdržela škola hřiště

R. 1880 byla založena nová pozemková kniha. Dne 30. dubna 1880 večer propukl

v Heroldově mlýně požár, který zničil všechny budovy, dobytek a obilí. Škoda 12.000 zl. Žhář byl odsouzen k 15 letům vězení.

R. 1882 byla škola trojtřídní.

R. 1883 byl obnoven kostel a věž knížetem Liechtensteinem.

                Č. 267 – od roku 1548 je jméno Herold na tomto majetku: mezitím bylo jednoroční

hospodaření 19 Gottfrieda Röhricha z domku v Rudné, po tomto následoval Florian Herold a jeho 14 let stará manželka Anna Rosa Hampel, Franz Herold od r. 1797 a manželka Therezia, dcera Franze Heinrich, majitele rychty v Kuzendorf při Dorfteschen. Rodina Heinrichova pocházela z jedné švédské rodiny a měl kunzendorfský rychtář 5 žen. Vincenc Herold od r. 1858 s manželkou Therezií Beyerovou z Razové č. 154.

 

Zvláštní pozoruhodné události pro toto držení, jednak všeobecně

                Podle jednoho starého spisu, který r. 1817 shořel, byly prodány pozemky pod dolními chalupami u spojovací cesty na Roudno od svobodného hamernického statku a železárny dolních chalup našemu předku Martina Herolda 1548. Knížecí nájemné pozemky 34 korců breslavských mír u kříže zakoupeny Franzem Heroldem r. 1800.

R. 1824 shořela částečně mlýnská složení, oheň byl přece uhašen.

R. 1836 shořela pila, mlýn se zachoval.

Dne 19. ledna v roce 1840 byla tak silná ledová strž, jako nikdy taková, tak že r. 1884 byly o

tom nalezeny stopy.

R. 1859 mělo Rakousko válku s Itálií

R. 1875 byl velký pád na burze a výstava ve Vídni.

R. 1876 se uskutečnily nové metrické míry a váhy.

                Také bylo zaznamenáno, že v roce 1809 vysoká voda stála v zimě 4 dny, v létě 3 dny na roveň lavic Heroldova mlýnského obydlí.

                R. 1890 byla na sníh chudá, velmi mírná zima, kterou sotva pamatujeme; v zimních měsících bylo teplo, komáři houfně tancovali, kočky se skoro stále hřály, takže 1. března již byly vidět zmije v přírodě,  které se vyhřívaly; následkem toho bylo časné jaro, duben a květen byly nádherné, nebyla studená rána; na Jiřího kvetly třešně a koncem května žito. Dne 6. června se začalo již se sečením sena, avšak brzy se změnilo počasí v déšť a chladno, takže seno se pomalu a velmi vlhké sklízelo. Teplota klesala v červenci v horské krajině až na 2 stupně Reonýma, často sněžilo a sníh napadl 30 dm vysoko, takže mnoho stromů v alpských zemích pod tíhou toho se začít se změnami žita; obtížné parno, potom následovaly denní prudké bouřky; 4. srpna ráno o páté hodině přišel s průtrží mračen déšť přes Mezinu, Dlouhou Stráň, Jelení a horní Razovou, který nadělal mnoho škod.

                Dne 5. srpna uhodil blesk do obytné světnice pana Johanna Rossmanitha (k 6. hodině večer), aniž by zapálil. 6. a  7. srpna byly v okolí prudké bouře, v Opavě udeřil blesk čtyřikrát. Nejprudší a nejškodnější bouře, která se mi zdá, byla 8. srpna večer o 11. hodině, neustálé hřmění, přes 25 bleskových úderů, z čehož jeden zasáhl příslušný dům hamru v Nové Pláni, který vyhořel, jeden uhodil do vody louky pařezů (Klotzerwiese), ta syčící se rozdělila.

V důsledku toho přišla rychlá vysoká voda největší mimo r. 1861, ta tekla ven k hlavní bráně a zaskočila tatáž s odplavujícím obilím.

                Nejranější začátek žitných žní, které se mi zdají, byly r. 1889, u nás začaly 10. července, na Zattigově dvoře již 26. června, jařiny bylo málo, ale v zimě dobré.

30.listopadu a 23. prosince 1821 způsobil orkán zpustošení lesa

R. 1850 byl přelit v Olomouci velký zvon.

R. 1852, jako několik desetiletí předtím, bydlel zde vážený lékař, pan Josef Mestenhauser,

který jako dovedný operatér byl proslaven a za své umění obdržel od jeho majestátu císaře Ferdinanda zasloužilou zlatou medaili a od pruského krále Rudý orlí řád 3. třídy; zemřel v Opavě.

                R. 1889 zemřel v penzionu důstojný pan Farář Andreas Langer dne 22. listopadu, 90 let stár, majitel zlatého záslužného kříže s korunou, která byla v této obci 44 ½ roku.

                Dne 24. dubna 1892 vysvědčení hřbitova; dne 22. května odevzdání věžních hodin do obce od pana Schneidera z Bruntálu,

 

Volně přeložila Helena Štambergová, Razová 197

Červenec 1992

 

 

 

RAZOVÁ

 

příspěvek k historii obce

 

Napsal Dr. K. Berger

 

(Uveřejněno v „Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens“ – Brno 1906).

 

                Razová je položena v soudním okrese Benešov na moravsko-slezské zemské hranici a táhne se na levém břehu Moravice na svahu proti vrchům Roudna přes 2 hodiny cesty severním směrem a můžeme ji označit jako typickou německou silniční vesnici v tomto starém území německých kolonistů. Jako u většiny těchto vesnic je i tady doba a bližší okolnosti vzniku neznámá. V každém případě vznikla velmi dávno i když v jiné podobě než je dnešní.

                Mohutná ložiska čedičových tufů a konglomerátů – jejichž původ lze odvodit od přímo naproti ležícího vulkanického pohoří Roudno – byla využívána již v dávných dobách. Podle ENSE byly prý již v 10. a 11. století odsud dováženy stavební kameny do Slezska (Opava!) k výstavbě kostelů a užívaly se pro základy a rohové kameny, pro zárubně oken a dveří, schody a mnohé jiné účely. Jestli je ENSův výklad správný, pak tu musíme již v této době předpokládat osadu, která ovšem byla slovanská. Dokumentováno je toto místo ovšem až později – 15. května 1288 předává v Opavě Beneš z Brantic se souhlasem své manželky a dětí opatu a konventu kláštera „Hradisko“ patronátní právo nad kostelem Benešov a jeho filiálkou v Horních Životicích (Seitendorf, Sibotndorf?) a daruje mu jako náhradu za škody, které klášteru způsobil veškerý výnos zlata, stříbra, mědi, železa, soli i mlýnských kamenů a také výnos soudních poplatků a trhů v Benešově i z obcí Razová (Razow), Schwarzendorf (?), Horní Životice (Seitendorf, Seiwetendorf), Jelení (Wockendorf), Milotice (Milotndorf, Milkendorf), a Rabendorf (?). Slovanské pojmenování, se kterým se tu setkáváme nemusí být samo o sobě dostatečný důkaz pro slovanskou národnost obyvatel Razové v této době velkého stěhování německých kolonistů – zvláště když pojmenování okolních obcí nese zřetelné stopy německých osadníků. Nejspíše to bude tak, že zde byla stará slovanská osada, do které se nastěhovali němečtí horníci. Odkaz na získávání mlýnských kamenů se může vztahovat pouze na Razovou – v ostatních vyjmenovaných místech se takový materiál nevyskytuje. Slovanský vlastník tohoto kraje zřejmě v úředním dokladu používá slovanský název, který mu byl jazykové bližší.

                Mimo tuto ojedinělou zprávu z roku 1288 není nám o historii Razové z dřívější doby nic známo, což nás ovšem nijak nepřekvapuje. Přes takové malé vesničky, které leží stranou dopravních a vojenských tras plyne proud historických událostí aniž po sobě zanechává jakékoliv stopy. V úřední listině o dělení opavského knížectví mezi syny Mikuláše II z roku 1377 je v podílu jeho syna Jana I uvedeno město Benešov s Leskovcem (Spachendorf) a Jelením (Wockendorf), zatímco jiné vesnice jako Životice (Seitendorf), Milotice (Milotendorf), Schwarzendorf (?) a Rabensdorf (?) se nejmenují. Snad je jako malé vesničky ve výčtu ani neuváděli, anebo byly už v té době zpustlé.?

                Ale nejtěžší doby (odhlédneme-li od moru v r. 1348) měly přece teprve přijít! Katastrofu pro četné malé vesnice tohoto předhůří znamenaly války mezi Jodokem a Prokopem, případně mezi Prokopem a Olomouckým biskupem, potom husitské války a pro střední část údolí též válečné tažení uherského krále Matyáše Corvina proti polskému králi Kazimírovi, na  jehož straně stálo opavské knížectví a Jan z Krnova (zvláště jeho tažení z r. 1474). Matyáš táhl po staré vojenské silnici z Olomouce do Krnova – a jeho stopy se objevují v oblasti Rýžoviště (Braunseifen), Bruntálu, Benešova a Krnova – tam všude zůstala zbořeniště četných vesnic a mnohé z nich zmizely navždycky.

                PRASEK (v Historické topografii země Opavské), který silně zdůrazňuje hrůzné činy při tomto vojenském tažení, jmenuje mezi jinými zničenými místy též Jakartovice (Eckersdorf), které se nacházejí nedaleko Razové. SCHLESER vypočítává kromě městečka Rýžoviště (Braunseifen) velkou řadu vesnic v okolí jako Albrechtice (Olbersdorf) u Rýmařova, Břidličnou (Friedland a.d. Mohra), Tylov (Tillendorf), Valšov ( Kriegsdorf), Vaiglov (Weigelsdorf), Ondřejov (Andersdorf), Stránské (Zechitz), které ještě v první polovině 16. století byly pusté i Kočov (Kotzendorf) a Valšov byly zpustošené. Podle jednoho záznamu města Dvorce (Hof) z r. 1561 jsou vesnice Sternek a Jokelsdorf nacházející se blízko Razové v důsledku válečných událostí pusté a opuštěné a to už po dlouhou dobu.

                Podle všech těchto náznaků rozdrtilo toto vojenské tažení krále Matyáše jako železná válec veškerý život na široké trase, kterou táhlo. Potom po celá desetiletí byly zde zpustlé nebo jen málo obydlené široké pruhy země, které probudila až nová doba opravdové kolonizace. Ta asi probudila i zašlou Razovou k novému životu.

                Následující informace jsou čerpány hlavně z kroniky vesnice Razové, jejíž jeden opis se mi dostal do rukou. Podkladem této kroniky jsou 2 gruntovní knihy (z let 1575 a 1702) a kostelní kniha. Z každoročních záznamů, které postrádají jakoukoliv vnitřní souvislost (vyloučil jsem bezvýznamné zápisy) jsem se pokusil podle možností sestavit kus historie této vesnice případně v některých, lépe doložených časových úsecích, vykreslit též obraz společenského života. Zprávy plynou poměrně souvisle od druhého založení obce až po začátek 18 století.

                V r. 1575 byla založena nejstarší gruntovní kniha (za  rychtáře Hanse Grabnera) a v té se na 1. straně uvádí:

                Razová  byla vybudována v r. 1548 za vlády markrabího Georga Friedricha von Ansbach – Brundenburg mezi lesy a skalními útesy a zabydlena přistěhovalci z Dolního Slezska a Braniborska.

                Z toho je zřejmé, že po staré vesnici zmizela jakákoliv stopa. Ztratily se všechny pozůstatky po dřívějším sídlišti, zůstala jen vzpomínka, že zde byla kdysi ves se jménem Razová nebo Razow a obyvatelé pietně přenesli starý název na nové sídliště. Ale – kdyby Razová v r. 1377 už neexistovala – zůstala by na ni vzpomínka v myslích lidí až do r. 1548? To se dá těžko předpokládat. Neudivuje nás, že lidnaté dolní Slezsko předalo sem svůj přebytek obyvatelstva. Je ovšem divné, že i Braniborsko, které jistě netrpělo přebytkem obyvatelstva, vyslalo sem své kolonisty. Tak jako s Razovou bylo to i s jinými místy v údolích, které se probudily k novému životu.

                Tak víme, že blízko položená Lomnice (Lobnig), která se uvádí již v r. 1350 se sousedícím Tylovem (Tillendorf) později (jako farnost) zcela zmizela (kdy – není známo). Byla pak „znovu vybudována“ Ladislavem Welenem z Boskovic na místě, které bylo zcela pusté; jako první se tam objevil Anton Parsch, který tam bydlel celý rok sám až v r. 1558 se začalo okolí měnit pílí Slezanů (podle dochovaných písemných záznamů). 1544 byl nové vybudován Kočov (Kotzendorf), 1545 Malá Štáhle (Klein-Stohl), 1547 Veveří (Eichhorn), které bylo zpustlé jako ty ostatní.

                Též Rýžoviště (posle jedné noticky v matrice zemřelých) bylo v té době zničené. To vyplývá i z výpovědi starého Hanse Springera, který zemřel v r. 1612 a který se domníval, že v Rýžovišti stojí t.č. všeho všudy jen 3 domy.

                Ze 128 snoubenců, kteří tam byli v letech 1584 – 1587 sezdáváni, pocházeli téměř všichni z dolnoslezských, blízko u sebe ležících měst (Friedland, Gottesberg, Landshut ajejich okolí, někteří z kraje Schweidnitz, Ottmachau a Neisse). I později trval přísun z těchto krajů až asi do r. 1600. A tak jako u Rýžoviště, Lomnice a Razové tomu bylo i u jiných zpustlých osad v těchto údolích, v místech dříve uvedených jako Břidličná, Vaiglov, Valšov, Albrechtice, Stránské, Arnultovice (Arnsdorf). I do těchto zřejmě proudilo nadbytečné obyvatelstvo ze sousedního dolního Slezska – z větších vzdáleností tu přistěhovalci nebyli, jen od česko-německých hranic a přilehlého Saska se též objevili někteří přistěhovalci. Mezery, vzniklé mezi obyvatelstvem údolí za hrozných válek mezi Prokopem a olomouckými biskupy, za husitských válek, za pustošení krále Matyáše a po něm a která se dosud nevyplnily dorůstajícím domácím obyvatelstvem, ty se nyní doplňují zvláště od poloviny 16. století přistěhováním z tenkrát populačně silného Slezska, především dolního Slezska. Na přistěhovalé obyvatele dřívější z těžko určitelných kmenů a oblastí německé země byl tak naroubován nový výhon – směsice kmenů v severní Moravě a slezském podhůří byla zmnožena o nový článek – slezský. Dolnosaský původ se pozná i dnes podle nářečí       Přistěhovalcům bylo přiděleno 30 lánů neobdělané půdy ke kultivaci – ti si to ihned rozdělili do 64 horských lánů, když se uradili, že závazky a povinnosti, které budou muset splácet vrchnosti se odvedou snáze, když jich bude více než kdyby se půda rozdělila mezi málo vlastníků“. Lány byly tedy poloviční oproti výměrám v rovinách.

                Ve druhé gruntovní knize z r. 1702 je vylíčena těž celá organizace správy malé obce tak jak asi fungovala od založení obce – neboť, jak jsme se už zmínili „do této knihy se přepsalo vše, co stálo za zmínku“.

                V čele obce stojí samozřejmě rychtář, po jeho boku určení „radní“, kterých bylo „zatím“ 7,8 nebo 9. Panská a úřední vrchnost asistovala společně s rychtářem a radními při nákupech a prodeji svobodných i robotou povinných statků, zahrad a domů, při předávání peněz (placení úroků vrchnosti, úroky z dluhů, daně), při „konečném splacení“ (odvod převzatých výpůjček), při prominutí pohledávky a tak podobně. Písemné práce s tím spojené obstaral obecní písař. Zatím co při všech peněžních manipulacích se muselo spolupracovat s vrchností, rychtář a radní měli plně na starosti „udržování spravedlnosti a veškerého pořádku“ – v jejich rukou je tedy výkon spravedlnosti v obci – samozřejmě jen při lehčích proviněních, dále mají na starosti obecní policii, udržování veřejného pořádku, dohled na udržování dobrých cest a cestiček, dohled na meze, ploty a hranice, lužní mír, pole a zahrady. Výkon spravedlnosti v obci (obecní soud) má nejenom funkci jakési pozemkové policie ale vykonává i nižší soudnictví – před „právo“ přijde každý, kdo se provinil napadením a rvačkou. Trestný je každý, kdo přijde před soud ozbrojen nebo se nepatřičně dotkne soudcovského stolu, mluví neuctivě, bez dovolení předstupuje nebo odchází. Vedle policejních a soudcovských pravomocí podléhá obecnímu právu správa a vyúčtování sirotčích peněz (proplacení sirotkům, když se stanou plnoletými). Rychtář a radní intervenují při svatebních smlouvách a sepisování testamentů.

                Každý vykonavatel obecního práva je oprávněn požadovat soudní poplatky při koupi, při svatební smlouvě nebo přečítání testamentu při přepočtech nebo opisech, při vyměřování pole, při zasazování hraničních kamenů, při domovních prohlídkách (kvůli krádežím) při sepisování inventáře domu a příslušenství, nebyla-li při odúmrtí provedena inventura nebo když se testament jeví jako podezřelý, při zproštění dluhu nebo při nedodržení a přestoupení starých zvyklostí. To poslední je opravdu „gumový“ paragraf, který za určitých okolností propůjčuje obecnímu soudu velkou pravomoc.

                Obecní soud má i jakousi stavební policii – při výstavbě kostela nebo školy, při zavěšování zvonu, při renovacích má některý radní nebo přísedící dohled, za který bere odměnu. Příjmy, které těmto místním úřadům z jejich funkcí plynou jsou nám známy až z pozdější doby (1702). Jejich specifikace nám umožňuje detailnější pohled do tohoto malého obecního hospodaření.

                Když rychtář zemřel a jeho syn ještě nebyl plnoletý, přebírá vedení obce jakýsi zastupující rychtář (Betrichter) a dostává za to určitou peněžitou odměnu.

                I když všechny tyto informace o organizování správy obce jsou převzaty z druhé gruntovní knihy, nedá se vcelku pochybovat o tom, že stejná patření existovala už od založení obce. Jsou prostě – stejně jako poznámky o založení – „transferovány“ ze staré gruntovní knihy. Bylo třeba mít rychle po ruce staré normy, peněžní závazky, způsoby trestání a podobné, a tak se to všechno přepsalo do nové. Ovšem v 16. století tj. v době stěhování nových kolonistů se život sedláků v Německu po právní, hospodářské i politické stránce značně rozvinul. Proto byla různá opatření novými kolonisty přenesena ze staré vlasti sem a byl vytvořen značně rozdílný, nový život společnosti. Co ale nešlo vylepšit tak snadno jako organizaci správy nové vesnice byl zdejší terén a půda, kterou měli obhospodařovat – mýtit les a odstraňovat kameniště bylo jistě nadmíru pracné.

                Zdá se, že ani za 100 let se nějak podstatně nepokročilo ve zúrodňování půdy – lze tak usoudit z memoranda, které podali razovští koželuhové vrchnosti a ve kterém píší: „je všeobecně známo, že ves Razová leží v kamenitém a i jinak neúrodném terénu (pro studené větry, které přicházejí od blízkých, zasněžených hor) tak, že nikdo nemůže si vypěstovat pro sebe chléb ani na ½ roku“. I v prvních desetiletích 18. století bylo ještě zemědělství tak málo výnosné, že obyvatelé se museli živit většinou povoznictvím, obchodem a řemeslem.

                Mezi prvními přistěhovalci převažují jména, která se i dnes vyskytují – Beier, Berge, Grabner, Heinzel, Heinz, Herold, Hampel, Ihm, J)uttner, Kube, Lerch, Ludwig, Maiwald, Neumann, Peiker, Pohl a Schreiber.

                Všichni přistěhovalci do vesnice byli už při příchodu luterské konfese a požadovali též brzy ustanovení vlastního pastora, kterým se stal Johann Springer, jehož původ není znám a jehož pozůstalá vdova se v r. 1575 provdala za Michaela Philippa Wellenberga. Pastorovy životní podmínky byly zajištěny propůjčením polností (Widmut, Stola, Decem), které nyní patří  obci – a farského bytu, který se nacházel v místech dnešní fary. Samozřejmě byla též postavena protestantská modlitebna – zprvu primitivní dřevěná budova. Teprve v r. 1580 za rychtáře Matyáše Kellera byla postavena kostelní věž.

                Ke kostelu patří též škola – v r. 1552 byl ustanoven učitel, který se jmenoval Georg Rohland (asi současně s ustanovením pastora).

                V r. 1556 bylo dáno rychtáři Hansu Grabnerovi vrchnostenské povolení mít v obci výčep piva, z řemeslníků pak kováře, obuvníka, krejčího a řezníka. Je zvláštní, jak i v této době se při vytváření německých obcí drželo na tradici. Takový povolovací přípis nadřízeného soudu nebo fojtství  mohl být vydán ve 13. stejně jako v 16. století – bylo to úplně shodné. Při určování řemeslníků, (které bylo velice štědré), a kterých se mezi čistě sedláckými přistěhovalci nedostávalo, měl zřejmě značný vliv příklad ze sousedních obci, které byly vybaveny podobnými dopisy vrchností z dřívějších kolonizačních období; nepochybně si první rychtář přivedením přistěhovalců – řemeslníků získal velkou zásluhu!

                V r. 1571, po smrti pastora Springera nastoupil druhý pastor – Magnus Jahn. Stál  čele pastorského úřadu až do r. 1615. Ten začal vést kostelní knihy, které se od té doby vedou nepřetržitě až dodnes.

                Z r. 1581 máme zprávu, která naznačuje, že i zde byla rozšířena víra v kouzla a čarodějnice (jako všude v okolních horách). V kostelní knize čteme totiž, že jakýsi Johann Paiker se dostal na poli do sporu se svým sousedem Mathäusem Maiwaldem. Paiker byl přitom zasažen „čarovným kamenem“ do spánku a zůstal mrtev. Maiwald si život vykoupil ale delší dobu musel pobýt ve vězení.

                Obec zřejmě měla až do r. 1590 jen dřevěnou modlitebnu, neboť až v tomto roce, když už 10 roků stála kostelní věž byl na místě modlitebny postaven kostel (podle lidového podání za celou dobu stavby ani jednou nezapršelo).

                V roce 1593 z neznámých důvodů došlo k velikému vystěhovávání. Drsné klimatické podmínky byly asi jednou z hlavních příčin, ale snad ještě více ta okolnost, že lidé byli zatěžováni nepřiměřenými robotami na panských statcích (jak přiznává sám markrabí Johann Georg ve svém „dopise“ z r. 1607). V čele vystěhovalců stál rychtář Andreas Keller. Ale místo nich se nastěhovali zase jiní (jak se dovídáme z gruntovních knih jiných vrchností, kde se mluví o neustálém stěhování venkovského a maloměstského obyvatelstva). A tak lze v této době (1598) poprvé prokázat rodinu Rossmanitů, která se přistěhovala z Čech, od které lze odvodit všechny rodiny toho jména, které tu nyní žijí a kterých je kolem 80 s 500 – 600 členy. Z toho všeho je zřejmé, že častým stěhováním se naše obyvatelstvo pohraničí stává směsicí různých ale v té době převážně středoněmeckých kmenů.

                V r. 1603 zemžel Georg Friedrich von Ansbach – Brandenburg, budovatel této obce, bezdětný. Na rozdíl od jiných knížat spravoval své obce velmi pečlivě a především ochraňoval sedláky. S ním vyhynula francká linie jeho domu. Svůj majetek předal brandengurské linii. Kurfiřt Joachim Friedrich jako dědic krnovského panství předal je po krátké době svému druhorozenému synu Johannu Georgovi. Tomu zřejmě záleželo na rozkvětu obce. Situace razovských sedláků musela být velmi zlá, jak lze usoudit už z jejich stěhování v r. 1593 – sedláci kromě svých polí měli za povinnost pracovat na panském.

                A tak jim 8. srpna 1607 vydal privilegium – nebo dopis – který zní následovně:

                My, Jan Georg, z Boží milosti markrabí z Brandenburgu v Prusích, ze Štětína v Pomořanech, kníže Kašubů a Wendů, též hrabě z Krossenu ve Slezsku a Krnova dávám tímto na vědomí, že se ke mně dostavili rychtář Eltiste a celé zastupitelstvo naši obce Razová a vysvětlili nám za jakých podmínek byly jim před lety (po založení obce) různé role a louky od našich předků propůjčeny nebo za úrok přiděleny a k jejich spokojenosti je obdělávali a nyní pokorně prosí, abychom jim je přenechali k zajištění živobytí a stanovili nové roční poplatky k převodu na ně a na jejich potomky. Vzhledem k tomu, že našim předkům vzorně sloužili a i našim potomkům chtějí věrně sloužit, přenechávám tímto listem jim a jejich potomkům role a louky, které leží za jejich rolemi u Mühlstatu a Steinbruchu a u leskoveckého Kallichu a v Bradu, tak jak od mého správce Adama Erichera a Kryštofa (písaře) a Georga Künnela (lesníka) budou vyměřeny a ohraničeny.

                Myslíme, chceme a stanovíme, aby naši poddaní obce Razová a jejich potomci užívali toho, co nejlépe a nejužitečněji za roční nájem 32 tolarů a 5 gr. od sv. Martina r. 1607 a vždy k tomuto termínu platili – my je budeme i nadále ochraňovat a zastupovat.

                Dále – protože všichni sedláci obce Razová jsou povinní polními pracemi na našich polích ale my pro odlehlost obce je nutně nepotřebujeme, propouštíme je na jejich prosby ze služeb od tohoto data na věčné časy (to se ale nevztahuje na povinnost pomoci při polních pracech při převozu). Místo robot na panském dodají z každého lánu jejich polí věrtel („Scheffel“) kvalitního ovsa na Vánoce do našeho kasovního úřadu v Krnově.

                Tímto přikazujeme našim vedoucím a úředníkům, dnešním i budoucím, aby svrchuzmíněnou obec Razovou s těmito předanými rolemi a loukami při zaplacení úrokových poplatků chránili a nedopustili, aby jim byla způsobena jakákoliv újma – nicméně nesmí být opomíjena ani nám ani našim dědicům a potomkům vrchnostenská práva, honitba a jiné náležitosti. Jako doklad toho jsme podepsali tento dopis vlastní ruku a přivěsili na něj kancelářskou pečeť. Tak se stalo a bylo dáno v Krnově 8. srpna v šestnáctistém a sedmém roce po narození Ježíše, našeho vykupitele.

                                                                                                              Johannes Georg vl. rukou

 

                Zatímco Johann Georg vyšel svým poddaným velice vstříc předáním panských majetků do vlastnictví sedláků a změnou roboty v naturální dávku tzv. honitbového ovsa byl na druhé straně ve věcech víry velice nesnášenlivý.

                Lid byl téměř výlučně protestantský – bylo tu jen několik z okolí se přistěhovavších katolíků, které luteráni označovali – jistě málo tolerantním způsobem – jako pohany. Johann Georg, který sám se hlásil k reformovanému náboženství (kalvinského vyznání) se pokoušel pod hrozbou potrestání toto své náboženství vnutit i svým evangelickým poddaným, při čemž mu byli nápomocni oba superintendanti Mathias a Gabriel Agricola. I v Razové se to zkoušelo a v gruntovní knize stojí: „Zde se dokládá, jak obec měla od luterství přejít na kalvinskou víru, jak se tomu bránila a jak byla kvůli tomu potrestána“.

                Bohužel – další listy, na kterých byly ty doklady a důkazy tenkrát všeobecné nesnášenlivosti i mezi jednotlivými protestantskými vyznáními byly vytrženy – jistě ne bez záměru.

                Na Nový rok 1615 zemřel pastor Jahn, který své církvi věrně sloužil 44 let. Psal na svou dobu velmi čistou němčinou a soudě podle záznamů v kostelních knihách byl i velmi zběhlý v latinské a řecké literatuře. Přitom to byl člověk velmi přísných mravů. Je to zřejmé z drastické poznámky, která nám poslouží jako důkaz jeho odporu k pití v době, kdy byl všeobecný sklon k alkoholu. Když v r. 1601 byla pro horní a dolní část vsi povolena jedna hospoda, přidává k této zprávě poznámku „iam gaudete bibones“ (ožralové, radujte se). Ostatně – zřejmě neměl pro to na růžích ustláno. Pastoři v té době žili v nedůstojné závislosti na obcích, což dokazuje mimo jiné příhoda, že sedláci si dovolili odepřít zvonění umíráčkem zemřelému dítěti svého pastora nebo ho volali před obecní soud a svévolně mu nařídili peněžní pokutu. Častěji mu jeho „ovečky“ odpíraly dlužné „Decem“. Když si na to stěžoval u rychtáře a ptal se ho „pane rychtáři, a to ne necháte zcela bez pomoci?“ ten mu odpověděl „ano, ano!. Asi byl – soudě podle výše uvedeného vyprávění – na své farníky příliš ostrý a přísný.“

                Tři čtvrti roku po jeho smrti přišel Adam Grun z Briegu ve Slezsku jako jeho nástupce v Razové.

                Krátce na to začaly pohnuté doby, které ve svých následcích se dotkly i tak odlehlé vsi jako je Razová. Povstání českých stavů se rozšířilo i do Slezska a mezi slezskými magnáty se Johann Georg z Krnova, razovský pán, proti císaři provinil nejvíce, a proto byl po poražení odboje jediný ze slezských mocipánů vyloučen ze všeobecné amnestie. Byl dán do klatby a zbaven svého krnovského knížectví. Osiřelé knížectví krnovské dostal – i přes námitky brandenburské linie rodu Johanna Georga – 15. března 1622 český místodržící Karl kníže z Liechtensteina od císaře Ferdinanda jako české korunní léno.

                Slavnostní holdování novému pánu bylo zkaleno úzkostlivými obavami všeho obyvatelstva tohoto knížectví, že pod novým katolickým pánem se nebude dobře dařit luterské víře, která zde převažovala již skoro 100 let. Ale to, čeho se všichni obávali, se neuskutečnilo ihned, neboť ještě 7. září 1624, když se na kostelní věž zavěšoval střední zvon, byl pastor Grun ve svém úřadě, neboť jeho jméno si lze na zvonu přečíst vedle jména rychtáře Herolda.

                Nicméně 10. dubna 1625 přichází do Krnova hrabě Karl z Liechtensteina, ustanovuje katolické úředníky a dovoluje olomouckému biskupu, kardinálu Dietrichsteinovi, aby vyslal do jeho nového knížectví misionáře, aby přivedli zdejší obyvatele zpět ke katolické církvi.

                K násilné protireformaci se ještě nesáhlo – ještě nebyla vhodná doba. Po staletích nejasností a sporů bylo nyní i Opavsko přičleněno ke Slezsku – Krnovsko bylo nesporně vždy slezské knížectví – a na ty se vztahovala Drážďanská úmluva, která sice trestala Slezsko velikou peněžní pokutou, ale zaručovala mu vyznávat protestantské náboženství – což bylo jistě proti srsti jak horlivým vídeňským katolickým kruhům tak i Liechtensteinům.

                V důsledku těchto skutečností žije tu i nadále obyvatelstvo ve své luterské víře, v čele se svými pastory i když je jistě naplněno tisíci obavami jak dlouho tato svoboda vyznání ještě vydrží, když v sousední Moravě se protireformace již rozběhla naplno.

                Liechtensteinovi misionáři v té době nemohli asi vykázat velkých úspěchů, když ještě nesměli používat žádných násilných přesvědčovacích metod a ohledem na sousedního saského kurfiřta.

                A tak ještě 27. února 1626 nacházíme v Razové pastora  Gruna, který tu spravuje svůj úřad. Později se už s ním nesetkáme – možná si vyhledal svůj chléb v bezpečnějším kraji pod nějakým protestantským mocipánem – ale ani on nebyl ještě posledním razovským pastorem.

                V srpnu téhož roku (1626) přitáhly do opavského a krnovského knížectví jednotky Weimarského knížete a Mannsfeldovy pluky a ve druhé polovině roku 1626 ovládly celé horní Slezsko a severní Moravu dánské jednotky. Dánská vojska byla určitě i v Razové, jak lze dedukovat z nálezu dánských mincí, které se našly r. 1843 v horní vsi (Obersdorf). Pod dánskou ochranou cítil pevnou půdu pod nohama i poslední razovský pastor Tobias Titler, jehož zápisy sahají až do roku 1627.

                V únoru t.r. se pokusil Dohna (jehož jednotky  hrozně řádily v kraji již v r. 1621) dobýt Krnov, ale byl odražen. V červenci se pak tady objevil Waldštein, který ve velmi krátké době Dány pod Rantzauovým velením z kraje vytlačil.

                Pro opavské i krnovské knížectví začaly teď zlé časy. Císař Ferdinand II. využil toho, že prý obyvatelstvo podporovalo Dány (nevíme, zda tomu tak bylo doopravdy nebo to byla jen vítaná záminka), vyhlásil ustanovení Drážďanské úmluvy za neplatné – a začal provádět tuhou protireformaci.

                S pomocí Liechtensteinského regimentu dragounů pod velením barona Goese byl nyní obyvatelstvo obráceno na katolickou víru. Oddíl těchto „nositelů spásy“ pod velením rytmistra Roststeina, poručíka Hanse Blasiona a korneta Michaela Grosse přitáhl do Razové a začal obec drancovat. Pastor Titler a evangelický učitel byli vypuzeni, Razová byla přidělena jako filiálka katolické faře v Benešově (tu zřídili v tomtéž roce!), kde byl ustanoven jako první katolický farář Friedrich Hassnig.

                10. listopadu 1627 bylo dle katolického obřadu pokřtěno první razovské dítě. Stalo e tak za asistence dragounů, což se pak dělo i při všech dalších takových křtech – lze z toho usoudit, že rodiče nechali své děti katolicky křtít jen pod nátlakem!

                Dospělí vytrvali ve své víře i když se na veřejnosti museli přihlásit ke katolictví. Mnozí však neudělali ani toto gesto. Tak se můžeme dočíst v matrice zemřelých z r. 1630: „7. března byla pohřbena bez jakýchkoli obřadů 80letá vdova po rychtáři Martinu Heroldovi, které odmítl pan farář z Benešova církevní pohřeb (v tu dobu to byl Andreas Krones) – nepochybně proto, poněvadž se za svého života zdráhala přestoupit na katolickou víru.

                Tímto líčením náboženských poměrů jsme se dostali do doby 30leté války. Jen málo odkazů v naší kronice nás informuje o tom, do jaké míry se tato válka dotkla i této odlehlé vesničky. Situaci ilustrují ojedinělé záznamy o úmrtích následkem hladu, o drancování a řádění soldatesky.

                Vcelku lze říci, že krnovské knížectví za války hodně utrpělo. V prohlášení stavů krnovského knížectví ze 17. prosince 1631 se uvádí, že jejich země po vpádu Mannsfeldových oddílů a po neustálých kontribucích, průchodech vojsk a jiných válečných katastrofách je tak vylidněná, že ve vesnicích, kde bylo 20 sedláků je jich sotva 5, že následkem zabírání půdy pro cvičiště či shromaždiště se obdělává sotva polovina polí a většina obyvatelstva ze země uprchla. Takový obraz zkázy (v podrobnostech možná příliš černě vymalovaný ale v celkových rysech pravdivý) se jistě týká i naší vesničky.

                Ke všem hrůzám války se ještě objevil mor. A tak čteme v zápise z r. 1633: 23. října přivedla do obce 13letou dceru čeledína Michaela Scholze, která byla na službě v Dlouhé Stráni (Langenberg) její zaměstnavatelka s tím, že děvče náhle onemocnělo. Dívka zemřela 30. října a během následujících 4 týdnů zemřeli i její rodiče a 4 sourozenci – všichni na mor. 2 děti byly pohřbeny na hřbitově, kam je odnesl jejich otec, matka byla pohřbena v Heroldové zahradě (nebyl nikdo, kdo by ji odnesl na hřbitov) a samotný Šolc se 2 dětmi na poli, protože Herold už nedovolil pohřbít je ve své zahradě. Žádný místní občan je nechtěl pohřbít až žena obecního pastýře ze Sádku projevila ochotu (za velkou odměnu). Takto zavlečený mor pak zde řádil až do začátku příštího roku a – jak lze vidět v matrice zemřelých – vyžádal si mnoho obětí.

                Několik zápisů v matrice zemřelých poskytují též dostatečné důkazy o zlotřilostech nevázaných válečnických hord, kterým padl za oběť nejeden místní občan. V tom mezi sebou soupeřili Švédové s císařskými vojsky, jejichž první přítomnost v r. 1642 se zjišťuje právě takovými „hrdinskými skutky“.

                Uvedeme jeden takový příklad: 14. června byl za soudcovkým stolem zastřelen vojákem Jungschova regimentu Hans Heinzel, hostinský a tehdejší místní soudce.

                Takové násilnosti se objevovaly ve značné míře zvláště, když válka končila.

1.října 1643 vesnici vyplenili Švédové, jeden občan byl při tom probodnut, řada dalších zemřela později na následky bití.

V září a říjnu 1645 se opět objevil mor – mrtví z této epidemie byli pohřbíváni Kryštofem Rohlandem, mladým sloužícím, v noci, protože nikdo jiný nechtěl morem zemřelé pohřbívati.

Kdykoli se během války obyvatelům zdálo, že je vhodná doba, aby se volně projevili, vždycky se vraceli zpět ke své luterské víře. Jejich náboženští obránci – Švédové – byli ovšem v jiném směru zároveň jejich největšími trýzniteli – v tom ovšem císařské pluky nijak nezůstávaly pozadu a vykořisťovaly je až do morku kosti.

Podle konsignace, která byla sestavena k 3. říjnu 1650 za dobu od r. 1642 do r. 1650 utrpěla Razová od císařských a švédských vojsk následující škody (odejmutím dobytka, obilí, mobiliáře apod.):

                Od císařských vojsk                                  2.896 florenů 44 kr.

                od švédských vojsk                                   9.639 flor.      18 kr.

                různého obilí za                                        1.542 flor.      30 kr.

                                                                              _________________________

                Celkem                                                   14.077 flor.      92 kr.

V červenci 1650 opustili konečně Švédové krnovské knížectví – před svým obchodem ještě z obyvatelstva tvrdě „vymačkali“ co se dalo.

I když vesnice prožila hrozné dny a obyvatelé vychutnali všechny válečné hrůzy, které si lze představit, přesto je třeba říci, že pořád ve vsi zůstávala skupina statečných mužů, kteří i v nejtěžších dobách obhospodařovali vlastní hroudu. Tato plodná práce – i když často narušovaná – nikdy zcela neustala. Vyrostlo nové, zarputilé a jako železo pevné pokolení, které bylo schopné odolat i těm nejhorším válečným časům.

Urbariální výtah z r. 1653 zřetelně dokládá, že život na vesnici šel dál a současně nám poskytuje možnost nahlédnout, jak taková malá obec hospodařila. Uvádíme zde nejdůležitější zjištění.

                „Komorní vesnice Razová odvádí jeho knížecí milosti:

                Za obecní kovárnu platí 1 tolar = 1 floren a 12 kr.

                Poplatky, splatně na Jiřího a Michaela

                     po 24 tolarech a 29 groších (tj. 29 zl a 46 kr.)

                Na Martina za dědičně zakoupená pole a louky

                     54 zl. 17 kr.

                Poplatek za trávu z lesa

                     7 tolarů a 13 ½ groše (9 zl. 27 kr.)

                Poplatek za ryby z Moravice

                     6 zlatých

                Odvod kuřat na Michaela a Jiřího 4 ¼ kopy po 6 kr.

                     25 zlatých a 24 kr.

                Tři mlýnu odvádějí na Michaela 33 korce žita, dále místo polní práce 5 láter a 4 korce čistého ovsa. V penězích by tedy stanovené dávky představovaly 154 floreny a 52 krejcary a k tomu přistupují kolísavá odvody drůbeže na Michaela. A ještě je třeba připočíst pracovní povinnosti. Ve „výtahu“ se dále říká – „vesnice je od nepaměti povinna pracovat za 30 podílů a tak to i nyní zůstává. Sedláci jsou proto povinni posekat trávu na louce u Leskovce, trávu shrabati a odvést do stodol v Benešově. Za to dostanou odměnu, která představuje 2 čtvrtě žita, 2 čtvrtě krup a 1 čtvrtku ječmene, 1 ½ měřice hrachu, 1 ½ kopy syrečků a 1 malý sud piva.“

                Když si pozorně prohlédne odvody jednotlivých sedláků jejich pánům, zjišťujeme, že „daně zdejších sedláků v porovnání se sedláky na jiných panstvích jsou značně vyšší. Dědičný statek, který měl dva podíly, zaplatil na daních 80 tolarů, na Martina musel dále odvést 10 korců žita a k tomu ještě řadu menších odvodů.“

                „Svobodný dvorec“, který měl 1 ½ podílu odvádí dokonce 94 tolary a nad to musí zaplatit 18 tolarů za „olejový mlýn“, za kovárnu, za řeznickou dílnu a ostatní „řemesla“. A navíc se ještě musí dodat oves za robotu, kuřata a úroky za přikoupená pole. Na hotovosti to vyjde pro „svobodný dvorec“ na 153 floreny a 34 krejcarů. A k tomu ještě připočtěme „decem“ faře tj. 10 ½ korce žita a 8 korců ovsa. Jak je vidět bylo to i pro velkého sedláka těžké břemeno. A ještě navíc po roce 1653 – tedy za 3 roky po odchodu švédských vojsk – nová protireformace!

                I když ubozí sedláci nenáviděli švédskou soldatesku pro její násilné chování a vydírání (v tom ohledu si s nimi v ničem nezadaly ani císařské oddíly), v jednom ohledu s nimi zdejší obyvatelstvo sympatizovalo (stejně jako obyvatelé ve dříve protestantské severní Moravě) – totiž – že mohlo opět vyznávat svoji protestantskou víru a pod švédskou ochranou mohli veřejně vystupovat i jejich protestantští kazatelé.

                Když Švédové odtáhli, bylo to zase zcela jiné. Vídeň byla nyní pevně rozhodnuta, že nadále nestrpí ani na Krnovsko ani na Opavsku jinou víru než katolickou. I když se v Pražském míru (1635) Slezanům přiznávala svoboda vyznání, císař nyní opřel tuto výjimku Hornímu Slezsku. Jak císař Ferdinand II. tak i přísně katolický zemský kníže Karl Eusebius z Liechtensteinu chtěli v co nejkratší době a bez zbytečného rozruchu novou protireformaci, která se stala aktuální po švédské okupaci tohoto území.

                Ferdinandův nástupce, Leopold I. byl v tom ještě horlivější. Jesuité se stali nástroji této rekatolizace, státní moc podporovala toto jejich úsilí všemožnými způsoby – nastěhováním vojenských jednotek, omezováním osobní svobody, znemožněním výdělků, vyloučením možnosti odvolávat se k úřadům, odpíráním pohřbů apod. A tak se pomalu lidé stávají apatičtí a protestantismus se pomalu vytrácí.

                Také do Razové vkročila protireformace. Kronika o tom hovoří na str. 16. „Nyni“ (říká se hned za zprávou o odchodu Švédů) „hned po jejich odchodu se katolické úsilí o prosazení pravé víry znásobilo a slavilo úspěch“ – jak – o tom se tu moudře mlčí – „a v Razové bylo toto dílo šťastně ukončeno v r. 1659“.

                Podle jiného zápisu byla prý protireformace úspěšně zakončena již v r. 1658 neboť – ve smlouvě o prodeji dědičného statku Friedrichu Langerovi je psáno – „nyní, když již reformace skončila“. Známe tedy nyní dobu konečného vymizení protestantismu (i když jistě jen povrchního) ale neznáme detaily této druhé protireformace.

                Charakteristická je též skutečnost, že řídké a neobyčejně „děravé“ zprávy z následujícího desetiletí se týkají převážně jen oprav razovského kostela. Ten byl během války velmi zanedbáván a nyní měl důstojným vnitřním i zevním vybavením přitáhnout a udržet nové katolíky. Jinak jakékoliv informace zcela schází. Lokální zajímavostí může být, že v r. 1685 se do obce přistěhoval Georg Philip z Leskovce, jehož potomci působili v obci jako učitelé až do roku 1796.

                O velikosti obce – lépe řečeno o počtu mužů, schopných nosit zbraň koncem 17. století, jsme informováni. Po pádů Bělehradu se jak známo objevil na bojišti Ludvík XIV., který Turkům řádně zatopil. Když se potom válka proti Turkům začala zadrhávat (protože císařská vojska se musela rozdělit), začali mít ve Vídni obavy, že starý, odvěký nepřítel křesťanství by mohl přejít do útoku. A tak začal všeobecný nábor do vojenských posil – a jako všude jinde tak i v Razové podle přípisu z 31. ledna 1691 bylo vedení obce vyzváno, aby zpracovalo podrobnou konsignaci, kolik je v obci mužů bojeschopných pro případ, že do země vpadne nepřítel a též je třeba udat jakými zbraněmi mohou být vyzbrojeni. Podle této konsignace se napočítalo v obci 29 bojeschopných mužů a to 20 sedláků, 5 domkářů a 4 čeledíni. Ti měli k disposici 4 muškety, 2 pušky, 3 halapartny a 20 mohlo být vyzbrojeno kosami, sekerami a vidlemi.

                29. května téhož roku potvrdili rychtář a radní, že braniborské pomocné oddíly na svém pochodu do Uher proti Turkům – specielně jezdecký oddíl Schoenigského regimentu, který přicházel z Albrechtic přes Krasov a od 26. do 29. se tady stravoval, měl dobrou kázeň a každý voják byl spokojen s tím, co mu hospodář předložil a nic si nevynucoval; to byla v té době zcela mimořádná zvláštnost.

                Jak víme, byla tehdy Razová přidělena do farnosti sousedního Benešova – neměla tedy žádného vlastního kněze. Dřívější protestantská generace ke konci století už asi zcela vymřela a uvolnila místo generaci katolické. Však se také píše v nové gruntovní knize z r. 1702, že mají zde již opět „pravou víru“.

                Bylo ovšem velmi nepohodlné, když při potřebě některých církevních obřadů se muselo chodit do vzdáleného Benešova a přivézt odtamtud kněze. Úsilí o získání vlastního kněze je tedy zcela pochopitelné.

                Nejdříve – tak jak se posilovalo katolické sebevědomí – se začala upravovat dřívější prostá, chladná, protestantská modlitebna pro katolické bohoslužby – nejdříve se postavil „positiv“ (tj. malé varhany), potom kúr a kazatelna (tu dal postavit Georg Hampel, dědičný mlynář na Moravici z „vlastník kapsy“), to vše z toho důvodu, že ze strany benešovského faráře (který byl samozřejmě proti plánu samostatné razovské farnosti) bylo namítáno, že zřízení stálého Božího stánku předpokládá důstojné vybavení a zařízení kostela. Na neustávající naléhání obce byla zde svolána na 4. března 1701 komise a bylo ustanoveno, že „benešovský farář nebo jeho kaplan, pokud zde nebude bydlet, musí v průběhu roku každou druhou neděli a každý druhý svátek celebrovat mši svatou a každou neděli odpoledne musí vyučovat zdejší děti – při tom ale, když se zdrží před oběd, bude se stravovat na vlastní útraty“.

                V r. 1702 bylo rozhodnuto dát faráři z Benešova každoročně k svátku sv. Jiří 39 florenů místo dosavadních odvodů, které se kryly pod různými názvy (peníze z role, povozy pro faru, fůry dřeva apod. Nadto měl farář právo dělat 5 obětních obchůzek ročně – k Novému roku a na Zelený čtvrtek při obchůzce vybíral od každého sedláka 3 krejcary!).

                Ačkoliv teď už bylo zajištěno pravidelné konání bohoslužeb, obec neustávala ve svém úsilí získat svého vlastního faráře. Tak v r. 1703 žádala opět konsistoř o jmenování vlastního faráře nebo kaplana; snad by se jí to i podařilo, kdyby benešovský farář Andreas Abeska to zase nezhatil. A tak obec dostala rozhodnutí:

                „Protože všechno to, co zařizuje farář, může pro užitek a útěchu duší udělat i kaplan a protože rozdělením farnosti by ani farář v event. Nově vzniklé razovské farnosti ani farář v dosavadní benešovské farnosti nemohl dostávat slušný příjem, bylo biskupským úřadem rozhodnuto, že ani tentokrát nemůže být požadavku obce vyhověno, ale musí se spokojit se službami přiděleného kaplana.

                S církví byla tehdy úzce spjata – lépe řečeno, byla jí podřízena – škola. Řada školních učitelů je nám od r. 1552 (Georg Rohland) v celé posloupnosti známa. Gruntovní kniha z r. 1702 nám dává dostatek informací i o postavení a zabezpečení učitele. Je mu zdarma poskytnuto přístřeší, přísun dřeva a zahrada. Při obětních obchůzkách na Nový rok a Zelený čtvrtek mu náleží třetina vybrané částky. Za doprovod při zaopatřovacích obřadech umírajících dostává ročně 3 floreny. Na sv. Jiří dostával od domkářů, kterých bylo 29 po 2 krejcarech a od každého podomka po 3 krejcarech, na sv. Michala mu dával každý sadař 4 kr., každý chalupník 3 kr. čeledín 2 kr. a ostatní lidé v obci po 1 kr.

                Lidé svobodní a staří, kteří byli osvobozeni od placení daní mu dávali 1 ½ kr. Za to převzal závazek – kromě povinnosti učit ve škole (za to mu platí každé dítko týdně 1 ½ kr.) – též v kostele zpívat a hrát na varhany. Kromě toho měl i určité vedlejší činnosti, které mu vždy nějaký krejcar navíc vynesou. Za napsání dopisu (což byl častý požadavek při vysokém počtu analfabetů v té době) dostával 2 krejcary, za vyhledání roku narození v matrice 3 kr., za zapsání dítka do křestní knihy 3 kr. Též dělá práci zvoníka, což mu vynese ročně 3 tolary a 36 kr. Každý zámožnější obyvatel obce mu dává za vyzvánění na déšť tzv. „snop za počasí“ (1 snop žita, 1 snop ovsa a doma upečený chléb – nebo místo toho 4 kr.). Pokud není ustanoven žádný obecní písař zajišťuje i tuto službu. V tom případě dostává 9 tolarů v hotovosti. Dále má nárok na ½ lánu role (říká se mu „dobytčí cesta“), za což ovšem musí zaplatit 5 ½ tolaru nájem. Nad to na sv. Michala obdrží z obecních příjmů 3 ½ tolaru a na sv. Jiří jako „Trinkgeld“ 4 tolary. Nic slavného to není, je to prostě doba chudých venkovských učitelů.

                A tak to zůstává po dlouhý čas. Ještě r. 1732 píše razovský učitel Theodor Filip krnovskému hraběti: Velmi poníženě prosím o nějaký odložený oblek – nezapomeňte prosím – neboť v těchto zlých časech nejsem schopen si nic zaopatřit!

                Když jsme vylíčili sociální a materiální situaci faráře a učitele je nyní snad na místě se podívat též na hospodaření obce na začátku 18 století. O tom najdeme v urbáři z r. 1702 též dostatek informací:

                Požitky rychtáře, radních a panské a správní vrchnosti jsou následující:

1.                               Panské vrchnosti náleží, prodává-li se dědičné rychtářství, dědičný mlýn nebo svobodný dvůr přirážka resp. Srážka 10 % - správní vrchnosti ale náleží povolovací oplatek u svobodných dvorů 1 tolar a z kupní ceny z každého tolaru 12 haléřů za ratifikaci (předtím to bylo jen 6 haléřů). U selských statků byl povolovací poplatek jen 36 krejcarů a z každého tolaru 9 haléřů, u domkářů a sadařů za povolení 18 krejcarů.

2.                               Rychtář a radní při uzavření kupní smlouvy mají právo na 36 krejcarů ze statku a 2 konve piva od prodávajícího i od kupujícího, dále obdrží obecní písař za napsání kupní smlouvy 18 krejcarů – od mlynáře a od svobodného chalupníka to však může být dvojnásobek. Za prodej zahrady náleží soudu 24 krejcary ale od chalupníka jen 18 kr. a vždycky od každé strany jen jednu konev piva, písaři za napsání smlouvy 12 krejcarů. Dále při dělení ročních výnosů náleží soudu ze všech prodejů 1 krejcar za každý tolar kupní ceny – od cizích ale dvojnásobek a písaři za zapsání všech těch peněz – ať je to hodně nebo málo – vždy po 3 krejcary. Když se ale platí hotově dává vlastník gruntu soudcům a písaři 6 krejcarů, jedná-li se o cizince platí dvojnásobek.

3.                               Rychtář a přísedící vždy, když se žaluje pro urážku nebo jiné násilí, dostanou za žalobu 3 kr. – to vždy platí viník a pokud nejsou žádné další nároky o rozhodnutí o vině se většinou zachovává diskrece. Když žalobce požaduje, aby se svolalo soudní zasedání, musí nejdříve složit 10 kr. a po zasedání dá rychtáři 1 tolar a každému radnímu 10 kr. Když ale dojde k vynesení rozsudku, které se musí zapsat, dostanou všichni soudcové po 20 kr. a písař 10 krejcarů.

4.                               Stejné poplatky jako bylo dříve uvedeno dostavo rychtář i ostatní soudcové, když je třeba obhlédnout cestu nebo pěšinky, ploty resp. Hranice nebo vyměřit něco v zahradě nebo v polích (zákl. poplatek 10 kr., potom každé účastnické osobě po 10 kr. a rychtáři 20 kr.).

5.                               Když někdo – mladík nebo dospělý muž, domácí nebo odjinud – při taneční zábavě nebo při popíjení se hádá nebo se pere, je – aby se zabránilo většímu neštěstí – přemístěn do vězení, a pak potrestán 10 krejcary. Když ten nebo onen se proviní nemístnými řečmi, někoho poraní halapartnou nebo jinou zbraní, nebo přijde k soudu ozbrojen bude potrestán pokutou 1 kopy grošů – z toho polovinu dostane milostivá vrchnost a druhou polovinu soud.

Dále bude potrestán, - když se někdo soudcovského stolu dotkne nebo do něj udeří, když bez dovolení přistoupí nebo odstoupí od soudcov. stolu zpravidla pokutou 10 kr. Kdo se ale vzpírá, zaplatí dvojnásobek a nadto musí soudu přislíbit poslušnost.

6.                               Rychtář při uzavření svatební smlouvy, když je podepsána po právním posouzení, obdrží 12 krejcarů, písař od obou stran po 12 kr. Když někdo požaduje veřejné přečtení smlouvy, zaplatí soudcům po 4 kr. a písaři 2 kr. Ale jedná-li se o testament, který se přinese k soudu zapečetěný a požaduje jeho přečtení, zaplatí 1 fl. a 36 krejc. a písaři 6 krejcarů. Když se ale testament sepisuje a je k tomu přivolán rychtář, radní a obecní písař, náleží soudcům a písaři po 30 krejcarech.

7.                               Běžně se 1x ročně provádí – vždy na Hromnice – kontrola sirotčích knížek a sirotčích peněz podle soudních záznamů, jestli jsou řádně připisovány úroky a zda jsou peníze i jinak v pořádku. Při tom mají nárok rychtář, písař a poručník na 1 haléř z každého tolaru. Když je posléze řízení uzavřeno a sirotčí peníze vyplaceny, dostanou soudcové a poručník z každého tolaru 3 haléře.

8.                               Jako dosud, je-li rychtář a radní povolán nebo poslán na úřad (bez nutného přenocování) dostane každý 24 krejcary.

 

Po této exkursi do obecního hospodaření, se vrátíme zpátky k otázce, která bylo pro

Razovou zřejmě mimořádně důležitá (soudíme tak z náznaků, co tehdejší lidi nejvíce zajímalo) – k otázce vlastního faráře. Při nedostatku událostí většího významu a nějakých mimořádných situací v takové malé vesnici daleko od světa se lidé zajímají i o takové drobnosti, o které by v širších kruzích jistě nebyl zájem.

V roce 1739 se 2x sešla konsistoří svolaná komice, která posléze rozhodla, že od

nynějška bude neustále pan farář nebo jeho kaplan bydlet v Razové a bude se starat o spásu duší jejich obyvatel. Ale zanedlouho následovalo nové narovnání v této věci – za přítomnosti komorního knížecího úřadu a podepsaných přísedících bylo usneseno následovně: Rychtář a celá obec Razová od smlouvy konečně ustupují a souhlasí s tím, že oba duchovní pánové budou tak jako dříve bydlet společně v Benešově – na druhé straně se zavazuje pan farář i za své nástupe, že buď on, nebo jeho kaplan nebo jiný pověřený kněz zajistí bohoslužbu vždy každou druhou neděli nebo každý druhý svátek (což se stejně nedodržovalo) a nadto bude ve všechny svaté dny i o Vánocích v obci 8 – 14 dnů bydlet.

                Přesto se nespokojenost ani touto dohodou neodstranila. Stížnosti na nedodržování úmluvy o službách božích trvají. Chci tu uvést ještě jednu petici z r. 1777. Obec znovu prosí o ustanovení vlastního kaplana s odůvodněním, že Benešov je daleko, na podzim a na jaře jsou cesty špatné a dále, že objednané svaté mše se o týdny ale i roky odkládají a konečně, že za této situace se opět zřetelně rozšiřuje luterství. Není bez zajímavosti slyšet, že již před vydáním tolerančního patentu se protestantismus opět objevil. Je známo, že po ohlášení tohoto patentu se v sousedství Razové – obzvláště v Křišťanovicích (kde byla založena i pastorální rada) – přihlásilo mnoho rodin k evangelické víře. Tak dlouho doutnal oheň pod popelem!

                Konečně v r. 1781 dostala Razová vlastní lokalii. Prvním lokálním kaplanem byl Anton Jüttner.

                Je pravděpodobné, že to bylo právě to znovu se objevující protestantské hnutí, které pohnulo konsistoř v Olomouci k tomuto kroku.

                Zatímco pro 17. a počátek 18. století je možno sestavit dějiny obce skoro v souvislosti, v dobách následujících jsou tu jen některé noticky, které v dalším uvedu. Jsou to hlavně sdělení z válečných let 18. století, když se Razová octla v operační zóně nepřátelských stran ve slezských válkách a ve válkách o bavorské dědictví. Záznamy pocházejí z ruky současníka a nejsou proto bez zajímavosti.

                V roce 1745 během 2. slezské války bylo 11. ledna vrchní velitelství rakouské armády (velel mu hrabě von Traun) v Benešové. Všude se tu hemžili generálové a vysocí důstojníci; tady – v Razové – byly 4 regimenty nastěhované celých 13 dnů (v jejich čele stáli Gyulay, Botta, Princ a Alt-Königseck) a krom toho bezpočet zavazadel.

                V tomtéž roce v polovině dubna byl v Benešově hlavní stan královské uherské armády pod velením jeho excelence pana generála von St. Ignon a vojenský lid se rozložil na benešovských polích ale pro špatné počasí se brzy nastěhoval do okolních vesnic. 7. listopadu téhož roku byl v Benešově usazen Bronikovského pruský jezdecký regiment, jemuž velel obrst Krumenau (před rokem byl kapitánem maďarských Dalmatinců, a pak přeběhl k Prusům). Tento regiment byl přepaden a poražen královským maďarským Kalnoky – regimentem husarů. Pruský obrst se 150 muži byl zajat a odeslán do Opavy. Na pruské straně bylo 18 mrtvých, na maďarské jen 1 kůň a několik vojáků bylo zraněno (to zaznamenal benešovský kooperátor Josef Schreyer.).

                Během této války podle úředně podávané „specifikace“ musela obec Prusům odevzdat v době od 1.9. 1744 do konce února 1746 mnoho dobytka, naturálií a peněz v hotovosti. Tak na penězích to dělalo 811 florenů, dále 67 měřic žita a mouky, 419 měřic ovsa a 442 centnerů sena. Při odchodu Prusů musela obec přistavit vůz se 2 koňmi, který si Prusové vzali s sebou do Koselu.

                V sedmileté válce se 1. května 1758 zastavil princ von Preussen se dvěma regimenty v Razové a tehdy bylo v době od 1. do 18. května dodáno 6.804 porcí chleba, 31 kusů jatečního dobytka, 121 kbelíků piva, 76 a ½ kbelíků pálenky, 10 a ½ měřice ječmene, 203 měřice ovsa a 77 a ½ centnerů sena.

                 Z jiných zpráv tu budiž uvedeno: V r. 1760 byli v Razové 3 mlynáři, 2 koželuhové, 2 řezníci, 2 kováři, 2 obchodníci, 4 krejčí, 4 ševci, 4 tkalci a 2 pekaři.

                V r. 1764 byly při požáru zničeny 3 statky a 12 malých domků. V roce 1772 byla taková bída, že když pošel nějaký kus dobytka byl ihned lidmi rozřezán a sněden. Taky se olupovala kůra ze smrků, drtila se a dělal se z ní chléb. Též olejové a lněné koláče se k tomu přimíchávaly. 1 měřice pšenice stála tenkrát 13 florenů a 24 krejcary, žito 11 florenů a 24 kr., ječmen 9 fl. 24 kr. a ovsa 4 fl. a 48 kr.

                V r. 1778 ve válce o bavorské dědictví se nestěhovaly do Razové na 11 dnů 2 regimenty infanterie. V každém domě bylo nastěhováno 16 – 20 mužů, takže nikdo nemohl pracovat a rezervní dřevo mnoha obyvatelům Razové zcela spálili. Navíc musela obec během této dvouleté války dodat: 197 centnerů mouky, 693 měřic ovsa, 641 centnerů sena a obyvatelé byli během zimy přinuceni budovat zátarasy a zákopy. Tím vším a různými nemocemi byli tak zemdlení, že se ještě dlouhou dobu po tom nemohli zotavit.

                 17. srpna 1778 vydává c. a k. generální polní strážmistr svobod. pán von Kirchheim ze svého polního tábora v Leskovci místnímu rychtáři přísný rozkaz nic nedávat – ani v naturáliích ani v penězích – na dožádání nepřítele. Vrchnost v Krnově byla v té době obsazena Prusy a zřejmě dávky vyžadovala – obec se proto s dotazem obrátila na c. a k. komandanta, který 25. srpna znovu vydává příkaz – „obce, které jsou pod ochranou c. a k. jednotek nesmí nic dodávat ani na dožádání nepřátelského velitele ani na dožádání vrchnostenského úřadu“- C. a k. přední hlídky stály tenkrát u Benešova, přední hlídky Prusů u Lichnova.

                Těmito poznámkami z roku 1781 končí zprávy v kronice, o které se opíralo předešlé vyprávění. V příštím roce 1782 zemřel razovský učitel Josef Philip, který tu působil od roku 1738. Je možné, že právě v něm můžeme hledat neznámého autora této kroniky.

 

Přeložil MUDr. Jiří Bořucký

Překlad ukončen 1. 2. 1996.

 

DODATEK

 

                V textu se často uvádějí různé peněžité položky, naturální odvody ev. výměry polností v různých peněžních, váhových, objemových či délkových mírách.

                Tyto údaje se různě promíchávají, takže představit si jejich faktické hodnoty je dnes velmi obtížné.

                Je třeba říci, že v dřívějších dobách byly skutečně používané peníze, míry a váhy velmi rozmanité, v různých časech a v různých zemích (místech) různé. Pro hrubou orientaci mohou posloužit následující přehledy různých jednotek, které se v textu vyskytují.

 

                Peníze:

 

                Zlatý (= floren) rýnský – měl 60 krejcarů a krejcar 6 penízů (čili denárů). („zlaté“ nebyly ze zlata, ale ze stříbra!)

                Tolar se počítal u nás 70 krejcarů.

                Od počátku 17 století se ustálil poměr:

                1 zlatý rýnský                          =              60 krejcarů

                1 tolar se počítá                      =              90 krejcarů

                                                                              čili 30 českých grošů

                50 zlatých (rýnských)              =              12 dukátů

 

Míry délkové a plošné

 

                1 jitro = 2 korcům = 3 měřicím = 1600 čtverečním sáhům = 0,5756 hektaru.

                1 sáh = 6 stop = 12 palců = 1,89 metru.

                1 látro = 2 metry

 

                1 plošná měřice = 19,17 arů

                1 hektar = 5,2 měřice.

                1 lán (Hufe) – základní výměra půdy spojená se selským domem – zpravidla 40 – 60 jiter.

 

                Míry obilní

 

                1 korec (též strych) = 1,5 měřice = 93,6 litru = 4 věrtele = 16 čtvrtí

                1 měřice = 62,4 litru = 2/3 korce

                1 věrtel (z německého Viertel) = ¼ korce = asi ¼ hektolitru.

 

                Malter (též látro) stará míra obilí (ale i brambor) 100 až 700 litrů ( v různým místech – původně označovalo dávku obilí, které se ve mlýně najednou semlelo)

 

Váhy

 

                1 libra (funt) = 500 g (v Rakousku – v Rusku 409 h apod. v různých zemích různě).

                1 centner = 100 liber

                1 cent = 100 kg

10. října byla sejmuta báň

ze svého dřevěného díla velmi chatrné stávající věže razovského farního kostela a v této se našlo na papíře písmo, ze kterého lze číst viditelnou moc.

Dne 14. června 1714 zkoumala se tato věž, aby se horní dřevěné dílo postavilo, tato báň se nově zhotovila, stála 16 zl. 48 krejcarů od Ferdinanda Wettery, mědimistra z Nové Pláně. Ve srovnání stojí ta věc tak 5 zlatých, hlavice má nejvýše cenu 24 kr. a 14 zlatých.

 

V současné době zastával faru pan farář v Budišově (plným titulem) pan Kristian J. Walter Georg Filipi – kamtor Jeremias Bahr v zastoupení Fridrich Peiker – církevní otec.

 

Soudci:

Mates Bayer – starší

Heinrich Rotter – starší

Michael Bayer

Heinrich Rossmanith

Heorg Bischoff

Andres Kube

Georg Peiker

Andres Jüttner

 

Stavitel Martin Richter měl mzdu 70 zl.

V této obci probíhala v tento čas u sedláků sklizeň vzácného sena a domy se nacházely, jak následují:

Johann Sigfried Franz

Xaveri Rossmanith rázný soudce vedle své manželky Elisabeth Zweyen, dětí Johann, Michael, Viktoria, Elisabeth

Sedláci:

Georg Peiker horní, sloužící kostelu

Heinrich Jüttner

Georg Heinzel

Hanz Heinzel

Georg Haschke

Hanz Plischke

Fridrich Lutaj

Heinrich Bayer

Fridrich Furch

Hans Peiker

Hans Grabner

Michael Bayer, porotce

Petter Jüttner

Christian Rossmanith

Andres Rossmanith

Christian Peiker

 

Přiložený seznam ukazuje více (tento seznam byl sice nalezen, ale byl úplně zpráchnivělý)

Obilí stálo jako dříve

 

Pšenice  - korec    -              máz         -              stál         3 zlaté

jádro (zrno)                                                                           2 1/2  zl.

ječmen                                                                                   2 zl.

oves                                                                                       1 zl.

 

Od té doby, co poddanství obcí proti dřívějšímu panství nynějších majitelů statků následkem říšské ústavy ze 4. března 1849 se zrušilo a na všechna nejvyšší obecní místa od 17. března 1849 byli zvoleni také v Razové na místa dřívějšího místního soudce, porotce a obecní deputace 24. srpna 1850 nejschopnější členové obce, obecní výbor a prostřednictvím výboru obecní zastupitelstvo. Toto představenstvo a obecní výbor tvořily dohlížející osoby:

                Alois Kube                              starosta a držitel selského hospodářství č. 275 a 36

                Robert Schreiber    1. radní, vlastník selského hospodářství č. 169

                Johann Jüttner        2. radní, vlastník selského hospodářství č. 35

Josef Mestenhauser               člen výboru, lékař a mladý vlastník rakouské zlaté zasloužilé medaile, také královsko–pruského rudého orla – řádu 1. třídy

                Andreas Launger    člen výboru a kněz

                Franz Heisinger      člen výboru, osadník č. 64

                Josef Beege                           člen výboru, učitel

                Karel Rossmanith   člen výboru, osadník č. 172 a 174

                Josef Ludwig                          člen výboru, dědičný soudní vlastník

                Vincenc Czech        člen výboru, osadník č. 225

                Johann Czech         člen výboru, osadník č. 198

                Josef Rossmanith   člen výboru, osadník č. 113

Nyní jsou následující druhy peněz v oběhu:

1.                    Stříbrné peníze, při čem 20 zl. Obsahovalo jednu ryzí hřivnu stříbra. Až do roku 1848 byly tyto peníze jako nadbytek, nyní skoro zmizely

2.                    Bankovky rakouské národní banky, pod pojmenováním přeměny peněz (úmluvy peněz). Až do míru v roce 1848 měla přeměna peněz ve stříbře stejnou hodnotu, nyní platilo 100 zl. Stříbra 10 zl. konventibilní měny.

3.                    Výměnné listy pod pojmenováním „Vídeňská měna“. Tento papír a měděné peníze jsou podle finančního patentu z roku 1850 místo tehdejší měny na tuto. Část její původní jmenovité ceny se snížila a později úplně nastoupily skromné bankocetle, začátek byl stejný se stříbrem, nyní platilo 100 zl. konvent. Měny 250 zl. vídeňské měny. Za tři roky je tak velký nedostatek měděných a stříbrných drobných peněz, že byly vydány v 5 zl. v mincovně a ty měly odpomoci tomu nedostatku. Drobné mince až 6 krejcarů byly rozřezány na dvě části a všude tady byly přijaty tyto jednotlivé díly jako peníze.

 

Protože stará báň, ve které se nalézá toto psaní, byla ještě docela dobrá, tak byla tato nově natřena a nalakována, ale věc s opatřením nového kříže a obojí bylo znovu postaveno pod vedením razovského tesařského mistra Floriana Bartsche čp. 317, tesaře a domkaře č.p. 207 Eduarda Rossmanitha dne 26. října 1850

 

Zároveň byla opět opravena stará věž ve svém dřívějším tvaru, jejíž dřevěné dílo bylo částečně obnoveno, částečně opraveno a bylo pokryto měkkým šindelem a červeně natřeno, k čemu jeho jasnost kníže pán Alois z Lichtensteinu jako patron tohoto kostela přispěl šindelem, stavebním dřevem, vedle 42 zl., ale ostatní bylo uhrazeno obcí.

 

Současně byly zhotoveny v roce 1850 všechny lavice úplně nové v lodi chrámu, chrám uvnitř vybílen a nov vydlážděn až k lavici na přijímání s žehnající plošinou, což celkové peněžní vydání 178 zl. způsobilo peněžní úmluvu, kde obec přispěla 39 zl., ostatní bylo obstaráno a shromáždilo se od dobrodinců tehdejších razovských farníků.

 

Rovněž v letošním roce byl přeléván velkým požárem prasklý věžní zvon těžký 13 centů 24 fundů. Lití bylo vyjednáno s olomouckým zvonařem za cent 50 zl. Měl být zhotoven co nejdříve a ještě letos mohl znovu přijít na věž.

Farní kostel nyní obhospodařovali:

                Andreas Langer                                     farář

                Frant Zohner                                         kooperátor

                Josef Beege                                           učitel (razovský rodák)

                Josef Jüttner                                          školní pomocník (razovský rodák)

                Florian Hanisch                                      církevní otec č. 84

                Johann Rossmanith                               církevní otec č. 315

 

Jediní k této farnosti se čítali příslušníci obce Razová, podle posledního zemského sčítání něco přes 20 % obyvatel, 340 domovních čísel, mezi tím jsou dědičné statky, statek Glatze Josefa č. 369, 3 mlýny a 96 selských hospodářství. Nakonec stojí mnohá hospodářství spojena jedno s druhým pod jedním majitelem.

 

Cena obilí je následující po zveřejnění tržní ceny

 

Tržní cena v říjnu 1850

 

 

Místo trhu

Dole – rakouská měřice

Kopa

Cent

Sáh

Sáh

Pšenice

Ječmen

Žito

Oves

Bram-bory

Sláma

Seno

Tvrdé dřevo

Měkké dřevo

Průměrná cena vídeňské měny

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

zl

kr

Bruntál

12

54

9

6

6

54

3

30

3

-

20

-

4

30

20

-

15

-

Krnov

12

37

8

53

6

37

4

-

2

80

25

-

4

30

20

-

18

-

Opava

11

18

8

24

6

12

3

18

2

15

17

30

4

25

30

-

24

30

 

9.11.1926 byla rozlomena a shozena dolů během bouře dutá tyč spolu s bání a křížem. Nově zhotovená tyč byla od tesařského mistra Josefa Haschka vyzdvižena 20.8.1927. Cena opravy 8.199 Kčs.

 

Volný překlad Helena Štambergová, leden – únor 1993

 

 

Na památku

 

Když tato báň bude někdy potomstvem otevřena jako záznam pravdy obce Razová bude do vzpomínek přinášet následující data.

 

Jako oběti světové války 1914 – 1918 litujeme jako padlé 57 mužů, nejlepších spoluobčanů obce.

 

Nynější obecní zastupitelstvo sestává z těchto uvedených spoluobčanů:

 

                Alois Rossmanith                    statkář 286, starosta

                Vilém Fritsch                                          hostinský, 1. starostův náměstek

                Johann Beier                                          obchodník, 2. starostův náměstek

                Alois Heinz                                             zedník 234, obecní radní

                Bertold Rossmanith                                zemědělec 20, obecní radní

                Alois Zimmermann                 zedník, obecní radní

                Alois Júttner                                           zemědělec 98, obecní radní

                Alois Neumann                       zemědělec 110, obecní radní

                Julius Leittmann ml.                                úředník 114, zástupce spoluobčanů

                Johann Ludwig                       zemědělec 66, zástupce spoluobčanů

                Johann Rossmanith                               zemědělec 275, zástupce spoluobčanů

                Franz Beier                                            kovář 327, zástupce spoluobčanů

                Karel Blaschke                        zemědělec 99, zástupce spoluobčanů

                Karel Englisch                         obuvník 101, zástupce spoluobčanů

 

11. července 1922 přišlo na obec Razová velké krupobití, které nejvíce postihlo střed a horní část obce. Obilí na poli bylo velmi zničeno. V tento nešťastný den byl usmrcen úderem blesku statkář pan Reinhold Paschke č. 218 cestou na svém poli, když se vracel domů. Dobrovolné hasičstvo v Razové zřídilo na místě neštěstí pomník.

 

26. července 1923 přišlo na obec Razová opět velké krupobití. Statkáři byli velmi poškozeni na stojícím obilí.

 

18. prosince 1926 byla první lidová sbírka, z které bylo sjednáno elektrické vedení. Pan hejtman Alfréd Rossmanith č. 172 byl zvolen do čela pro zřízení světla a byla mu svěřena práce se zavedením elektřiny. Nyní za nezištné, neúnavné vedení a za obětavé přičinění a pracovní výkon patří dík, že v obci elektřina byla zavedena za nejlevnější a nejpříznivější cenu.

 

12. srpna 1927 byla obec poprvé osvětlena elektřinou.

 

20. srpna 1927 bylo na kostel namontováno lešení a žerdě tesařským mistrem Josefem Haschkem s pomocí synů Františka Haschka, Josefa Haschka a Johana Furcha. Kříž byl zhotoven zámečníkem Juliem Hankem. Báň byla otevřena klempířem Adolfem Rosertem z Razové.

 

6. května 1927 přišla na obec Razová průtrž mračen s tak pustošivým účinkem, který se nepřihodil od lidské paměti. Od zátopy byla pole rozbahněna, váha rozervána a mosty odplaveny. Nejvíce byl v nebezpečí dům Marie Beierové č. 152, Karla Mücka č. 268, Rudolfa Jüttnera č. 267 a Gustava Jreipla č. 266. Mladí obyvatelé Emil Waber a Aloisie Jüttner v domě č. 152 museli uprchnout na půdu, neboť voda stoupala v přízemní obytné místnosti ažž na 1,7 m.

 

Lidové vypravování z roku 1920 poskytl ve zdejší obci 1635 jeden obyvatel obytnou budovu budovu č. 368.

 

V roce 1921 stouply ceny nejvýše, kdy se platilo za 1 metrický cent obilí až 400 Kčs, za brambory až 150 Kčs, máslo za 1 kg až 60 Kčs, za 1 l mléka až 3 Kčs.

 

Ceny za dobytek byly pohádkově vysoké, tak jeden kůň stál 20.000 Kčs až 30.000 Kčs, 1 kg vepřového masa stál 30 Kčs, 1 kg hovězího masa 24 Kčs.

 

V dnešní době 1927 jsou tyto uvedené ceny asi o 50 % nižší.

 

Zdejší lékař pan dr. Karel Jüttner zemřel v roce 1920. Přes neustálé dopisování nebylo možné do dneška nějakého lékaře dostat. Sanitární službu ve zdejší obci vede pan doktor Erich Pilz, obvodní lékař v Leskovci. Nyní byli ustanoveni ve zdejší obci po známé neústupnosti:

                Farář:                                     Johann Janák

                Kostelník:                                Alois Bahr, krejčí č. 84

                Správce školy:         Nadučitel  Max Veith

                Učitel:                                     Ervin Polk

                                                               Kurt Freuzel

                                                               Vilém Kuhelschka

                                                               Hermina Franzlová

                Obecní tajemník:     Alois Janusch

 

V této době jsou v oběhu následující peníze:

Bankovky:               10 Kčs, 20 Kčs, 50 Kčs, 100 Kčs, 500 Kčs, 1.000 Kčs, 5.000 Kčs, 10.000 Kčs

Kovové peníze:       5 Kčs, 1 Kčs, 50 haléřů, 20 haléřů, 10 haléřů, 5 a 2 haléře

 

Přiložený seznam sedláků v obci Razová nacházejících se v roce 1927.

 

2 kulatá razítka – uprostřed je pečeť

 

Obecní rada                                                                                          Gemeinderat

Razová                                                                                  Raase

1951

Pamětní spis

 

 

                Až bude zase jednou kopule otevřena, na vědomí pro další pokolení se zanechává tento spis:

                Historická data:

                Roku 1938 byla obsazena pohraniční území republiky Československé Němci a připojena k Německé říši. Pohraniční území bylo nazváno Sudetenland.

                Roku 1939 zbývající část Československé republiky byla obsazena německým vojskem – nastal Protektorát Čechy a Morava.

                Slovensko stalo se samostatným státem. Nastala tyranie německá pod německou vládou. V Německu vládl kancléř Adolf Hitler.

                Všechno bohatství z Čech a Moravy odvezeno do Německa.

                Český lid ze  všech postavení trpěl jak na svobodě, tak ve vězeních a koncentračních táborech.

                Nastala válka. Německo chtělo obsadit celý svět. Válčilo s Polskem a obsadilo ho, s Francií, Anglií a konečně s Ruskem. Hitler postoupil až ke Stalingradu, dobýval jej, ale nedobyl. Musil ustupovat spojeneckým vojskům, až došlo ke kapitulaci Německa. Osvobození Československé republiky se stalo od 5. – 9. května 1945.

                Slovensko, Moravu a část Čech osvobodila Rudá armáda ruská – západní, Čechy anglická a americká armáda.

                Rázová oslavovala své osvobození 9. května 1945.

                Do pohraničních území přicházeli čeští noví obyvatelé, kteří obsazovali majetek Němců.

                V r. 1946 byli Němci z Rázové odsunutí do anglického a amerického pásma Německa, v Rázové zůstaly jen 3 rodiny německé ze smíšeného manželství.

                Staří usedlíci Němci odcházeli neradi a s pláčem.

                Mezi prvními občany, kteří se přistěhovali do Rázové byli tito občané, kteří obsadili:

                Střižík Ludvík          375          Jurásek František   58

                    Jurásek Oldřich                            339                                          Neshoda Hynek                               399

                    Pavlásek Ignác                            373                                          Smutek Josef                                   306

                    Bedáň Josef                                164                                          Šípek František                               342

                    Bedáň Jaroslav                            200                                          Ručka Eduard                                 551

                    Bujas Bedřich                              130                                          Šustek Rudolf                                  108

                    Prachyl Josef                               195                                          Kupča Josef                                     382

                    Polach Robert                             39                                            Matula Josef                                    226

                    Spratek Adolf                               405                                          Bartek Ferdinand                            50

                    Axman František

 

                10.10.1945 byla zvolena ke správě obce správní komise a předsedou L. Střižík. Po něm byl Antonín Kolomazník z č. 225 až do května 1945.

                Roku 1946 byl ustanoven místní národní výbor a předsedou zvolen v červnu opět Ludvík Střižík.

                Roku 1948 předsedou MNV František Havlík, rolník v Rázové 33.

                Roku 1950 předsedou Josef Pařízek, ředitel střední školy.

                Roku 1948 v únorové revoluci převzala vedení v Československé republice komunistická strana československá a přesidentem Klement Gottwald.

                Události kostela:

                Věž za poslední války v r. 1945 při osvobozování utrpěla veliké škody. Kopule byla prostřílená, plech částečně strhán.

                K opravě došlo teprve v r. 1951.

                Kolem celého kostela připevněné okapní nové roury – kopule vyspravena a natřena.

                Klempířskou práci provedli:

Oldřich Krč, mistr klempířský z Výškovic u Ostravy

a

Vladimír Skácel, mistr klempířský z Hrabůvky

                Okapní roury stály 25.000 Kčs.

                Lešení ke spodní kopuli postavili Karel Vrána a Josef Jirsa

                V tomtéž roce byla dána do kostela barevná a malovaná okna za obnos 70.000 Kčs.

                R. 1949 byly na věži opraveny hodiny a vyměněny plechové ciferníky za skleněné s elektrickým osvětlením.

                V r. 1948 byly uvnitř v kostele odstraněny dřevěné a houbou zničené chóry a postaven zadní nový chór z tvrdého materiálu.

                Byl prohlouben kostel v lodi a celý vydlážděn. Zednické práce pod firmou Josef Šípek, Nové Hvězdlice.

                Dláždění provedla firma Fischmann ze Židenic.

                Oprava stála 250.000 Kčs. Mnoho práce se vykonalo zdarma brigádami.

                Kostel uvnitř vytonován místním malířem Zikmundem.

                Postaveny 2 postranní oltáře P. Marie a Božského Srdce Ježíšova.

                V celém kostele zavedeno elektrické světlo, k sákristii přistaveno schodiště pro vstup na kazatelnu.

                Doba v níž se děje oprava kopule věže je velmi vážná. Činí se přípravy k nové válce. Válčí se na Korei.

                Komunismus vnáší svou ideologii Marxe a Lenina do všech zemí, kde dělnictvo vedené stranou komunistickou ukazuje veřejně svou nespokojenost v demonstracích a ve stávkách.

                Kdo nesouhlasí s komunismem je zatčen a vsazen do vězení.

                Od roku 1949 nastává napjatá situace mezi církví a státem. Stát chce získat nadvládu nad církví.

                Knězi, kteří poslouchají jen svých biskupů jsou odváděni do vězení a odsouzeni až na 25 let. Kláštery jsou likvidovány a řeholníci soustředěni do střediska, kde jsou pod dohledem a vykonávají manuelní práce.

                Biskupové a arcibiskupové uzavření ve svých rezidencích jsou hlídání členy SNB.

                Zemědělci jsou vybízeni do družstev JZD. Soukromé živnosti se mění v družstva a komunální podniky.

                Soukromé podnikání se znemožňuje tím, že se jim nepřidělí potřebné množství materiálu.

                Lidstvo se vybízí, aby pracovalo pro budování socialismu a blahobytu.

Ceny zboží jsou vysoké.

                Zboží se dostává v odměřeném množství za normální cenu na lístky – libovolné množství za vysoké ceny na volném trhu.

                Ceny zboží:

                                                                                        Na lístky:                                  Volné:

                1 l mléka                                                          4,50 Kčs                                  10,- Kčs

                1 kg chleba                                                      8,- Kčs                                     16,- Kčs

                1 kg pšeničné mouky                                       18,- Kčs                                   60,- Kčs

                1 kg masa vepř.                                               65,- Kčs                                   200,- Kčs – 250,- Kčs

                cukr                                                                 18,- Kčs                                   150,- Kč

                boty pracovní                                                   278,-                                        1.508,-

                sandály                                                            ---                                            598,-

                šaty ušité                                                         1.500,- - 2.000,--                     4.000,- - 10.000,-

                kapesník                                                          30,-                                          60,-

                ponožky                                                           od 20,-                                     50,- - 100,-

               

                Lidé z nespokojenosti odcházejí z pohraničí, někteří z vypočítavosti, jiní donucení situací a hledají si ve vnitrozemí vhodnější povolání.

 

                Běžné peníze

 

10 haléřů

20 haléřů

50 haléřů                     kovové

1 Kčs

2 Kčs

 

5 Kčs

10 Kč                      papírové

20 Kčs

50 Kčs

 

100 Kčs

500 Kčs                       papírové

1.000 Kčs

5.000 Kčs

 

jubilejní:

10 Kčs

20 Kčs     stříbrné

50 Kčs

100 Kčs

 

 

Duchovní správce farnosti: Pan Alois Cindler, provisor.

                Vstoupil 1/3 1947 jako první český kněz, po odsunutém německém knězi Leonu Matejíčkovi.

                Spravuje mimo Rázovou ještě farnost Roudno a Karlovec.

 

                Poměr občanů k duchovnímu správci není úplně dobrý. Příčinou nedorozumění bývají vždy důvody politické. U některých osobní – u některých osob nedostatek inteligence.

V Rázové 21.6.1951.

Zdroj: razova.cz (10.10.2008)

 

razítko3razítko2

razítko1

    Návrh kroniky obce Razová.

 

Zakládajíce tuto kroniku obce Razová, na okrese Bruntál, máme na zřeteli především nový, šťastnější, život, který zde nastal po osvobození naší republiky slavnou sovětskou armádou a další vývoj v naší lidově demokratické republice, směřující k výstavbě socialistické společnosti. Největším oceněním naší práce bude, stane-li se tato kronika zdrojem pramene v studnici živé vody, ze které by se čerpala síla v poučení ve všech tužbách a budovatelském snažení dalšího pokolení, které přijde po nás. Přejeme naší mládeži, pro kterou hlavně tato kronika má sloužit, mnohem více štěstí v životní spokojenosti, než-li bylo přisouzeno nám, kteří jsme prožili údobí dvou světových válek, prožili kapitalistické vykořisťování v tragedii nacistické okupace. Kéž si naše budoucí pokolení dobře uvědomí a často vzpomene na jména neznámých sovětských vojáků, kteří položili své životy za naše osvobození a jejichž hroby jsou rozsety po naší vlasti od Dukly až ku Praze a kteří umírali spolu s našimi bojovníky proto, abychom mohli v klidu a míru budovat svoji krásnou republiku.

 

Stručně  o naší obci a některých jejich zajímavostech.

Než přejdeme v naší kronice k popisování událostí a budovatelského nadšení po skončení druhé světové války bude třeba, abychom stručně popsali její charakteristiku a zabývali se některými zajímavostmi, které charakterizují typyckou, pohraniční obec Razová.

O původu obce Razová nemáme spolehlivých zpráv. Nejstarší prameny hovoří pouze o tom, že v 10. a 11. století bylo razovské údolí svými bazaltovými lomy, odkud se dopravoval stavební materiál do vzdáleného města, hlavně při stavbě městských hradeb proti vpádům nepřátelským, dále pak k výstavbě kostelů, hradů a.j. V Codex diplomaticus Moraviae IV-38 nacházíme záznam, kde v roce 1288 se Beneš z Brantic vzdává svého patronátního práva nad kostelem a hradcem v Horním Benešově ve prospěch klášterce Hradiště, k tomu přistupuje též opatství v Budišově. Na odčinění  způsobených škod postupuje jmenovanému kostelu mnohé z výnosů svých obcí, mezi kterými je jmenována též obec Razová.

O historii obce ve 14. a 15. století není zpráv a vyslovuje se domněnka, že byla patrně za válek husitských a později za tažení Matyáše Korvína do Slezska vypálena a zůstala v troskách.

Zeměpisná poloha obce, ležící ve slepém plytkém údolí svažujícím se ve směru severojižním do údolí Moravice, nasvědčuje tomu, že v době řídkého osídlení bylo toto údolí patrně zalesněno a bylo-li osídleno, tedy jen sporadicky lesními samotami. Lze to dokumentovat i tím, že údolím neprochází žádná z důležitých komunikací, neboť ty vedly z Moravy údolím Bystřice přes Valšov, Bruntál do Krnova, přímá větev pak Bruntál – Opava. V německém pramenu z r. 1575 „Das älteste Grundbuch des Dorfes Raase“ je výslovně uvedeno, že obec Razová byla založena, respektive vybudována, roku 1546 markrabětem Jiřím Bedřichem z Anšpachu u Brendenburgu mezi lesy a rozmanitými skalisky  a osídlena přistěhovalci z Dolního Slezska a Braniborska. V těchto pramenech lze pak vývoj obce sledovat až do posledních dob kapitalistické republiky.

Pokud jde o název obce „Razová“ i zde nelze se opřít o žádný věrohodný pramen. Němci tvrdí, že název Raase je původním a Razová z něj odvozena, ovšem při známém německém nacionalismu, který tvrdil i tehdy, kde slovanský původ byl nad slunce jasnější, že název pochází z odvozeniny německého názvu. Lze předpokládat, že prvními obyvateli obce Razová byli Slované, neboť v té době bylo celé území od Labe na východ osídleno Slovanskými kmeny. Razová se táhne od hřebene pahorků, na sever se svažujících k Hornímu Benešovu, podél potoka a okresní silnice dolů k Moravici v délce 8 km. Selské statky jsou opodál silnice ve značných vzdálenostech od sebe, zatím co při silnici jsou umístěny menší, nevzhledné  domky domkářů a chalupníků, bývalých podruhů.

Ve středu obce jsou umístěny všechny významnější budov, jako škola, kanceláře MNV, obchod, hostinec, kulturní dům a kostel s farou. Rozdíl v nadmořské výšce mezi nejsevernějším a nejjižnějším koncem činí téměř 150 m. Toto se projevuje ve žních, kdy při Moravici bývají tyto zahajovány o 14 dní dříve než na konci horním.

Obec byla vždy převážně zemědělskou a podle zpráv Němců z okolí byla vždy obcí blahobytnou, ačkoliv při počtu 2000 obyvatel týkal se tento blahobyt jen několika jednotlivců, majitelů statků.

 

Razová v dřívějšku.

Všichni dřívější přistěhovalci byli evangelického vyznání a několikráte byli postiženi katastrofami. V r. 1348 vymřela morem téměř celá vesnice, v roce 1474, za války krále Matyáše Korvína proti Kazimíru, králi polskému, byla Razová proměněna v trosky. V polovině 16. století byla znovu vystavěna a nově osídlena, a to za vlády Georga Friedricha z Anšpachu – Brandenburgu.

První škola byla vybudována v r. 1552. V letech 1633 a  1645 řádil ve vesnici opět mor, který postihl velkou část obyvatelstva. Na vojenských konthilacích zaplatila Razová r. 1642 – 1650 14.077 zlatých 92 krejcarů, což byl obnos na tu dobu nepoměrně veliký. Za druhé slezské války a za války sedmileté snášela obec značné útrapy válečné, neboť zde bylo ubytováno několik pluků vojska, což nepřispělo k výživě a odstranění chudoby většiny obyvatelstva. Za 1. světové války narukovalo v obci, která se až do roku 1918 nazývala Raase, 350 mužů, z nichž většina padla.

Kino bylo v Razové zřízeno v r. 1927, poštovní úřad v r. 1870.

Kostel nynější podoby byl v Razové vystavěn v r. 1590 během 17 týdnů. Původně byl dřevěný. Podle záznamů posledních knih se první přistěhovalci po roce 1548 jmenovali: Bayer, Grabner, Beige, Grabner, Heinz, Hampel, Herold, Him, Jüttner, Kube, Lerch, Ludwig, Maywald, Neumann, Peiker, Pohl, Schreiber. Tito byli všichni evangelicko-lutherského vyznání. Po bitvě na Bílé Hoře bylo i německé obyvatelstvo přistoupiti k vyznání římsko-katolickému. Roku 1627 byl katolický kostel v Razové připojen k nově zřízené faře v Horním Benešově, místní římsko-katolický kaplan ustanoven až v r. 1781.

Jak již uvedeno, pochází stará škola z r. 1863, která však zdaleka neodpovídá základním školským a hygienickým požadavkům. Nová školní budova byla vystavěna v r. 1903 – 1904, ovšem její celkové zařízení i místnosti vyhovují jen z části svému účelu, hlavně jde-li o stálé přírůstky žactva. V r. 1929 byla zřízena ve zdejší obci újezdní měšťanská škola, pro kterýžto účel bylo přistavěno jedno patro, takže celkový počet učeben vzrostl na 9 o rozměrech 10 x 7 m. Ostatní místnosti, jako kabinety, sborovna pro střední školu (národní škola nemá ani sborovnu ani ředitelnu) jsou malé a svému účelu nevyhovující. Škola nemá zřízenu tělocvičnu, takže žactvo nemá po této stránce mnoho možností, hlavně v zimních měsících.

Jiných stavebních památek v obci v celku není. V horním konci při silnici je malá kaplička se zvonicí. Po vesnici je roztroušeno 12 křížů, zachovalých božích muk pak pět. Dřevěné kříže pocházení z doby starší, kamenné pak z doby pozdější a dali je postavit většinou němečtí sedláci.

 

Ještě několik slov o geologických poměrech obce.

Razová se svým okolím patří k Nízkému Jeseníku. Jako nejstarší geologický útvar vystupuje v okolí Razové devon, poslední útvar starších prvohor. Devon je zastoupen devonskými vápenci a břidlicemi, kterými pronikají vyvřelé diakusy (mezi Razovou a Leskovcem a od Razové u Hor. Benešova). Nejrozšířenějším útvarem v okolí Razové je spodní kamenouhelný útvar (spodní karbon) zv. kulm. Z hornin jsou zastoupeny kulmské břidlice a droby, částečně i slepence. Nerostů bývá v těchto horninách málo, často jediný, zlatu podobný pyrit (kyz železný).

Z dalších geologických útvarů jsou v Razové zastoupeny až čtvrtohory. Jsou to dilursální hlíny, které vystupují v podobě pruhů po celé délce obce. Velmi výrazným geologickým zjevem jsou památky na činnost sopečnou. Původní formy sopečných kuželů (ba kráterů) jsou mezi Moravským Berounem a Bruntálem. Razové nejbližší je Roudný (760 m), a o pět metrů nižší než Malý Roudný a Venušina sopka. Ze sopečných vyvřenin jsou hojné drobné sopečné kaménky (lapilky) i větší hruškovité útvary, zv. sopečné pumy. Stmelené sopečné vyvřeliny, t. zv. sopečné lupy, vystupují u Karlovce a Razové. Dosahují rovněž mocnosti asi 10 m a poskytují všestranně upotřebitelný materiál, zvaný Rázovský kámen, který se používal již ve středověku.

Místo dřevěného oplocení pastvin, zahrádek i zahrad užívali dřívější němečtí obyvatelé obyčejně kamení, které bylo přiváženo z blízkých lomů a z kamenů, vyoraných na poli. Z lomu pocházejí rovněž některé řezané schody, které nacházíme tu a tam u zemědělských usedlostí, u starých domků na zápraží. Také ke stavbám celých stájí, stodol, sýpek bývalo používáno výhradně kamenného materiálu, který býval vylamován i na polích.

Razová leží ve výši 562 m nad mořem, její horní konec je ve výši 705 m. Celková rozloha katastru měří 3.203 ha 71 a 31 m2 a jeho hranici tvoří Benešov, Leskovec, Bílčice – kolonie, Roudno, Karlovec, Dlouhá Stráň a státní lesy Jelení.

                V obecním katastru je:                           2.296 ha polí,

                                                                              30,20 ha ovocných sadů,

                                                                              726,- ha luk,

                                                                              96,- ha pastvin,

                                                                              130,- ha lesa. Z toho nově založeno 80 ha.

                                                                              42,69 ha půdy neplodné.

Pak v katastru obce je poměrně málo úrodné, někde hodně kamenité, takže nelze tuto zkypřit podle potřeby. Její výtěžek je tudíž průměrný. V důsledku chladného počasí nelze zde pěstovat cukrovku, rajská jablíčka, tabák a vinnou révu a pod.

Díky velikému pochopení občanstva byly odstraněny zchátralé ovocné stromy a nahrazeny novými, ušlechtilými odrůdami. Podíváme-li se směrem jižním z horního konce, vidíme vesnici utopenou v nádherné zeleni, ve které však převládají neovocné stromy. Nacházíme zde rovněž málo takových stromů, které by skýtali v jarních dnech vydatnou pastvu včelám.

Ovocný sad v počtu 136 ks stromů je vysázen na 4 místech na obecní usedlosti č. 46. přičiněním MNV bylo zakoupeno pro místní občany 700 ovocných stromků, z nichž se nejvíce pěstují jabloně, méně pak hrušky, švestky, třešně, višně a ořechy. Je pravdou, že v dřívější době byla tato otázka ze strany tehdejšího obyvatelstva mnoho zanedbávána, mnohé stromy jsou zdeformovány, postiženy klejotoky nebo rakovinou. To má za následek, že tyto nerodí ovoce v takovém množství, jak by měly, a proto nynější obyvatelé musí této otázce věnovati tím větší pozornost, aby tyto stromy byly postupně nahrazovány novými a  aby nesly ten největší užitek.

U zemědělské usedlosti č. 33 je kmen ze staré lípy v průměru 150 cm, který je, podle ústního podání stár 600 let, 2 lípy u budovy MNV a jedna na statku J. Míči č. 231. Budou ohlášeny Státnímu památkovému úřadu.

Rozloha lesů měří 1.362,20 ha, dříve 1.532,62 ha. Osázeny jsou: smrk, jedle, modřín, buk, dub, javor, jasan, lípa, olše, jeřáb. Celková lesní půda je špatná, 5 – 6 bonity.

Z nerostů se zde nachází: rula, dioryt, svor, porpír, modrák, čedič, pískovec. Lomy v lese jsou malé, kamen z nich se používá ke stavbě a opravě lesních cest. V dřívějších létech patřily lesy knížeti z Lichtensteinů, Řádu Německých rytířů a malá část jiným Němcům. Za okupace se z nich asi vymítilo veliké množství dříví, které se odváželo za hranice republiky, čímž na mnoha místech vznikly veliké mýtiny, které nebyly znovu osazeny. Lesy jsou také zčásti poškozeny válečnými událostmi, a proto zde vidíme některé stromy zkomírající nebo částečně suché. Válkou byly poškozeny i mladé porosty v pěstelním zásahu a ve špatném stavu zůstaly i lesní cesty. Rozloha obecního lesa činí 175,22 ha.

Z nemovitostí vlastní obec 5 domků na t. zv. kolonii, jeden pro útulek, kulturní dům, dům ředitele střední školy, domek pro varhaníka, hostinec č. 384, usedlosti č. 46 a 273.

Nejstarší obytné stavení, které nacházíme ve vesnici jsou dřevěné, omazané maltou. Mají trámové stropy, které jsou někdy uprostřed podepřeny kulatým sloupem, aby hlavní trám nepraskl, a tím se celý, trámový strop nezřítil. Čím starší je stavba, tím je nižší a uvnitř dusnější. Tato stavení, které neměla izolační lepenky, byla časem a vlhkem zkroucena tak, že se buď v rozích nebo po celé délce naklonila do předu nebo do zadu. Domků tohoto druhu bylo ve vesnici cca 100. Následkem sešlostí a zchátralostí byly v r. 1950 všechny určeny k demolici, neboť jde o malé baráčky, postavených před 60 i více roky. Pozdější domky jsou z kamene, mají poměrně mnoho lomených oblouků, zvláště na chodbách a v předsíních, kde bývá též kamenná a velmi neurovnaná dlažba. V novějších domcích jsou přistavěny podkrovní světnice, kam vedou dřevěné schody.

 

Až potud uvádíme v naší kronice jen ve stručném přehledu celkovou minulost obce Razová, neboť není účelem naší kroniky, abychom zde zachycovali zbídačený život chudých rolníků a domkařů, abychom rozváděli vykořisťování za první republiky, abychom ukazovali na bídný a neradostný život za fašistické okupace. Tyto skutečnosti patří již minulosti, neboť nyní před námi stojí skvělé perspektivy socialistického budování, šťastného života nás všech v naší krásné republice.

 

Doba osvobození, odsun Němců – první dosídlenci.

 

Druhá světová válka se přes vesnici přehnala celkem bez zvláštních škod. Děla, umístěna na okolních pahorcích, hlavně na vrchu Velkém Roudném, byla už dříve umlčena a část pěchoty, která zde zůstala, ustupovala rychle k severu a západu k Pradědu. Německé obyvatelstvo bylo při bojích ukryto ve sklepích a se strachem očekávalo příchod Rudé armády. Naše osvoboditelka se však nedopouštěla na obyvatelstvu žádných krutostí, nebo násilí, což bylo obyvatelstvem přijato s vřelými pocity a s velikou vděčností byli naši osvoboditelé v Razové přivítáni.

Brzy však bylo všem jasno, že se přiblížilo konečné a historické vyúčtování a poslední naděje, že Němci zůstanou v Československé republice, zmizeli úplně. Bylo to zvláště tehdy, když dne 2.8. 1945 podepsal president republiky dr. Beneš dekret o definitivním odsunu Němců. Tímto dekretem vyřkla dějinná Nemesis nad nacismem spravedlivý rozsudek. Zprávy o svém odsunu přijímalo německé obyvatelstvo dosti skepticky a domnívalo se, že do tohoto budou zahnuti jen přední fašisté a nacisté. Když však byli všichni zbaveni státního občanství a ustanoven nad nimi vládní komisař, počali si balit dovolené svršky a připravovali se k odchodu. Svršky zašívali do pytlů, slamníků, prostěradel, ukládali do košů, beden a pod.

Před odsunem byli všichni zvlášť sčítáni, a která čísla přišla na řadu, musela být hned připravena k odsunu. Z tohoto zpočátku vznikaly různé potíže, neboť někteří členové německých rodin byli zaměstnání v továrnách, závodech a pod. Mladých mužských příslušníků německé národnosti v té době již doma nebylo, jelikož všichni byli zařazeni do německé armády. Doma zůstali pouze ženy, děti a churaví. Při příchodu Rudé armády změnil se i postoj těchto německých příslušníků. Ta tam byla nacistická domýšlivost a zpupnost a nikdo by v tomto obyvatelstvu, které za první republiky bylo dosti loajální, nehledal ony vlastnosti, kterými bylo zamořeno za doby, kdy je zmámili Hitler a Frank.

Před hlavním odsunem zavládlo ve vesnici neobyčejné vzrušení a rozčílení. Houfy Němců přecházely z chalupy do chalupy a celá ves vypadala jako v revoltě. Podle příkazu byly rozhlasové přijímače, kola, motorové vozidla a jiné stroje a přístroje přeneseny do místností k tomu určených, kde byly zregistrovány a přistěhovalému obyvatelstvu za přiměřenou cenu odprodány.

Počátky nových dosídlenců nebyly závidění hodné. Přesto však tito průkopníci se nebáli obtíží, a tak během jednoho až dvou roků, díky jejích pilné, obětavé, nezištné práce byl hospodářský a občanský život uveden do téměř normálních kolejí. Je pravda, že někteří doosídlenci nepřišli do pohraničních oblastí s poctivými úmysly, že odešli, ale drtivá většina jich vytrvala a pomáhala budovat nový, krásnější život.

Při odsunování bývalého německého obyvatelstva se již poměry ustalovaly. Nebylo však pevné organizace, která by dohlédla na domky, jež se uprázdnily. Klíče sice byly odevzdány na MNV k dohledu bytovému referentu, nicméně některé nekalé živly se snažily na úkor celku se obohatit, a proto veškeré zařízení z domků, které nebyly doosídleny, bylo svezeno na předem stanovená místa a postupně rozprodáváno příjemcům.

 

Nastává práce – počátky v Razové.

 

První schůze MNV v Razové se konala 1. června 1945, ne které bylo usneseno:

Podepsaní členové jsou za jedno v tom, že výkonné práce třeba prováděti až po příchodu zástupců československé vlády. Prozatím omezí se členové na příslušné pozorování všeho, čeho za daných okolností třeba a o čemž pak podají zástupcům čs. vlády potřebnou zprávu.

Jednatel prozatimní: Matějček, v.r.                                                                       předseda:

Kolář Valentin, v.r.

Členové:  Hlubec,

                               Zemánek Karel,                                                                     místopředseda

                                Javorek Edward,                                                                             Světlík Rudolf, v.r.

                               Valenta Matěj,

 

(poznámka kronikáře). Z uvedených prvních členů MNV bydlí v obci v r. 1957 pouze Kolář Valentin.

                Ještě v témže roce byla ustanovena MSK (místní správní komise) jejímž předsedou byl jmenován Ludvík Střižík č. 385. Mnohé práce před odsunem Němců byly složité a ne snadno řešitelné a vyskytly se často i právní případy, pro které nebylo možno nalézti určitých úředních předpisů nebo norem. Dne 10.10.1945 zvolen místo Ludvíka Střižíka předsedou MSK Antonín Kolomazník, rolník č. 255, který spravoval obec od podzimu r. 1945 do voleb v květnu 1946.

 

Údobí roků 1945 až 1948.

 

První rodiny obyvatel:            

                1.) Střižík Ludvík                           č. 385,                                12.) Bedáň Jaroslav                      č. 200,

                2.) Ručka Eduard                             351,                                13.) Šujan Bohumil                             32,

                3.) Axman František                         406,                                14.) Polach Robert                             39,

                4.) Matula Josef                                226,                                15.) Bujas Bedřich                            136,

                5.) Bártek Ferdinand                          50,                                16.) Spratek Rudolf                          405,

                6.) Jurásek Oldřich                           339,                                17.) Jurásek Frant.                             58,

                7.) Šustek Rudolf                              108,                                18.) Neshoda Hynek                        399,

                8.) Spratek Bohdan                          375,                                19.) Smutek Josef                            306,

                9.) Kupča Oldřich                              362,                                20.) Šípek František                         342,

                10.) Pavlásek Ignác                          373,                                21.) Prachyl Josef                             198.

                11.) Bedáň Josef                              164,

 

S vedením obecní kroniky se pomýšlelo až v r. 1948, kdy podle usnesení plenární schůze MNV byli jmenováni členy letopisecké komise dne 7.12.1948 tito občané:

Matula Josef                               č.226

Střižík Ludvík                                 155   (odstěhoval se v r. 1955).

Šustek Rudolf                                108

Axman Frant.                                406

Ručka Eduard                               351   (odstěhoval se v r. 1957).

Kolář Valentin                                  45

Havlík Frant.                                   33,   předseda MNV

Jordán Edward, kronikář (zemřel v lednu 1958).

 

Během válečných událostí byla zvláště těžce postižena obec Raška na okrese Místek. Osídlovací úřad v Krnově nabídl proto této obci, aby se její postižení občané přestěhovali do obce Razové. Jako první přijeli tady z této postižené obce: Ručka Eduard, Kupča Oldřich, Matula Josef, Jurásek Oldřich a Šustek Rudolf, kteří pomáhali novým a dalším přistěhovalcům radou i pokyny. Tak bylo zásluhou těchto soudruhů umožněno, že se osídlování dálo rovnoměrně a podle rozvahy.

Kronikář Jordán vedl kroniku obce Razové až do začátku roku 1952. Po něm byl pověřen vedením kroniky Josef Pařízek, ředitel osmileté střední školy v Razové. Tento však pro zaneprázdnění tento úkol neplnil dobře, nevedl žádné záznamy, omezil se pouze na vedení kroniky místní školy.

V únoru 1958 byl pověřen vedením kroniky Procházka Josef, důchodce, který jednak doplnil dřívější záznamy a pečlivě sestavil chronologicky všechny události od r. 1945 až do r. 1957.

Při volbách v květnu 1945 obdržely následující strany počet hlasů:

KSČ …………… 149 hlasů

ČSL …………….   76 -//-

ČNS ……………   36 -//-

ČSD ……………     8 -//-

Předsedou nového MNV byl zvolen Ludvík Střižík, který setrval ve funkci až do r. 1948, kdy úřad předsedy MNV převzal František Havlík, rolník č. 33, který setrval ve své funkci až do 1.1.1950. Po něm vedl MNV místopředseda František Vlachynský č. 12, a to až do 31.3.1950, kdy novým předsedou byl zvolen Josef Pařízek, ředitel střední školy.

Do února 1948 vládly v obci strany NF, a to podle mandátů:                KSČ 14

                                                                                                              ČSL 6

                                                                                                              ČSN 3

                                                                                                              ČSD 1

Lze říci, že všechny stany Národní fronty pracovaly společně pro blaho a rozkvět obce, až na některé členy strany lidové, kteří mnohdy práce ztěžovali.

Je samozřejmé, že s postupem doosídlování, zvyšoval se neustále počet obyvatel, který měl tento vzrůst:   rok                1945……..60

                1946……600

                1947……730

                1948……790

                1949……640

                1950……773

První kroky do nového života:

 

                Obec Razová byla osvobozena Rudou armádou 2. a 3. května 1945. Den vítězství, 9. květen 1945 vrátil naší republice celé pohraniční území, tím byla i obec Razová, dříve zcela německá, osídlena českými a slovenskými obyvateli. Byla to doba odsunu Němců a příchodu českého obyvatelstva, tedy doba bohatá na veliké události, doba pohnutá i významná. Nebylo ještě trvalého pevného řádu, ani záruk a pořádku, nebylo autobusového spojení at. pod. Není proto divu, že ani kulturní podniky nebyly vyvinuty v takové míře jako v pozdějších létech. Byly uspořádány jen některé vzpomínkové slavnosti, oslaven 28. říjen malou akademií v sále u Světlíků (nyní u Střižíků) a pro děti byla uspořádána mikulášská nadílka.

                Teprve po odsunu Němců nastalo v obci jakési uklidnění. Přistěhovalí občané z vnitrozemí, hlavně z poškozených obcí, ustavili Národní frontu, složenou ze čtyř politických stran: KSČ, strany lidové, národně socialistické a sociálně demokratické. Tyto strany se scházely ke svým schůzím v hostinci u Rudolfa Šustka a v obecním hostinci. Strany pracovaly ku prospěchu obce. Ovšem někteří občané neradi viděli, že v čele celého hnutí stojí KSČ, proto se snažili mnohdy zbraňovat určitým opatřením, směřujícím ku prospěchu celé obce. Tím přicházelo mnohdy i k vážnějšímu nedorozumění, kdy se vytvořila nová, obrozená Národní fronta.

 

Budujeme nové školství.

 

                S organizací českého školství v obci bylo započato hned, jakmile se do obce dosídlili první čeští a slovenští doosídlenci. Obecná škola byla otevřena 1.9.1945 s počátečním stavem 14 žáků české národnosti. Německých dětí se přihlásilo 294, ovšem vyučování bylo započato jen s dětmi české a slovenské národnosti. V důsledku toho, že počet doosídlenců neustále vzrůstal, stoupal počet žáků v měsíci listopadu až na 60 a koncem prvního školního roku po osvobození, byl celkový počet žáků 75. Řídící učitelkou obecné školy byla Anežka Rymlová, druhou učitelskou silou Františka Pospíšilová. Jelikož v okolních obcích Leskovec, Roudno, Karlovec a Dlouhá Stráň počet osídlenců stále vzrůstá a děti starších ročníků musí navštěvovati měšťanskou školu v Bruntále nebo ve vzdálenějších Dvorcích, vyvstává tu potřeba měšťanské školy, jejímž sídlem může býti jedině obec Razová, která tvoří přirozené středisko jmenovaných obcí, počítajíce v tom i osadu Bílčice – kolonie, jež sousedí s Leskovcem. Razová má pro tuto školu vyhovující budovu, jest komunikačně snadno dostupná a byla v dřívějších dobách též újezdním střediskem.

                Na popud zaměstnance MŠO s. okr. škol inspektora Josefa Juříčka z Bruntálu, žádá místní správní komise obce Razová, Leskovec, Roudno, Karlovec i Nová Pláň o otevření měšťanské školy. Soupis žactva z jmenovaných obcí provádí řídící učitelka Anežka Rymlová. Před prázdninami r. 1946 bylo zapsáno 96 žáků.

                14.10.1946 bylo pod č. 60.004/N zemskou školní radou vyhověno žádosti v přeměnu bývalé německé újezdní školy měšťanské ve školu českou. Obec Razová zajistila pro ředitele této nové školy naturální byt a pro učitele byly zajištěny byty  v kolonii nad kostelem.

                První učitelský sbor měšťanské školy 1.9.1946 byl:

                               ředitel:     Matěj Vítek

                               učitelé:     Drahomíra Vaňharová,

                                               Libuše Brůžková,

                                               Zdeněk Hous,

                                               František Urban,

                                               Vlasta Volná.

                Výnosem MŠO ze dne 6.9.1947, č.A 199.207/47-VII/3 byla zřízena v Razové lidová škola zemědělská, do níž budou chodit žáci z Razové, Leskovce, Roudna a Karlovce. Vedením školy byl pověřen s. M. Vítek a vyučovati budou učitelé měšťanské a obecné školy, a to každý pátek. Dne 1. a 2. listopadu 1946 bylo na škole instalováno rozhlasové zařízení a tlampače byly zavedeny do všech učeben. Celý náklad činil cca Kčs 40.000,-.

                Pro výchovu dětí předškolního věku byla v r. 1946 zřízena mateřská škola. Z počátku dívali se na tuto školu občané poněkud s nedůvěrou, brzy se však přesvědčili o velikých výhodách, neboť nejen že se zde o děti vychovatelky staraly, ale u dětí se jevil podstatný vliv na zlepšené chování, a tento rozdíl byl velmi patrný při srovnání s dětmi, které byly ponechávány na ulici a o které nebylo po celý den řádně pečováno po stránce pedagogické. V důsledku toho počet dětí do mateřské školy neustále vzrůstal, učitelka byla velmi oblíbená, a její poměr k dětem je vřelý a srdečný, takže děti zde mají druhý domov. Průměrně navštěvuje mateřskou školu 20 dětí. První učitelkou zde byla Zdenka Zajícová, druhou Drahomíra Bednaříková, třetí, nynější Ludmila Vichová. Mateřská škola je umístěna v kulturním domě, kam bylo později v r. 1949 přemístěna stanice veřejné bezpečnosti.

 

Majetkové a hospodářské poměry v obci.

 

                Zemědělské usedlosti si ve svém hospodaření vedou celkem době, což se projevuje zvláště u nákupu nových moderních strojů, zvyšováním počtu dobytka s ohledem na jeho vysokou kvalitu. Je pravdou, že dřívější němečtí majitelé hospodářských usedlostí nedbali mnoho na hygienu, a to jak ve vlastních domácnostech, tak i ve stájích.  Noví doosídlenci vše zlepšují a modernizují, zavádějí vodovody a zřizují koupelny.

                Obhospodařuje-li zemědělec nejméně 2 ha půdy, chová podle stávajících směrnic nejméně 1 dojnici a odevzdává denně 3 l mléka s předepsanou tukovou hodnotou. Při větším počtu se počítá dále na 2 ha 1 dojnice. Tímto postupem je vázána obhospodařovaná půda na předepsaný počet dojnic.

                Celkový počet hovězího dobytka činí 656 ks, z toho 304 dojnic. Počet vepřů 541, koní 102. Je třeba podotknout, že zemědělci se snaží vyprodukovat ze svého hospodářství co nejvíce, že je stále zdokonalují  a každá zemědělská usedlost čítá v průměru 13 ha. Bonita půdy se pohybuje mezi 3 – 5 stupněm. Orná půda se nachází zpravidla v hloubce jednoho hlubokého pluhu, pod ní je již kamenitá vrstva. Nejvyšší pahorky jsou porostlé lesy, jednak obecními, jednak státními.

 

Poloha obce – spojení.

 

                Obec Razová patří pod ONV Bruntál. Nejbližší železniční stanice je v Horním Benešově, doposud sem však není autobusového spojení, které je zatím jen ke stanici Bruntál. Za první republiky i za okupace bylo autobusové spojení do Bruntálu a dále pak přes Horní Benešov do Opavy. Po druhé světové válce byla autobusová doprava obnovena až na podzim 1946. Do té doby se jezdilo jen na kolách nebo se chodilo po většině pěšky.

                Poštovní úřad byl v obci zřízen v r. 1870. Po druhé světové válce v r. 1945 byla umístěna pošta v malém oddělení skladiště obchodu smíšeným zbožím v domku Oldřicha Juráska č. 339. Tato místnost byla pak, z příkazu poštovního úřadu v Bruntále, zapečetěna a pošta se vozila z Bruntálu na kole a v zimě ve sněhu pěšky.

                Dne 12.1.1946 se zřídil samostatný poštovní úřad v Razové ve staré škole. V prosinci 1947, zásluhou nynějšího poštmistra s. Františka Axmana byla pro poštu zakoupena nynější budova a současně zde upravena telefonní ústředna.

                Do r. 1950 bylo 19 telefonických domácích zařízení. Za první republiky i za okupace byl v Razové pouze 1 telefonní účastník. Tento počet se, zásluhou poštmistra, s. Axmana, neustále zvyšoval a v přítomné době pomýšlejí i mnozí zemědělci na zřízení vlastních telefonních přípojek.

                Poměry bytové. V obci v současné době není nějaká zvláštní bytová tíseň a několik domků zůstává volných k doosídlení. Mnozí noví majitelé si svoje osídlené domky rozšířili o podkroví, byla zvětšena okna, opraveny podlahy, dvéře, chodby, a tím domky nabyly na úhlednosti a jejich vnitřní zařízení se stalo účelnější a hygieničtější.

 

Doložení KSČ a ostatních složek.

 

                Komunistická strana Československa byla založena 11.10.1945 za účasti 120 členů. Od doby svého založení vykonala tato strana ohromný kus práce a stala se základním pilířem veškeré činnosti v obci. Celková organizace se po schůzi 8.10.1946 rozdělila na dvě skupiny, které se podílí na všech úkonech, jež předně strana klade. Za vedení strany byl v počátcích doosídlení postupně uskutečňován rozvoj obce, strana se vydatně podílela na první dvouletce a jen díky vedoucím funkcionářům strany byly počátky nového budování v obci Razová radostnější a rychlejší. Občané viděli ve straně hlavního iniciátora lepšího života, a proto také s ochotou všechny úkoly plnili, kdykoliv se na ně strana obrátila.

                Těžký a odpovědný úkol měl místní národní výbor. Zakládal jsem tuto kroniku obce, sbíraje potřebný materiál a dokumenty a vedl ji až do poloviny r. 1952. Jako kronikář obce jsem viděl, že předseda MNV, který byl zároveň ředitelem školy, se snažil všechny úkoly plnit odpovědně a jeho zásluhou bylo, že obec Razová se v té době poměrně brzy vypořádala v kulturním i politickém životě. Je pravdou, že s. Pařízek Josef plnil obětavě úkoly a že jsme mu všichni v jeho činnosti pomáhali. Plně se však mohl opřít o KSČ, která byla od počátku hybnou pákou dění v naší obci.

                Přes tyto radostné počáteční úspěchy nutno uvést, že v mnoha směrech se kulturní a politická činnost organizací a složek tříštila, že nebyla celková činnost jednotně vedena, že se vyskytly i takové živly, které se snažily jeden druhému ve věci poškodit.

                Až teprve po únoru 1948, kdy vedoucí silou ve státě a tedy i v naší obci se stala KSČ, byla v tomto směru sjednána náprava a celková činnost v obci se vyvíjela a rozvíjela rovnoměrně a plánovitě.

Důsledek mnohdy neutěsněných poměrů před únorem 1948 se projevily i v jednotlivých organizacích. Tak na př. v Sokole, který byl založen v r. 1945, byly počátky velmi nesnadné, a to i v důsledku nedostatku cvičitelů a nářadí. Postupně byly nedostatky odstraňovány a v r. 1946 čítala jednota 31 členů, v r. 1947 již 68 členů. Závažným nedostatkem byla budova, neboť v obci nebylo nic vhodného, co by se k vybudování sokolského stánku hodilo. Byla konečně vyhlédnuta budova nad školou č. 77, která ovšem bude vyžadovat značné adaptace. Některé opravy budovy byly již provedeny, další čekají na splnění. Tělocvičná jednota Sokol pořádala různé akce a za svoji významnou práci obdržela odměnu a to jak od ústředního výboru (1.000,- Kč), tak i od OV – DSO Sokol Bruntál (150,- Kčs).

V roce 1945 byl založen sbor dobrovolných hasičů, a to za účasti 18 členů, včetně Ukrajinců a Poláků, kteří zde zůstali po přechodu fronty. Vedení se ujal s. Valentin Kolář, strojní zámečník č. 54. Při jmenování prvního předsedy MSK Lud. Střižíka postaven byl sbor na pevnou basi. Od roku 1946 zvolen Jaroslav Šamánek, holič a obecní pokladník a v té době čítal již sbor 26 členů, do roku 1949 se rozrostl na 49 členů. A v r. 1946 bylo v obci celkem 6 požárů a zásahem členů místních byly tyto úspěšně zdolány.

Velmi silně se začala rozvíjet i činnost československého svazu mládeže, který se do roku 1950 rozrostl na 40 členů a po celou dobu se zapojil, podle možností, do významných kulturních  a osvětových podniků.

Od roku 1949 začala pracovat nově ustavená lidová myslivecká společnost, která má pronajatou honitbu státního polesí Razová a koncem roku 1957 čítala již 22 členů.

V roce 1945 bylo v obci 150 včelstev a v prvých počátcích včelařství u nás nebylo vše nejlepší. Vždyť tito včelaři byli vesměs začátečníci, kteří neměli zkušenosti a v důsledku špatného ošetření vznikal zvláště při zimním přezimování značné ztráty na včelách. Málo navštěvují členské schůze a nedoplňují si své odborné znalosti. Převzatá včelstva po odsunutých Němcích byla umístěna v zastaralých úlech, typů různých stojanů, opotřebovaných a pročervivělých. Tedy toto včelařské hospodářství bylo na velmi nízkém stupni, všichni čeští včelaři byly hned zpočátku rozděleni k včelařskému spolku v Horním Benešově a teprve rozdělením kraje byl v Razové zřízen spolek samostatný a mimo toho k němu přičleněny obce Roudno, Karlovec , Leskovec. Od roku 1949 podléhají všechny obce, ve kterých jsou včelaři, okresnímu včelařskému spolku v Bruntále.

Od 1. ledna 1950 bylo při MNV v Razové zřízeno oddělení matriční a to pro obce:

                Razová,

                Karlovec,

                Nová Pláň,

                Roudno.

Matrikářem na návrh MNV Razová, po absolvování týdenního krusu pro vedení matrik a po vykonání zkoušky pro vedení byl jmenován s. Josef Pařízek, ředitel střední školy v Razové. Kancelář je v budově MNV o obřadní síň pro vykonávání sňatků rovněž.

Od ministerstva školství a osvěty obdržela v měsíci srpnu zdejší obec částku 3.000,- Kčs na zřízení obecní knihovny. Aby tato částka mohla být použita, byla knihovna zřízena formálně. Do provozu byla dána až v únoru 1947 a přidělených finančních prostředků bylo použito na nákup knih, jelikož ostatní, jako místnost a nejnutnější zařízení dal MNV k dispozici zdarma. Prvním knihovníkem byla řídící učitelka obecné školy s. Anežka Rýmlová,, druhým učitelka obecné školy Františka Pospíšilová, od 1.1.1949 s. Šípek, rolník č. 212. Tento se o rozkvět knihovny opravdu staral vzorně. Osobně požádal vnitrozemské obce, odkud přišli do Razové doosídlenci o materiální podporu ve formě knih, ke zřízení zdejší knihovny. Této žádosti některými obcemi bylo velmi pěkně vyhověno. Tak první se přihlásilo město Uherský Brod s 80 knihami, které darovalo tamnější občanstvo, pak obec Těšnovice u Kroměříže s 21 knihami, Uherské Hradiště s 1 svazky a obec Raška také s 20 knihami. Ministerstvo zemědělství přispělo poučnými a zábavnými knihami a také několik jednotlivců, jako řídicí učitelka Rýmlová a j. Koncem roku 1945 bylo v obecní knihovně 72 knih,, v r. 1947 již 291, v r. 1948 již 342. V r. 1949 je zaregistrováno 350 knih vázaných a kromě toho ještě značné množství knih brožovaných a různých brožurek a pod. Čtenářů je celkem 65, z nich pravidelně si knihy půjčuje asi 15 osob, z toho 6 do 15 let. Ke konci r. 1947 si vypůjčilo celkem 256 čtenářů 463 knih. Ke konci r. 1948 však již jen 68 čtenářů si vypůjčilo 310 knih a tu se ukazuje značný pokles zájmu o knihu. Čte se ponejvíce jen v měsících zimních.

Vcelku z počátku byl rozvíjen i život náboženský. Převážná část obyvatelstva patřila k náboženskému vyznání katolickému, zbytek československému, ostatní pak českobratrskému a evangelico-augšpurgských. Nekatolická část má čas od času bohoslužby v místní školní budově a dojíždí sem duchovní té které náboženské skupiny. Římsko-katolický kostel je zasvěcen archandělu Michalovi. V neděli a ve svátek bývá kostel naplněn. V levo od vchodu sedí ženy, v pravo muži. Děti stojí poblíž oltáře.

Postupně a to neustálým rozvojem masově organisátorské práce mezi lidmi mění se myšlení občanů a oni poznávají, že né modlitbou, ale vlastní poctivou prací možno dosáhnout šťastného a spokojeného života.

 

Socializace vesnice – počátky šťastného zítřka.

 

Již v r. 1949 hovořilo se mezi zemědělci v Razové o usnesení strany a vlády, a to ustavení jednotných zemědělských družstev. Většina zemědělců, kteří se do Razové přistěhovali, byli chudí lidé a přistěhováním do pohraničí se jim dostalo velikých a rozlehlých zemědělských usedlostí. Proto mnozí se neradi pouštěli do debat o JZD a nechtěli slyšet o společné práci na poli zemědělském. I u nás v Razové byly počátky těžké. JZD bylo založeno 1.9.1949 a jeho předsedou byl František Vlachynský.

Družstvo ve svém hospodaření si nevedlo nejlépe. Vstoupilo do něj 23 zemědělských závodů se 419 ha půdy. Postupně se rozšiřovalo, a na konec byla v družstvu celá vesnice. Díky pomocí strany a vlády se družstevníci dostali z počátečních obtíží a přesto však nejsou jejich výsledky nejlepší. Ne všichni pracují na družstevním, na společném, jako na svém, ne všichni řádně pečují o společný družstevní majetek, ne všichni do myslí s družstvem poctivě. Proto také výsledky společného hospodaření nejsou nelepší a proto je třeba mnohem více pozornosti věnovat upevnění a rozvoji JZD.

 

Nejdůležitější události v jednotlivých letech:

 

Rok 1946.

V roce 1946 bylo vzpomenuto všech významných výročí a v Den vítězství byla uspořádána veřejná oslava a v měsíci květnu vzpomenuto díla býv. presidenta Beneše.

6. září se konalo slavnostní otevření měšťanské školy a 26.10. uspořádána společná oslava Svátku svobody.

28.10. byl vyhlášen v NS dvouletý budovatelský plán, neboli dvouletka. Práce v pohraničí byla hned z počátku velmi těžká. Dovede ji oceniti snad pouze ten, kdo se jí sám zúčastnil nebo pochopil vyprávění přímých účastníků. Nebylo proto divu, že vytyčených, konkrétních úkolů dvouletého plánu obce v podstatě ani být nemohlo. Byl věru div, že přistěhovalé obyvatelstvo alespoň úkoly, které v době, kdy se poměry v naší nové republice zpět normálně upravovaly, tak dokonale zvládlo a upevnilo. A to byla nejlépe a nejkrásněji splněná dvouletka.

 

Rok 1947.

V květnu se konala slavnost „Dne vítězství“ a při polních bohoslužbách byla uctěna památka padlých v druhé světové válce.

V rámci „Týdne dětské radosti“ byla ve škole otevřena od 15. do 21.6. výstavka školních prací, kterou navštívilo mnoho občanů.

7.11. ke dni 30. výročí Velké říjnové socialistické revoluce konala se veřejná oslava Rudé armády a J. V. Stalina.

14.12. byl vztyčen na návsi Vánoční strom republiky.

20.12. byla pro školu národní a střední uspořádána žákovská nadílka, spojená s divadelním představením „O rozmazlené panence“.

Aby postavila naše vláda republiku na pevnou finanční basi, byl koncem roku 1947 pořízen soupis všeho movitého i nemovitého majetku, včetně peněžitých zásob a vkladů. Peněžité vklady i hotové protektorátní peníze všeho druhu prohlášeny za vázané. Tyto peníze neměly už normální platnost. Mohlo jich být užito k platbě v mimořádných případech, na př. V pohraničí při placení zabraných domků, konfiskátu a p.

Byla zavedena nová měna. Z vázaného vkladu obdržel z ní jednotlivec Kčs 500,-. Další peněžité obnosy a vklady byly již volné.

Početní obnos vázaných vkladů činil u razovských občanů celkem cca 7,500.000 Kčs.

 

Rok 1948.

Dne 7.4. vzpomenuto výročí založení vysokého učení pražského králem Karlem IV., otcem vlasti.

14. června byl zvolen jednomyslně presidentem republiky Klement Gottwald, poněvadž president Budovatel se pro vážné ochuravění vzdal svého úřadu. Zvolení presidenta s. Klementa Gottwalda bylo přijato s velkou radostí u všech pracujících.

Od 1.10. nastoupila jako vedoucí ředitelka národní školy, def. učitelka, Vlasta Zapletalová, místo Anežky Rýmlové, které bylá byla ustanoveny jako vedoucí na národní škole v Nové Dědině.

Ode dne 25.10. převzal vedení školy po učitelce Vlastě Zapletalové, pověřené vedením správy školy v Mezině učitel Edward Jordán, který se hlásil do pohraničí z Rohatce, okr. Hodonín.

Ode dne 3.11. zavedeno ve školní budově rozhlasové zařízení. Jeho cena obnášela 35.000 Kčs.

Oslavu 31. výročí Velké říjnové socialistické revoluce sovětské se konala dne 7.11. ve škole dopoledne pro žáky, večer rovněž ve škole pro dospělé. Projev učinil Ed. Jordán.

52. narozenin presidenta republiky Klementa Gottwalda, dne 23.11. vzpomenuto ve škole rozhlasem pro žáky a téhož dne večer pro dospělé.

5.12. byl na návsi vztyčen vánoční strom republiky.

20.12. konala se oslava 69. narozenin generalisima J.V. Stalina. Oslava byla vyplněna přilehlými recitacemi a zpěvy žactva zdejší střední školy v SČM.

                Pětiletý plán obce.

Rámcový pětiletý plán obce:

1.              Obec se zavazuje, že osází všechny prázdné ploch ovocným stromovím a zřídí „Památkový sad první pětiletky.“

2.              Obec se zavazuje, že upraví náležitě všechny ulice i náves po stránce estetické.

3.              Všechny vysázené stromy budou pečlivě ošetřeny, opatřeny společným postřikem proti ovocným škůdcům a proti choroboplodným zárodkům.

4.              Obec se zavazuje, že se postará všemožně o zušlechtění osiva.

5.              Obec se postará o vzorné provedení polních prací.

6.              Každá píď půdy bude řádně obdělána.

7.              Obec se postará o vzorný odstav telat, rozšíření chodu prasnic a dodání hory hovězího masa navíc.

8.              Kontingent mléka se zvýší o 10 %, vejce o 2.000 kusů.

9.              Každý zemědělec odvede svůj kontingent všeho druhu co nejdříve kvůli nerušenému zásobování.

10.           Zřídí se řádné zemědělské útulky pro předškolní mládeže.

11.           Bude provedeno dokonalé zařízení rozhlasu.

12.           Vybuduje se vzorné hřiště.

13.           Zvýšíme sběr odpadových surovin.

14.           Každý občan přečte ročně nejméně 3 knihy z obecní knihovny.

                Rámcový pětiletý plán MRO:

Místní rada osvětová vypracovala na schůzi dne 1.12.1948 rámcový pětiletý plán kulturní činnosti v obci Razové s tímto pořadem:

1.             Zřídí a po dobu první pětiletky udrží a zlepší lidovou školu osvětovou v obci.

2.             Budou promítány odborné zemědělské filmy pro místní zemědělce s odbornými přednáškami kvalifikovaných učitelů při místní základní odborné rolnické škole.

3.             Bude zřízen ochotnický spolek při MRO.

4.             Bude zřízeno buď stabilní nebo přenosné jeviště.

5.             Bude zřízeno loutkové divadlo.

6.             Bude zřízeno maňáskové divadlo pro mládež.

7.             MRO pomůže všemi silami při budování proponovaného místního rozhlasu.

8.             Bude zřízen pěvecký kroužek.

9.             MRO bude všemožně pomáhat při odstraňování všeho, co připomíná německou minulost obce.

10.          Budou zakoupeny vlajky a jiné předměty, potřebné k výzdobě při slavnostech a akademiích pořádaných MRO.

11.          MRO si pořídí vývěsní skříňku.

12.          MRO bude dbát založení a dalšího vedení obecní kroniky.

13.          MRO bude pomáhat a podporovat místní ČSM a Sokol.

14.          Bude dbáno na vhodné vložky přednáškové, recitační a j. při tanečních zábavách.

15.          MRO bude dbát o upravený vzhled obce.

16.          Vypomůže při vybudování hřiště.

17.          Pomůže při vybudování i proponování tělocvičny.

18.          Postará se, aby byl v obci zasazen trvalý Vánoční strom republiky.

19.          Kulturní podniky MRO budou ohlašovány též projekcí v kinu „Hvězda“.

20.          MRO vytvoří šachový kroužek.

21.          MRO zřídí přiměřenou čítárnu v místnostech „Kulturního domu“ nebo v některé místnosti staré školy.

 

Rok 1949.

Dne 1.1. promluvil do místního, právě zřízeného rozhlasu o významu nastávajícího 5 LP předseda MNV František Havlík.

V měsíci lednu byla otevřena druhá prodejna Rovnosti v horním konci vesnice (první prodejna zřízena v prosinci m.r.).

Dne 25.1. se konala pietní vzpomínka 25letého úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina v budově školní. Zúčastnilo se jí četné občanstvo.

Vzpomínková oslava velkých historických událostí v r. 1948 (v únoru) se konala v sále u Šustků. Projev učinil Ed. Jordán.

Dne 1. a 2. března, následkem velmi husté a prudké vánice, bylo vyučování pozastaveno. Sníh ze silnice byl odstraňován smykovým dřevěným pluhem.

Z jara a na podzim objednával MNV, jako každoročně, pro občany různé druhy ovocného stromoví, kvůli vysazení do polí a zahrad.

KSČ uspořádala dne 12.4. v sále u Šustků manifestaci pro udržení světového míru. Projevy učinili: předseda AV NF Bohdan Spratek a učitelé Ed. Jordán a Zdeněk Hans.

Heslo Bílé soboty: „Do práce za světový mír“.

Na jaře bylo v obci dokončeno a upraveno rozhlasové zařízení. Jeho cena obnášela 300.000 Kčs.

Od 1.5. byla zřízena v kulturním době stanice SNB.

Oslava 1. máje se konala ve společném průvodu v Bruntále za účasti 22 dětí a 135 dospělých osob z Razové. Vzhledem k tomu, že dosti početné obyvatelstvo města Bruntálu se průvodu nezúčastnilo, byla vyvolávána různá hesla. Jedno z přiléhavých hesel znělo: „Kdo nemá rád republiku, ten ať stojí na chodníku“.

K oslavě 9.5. Dne vítězství, sehrála MOK v sále u Šustků, divadelní představení „Praha je naše“. Před představením učinil projev dne 7.5. učitel zdejší střední školy Fr. Urban a 8.5. Ed. Jordán.

Na své visitační cestě navštívil naší vesnici dne 21.5. olomoucký arcibiskup P. Josef Karel Matocha. Přijel silnicí od Bruntálu ve fialovém hábu v průvodu několika aut. Nejstaršího, vítajícího jej kněze políbil a byl před budovou MNV za slabé účasti občanstva, také přivítán předsedou MNV Frant. Havlíkem.

Dne 21.a 22.5. uspořádala mateřská a národní škola výstavku svých celoročních prací. Výstavka byla umístěna v 1. třídě národní školy.

V červnu 1949 usídlila se v obci porodní asistentka.

K sušení sena i k jiné výpomoci přijížděly občas z Bruntálu pracovní brigády.

Častými dešti od 12.-18. srpna posečení i svázané obilí poněkud porůstalo.

5. výročí Slovenského národního povstání vzpomenuto v místním rozhlase.

Koncem srpna likvidoval Oldřich Jurásek, č. 339 svůj obchod se smíšeným zbožím.

Dne 11.9. se zúčastnilo naše občanstvo, v počtu 89, festivalových slavností v Olomouci.

Dne 17.9. byl odvezen do Bruntálu místní SNB farář římsko-katolické církve P. Alois Cindler. Odtud byl převezen do Olomouce a pak do Prahy. Po měsíčním zajištění u výslechu byl opět propuštěn na svobodu dne 30.10. Důvod zákroku byl politický.

Od 1.10. nastal volný prodej chleba, mouky a brambor, jež bylo vše doposud pouze na lístky. Výkladní skříň Rovnosti byla slavnostně vyzdobena vánočkami, koláči, rohlíky a cukrovinkami, takže se lidem při tomto dojemném pohledu téměř tlačily slzy do očí. To byla skutečnost …

Oslava 32. výročí Velké říjnové socialistické revoluce se konala 5.10. v sále u Šustků. K slavnostní náplni kulturními vložkami přispěly všechny místní korporace.

Dne 23.11. se konala oslava 53. narozenin presidenta republiky Klementa Gottwalda. Stalo se tak za hojné účasti v kinu „Hvězda“.

V zimních měsících se konalo politické školení členů KSČ.

Kurs ruského jazyka, který byl pořádán po skončení polních podzimních prací přes zimu až do jara, vedl s. řed. Josef Pařízek.

Během měsíce listopadu a prosince bylo uspořádáno 10 kulturních podniků, složených za přednášek a oslavných večerů, které se odbývaly ve škole a sálech obou hostinců. Přiléhavé projevy učinili zástupce ONV z Bruntálu. Vrchol oslav byl dne 21.12. ku poctě J.V. Stalina. Na všech oslavách se ve velkém počtu zúčastnilo naše občanstvo. Bylo patrno, že osobnost zakladatele a budovatele Sovětského svazu se těší obdivuhodné úctě a vážnosti. Závěrečné oslavy, která se konala 21.12. ve 20 hod. v sále obecního hostince, bylo přítomno občanstva tolik, jako nikdy doposud.

K významnému dni k 70.tým narozeninám J.V. Stalina, zvítězila v soutěži všech škol v okrese o nejlepší výzdobu, zdejší škola národní a střední. Dne 23.12. obdržely obě školy čestné uznání MČVU a hodnotné knižní dary v ceně téměř 1.000 Kčs. Odměn dostalo se v okrese pouze dvěma školám národním a dvěma středním.

29.12. ustanoveni matrikáři Jos. Pařízek a L. Venera, kteří složili slib do rukou předsedy MNV. Usneseno, že sňatky budou se konati v sobotu.

 

Rok 1950.

Pod vánočním stromem republiky bylo vybráno 4.600 Kčs.

Nejnižší teplota během zimy dosáhla 11.1. –20 °C.

9.1. provedena stavba veřejného osvětlení v obci s celkovým nákladem Kčs 128.262,80. Měsíční paušál za osvětlení stanoven na Kčs 1.078,-.

Dne 2. a 3.2. byl odsouzen okresním soudcem v Bruntále statkář Jan Odehnal, pro špatné hospodaření, na 3 léta do vězení a k pokutě 100.000 Kčs. Při jeho odvolání byl mu zvýšen trest na 5 let. Soud se konal v sále obecního hostince. Na statek odsouzeného, č. 269, byla dosazena národní správa, pak jej přejalo JZD.

Únorových událostí vzpomenuto při výroční valné schůzi KSČ v sále u Šustků.

K 100 narozeninám prvního presidenta republiky T. G. Masaryka přednášel dne 6.3. v sále obecního hostince Dr. Alfons Hyška, prof. Palackého university v Olomouci.

V předvečer 80. narozenin Vl. Il. Lenina uspořádal SČSP k tomuto výročí pietní večer, vyplněný recitacemi, zpěv a písněmi.

V březnu odstoupil předseda MNV Fr. Havlík a na jeho místo nastoupil jako předseda Josef Pařízek, řed. střední školy.

Od 28.4. do 15.5. byla  SČSP uspořádána v sále u Šustků výstavka 5 let ČSR.

První máj – Svátek práce – byl také v tomto roce oslaven společným průvodem v Bruntále. Na Masarykové náměstí učinil hlavní projev poslanec NS Jos. Bláha. Za jeho projevu bylo vypuštěno z tribuny množství bílých holubů, symbolu to světového míru, v který v čele se SSSR, usiluje všechno pokrokové lidstvo. Bylo teplo a slunečno. Průvodu se zúčastnilo z Razové 129 osob. Dětí bylo 47. Heslo 1. máje bylo: „Za mír, za vlast, za socialismus“.

K 5. výročí osvobození Československé republiky slavnou Rudou armádou, uspořádal dne 7.4. SČSP v hostinci u Šustků oslavný večer, spojený s májovou veselicí. Pro projevu předsedy MNV následovala čísla zpěvní a recitační. Účast 165 lidí.

Svátek matek, dne 14.5. oslaven dětmi ze školy mateřské a národní. Čistý výtěžek 1.426 Kčs věnován na školní potřeby.

Na 14.-26.5. konala se podpisová akce pro zachování míru. Počet podpisů v naší obci činil 360.

Dne 16.6. zvolen předsedou MNV Josef Pařízek. Týž den konala se slavnostní schůze nově zvoleného MNV. Před schůzí uspořádali žáci a žačky střední školy zpěvní a recitační vložky. Přítomen byl též předseda ONV s. Methoděj Vaculík, který učinil k oslavě patřičný projev. Ze schůze byl zaslán presidentu republiky pozdravný telegram tohoto znění:

                Milý pane presidente!

My občané z největší zemědělské obce na okrese Bruntálském, shromážděni u příležitosti ustavení MNV v Razové, Vás nejsrdečněji zdravíme. Zavazujeme se plniti čtvrtletní pracovní program zdejšího MNV a přičiníme se, ze všech sil, abychom co nejvíce mohli dodati svých výrobků všem pracujícím, ve městech. Budeme pracovati Vaším heslem: „Ku předu – zpátky ni krok“.

                                               V Razové, dne 16. června 1950.

Pracovní plán MNV v Razové, vyhlášený při ustavující schůzi MNV dne 16.6.1950. pracovní plán je na čtvrt roku.

1.             Uvede se v chod družstevní prádelna.

2.             Provede se oprava potřebných mostů.

3.             Opraví se ploty u obecních domů.

4.             Opraví e kaple na rozcestí Horní Benešov – Jelení.

5.             Zajistí se všechny žňové práce, včasný výmlat a výkup obilí do 3. týdnů po výmlatu.

6.             Dají se do provozu veřejné telefonní hovorny v obci.

7.             Místní rozhlas se uvede do pořádku, aby všichni občané zřetelně slyšeli.

8.             Vybuduje se záložna „Kampelička“ v Razové.

9.             Získáme všechny členy MNV do JZD. Na podzim 1950 najedeme skupinově na společný osev v obci.

10.          Všichni zemědělští referenti budou pravidelně podávati při „Hovorech s lidmi“ občanům zprávy o vykonané práci.

Pietní oslava Mistra J. Husa ser konala večer dne 3.7. Průvod s lampiony vyšel od školy silnicí na vrch nad vesnicí, kde byla zapálena hranice. Po kulturní vložce a písni „Hranice vzplála“, byla oslava ukončena.

Ve schůzi MNV dne 7.7. a na podnět člena SNB v Razové, bylo usneseno vyvěšení vyhlášky do hostinců následujícího znění:

MNV v Razové, nařizuje s okamžitou platností:

1.                                 Majitel, nebo nájemce hostince, nesmí nalévati alkohol mladistvým osobám, dále podnapilým osobám a osobám, o kterých ví, že alkohol pijí na úkor svých rodin.

2.                                 Bude-li někdo přistižen v podnapilém stavu tak, že bude buditi veřejné pohoršení, bude potrestán pokutou od 100 – 1.000 Kčs.

Neuposlechnutí této vyhlášky, bude majitel nebo nájemce hostince potrestán pokutou od 500 – 2.000 Kčs a ve více opakovaných případech, bude hostinec úředně uzavřen.

Dále usneseno, aby hostinským byla zaslána poslední výstraha o dodržování policejních, uzavíracích hodin, poněvadž tito, dle sdělení ponocného, několikrát již tyto překročili.

Výstraha zněla:

MNV v Razové, okr. Bruntál, Vás naposled vyzývá, abyste dodržoval policejní uzavírací hodiny. Bylo zjištěno, že u Vás byly již tyto policejní hodiny několikrát překročeny.

Budete-li ještě přistižen, že nedodržujete policejní uzavírací hodiny, budete potrestán pokutou a oznámen okres. velitelství NB v Bruntále.

Tyto věci budou kontrolovati všichni členové rady MNV.

7.7. hlásil MNV ONV v Bruntále o velmi špatném stavu silnic a žádala o jejich úpravu.

Aby si mohl pracující lid odpočinout a aby mohla být zajištěna polní úroda, byly jako každoročně i letos ustanoveny od 20. do 29.7. noční hlídky.

„Dne národních výborů“ v Soběslavi 23.7. zúčastnil se předseda MNV v Razové s. Jos. Pařízek.

Žně byly velmi dobré. Na statku č. 269 vypomáhal brigády žáků střední školy, za vedení učitelů i dospělí občané, jak členové tak nečlenové JZD při senoseči, polních i žňových pracích.

Dne 12.8. zřízena v č. 338 družstevní prádelna.

K 7. výročí slovenského povstání učinil projev v rozhlase Ed. Jordán.

Od 1.9. byla ustanovena na mateřské škole ředitelkou Marie Nováková.

Dne 3.9. bylo uspořádáno na návsi veřejné hasičské cvičení, spojené s praktickými ukázkami hašení ohně a záchrany osob z hořícího domu.

Sběr železa v rámci „Zeleného týdne“ od 10. – 17.9. vynesl 2 nákladní vozy železa, litiny a ocele.

V úřadovně MNV byly podávány od prosince přihlášky o nové občanské průkazy od 1.1.1951, které nahrazují též rodní a křestní list.

29.10. bylo otevřeno v nově upraveném sokolském domě, v č. 77, loutkové divadlo.

7.11. se konala oslava 23. výročí VŘSR o 20. hodině v sále u Šustků.

V měsících listopadu a prosinci byly provedeny prověrky členů KSČ.

10.11. usneseno v radě MNV, aby inventarisaci obecních lesů provedl Josef Procházka, lesmistr v. v. se svým synem a hajným Fr. Kolkem.

Dne 3.12. se konala ustavující schůze místní záložny „Kampeličky“.

Oslava 71. narozenin J. V. Stalina se konala dne 21.12. v sále u Šustků. Zúčastnilo se jí 29 občanů.

Vánoční strom republiky, při kterém se v obci v letech minulých vybralo průměrně přes 4.000 Kčs, v tomto roce vztyčen nebyl, poněvadž státní pokladna dostatečně zajišťuje po každé stránce humánní, sociální i hospodářské potřeby obyvatelstva.

Ve škole se také započalo s úplným stravováním žactva, čímž byla rozřešena otázka i u učitelstva. Stalo se tak před počátkem zimy. Ze školní kuchyně dostávají žáci všech našich škol po 2. vyučovací hodině přesnídávku a v ½ 12. hod. oběd.

Výkaz a žádost o potřebné naturalie předkládá ředitelství střední školy rozdělovně VDP v Rýmařově, které poukáže potřebné množství potravin k dopravě družstvu „Rovnost“ v Bruntále do Razové.

Výdaje školní kuchyně jsou kryty měsíčním placením obědů.

Cena oběda:           pro žáka…………….              Kčs 6,-

                               Pro dospělého………             Kčs 14,-

Maso bývá zpravidla třikrát nebo čtyřikrát v týdnu.

 

Rok 1951.

Místním rozhlasem, kromě obvyklého hlášení, byly vysílány důležité a časové události pro poučení a politickou výchovu občanů.

Při schůzi MNV dne 22.1. v 20. hod. v sále obecního hostince se konaly „Hovory o škole“, ve kterých byly přítomným občanům vysvětleny řediteli obou zdejších škol zásady nového školního a zkušebního řádu.

Během roku byly několikrát sbírány odpadové suroviny, železný šrot a barevné kovy a to jak školními dětmi, tak spolky i korporacemi. Celkový výsledek činí 1.220 q.

3. výročí únorového vítězství vzpomenuto kulturními i zpěvními vložkami v 20. hod. v sále u Šustků.

Sbírka pro Koreu mezi občany vynesla Kčs 4.540,-.

V rámci „Mezinárodního dne žen“ byla uspořádána dne 4.3. v 14. hod. v sále u Šustků mírová beseda, spojená se žákovskými kulturními vložkami. Při besedě účinkoval pěvecký kroužek žáků zdejší střední školy.

Ode dne 12.-17.3. uspořádán všemi zdejšími školami „Týden otevřených dveří“, při kterém byli přítomni vyučování četní občané, aby si též pohovořili s třídními učiteli svých dětí.

Dne 18.3. o 15. hodině, v sále obecního hostince, za účasti 50 občanů se konaly „Hovory o škole“, kterých se zúčastnili také zástupcové všech  složek NF, spolků a korporací. Schůze vyzněla ve shodě o spolupráci školy s občanstev a naopak. Občanstvo s povděkem kritizovalo obětavé závazky učitelstva, které byly zaměřeny:

a)             k prohloubení socialisace vesnice,

b)             k práci v JZD,

c)              k SČSP,

d)             k snaze, pro udržení světového míru.

Přítomen byl též zástupce ONV z Bruntálu s. L. Frait, předseda MNV v Leskovci.

Heslo „Bílé soboty“: „Bojujeme za světový mír“.

Dne 2.4. v 20. hod. za účasti několika členů MNV v Bruntále se konala v sále u Šustků schůze členů JZD za účelem podstatného pokroku a přejití do vyššího typu. Mnozí zemědělci však nemají náležitého pochopení pro zápisy a potřeby celého národa a stavějí se z neznalostí i sobectví proti kolektivnímu hospodaření.

15.4. se konal „Pochod míru“. Průvod, čítající 90 žáků a 150 dospělých, přešel vesnicí v délce 5 km. Počáteční i závěrečný projev učinil předseda MNV. Pochod míru byl zakončen v ½ 12. hod. zahráním státních hymen čsl. a sovětské.

30.4. byla nad dolní polovicí Razové průtrž mračen, která poškodila osetá pole až na 30 %.

Oslava 6. výročí „Dne vítězství“ se konala v sále u Střižíků za účasti 80 občanů.

Svátek práce, 1. května, byl slaven opět v Bruntále. Poněvadž nebylo dostatečné množství vozů k dopravě žáků (jel pouze 1 vůz), šli někteří žáci též pěšky. Část dospělých, pro nedostatek dopravních prostředků, se oslavy také nezúčastnila. Počasí po celý den zůstalo sychravé a větrné. Heslo1. května bylo: „Do boje za světový mír“.

Oslava 6. výročí osvobození ČSR Rudou armádou se konala 5.5.

Stranicko-politické školení od podzimu do jara vedl předs. MNV.

30 let KSČ oslaveno dne 27.5. u Šustků v sále přilehlými projevy a kulturními vložkami.

Dne 3.6. se konala podpisová akce pro zachování a obranu světového míru. Dvojice občanů roznášeli podpisové lístky přímo k podpisu. Všichni občané, krom jedné ženy, výzvu k zachování světového míru podepsali.

V měsíci červnu nastalo zvýšení cen některých alkoholických nápojů až o 300 %.

V témže měsíci byla opravena věž kostela, poškozená za válečné fronty, a vnitřek jeho zkrášlen a vyzdoben. Potřebný náklad činil přes 100.000 Kčs.

Nové zahájení Lidové knihovny nastalo v listopadu r. 1950. Stav 525 knih. Vyřazeno 73 svazků. Počet čtenářů 60. Počet přikoupených svazků 49. Za období 1950 – 1951 byly 504 vypůjčky.

Od 16- - 22.7. bylo pořádáno hasičstvem noční požární cvičení.

Dne 29.7. uspořádal ČSM společně s armádou v Bruntále v zahradě „Kulturního domu“ letní slavnost, spojenou se zpěvy, recitacemi a hudebními čísly. Večer následoval ohňostroj, spojený se střelbou.

Od 1.8. odešel ředitel národní školy Edward Jordán do výslužby. Místo něj nastoupil učitel národní školy ze Dvorců Ladislav Pivný, který od 1.10. přijal místo na pomocné škole ve Vrbně. Místo něj byla zde ustavena, jako vedoucí, Jiřina Pavlů, učitelka národní školy z Bruntálu.

Dne 23.8. vzpomněl v místním rozhlase 100 narozenin Aloise Jiráska, předseda MNV s. Josef Pařízek.

Mírově žně začaly dne 3.8. Průběh byl přerušován deštivým počasím. V obci bylo utvořeno 13 skupin po 5 – 6 zemědělcích a v každé skupině byl vedoucím zpravidla člen JZD. Každá skupina měla samovazy JZD na koňský potah. Kromě toho pracovala STS s 2 traktory se samovazy, které byly určeny, aby pokosily obilí těch zemědělců, kteří uzavřeli smlouvu na tyto práce. Průběh žňových prací se denně hlásil žňové kanceláři v Bruntále.

7. výročí slovenského povstání bylo vzpomenuto v místním rozhlase.

Místní Kampelička má na 50 členů. Celková výše úspor našich občanů činí 50.000 Kčs. Výše krátkodobých zápujček 10.200 Kčs. Kampelička slouží také místním spolkům a korporacím, které tu svou pokladní hotovost ukládají a v čas potřeby, mají správou záložny potřebné obnosy k dispozici.

Ode dne 1.9. byla přeložena ředitelka mateřské školy Marie Nováková na mateřskou školu ve Světlé. Místo ní nastoupila Marie Steinbrecherová.

Strojní zámečník Valentin Kolář se vzdal počátkem léta vlastní samostatné živnosti v č. 333, nastoupiv místo svého oboru v továrně v Bílčicích.

Lípy u budovy MNV i na statku č. 231 byly dne 2.9. oznámeny Státnímu památkovému úřadu.

9.9. uspořádalo místní hasičstvo „Hasičský den“ spojený s ukázkami cvičení, práce a obětavosti.

27.9. v 20. hod. v sále u Šustků se konala oslava „Dne armády“. Oslavu předvedla vojenská posádka z Bruntálu za spoluúčasti ČSM, také z Bruntálu. Poručík posádky přednesl projev a ČSM zarecitoval přilehlé básně a zazpíval naše budovatelské a sovětské písně. V debatě, která se rozpředla, odpovídal poručík na dotazy z řad posluchačů o JZD a o životě v armádě.

Na podzim vybraný počet „Vajíček míru“ činil 247.

Ve dnech 2. a 3.10. se konala na MNV vojenská přehlídka všech mužů do 50 let. Zbraně schopným byly vydány vojenské knížky.

Začátkem měsíce října se vloupali neznámí pachatelé do MLK ve staré škole, kde odcizili jistý peněžitý obnos a některé knihy. Jejím knihovníkem se stal po učiteli střední školy Františku Lepaříkovi opět učitel na zdejší střední škole Jindřich Pazdera. Místní lidová knihovna byla přemístěna ze staré školy do přízemí budovy MNV.

26.10. byli očkování psi celé vesnice proti vzteklině. Poplatek činil Kčs 25,-, roční poplatek za psa Kčs 80,-.

Oslava 34 výročí VŘSR se konala 6.11.

Z úsporných a jiných důvodů byl elektrický proud v době od 27.11. do 30.4. (1952) vypínán a to od 6. do 12. hod. a od 20. do 21.30 hod.

Předseda MNV s. Jos. Pařízek byl od října do prosince v Olomouci na tříměsíčním politicko-vědeckém celodenním školení. Tento kurs byl účastníkům přípravou „k vyšším službám školním“.

Vánoční strom republiky letos opět vztyčen dne 19.12. Od milodarů bylo však upuštěno.

V r. 1951 uzavřeno na MNV celkem 10 sňatků. Narozených dětí 33. Úmrtí 7. Při sňatcích bylo darováno peněžních darů v částce Kčs 2.175, to s určením:

                MNV                                       Kčs 145.-

                Veřejné knihovně    Kčs 500,-

                Školní knihovně                      Kčs 950,-

                Na gramof. desky   Kčs 200,-

                               Celkem                   Kčs 1.795,-

                Zbývajících                             380,-, to bez určení, věnuje se na květinovou výzdobu obřadní síně.

 

Rok 1952.

Dne 1.2. bylo zhodnoceno rozpisování dodávkových smluv pro zemědělce na rok 1952. Finanční referent P. Cindler k tomu učinil poznámku, že při dřívějších rozpisech pracovali osoby, které hleděli vlastního prospěchu.

8.2. odvedl hostinský R. Šustek pro rok 1952 dávku z karet Kčs 4.200,-, kdežto hostinský Střižík neodvedl nic.

Zájezdní divadlo uspořádá ve dnech 20. a 21. dubna 1 představení pro dospělé a 2 představení pro děti.

8.4. zvolen předsedou MNV Ant. Kovařík (předtím byl Jos. Pařízek).

8.4. nastoupil nový tajemník MNV Frant. Tomášek.

 

Rok 1953.

27.1. bylo schváleno, aby kolonka u Karlovce byla připojena k této obci z těchto důvodů:

Občané, kteří bydlí v této kolonce zůstávají bez povšimnutí a nejsou v žádném případě zapojeni do povinností obce a to proto, že tato kolonka je vzdálena od obce Razová 3 km. Odstoupením získají občané větší možnost práce jak v národním výboru, tak i v JZD. MNV v Razové při předání si vyhražuje právo volného přístupu k vodě, a to z důvodů, že nad kolonkou budou zřízeny pastviny.

Odhlášení bude provedeno dnem 1.2. 1953. Výměra půdy jim bude ponechána k obhospodařování.

23.4. vyzvalo plenum MNV všechny občany v Razové, aby se zúčastnili oslav 1. máje v Bruntále a aby provedli na ten den výzdobu domů a vyvěsili vlajky.

29.4. bylo usneseno, aby všechny studny v obci byly zabezpečeny a veškeré nedostatky odstraněny. Studny, které jsou majetkem obce opraví MNV. Studny soukromé musí opraviti užívatelé.

Dne 9.5. byla v sále komunálního hostince oslava k 8. výročí osvobození ČSR Rudou armádou.

Předseda MNV Ant. Kovařík ve svém projevu zdůraznil nutnost pevného přátelství se SSSR jako dík za naše osvobození. Poukázal na to, že jsou přehlíženy různé klepy a pomluvy z řad občanstva, nepřátelů lidově socialistického zřízení, čímž se narušuje pracovní morálka v JZD, v lidové samosprávě a také i v ostatních složkách.

S. Galatíková propagovala akci vstupu místních občanů za členy čsl. červeného kříže a zdůraznila jeho prospěšnost v každé obci (po schůzi se přihlásilo 7 členů).

1.6. odbýváme slavnost „Mezinárodní den dětí“ spolu s oslavami Sokola. Celou akci vedl výbor žen.

23.6. Jelikož soukromí zemědělci neuposlechli výměru MNV o obdělání reservní půdy, usnesla se rada MNV. Oznámiti je okresní prokuratuře k dalšímu řízení.

30.6. Předseda MNV uvádí, že je třeba pro nastávající žně ustanovit protipožární hlídky, abychom zajistili sklizeň. Rada MNV se usnesla, že požární hlídky budou se konat počínaje 1.8. od 21. hod. do 1. hod. a od 1. hod. do 5. hod. ráno. Člen požárního sboru bude konat hlídku celou noc.

27.8. Dosavádní předseda MNV Ant. Kovařík byl zproštěn této funkce a na místo něho zvolen předsedou MNV Vajďák Josef.

7.9. byla náborová neděle do vstupu zemědělců do JZD. První JZD se rozpadlo před rokem. Bylo získáno více než 80 % zemědělců. Zbytek zemědělců byl pak získán do týdne.

18.9. byla ustanovena lidovým hygienikem Minarčíková Růžena.

23.12. Plnění dodávek v r. 1953:

JZD splnilo svou dodávkovou povinnost v obilí, mléce a v hovězím mase, kde tyto vysoko překročilo. Zůstalo ale dlužno 5 q vepřového masa a to vinou obrny. Brambory byly splněny pouze na 60 % z důvodu nedodržení agrotechnické lhůty. Vajec nedodalo 5.000 kusů z důvodu, že někteří družstevníci, pro nemoc slepic, nedodali předepsanou dodávku. Dodávky ze záhumenek byly, až na 6 družstevníků, kteří nedodali mléko, splněny.

Soukromý sektor nesplnil dodávku ve všech produktech, vymlouvajíc se, že neměli takové podmínky k hospodaření po provedené HTÚP. Jelikož soukromí zemědělci byli již několikrát upozornění a není možno jich přesvědčit, byli proto oznámeni okresní prokuratuře.

 

Rok 1954.

24.2. K nastávajícím volbám provedla rada MNV náležitá opatření a seznámila se s postupem práce. Byla ustanovena místní volební komise o 6 členech.

Dále byly projednány volební obvody, které mají býti rozvrstveny tak, aby v jednom obvodě nebyla většina živlů, které by chtěly zvrátit průběh voleb.

24.2. přidělila rada MNV JZD dům č. 339, který bude sloužit JZD za administrativní budovu. Budova byla přidělena pouze za udržovací poplatky. Budovu si musí JZD na vlastní náklady opravit.

3.3. V důsledku dosídlovací akce pro pohraničí, t.j. zajištění pracovních sil, bylo projednáno vyčištění zemědělských usedlostí a domků schopných k obývání.

Finanční referent dostal příkaz, aby zajistil u ONV v Bruntále potřebné peníze na vyčištění, které jsou v rámci akce zajištěny.

10.3. JZD si stěžovalo, že někteří členové JZD nesplnili usnesení členské schůze ze dne 4.2. o odevzdání 15 slepic do společného obhospodařování. JZD žádá, aby těmto byla stanovena dodávka s ha orné půda a to podle výrobního plánu JZD 100 kusů vajíček. Těmto členům odeslal MNV výměry se stanovením dodávky.

Dne 14.3. byly konány v místnostech Kina vzpomínkové oslavy výročí úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Odpoledne byla vzpomínková oslava pro děti, večer pro dospělé.

17.3. Aby k nastávajícím volbám byla obec v nejlepším pořádku, usnesla se rada MNV, aby od 12. – 17. dubna byl týden čistoty, což bude vyhlášeno rozhlasem a vyhláškami.

24.3. vyzvala rada MNV občany, kteří převzali bouračky, aby tyto řádně dokončili, poněvadž rozdělané bouračky nedělají dobrý vzhled obce.

Zároveň vyzvala všechny občany, aby provedli řádnou opravu plotů a jejich domků.

Aby veřejné osvětlení bylo v pořádku, usnesla se rada objednat žárovky proti otřesu u nár. pod. ROH.

7.4. K oslavám 1. máje, které budou velkou manifestací, navrhla rada MNV Zaorala Josefa a Zatloukala Františka, příslušníka NB, jako pomocné organizátory při oslavách.

Osvětové činnosti za I. Čtvrtletí 1954:

Leden:                    Kurs přešívání a šití (zajišťuje výbor žen při MNV v Razové)

                               Ustaven šachový kroužek.

                               Pietní vzpomínka k 30. výročí úmrtí V. I. Lenina (OR. v SČSP).

                               Zdravotní kurs (ČSČK).

                               Beseda o knize Šolochov „Rozrušení země“ (SČSP).

                               Maškarní ples 30.1. (DSO – Sokol).

Únor:                      Kurs přešívání a šití.

                               Zdravotnický kurs (dokončení)

                               Dvě přednášky přírodovědné a) Vznik naší země.

                                                                                              b) Vznik života na naší zemi (OR).

                               Oslava 11. výročí Stalingradské bitvy.

                               Ples KSČ.

                               6. výročí „Vítězství lidu 1948“ (MAV – NF a OR).

                               Činnost místní lidové knihovny – každé úterý.

Březen:                   1. výročí úmrtí J. V. Stalina (zajišťuje SČSP se všemi složkami).

                               Mezinárodní den žen (Výbor žen při MNV).

                               1. výročí úmrtí presidenta ČSR Kl. Gottwalda (MAV – NF a OR).

                               Divadelní hra „Nebe na zemi“ (MS – ČSM).

                               Josefská zábava (MS – Svazarm).

                               Kulturní jizba – dozor obstarají  členové 8.mileté stř. školy.

                               Místní lidová knihovna – půjčuje každé úterý.

                Dne 25.5. se konalo první zasedání nového národního výboru v Razové v Kulturním domě za účasti starých členů MNV a výboru složek NF. Zasedání zahájil dosavadní předseda s. Vajďák přivítáním přítomných. Byla zvolena 3 člená komise, která přezkoušela výsledek platných hlasů zvolených nových členů MNV.

Po zprávě mandátové komise ujal se řízení schůze nejstarší člen NV s. Ant. Kovařík, který požádal nově zvolené členy o složení slibu. Slib přečetl dosavadní tajemník NV Tomášek a nově zvolení členové jednohlasně potvrdili složený slib slovem: „Slibuji“. Po provedeném slibu byla provedena kulturní vložka, kterou provedli učitelé osmileté školy. Jejich veselé pásmo zakončilo lidovou písní, kde všichni přítomní zpívali. Pak požádal nejstarší člen NV Kovařík o podání návrhu na volbu předsedy.

Člen NV Procházka Stanislav podal návrh na dosavadního předsedu Josefa Vajďáka, který byl jednohlasně zvolen za dlouho trvajícího potlesku přítomných. Nejstarší člen Kovařík předal mu znak MNV a pionýři osmileté školy mu podali kytici s přáním mnoha úspěchů v jeho práci, aby i pamatoval na rozvoj školství. Za zvuků státní hymny blahopřál nejstarší člen nově zvolenému předsedovi mnoho úspěchů.

Pak se ujal řízení nově zvolený předseda s. Vajďák a požádal přítomné o podání návrhu na členy rady.

S. Zaoral podává návrh na s. Procházku Stanislav, který poprvé se zúčastní prací v NV. Navržený byl jednohlasně schválen za dlouho trvajícího potlesku.

Jako tajemník MNV, na návrh s. Vajďáka, byl zvolen dosavadní tajemník Tomášek František, který je již s různými problémy v obci obeznámen. Navržený byl jednohlasně zvolen.

Po zvolení výkonné rady NV bylo přikročeno k ustavení stálých komisí. Byly utvořeny 4 stále komise, a to:

                Komise zemědělská.

                Komise místního hospodářství.

                Komise pro školství a osvětu.

                Komise finanční.

Nově zvolení členové slíbili, že budou pracovat ku spokojenosti všech voličů, kteří jim dali důvěru.

Zhodnocení schůze provedl člen MNV s. Uherec Vojtěch, který jako starý funkcionář lidové správy měl hodně kritických připomínek, kdy se členové NV dopouštěli chyb. Svůj názor končil s přáním: „S chutí do toho – půl je hotovo“.

Písní práce bylo první zasedání NV zkončeno.

14.8. Pro ustájený dobytek v kravíně bude třeba zajistit dostatek vody. MNV provede zbudování vodního zdroje.

Dne 27.8. byla při schůzi NV projednána činnost stálých komisí, při čemž byly zjištěny nedostatky v tom, že komise měly pouze po 1 členu, takže nemohly podávat návrhy. Byly tudíž ustanoveny komise pouze 3 po dvou členech:         Stálá komise zemědělská.

                Stálá komise finanční - rozpočtová.

                Stálá komise pro místní hospodářství.

Zmocněnec pro dosídlení pohraničí, Tomášek František, poukazuje na nedostatky při opravě domů firmou „Trefa“, Olomouc, kde její zaměstnanci opravili pouze 1 domek a to nedostatečně, takže po nich bude třeba znovu zedníky k provedení řádné opravy. Tito zedníci se starali pouze o práce soukromé (fušky). Naproti tomu zedníci fy „Jiřího Wolkera“ z Prostějova zasluhují pochvaly, poněvadž ve 14 dnech opravili 4 bytové jednotky.

Dne 21.9. informoval předseda NV Vajďák, NV o hospodaření Děkana Martina a Filipa Ferd., kteří jako soukromní zemědělci nejeví zájem o řádné hospodaření a neplní dodávkové povinnosti a pobuřují členy JZD.

NV žádá proto ONV v Bruntále o urychlené provedení vyúčtování a odstěhování těchto mimo vesnici Razovou.

14.10. Jelikož předseda MNV s. Vajďák se zúčastní po dobu 10 měsíců Krajské politické školy v Brně, byla jmenována s. Uhercová Marie jako zástupce předsedy MNV.

23.11. při schůzi NV stěžovali si noví dosídlenci a členové JZD na nedostatečně provedené opravy jejich domků.

 

Rok 1955.

V roce 1955 bylo vysazeno u Škrháku 350 ovocných stromků.

Byly postaveny 3 čekárny pro cestující autobusem.

Odbočka ČSSP, která byla založena dne 20.9.1949 a jejímž předsedou jest Josef Pařízek, ředitel střední školy v Razové, byla nejagilnější složkou, která provedla několik hodnotných přednášek a pomáhala k zvládnutí různých agitací.

ČSČK (čsl. červený kříž) začal svoji činnost slibně, nejvíce tím, že má dosti značný počet vyškolených žen v první pomoci. Pořádal přednášky.

 

Rok 1956.

10.1. bylo projednáno bezpodmínečné postavení místní váhy u kravína.

Dále byli přivolání do schůze NV dosídlenci a družstevníci Jeřábek Oldřich, Jeřábek Miroslav a Zbořil Rudolf, kteří od začátku roku se nedostavují do práce, což narušuje pracovní morálku u druhých členů. Uvedení se vymlouvají, že podali odhlášku z JZD a jelikož jejich výdělky jsou velmi malé, nemohou svoje rodiny uživit. Jeřábek Oldřich si pak ještě stěžoval, že domek, který mu byl k obývání přidělen, nebyl řádně opraven a přes veškeré komise jak ONV a KNV a vládního zmocněnce, se náprava nestala.

Jmenovaní na podzim r. 1956 pak byli ze svazku JZD Razová propuštěni a odstěhovali se.

Dále byl projednáván případ dosídlence a družstevníka Stančáka Jaroslava, který není schopen sebe a rodinu uživit, ježto práci žádnou nezvládne, což má za následek, že si nic nevydělá.

Rada NV se usnesla poslati okresní dosídlovací komisi přípis, aby jmenovaný byl zbaven charakteru dosídlence a MNV Vsetín byl vyzván, aby si jmenovaného převzal.

V březnu provedena objednávka 1.000 kusů ovocných stromků. Z nich 200 kusů bude vysazeno za Choďurovým a Škrhákovým. Zbytek stromků bude prodán místním občanům.

K plánu pro zvelebení obce bylo usneseno, uvědomit všechny majitele bouraček, aby do 1.5. byly bouračky odstraněny do 14 dnů, pod pokutou Kčs 1.000.-.

5.6. byli do rady NV, dle přípisu ONV, zemědělský odbor, předvoláni Jíra Otakar a Bartošek Ladislav, za účelem pohovoru o vyloučení z JZD. Jíra ve své výpovědi uvádí, že není schopen pracovat v zemědělské práci z důvodů, že nemá co jíst a jest zeslaben. Příspěvky, které dostal, jak uvádí, t.j. Kčs 3.000,- dosídlovacího příspěvku a Kčs 1.900,- půjčky, již spotřeboval a nyní se svou rodinou hladoví. Po několika intervencích na MNV a zlepšení situace, mu nebylo pomoženo. Ve schůzi představenstva JZD jeho žádost o vyloučení z JZD byla zamítnuta a proto bude si stěžovat na ministerstvu zemědělství, aby jeho případ byl řešen. Rada NV zjistila o jeho pracovní morálce, že za dva měsíce odpracoval pouze 16 pracovních dnů a usnesla se, že zůstane v JZD až do doby řešení MZ, které má rozhodnout o jeho dalším přestupu pracoviště.

Bartošek Ladislav v jeho výpovědi uvádí, že nemůže v JZD pracovat z důvodů, že je sláb pro nedostatek peněz na zakoupení potravin, poněvadž nemá nárok na tří měsíční příspěvek dle rozhodnutí vlády ze dne 1.3.1956, ježto přešel ze stavebnictví. Rada MNV uložila tajemníku NV, aby zjistil na ONV v Bruntále, zda má Bartošek nárok na dosídlovací příspěvek. Pak-li že né, doporučí představenstvo JZD, aby jmenovaný byl uvolněn z JZD a ONV aby ho zbavil charakteru dosídlence.

26.6. informuje rada NV členy NV, že Pavelka Stanislav je ochoten převzít funkci tajemníkem NV ,jestliže nebude poškozen finančně a rovněž bude-li zvolen. Dává si však podmínku, aby byl aspoň 14 dní zapracován.

24.7. na členské schůzi KSČ bylo odhlasováno rozhodnutí výboru KSČ, aby tajemník NV Tomášek Frant., pro neplnění funkcí, byl odvolán z funkce tajemníka NV.

27.7. předseda NV s. Josef Vajďák uvědomil členy NV ,že místní org. KSČ podala na odvolání z funkce tajemníka a člena NV s. Františka Tomáška pro různé nedostatky. Členové NV souhlasí se změnou s tím, aby byl předem připraven nový člen NV, který by mohl zastávat funkci tajemníka NV. Předseda NV s. Vajďák a člen NV Zaoral Josef byli pověřeni, aby projednali tuto záležitost s nově navrhovaným Stanislavem Pavelkou.

Ve třetím čtvrtletím 1956 byla provedena úprava náměstí před MNV nákladem Kčs 4.656,-. Odborné práce činily Kčs 1.324,-.

16.10. pracovník výkupu s. Matula Josef, informoval radu NV o postoji Zdenka Tovačovského, soukromě hospodařícího zemědělce, který odmítá plnění dodávek obilovin a dosud ještě nezačal s mlácením. Tovačovský, který byl několikráte volán k pohovoru na MNV má však za to, že mu NV nemůže nic diktovat. Tovčovskému byl poslán výměr o splnění dodávek do 31.10.1956. Neuposlechne-li, provede se mu úřední výmlat.

16.10. bylo usneseno, že tajemník NV s. Tomášek Frant. bude odvolán z jeho funkce k 1.11.1956 a do 15.11.1956 zapracuje nového tajemníka Pavelku Stanislava.

27. a 28.12. předával býv. tajemník NV Frant. Tomášek agendu novému tajemníku NV Stanislavu Pavelkovi za přítomnosti zaměstnance všeobecného odboru raddy ONV Bruntál, Františka Rybníčka.

Zpráva předsedy MNV na mimořádném zasedání NV dne 6.3.1956, na příkaz ONV v Bruntále:

Na dnešním mimořádném zasedání NV máme zhodnotit:

1.)            Práci celé naší obce, a to po stránce lidosprávy a na úseku zemědělském.

2.)            Máme si vytýčiti úkoly pro další práci NV a práci JZD.

Práce NV v roce 1955 nebyla taková, jak je uloženo zákonem o NV. Členové NV nekonali a ještě nekonají své funkce, a to hlavně mezi svými voliči. Velmi málo byly konány besedy s voliči. Členové NV nedovedli podchytiti zájem voličů o práci NV. Besedy s voliči byly slabě navštěvovány a proto minulého roku byli naši občané málo informováni o práci v lidosprávě. Spojeni s voliči byli pouze při sčítání hospodářského zvířectva, kdy každý člen NV navštívil své voliče a s nimi prováděl pohovor. I tuto návštěvu brati někteří členové NV formálně, a to jenom tak, aby si odbyli svou povinnost, jako sčítací komisaři. Rada NV byla po provedených volbách 3 členná ve složení: Vajďák, Procházka, Tomášek. V říjnu 1954 byl dočasně zproštěn vedení obce předseda, kteroužto funkci jsem zastával já, a byl jsem vyslán na 10 měsíční školení v Brně. Rada byla doplněna s. Uhercovou Marií, která zastupovala funkci předsedy NV. Jako žena měla největší zájem o zvládnutí všech úkolů ukládaných NV, avšak né všichni členové NV jí byli nápomocni a tak zůstala z větší části osamocena. Úkoly řešené v radě NV byly z větší části splněny, avšak v projednávání zemědělské otázky JZD se jí práce nedařila, a to proto, že JZD nevidělo v NV orgán státní moci a ignorovalo NV. Jako na př. uvádím: Když svolala rada NV představenstvo JZD k společnému jednání, tu prohlásil předseda JZD s. Šujan: NV ať si řeší své záležitosti, strana své záležitosti a JZD si bude řešit své problémy samo. Z těchto důvodů se NV, i když je to vina předsedy JZD, zaměřil na projednávání zemědělské otázky pouze v radě NV a jenom za přítomnosti předsedy JZD. To mělo za následek, že projednávaná zemědělská otázka byla pouze povrchní a důsledek toho je celoroční práce v JZD.

Po návratu ze školení v měsíci září 1955 převzal jsem opět řízení obce, ale práce se nedařilo z těchto důvodů: K projednávání v radě byli pouze 3 členové, a to ještě s. Procházka Stanislav nepravidelně navštěvoval zasedání rady. Rada byla pouze já a tajemník, kteří jsme museli řešit celkovou problematiku obce. Proto jsme došli k názoru požádati radu ONV o rozšíření rady na 5 členů. Tuto žádost rada ONV doporučila a dnes již máme radu 5ti člennou, ve složení: já, tajemník, Zaoral Josef, Kovařík Ant., Míča Josef. Zdá se mě, že tato rada bude přínosem pro naší obec a pro další zajišťování úkolů. Nebyla vina jenom rada, že NV nepracoval, je hodně příčin nedůsledné práce členů NV. Tak na př: stálá zemědělská komise, jejíž předseda Míča Josef, jako skupinář JZD, sám sebe a svojí práci nemohl kontrolovat. Finanční komise, jejíž předseda Zaoral Josef, pro zatíženost dalšími funkcemi, jako předseda revisní komise JZD, měl úkolů tolik, že mu nezbývalo času, aby řádně se věnoval finanční otázce NV. Proto práce spočívala pouze na tajemníkovi spolu s pokladníkem Axmanem, který není členem NV a za jeho vykonanou  práci platí tajemník ze svého platu. To všechno mělo za následek nesplnění finančních příjmů, a tak v roční uzávěrce zůstali jsme dlužni na nezaplacených faktůrách asi Kčs: 20.000,-.

Hospodářská a osvětová komise: Její předseda Kovařík Antonín, nebyl tak agilní, aby si zajistil sbor aktivistů. Proto raději se snažil plnit úkoly sám a na co nestačil, zůstalo nesplněno.

Po rozšíření rady NV výše uvedenými členy, kteří jako předsedové stálých komisí, se práce lepší z důvodů, že jmenovaní byli uvolněni z funkcí představenstva JZD, revisní komise a s. Míča byl vyměřen jako skupinář. Stálé komise měly již schůzi s aktivisty a vytýčili si plán práce. Tyto komise se budou scházet pravidelně jednou měsíčně a dle potřeby slíbili aktivisté, že se budou scházet častěji.

Rada NV v poslední době projednává úkoly týkající se obce a JZD. Schází se pravidelně v plném počtu, dává náplň pro práci komisím. Pro řešení úkolů podle plánu práce, budou zváni do rad i aktivisté, aby byli seznámeni řešení otázek.

Snažil jsem se v krátkosti objasnit situaci přítomným členům ONV Bruntál a KNV Olomouc, jaká situace po stránce lidosprávy u nás v Razové byla a je. Věřím, že v diskusních příspěvcích ostatní členové NV objasní lépe, jak pracovali.

Nyní bych chtěl v krátkosti se zmínit o celkovém vývinu našeho JZD a dále rozebrat některé nedostatky, které se u nás projevily.

Naše JZD bylo založeno na podzim roku 1952 a obhospodařovalo 960 ha zemědělské půdy. Z toho 760 ha orné. Při přechodu na III. typ převzalo JZD všechnu reservní půdu o výměře 403 ha. Tato půda při HTÚP byla začleněna do honů a postupně podle osevních postupů je také obdělávána. Je chybou, že tato reservní půda e po okraji celé obce, a to 8 km dlouhé roztříštěna a nemůže býti na ní samostatně hospodařeno. Větší celek této reservní půdy je v jednom místě, a to o výměře 25 ha. V roce 1953, přesto že byla plánovaná jednotka nízká, a to Kčs 10,-, vyšla na Kčs 12,-. Důvody zvýšení pracovní jednotky jsou pro nás jasné. Každý člen družstva nastupoval poctivě do práce a práci svěřenou vždy poctivě vykonal. Přesto že byla roztříštěnost v živočišné výrobě, byly lepší výsledky jak jsou nyní. Pro rok 1954 byla plánovaná pracovní jednotka na Kčs 15,-. Vedoucí funkcionáři JZD se snažili udržet výše plánovanou jednotku a tak v celkové bilanci 1954 nadhodnotili různé zásoby. To mělo za následek, že někteří členové družstva dostali doplatky až v měsíci červnu 1955. jak jsem již výše ve zprávě o NV uvedl, nemohl NV upozornit na tento nedostatek, poněvadž vedoucí funkcionáři JZD nespolupracovali s NV a nadřízené orgány rovněž vysvětlovaly, že pracovní jednotka Kčs 15,- má býti proplacena. Zde vidíme první nedostatek nedůsledného hospodaření roku 1955. pracovní morálka v tomto roce značně polevila. Není pravdou, když hovoříme s některými funkcionáři JZD, že pracovní morálka byla dobrá, jak oni tvrdí. Tuto pracovní morálku měli dobrou pouze někteří členové družstva, ale jinak to byl honba za pracovními jednotkami. Práce byla konána mnohdy neodpovědně a nedůsledně. NV projednával otázku JZD, avšak formálně, poněvadž nebyla spolupráce. Proto nebyly do důsledku projednávány různé organizační otázky. Nebylo by se stalo, že rozkrádání družstevního majetku sice v malém měřítku, bylo a ještě je. Jako např. uvádím: v měsíci prosinci družstevnice Konečná žádala JZD o seno, že nemá pro svou záhumenkovou krávu. Aby se věc vyřešila, byl dán jmenované družstevnici mladý dobytek do ošetřování a dnes vidíme, že dobytek je v podprůměrném stavu, avšak záhumenková kráva je v dobré kondici. Mohl bych uvést i více případů v dnešním hospodaření, když hovězí dobytek a i prasata se krmí jenom 2x denně. Touto situací se budeme zabývat dne 13.3.1956 ve společném zasedání rady s představenstvem JZD. Není jenom neúspěch hospodaření v pracovní morálce, působily zde ještě i další okolnosti. Nepříznivé počasí zapříčinilo už na jaře, že byly brambory velmi pozdě zasázeny a nedbalostí některých členů, jak představenstva tak i vedoucích skupin, byly  špatně obdělány, a to má za následek, že výnos na některých polích byl 60 q po ha. Zaset se na jaře zaselo, avšak co měla dělat kultůra, když se zvlášť připravovalo, selo, vláčelo, válelo, a to traktorama. Pro vlhkost půdy se pole utlačilo. Jaká byla pracovní morálka členů, když všechno nám musela STS udělat. Pole takto ubité nemohlo přinést ty ha výnosy, nepočítaje v to reservní půdu. Žně, ty dopadly ještě hůře. Ztráty na zrnu, slámě, místy až na 50 %. Sláma na podsevech neposečená, přesto že s. ředitel STS Lysoněk v kanceláři NV se zaručil, že tato sláma bude pokosena. A celkový výsledek bude, že na jaře budou podsevy pravděpodobně zaorány. Není to malá částka, je to na 70 ha podsevu a finanční částku nelze vyčíslit. Další škody pro příští rok: nedostatek objemné píce pro dobytek a nedocílení struktury půdy podle osevních postupů. Nesprávně bylo postupováno rovněž při sklizni sena. Tendence, před květem všechno posekat se v Razová nevyplatila. Následek: vymočené, plenivé seno ve skladech. Správný je závazek nových skupinářů, že budeme sekat ještě hodně před květem, a to ale etapově, abychom plynule mohli sklidit všechno, co nám naroste.

Podzimní práce, vlivem nepříznivého počasí ve žních, byly hodně zpožděné, a tak, když přišel první mráz 13. listopadu, měli jsme na poli ještě 50 ha brambor a 5 ha řepy. S aktivisováním občanů a pomocí brigád, hlavně zemědělské školy  Bruntále, se nám podařilo všechny brambory vyorat, avšak né již brambořiště povláčit, kde zůstalo ještě spousta brambor. Zmrzlé brambory byli silážovány a pro nedostatek silážních jam i provisorně ve stodolách. Po splnění dodávkových úkolů jeví se nám nedostatek sadby bramborové. Podle předběžného průzkumu asi 6 vagonů.

Živočišná výroba je u nás velmi roztříštěná, a tak se stává, že družstevnice ošetřovala 20 – 30 kusů dobytka a z malé části pomáhala rostlinné výrobě. Představenstvo by mělo probrat na schůzi živočišnou výrobu a mělo zaměřit tyto družstevnice po pomoc v rostlinné výrobě. V rostlinné výrobě připadá na 1 pracovníka více jak 30 ha. To je jistě velké množství. Správně je se zabývat živočišnou výrobou, ale rostlinná výroba musí pro ní napřed vyprodukovat.

Roztříštěností živočišné výroby je pomáháno z větší části k rozkrádání družstevního majetku, a to hlavně v jadrných krmivech. Jinak by nebylo možno, že v některých stájích jsou velmi malé přírůstky na dobytku, anebo jak se stalo letos, že jsou i ztráty. Víme, že najednou nejde postavit takové stáje, jak naše JZD potřebuje, přesto ale lepší organizace práce a důslednou kontrolou, jde dosáhnout lepších přírůstků a lepší dojivosti.

K těmto potížím je to horší, že jistě v naší obci nemáme obvodního zootechnika a zootechnik, který jako člen družstva dělá tuto práci jak nejlépe dovede, tento úkol nemůže zvládnout.

Stavební skupina, přesto že vykonala kus poctivé práce ve výstavbě společného zařízení, nebyla rovněž dobře organizována. Členové této skupiny si musí uvědomit, že jsou družstevníci, a ve špičkových pracech musí pomoci sklizni. Tak jak to provedli na podzim při silážování brambor. Ovšem celé žně, celé jarní práce pro ně nic neexistovalo, jenom stavěli.

Závěrem celé zprávy bych chtěl ukázat, jak je možné zlepšit situaci u nás, jak pro stránce NV, tak i po stránce JZD.

1.)                                  Rada NV musí bedlivě sledovat otázku celého hospodaření JZD a musí slyšet hlas lidu. Musí vést představenstvo JZD k řádnému projednávání a být mu nápomocno při řešení různých organizačních otázek. Podle usnesení NV budou docházet pravidelně členové rady na zasedání představenstva. Tímto docílíme lepšího spojení mezi představenstvem a NV. Pravidelně jednou měsíčně bude zasedat rada NV s představenstvem, kde budou úkoly řešení společně.

2.)                                  ONV Bruntál by si měl uvědomit, že JZD Razová je velké družstvo, kterému je potřeba věnovat více pozornosti. Né jenom při plnění dodávek při žních a nebo na podzim při bramborách. Měli by si soudruzi z ONV uvědomit, že v Razové je třeba pomoci a né jenom občas funkcionáře zkitizovat, ale je kontrolovat, zda-li ten neb onen funkcionář není prací přetížen, zda může zvládnout úkoly na něj vložené.

Tím nechci naše nedostatky omlouvat, chci říci to, že by měl býti do Razové přidělen pracovník pro rostlinou i živočišnou výrobu s vyšším vzděláním a né jak to u nás vypadá s osmitřídní obecnou školou. Dále požadujeme po ONV případně KNV by byla vyřešena situace s reservní půdou, a to tak, aby reservní půda, která je v Razové, nebyla zatěžována dodávkovými povinnostmi, poněvadž tato půda je vyčerpána nedůsledným hospodařením od roku 1945.

Pro tíživou finanční situace členů JZD žádáme, by bylo pomoženo našemu JZD nějakou finanční částkou, a nebo snížení dotace nedělitelného fondu. Bylo by potřeba, aby členové JZD dostali zaplacenou prosincovou zálohu na pracovní jednotky a také, i když malou částku, na pracovní jednotky za celý rok 1955. Tím by bylo pomoženo k pracovní morálce členů a upevnění celého družstva.

Nejbolestivější otázkou našeho celého družstva je nepořádek v evidenci. Bylo by proto zapotřebí, aby družstevní oddělení rady ONV Bruntál vypomohlo při zavedení prvotné evidence a poučilo družstevníky, jak jí vést a kontrolovat. Nechceme nad našemi nedostatky, které jsem již uvedl, plakat, ale chceme se s nimi vypořádat, i když to bude mnohé bolet. Chceme však, aby nám byla podána pomocná ruka, by jsme byli na nedostatky upozorňování, poněvadž nám v naší drobné práci na vesnici se ani kolikrát nezdá, že děláme v některých věcech chybu.

Věřím, že dnešní zasedání nám ukáže další cestu, jak s úspěchem dokončíme, a to v krátké době, vybudování socialistické vesnice.

Zpráva ze zasedání NV ze dne 14.8.1956.

Rada NV a představenstvo JZD projednávalo společně různé nedostatky v přípravě na nastávající zně.

a)                                Zajištění stravování brigády: Do rady byl předvolán vedoucí pohostinství a projednání vyvařování pro různé brigádníky, zvláště pro kombajnery. Představenstvo JZD a rada NV se usnesli, že tito budou platit stravné denně Kčs 10,-, scházející částku bude doplácet JZD. Vedoucí pohostinství slíbil, že bude vyvařovat. Produkty, dané JZD ku zlepšení stravy, bude vést v evidenci Kovařík Antonín.

b)                                Připravenost skladovacích prostor: Ve zprávě předsedy JZD s. Šujana, bylo možno konstatovat, že dosud nejsou všechny sklady v pořádku. Bylo vybráno asi 15 skladů, kde bude skladováno obilí. Ty sklady, které nejsou dány ještě do pořádku, ukládá představenstvo JZD skupinářům, aby nejpozději do soboty byly sklady v pořádku.

c)                                 Stanovení mlátičkářů: Jelikož v naší obci není vhodné osoby, která by mohla zastávat mlátičkáře u mlátičky STS, navrhlo představenstvo ze svých řad. U mlátičky STS bude mlátičkářem Kůrka Josef. Proúčtování bude provedeno přímo s STS. U mlátičky JZD bude Zaoral Josef. Tito mlátičkáři budou odpovědni, že od mlátičky neodejde ani jedna fůra bez výdejek a přijímacích listů, podepsaných, ať již skladníkem nebo osobou, kde sklad je určen.

d)                                Dodávka státu: Předseda JZD dal návrh, aby byl určen jeden družstevník, který bude odpovědný za dodávku obilovin, tj. jak řádné váhy, tak i měření vlhkosti, aby výkupní podnik nemohl si sám stanovit vlhkost obilí!

e)                                Vydávání naturálií: Představenstvo uložilo účetnímu JZD, aby okamžitě provedl rekapitulaci odpracovaných jednotek a připočetl k tomu odpracované jednotky za měsíc srpen, kdy do tohoto měsíce se budou vydávat naturálie, a to jenom chlebové obilí. Naturálie budou výhradně dodány pouze do vlastních pytlů družstevníků. Za provedení budou odpovědní skupináři a skladník JZD.

 

Rok 1957.

22.2 byl Kovařík Ant. jednohlasně zvolen předsedou MNV po odešlém Vajďákovi Josefovi. Jmenovaný funkci předsedy MNV přijal a zavázal se tuto zastávat svědomitě.

11.4. byla konána veřejná schůze MNV za přítomnosti 155 občanů. Byly přítomny všechny masové složky obce Razové. Účel této schůze byl seznámit voliče s kandidáty do ONV a KNV.

Schůze byla započata kulturní úderkou vojenské posádky Olomouc a po ukončení této byla zahájena s. Zbořilem Aloisem, předsedou místní org. KSČ, který uvítal všechny přítomné a předal pak slovo s. majoru Chalabalovi. Tento přednesl svůj referát o vnitřní a zahraniční politice. Dále zdůraznil ve svém projevu význam dnešních voleb a rozebral podrobně podstatné rozdíly mezi volbami v kapitalistických státech a volbami našimi. V závěru svého referátu seznámil místní občany s kandidátem do KNV, a to s. Míčy Josefa a požádal přítomné, aby nanesli případné připomínky ke kandidátu do KNV. Z řad voličů a všech přítomných nebyly žádné připomínky ke kandidátu do KNV a bylo proto zřejmo, že všichni místní voliči souhlasí, aby s. Míča se stal členem KNV.

Dále bylo předáno slovo s. Lysoňkovi, vedoucímu STS v Bruntále. Tento ve svém referátu zhodnotil místní poměry v JZD a soukromého sektoru a poukázal na dobré výsledky hospodářství v JZD a zároveň na nedostatky, které se dosud vyskytují, jako neproplacení doplňkových odměn atd. V závěru svého referátu seznámil místní voliče s kandidátem do ONV, a to s. Šujana Bohuslava, nynějšího předsedu JZD. S. Lysoněk rozebral jeho povrchové vlastnosti a uvedl, že okresní komise NF vřele doporučuje s. Šujana jako kandidáta do ONV.

Po referátu s. Lysoňka přihlásil se o slovo s. Toman Jaroslav a s. Uhercová Marie, kteří doporučovali s. Šujana jako člena ONV. Jiné případné námitky proti s. Šujanovi nebyly podány a bylo proto zřejmé, že místní občané si přejí, aby s. Šujan byl navržen jako kandidát do ONV.

V závěru této schůze seznámil s. Zbořil přítomné se všemi kandidáty do MNV, neboť o toto byl zájem a tím schůze ukončena.

Na ukončení schůze přednesli svůj kulturní program příslušníci vojenské posádky Olomouc.

23.4. k oslavám 1. máje bylo dojednáno s předsedou JZD, že tento zajistí provedení alegorického vozu u patronátního závodu Lenas – Bruntál. Druhé nákladní auto bude dáno k dispozici na odvážení účastníků oslav 1. máje do Bruntálu v případě, že nebude dostatečně zajištěna doprava u ČSAD. Agitační středisko provede agitační neděli, a to dne 28.4. a vyšle své agitátory na zvaní všech občanů na oslavy do Bruntálu.

30.4. ve schůzi rady MNV byla projednána otázka notorického neplniče Cyrila Smetany, soukromého zemědělce, který byl již několikrát pozván do zasedání rady NV, ale nikdy se nedostavil. Jmenovaný neplní svoje povinnosti, nemá dostatečný zástav vepřového dobytka a nemá kladný poměr k dnešnímu zřízení. S. Matula podal návrh, aby tento byl předán k potrestání okres. prokurátorovi pro výše uvedené důvody.

28.5. odbývalo se první zasedání NV po volbách do MNV, ONV a KNV, které se konaly dne 19.5.

Po kulturní vložce, kterou předvedly děti místní osmileté střední školy, ujal se řízení zasedání nejstarší člen NV s. Míča Josef.

Po složení slibu nových členů MNV, bylo přikročeno k volbě předsedy, náměstka, tajemníka a předsedů a členů stálých komisí. Předsedou NV byl zvolen Uherec Vojtěch, náměstek předsedy Zaoral Josef, tajemník Pavelka Stanislav.

V závěru schůze byl podán návrh, aby nesplněné úkoly, které si vytýčil dřívější NV byly novým NV realizovány. Provedení jich bylo uloženo jednotlivým členům NV.

20.8. bylo v radě NV usneseno, že zahájení nového školního roku bude přítomen předseda MNV.

27.8. bylo radě NV uloženo projednat v zasedání rady špatnou pracovní morálku některých členů JZD a učiniti opatření.

2.9. jednala rada NV ve své schůzi se 4 dosídlenci – družstevníky, kteří podali odhlášky z JZD. Na dotaz, proč chtějí odejíti ze svazku JZD, poukazovali 2 že nemohou za stávajících poměrů svoje rodiny uživit. Jeden dosídlenec trval na svojí odhlášce z důvodů, že se necítí v poslední době zdráv a nemůže vykonávat těžké zemědělské práce (Zbořil Alois). Čtvrtý pak odůvodňoval svojí odhlášku tím, že nemá lásku k zemědělství, práce v něm jej nebaví, jelikož v zemědělství nikdy nepracoval. Chce vykonávat pouze své řemeslo (elektrikář Pálka).

26.9. usnesla se rada NV vyhlásit na den 28. a 29.9. národní směnu pomoci JZD při vybírání zemáků. Současně byl vyzván místní farář, aby v den národní směny přeložil bohoslužby na odpolední hodiny. Zároveň byl vedoucím pohostinství dán písemný příkaz o uzavření hostince a to: 28.9. v době od 16. hodin a dne 29.9. uzavření v době od 15. hodin.

1.10. bylo předvoláno na NV 5 soukromých zemědělců, a sice: Nitka Oldřich, Koloničný Frant., Smetana Cyril, Holčák Josef a Tovačovský Zdeněk v záležitosti neplněných povinných dodávek zrnin. Všichni jmenovaní se vymlouvali na to, že dodávky splnit nemohou, poněvadž hektarové výnosy byly minimální.

Částky za nesplnění dodávek z minulých let u těchto soukromých zemědělců jsou značné. Tak u Smetany činí tato asi Kčs: 49.000,-. Tři z uvedených zemědělců souhlasili, že podají přihlášku do JZD.

7.10. bylo zasedání rady NV svoláno za účelem zajištění pomoci JZD Razová při vyorávce brambor. Na toto zasedání byly pozvány ženy v domácnosti a důchodci, se kterými byla projednána otázka pomoci JZD Razová. Všichni přítomní přislíbili pomoc JZD při sklizni brambor, z nichž většina se již do práce zapojila.

Kampelička.

Dne 3.12.1950 byla valná hromada zřízení „Záložny Kampeličky“.

Jejím hospodářem ustanoven                                Stanislav Koutňák,

starostou                                                                Josef Kůrka,

místostarostou                                                       Jaroslav Bedáň

Záložna Kampelička poskytovala půjčky místním zemědělcům a občanům na zakoupení chovného dobytka, hnojiv, bytového zařízení a pod.

V červnu 1953, kdy byla provedena měnová reforma, stala se záložna Kampelička pobočkou Státní spořitelny v Bruntále.

Svazarm:

1953. Nejmladší složka NF Svazarm v začátcích svého poslání plní své úkoly dobře. Do náboru pro Svazarm je už přihlášeno 22 členů.

1955. Po ustanovení začal svojí činnost vyvíjet. Ale v poslední době velmi ochabla jeho činnost.

1957. 12.3. přednesl předseda Svazarmu Kutáček Frant. zprávu o činnosti Svazarmu a uvedl, že tato organizace má v plánu zřízení radioamaterského kroužku, který se začíná rozvíjet zároveň s kroužkem střeleckým. V zimních měsících vybudují střelnici pro střelecký kroužek.

 

Rok 1958.

Místní národní výbor.

Dne 14.1. byl projednán a schválen rozpočet NV na rok 1958 s poznámkami, že nebude dostačující, jelikož je v podstatě nižší, než-li v r. 1957.

Dne 9.2. byla provedena jedna agitační neděle za pomocí agitátorů všech masových složek a členů NV na uzavírání závazků, a to pro získání brigádnických hodin na pomoc místnímu JZD, získání brigádnických hodin na zvelebení naší obce, závazky na dodávku vajíček a mléka na státní nákup, závazky na sběr odpadových surovin atd.

JZD Razová se zavázalo, kromě mnoha hospodářských úkonů na jeho pozemcích, dodat na státní nákup:      hovězího masa                                                                            53.400 kg

                                                                            vepřového masa                                  40.000 kg

                                                                            mléka                                               288.000 litrů

                                                                            vajíček                                              62.300 kusů

                                                                            obilovin                                                 80.000 kg

                                                                            lněné semeno                                      12.800 kg

                                                                            lněné stonky                                         89.400 kg

                                                                            řepky                                                      3.000 kg

                                                                            kmínu                                                        300 kg

                                                                            odvoz dřeva z lesa                               3.200 plm

Závazky získané u místních občanů:

                    1 závazek na dodávku vepřového masa                                                           125 kg

                    52 závazků na dodávku mléka na státní nákup                                              40.000 lt

                    69 závazků na dodávku vejce na státní nákup                                             32.950 ks

                    153 závazků na brigád. hodiny na zvelebení obce                                    2.854 hodin

                    24 závazků na brigád. hodiny na pomoc v JZD                                           603 hodin

Kolektivní závazky na sběr odpadových surovin:

                                                                            textil                                                          500 kg

                                                                            papír                                                      1.000 kg

                                                                            kosti                                                          410 kg

                                                                            železo                                                  20.000 kg

                                                                            barevné kovy                                            100 kg

Celkem, dle uzavřených závazků, bude dodáno na státní nákup:

                                                                            Masa hovězího                                    53.400 kg

                                                                            Masa vepřového                                  40.125 kg

                                                                            Mléka                                                   328.400 lt

                                                                            Vajíček                                                 95.250 ks

                                                                            Obilovin                                                80.000 kg

                                                                            Lněného semene                                 12.800 kg

                                                                            Lněných stonků                                    89.400 kg

                                                                            Řepky                                                    3.000 kg

                                                                            Kmínu                                                       300 kg

Plán státního nákupu pro naší obec byl stanoven následovně:

druh:                                                    JZD:                                           soukr. sektor:                               obec celkem:

Maso hovězí                                        19.000 kg                                      5.200 kg                                    24.200 kg

Maso vepřové                                      26.000 kg                                      3.200 kg                                    29.200 kg

Ovčí vlna                                                   200 kg                                                                                             200 kg

Obiloviny                                              65.000 kg                                                                                        65.000 kg

Brambory                                             20.000 kg                                                                                        20.000 kg

Řepka                                                    2.000 kg                                                                                          2.000 kg

Mléko                                                   288.000 lt                                    102.000 lt                                    390.000 lt

Vajíčka                                                 52.000 ks                                   102.000 ks                                   154.000 ks

Při porovnání předepsaného množství na státní nákup a množství, na které jsou uzavřeny socialistické závazky, není krytý plán státního nákupu v těchto druzích:

                            Mléko                           méně                                                                 61.600 lt

                            Vajíčka                         -//-                                                                    58.750 ks

                            Ovčí vlna                      -//-                                                                         200 kg

                            Brambory                    -//-                                                                    20.000 kg

Národní výbor však předpokládá, že dodávky mléka i vajíček na státní nákup budou splněny, dle zkušeností z dřívějších let, kdy tyto druhy potravin byly splněny více jak o 200 % výše, než jak stanovil výkupní plán.

Na zasedání rady NV dne 18.3. byla projednávána otázka utvoření samostatného střediska STS v Razové, jelikož rozloha obce sama vyžaduje, v zájmu dobrého hospodaření JZD, aby tento návrh byl projednán a schválen.

Dále byla projednána v radě NV otázka sběru odpadových surovin. Bylo rozhodnuto projednat sběr papíru i místní střední školou na uspořádání jednoho až dvou sběrných dnů starého papíru. Střední škol se zavázala splněním tohoto úkolu.

Ve dnech 24. – 28.3. provedl finanční odbor ONV v Bruntále revisi o hospodaření NV v Razové. Revisí bylo zjištěno, že ředitel střední školy v Razové, Josef Pařízek, dluží NV nájemné z pronajaté budovy od NV, za dobu od 1.1.1953 do 28.2.1958 částku Kčs 3.850,20. Tento obnos musí ředitel Pařízek uhradit NV nejpozději do 1.11.1958. V případě, že by Pařízek odmítl dlužnou částku NV uhraditi, zařídí NV správní exekuci na jeho plat.

Jinak revisní komise neshledala žádných závažnějších nedostatků ve finančních záležitostech obce.

Rada NV projedná ve svém zasedání do 14 dnů všechna opatření za účelem odstranění zjištěných závad a podá finančnímu odboru ONV podrobnou zprávu do konce dubna 1958.

Dne 15.4. byl do zasedání rady NV pozván s. Rychter, vedoucí ROL Bruntál, k projednání otázky vedení rozhlasových drátů po síti veřejného osvětlení. Jmenovaný prohlásil, že souhlasí s návrhem rady NV, a to pouze s vedením sítě rozhlasu pouze po spodním konci vesnice. Odmítl však s touto akcí na horním konci vesnice, jelikož tomuto neodpovídají sloupy.

Na dotaz, jakým nákladů si vyžádá  taková oprava rozhlasu, odpověděl, že průměrný náklad na jeden kilometr bude činit asi Kčs 8.000,-.

Mimořádného zasedání rady NV dne 20.5. zúčastnili se rodiče dětí, které tento rok vyjdou školu, za účelem pohovoru, pro jaké povolání se tyto děti rozhodnou.

Přítomno bylo 14 žáků, z nichž 4 se rozhodli pro zemědělství, 1 jako traktorista, 3 v domácnosti, 1 jako prodavačka – učnice, 3 do továrny, 1 jako kadeřnice, 2 dosud nerozhodnuty.

Dne 27.5. podal předseda hospodářské komise s. Pavlíček Oldřich zprávu o dosavadním plnění akčního programu. Uvedl, že je naprosto neutěšený, a to hlavně pro nedostatek potřebného materiálu a nedostatek pracovních sil. Uvedl, že se připravuje oprava místního rozhlasu, na kterou se podařilo NV zakoupiti 220 kusů konsolí a isolátorů za Kčs 2.504,-. Uvedl, že oprava místního rozhlasu bude provedena tím, že tento rozhlas bude tažen po sloupech elektrického vedení.

Tajemník NV s. Pavelka Stanislav podal dne 27.5. zprávu o zhodnocení práce členů NV. Uvedl, že všichni členové, až na 4, plní své úkoly řádně.

Dne 3.6. podala Kulturní komise při MNV zprávu o její činnosti od 1.1. do 8.5.1958:

                23.1. svolána písemně KK – dostavil se pouze 1 člen.

                K 10. výročí února byly v místním rozhlase uspořádány relace.

                20. a 21.3. připraven se žáky program k Filmovému jaru.

22.3. učinil s. učitel Vrbík v místním kinu projev k Filmovému jaru.

31.3. konala se sbírka na Tunis (vynesla Kčs 100,- a 8 vajíček).

1.5. byla v místním rozhlase relace k 1. máji.

4.5. Rozhlasová relace k 8. květnu – Pražské květnové povstání.

8.5. Rozhlasový projev k 8. květnu.

Do zasedání rady NV dne 21.10. byl pozván zástupce OÚNZ, který přednesl zdravotnickou přednášku „Chcete mít zdravé dítě?“ Byla to přednáška hodnotná a všichni přítomní byli s přednášejícím lékařem spokojeni.

Jelikož poplatky ze zábav nebyly řádně NV odváděny, rozhodla se rada NV dne 5.11. přezkoušet všechna povolení k tanečním zábavám a trvat na zaplacení dávek u každého pořadatele do 30.11.1958.

JZD:

7.1. bylo zasedání rady NV, ve kterém účetní Šípek Josef podal zprávu o průběhu bilance JZD a uvedl, že tato bude v termínu vypracována. Zároveň seznámil radu NV o vypracování výrobních plánů, které budou dokončeny do 10.1. Uvedl, že výroční členská schůze se bude konati dne 25.1.1958.

zootechnik Hanzal podal zprávu o krmném plánu a uvedl, že není uspokojivá situace v dávkách sena pro koně, kterýžto plán byl překročen (prokrmen). Rovněž neutěšená situace je v krmných dávkách brambor, které ve skladech hnijí.

Bylo učiněno následující opatření:

Ve dvou koňských stájích byli vyměněni krmiči, kteří skýtají záruku o lepším dodržování krmného plánu.

Brambory, které hnijí, se všechny přebírají.

Na zasedání rady NV dne 25.2. bylo konstatováno, že rada NV má projednávat na svých zasedáních hospodaření místního JZD, dbát na dodržování výrobních a finančních plánů, činiti včasné opatření a denně sledovat plnění plánů jarních prací. Zároveň projednávat na svých zasedání s členy JZD, u kterých se jeví špatná pracovní morálka a činiti okamžité opatření. Zprávu o špatné pracovní morálce některých členů JZD si vyžádati od JZD.

Na zasedání rady NV dne 4.3. podal Hanzal Karel, zootechnik JZD, zprávu o krmném plánu v JZD a poukázal na špatnou jakost sena. Seznámil radu NV se stavem skotu a poukázal n špatný tav tohoto v některých stájích, a to hlavně u Králů. Dobytek od Králů bude do 3 dnů odsunut do jiné stáje. Bylo učiněno další opatření, a to: do stáje statku bude dán pařák ve kterém se bude ohřívati voda na teplé nápoje. Dále bude na statku zavedeno drožďování a schutnávání krmiva pro celý stav skotu.

JZD zakoupí 4.3. 1.000 kusů kuřat a dalších 1.000 kusů bude odebráno do 1 měsíce.

Zootechnik Hanzal zároveň poukázal na nedostatek vhodných prostor pro kuřata.

Dne 18.3. podal zootechnik Hanzal radě NV zprávu o:

1.)                                 stavu zásob krmiv k 1.3.:Sena 2043 q, slámy 1717 q, jádra 2093 q, siláže 2900 q, brambor 779 q, řepy 500 q.

Potřeba: sena na 60 dnů 2000 q, slámy 2016 q, jádra 2055 q, siláže 3000 q, brambor 780 q, řepy 500 q, potřeba jádra na 150 dnů do sklizně, brambor na 90 dnů do zeleného krmení, řepy na 14 dnů.

Potřeba se vesměs kryje se zásobami, až na nepodstatné rozdíly. Kvalita sena a slámy jest víc než špatná.

2.)                                 opatření v odchovu telat: Na kravíně i na statku byly postaveny vybílené a desinfikované Eversovy klese. Stání bylo vydesinfikováno a ošetřovatelé byli poučení o důležitosti desinfekce. Desinfekční prostředky byly dodány. Bylo opatřeno dostatek léků k tlumení vyskytující se collibacilosy. Léky jsou preventivně podávány a průjmy u telat byly zastaveny. Denně jest sledován stav telat a jeví se zlepšení. Uhynutí za minulý týden nebylo. Všechny tato opatření jsou pozitivní a jest nutné vybudovat v nejkratší době teletníku, poněvadž kapacita není dostačující. V dubnu a květnu se bude teliti 30 až 40 telat měsíčně.

Dále poukázal zootechnik Hanzal na nedostatek ustájovacích prostor, jak pro hovězí dobytek, tak i drůbeže a hlavně kuřat. Uvedl, že do roku 1959 se musí zvýšit stav skotu o 220 kusů a toto nebude možno provésti bez provedení alespoň 3 adaptací stájí, na které však místní JZD, dle sdělení předsedy JZD, nemůže obdržeti stavební materiál. Další jednání s nadřízenými předsedy orgány provede předseda JZD.

Předseda JZD Šujan podal radě NV zprávu o plnění povinných dodávek za I. Čtvrtletí 1958. dle jeho zprávy jsou dodávky plněny rovnoměrně.

Dne 1.4. podal radě NV zprávu vedoucí stavební skupiny Kovařík Josef o těžkostech,které se projevují při provádění investičních staveb. Těžkosti spočívají hlavně v nedostatku potřebného materiálu.

Plánované investiční stavby na rok 1958 jsou:

1.)           Zřízení teletníku.

2.)           Dodělání porodnice.

3.)           Dodělat hnojiště u vepřínu.

4.)           Oplocení drůbežárny.

5.)           Dodělání cesty u kravína.

Dne 15.4. rada NV vyhověla žádosti s. Strbačky o uvolnění ze zemědělství na základě lékařského doporučení.

Rovněž schválila uvolnit ze zemědělství s. Latiška Vojtěcha ze zdravotních důvodů jeho manželky a též proto, že se tento řádně nezapojoval do práce v JZD pro jeho tělesnou neschopnost.

Na mimořádném zasedání rady NV dne 19.4. byla projednávána otázka o stavu bramborové sadby u JZD, které mělo uskladněno 300 q bramborové sadby „Krasava“, kteréžto množství mělo zakoupeno a proplaceno ŠSP (Šlechtitelský a semenářský podnik – Olomouc). Jelikož brambory se pro započetí mrazů nemohly odeslati, zůstala tato sadba uskladněna se souhlasem ŠSP Olomouc u JZD Razová. Vzdor všem ochranným opatřením však brambory, uskladněné ve sklepě s. Neckáře ml., v množství asi 150 q namrzly, takže asi 30 q brambor se nemůže jako sadba použít.

Dne 3.5. bylo zasedání rady NV za účelem sjednání nápravy v postupu jarních prací, které v obci velmi váznou.

Hlavní závada v pomalém postupu jarních prací spočívá v tom, že místní STS má naprostý nedostatek strojového parku.

Dne 8.5. byla v mimořádném zasedání rady NV projednána otázka reservní půdy, kterou místní JZD nemíní obdělávat a kterou hodlá přepustit nížinným okresům. Jedná se o výměru asi 240 ha. JZD by však muselo převzít asi 50 % povinných dodávek z této půdy.

Účetní JZD s. Šípek podal přehlednou zprávu o finančním hospodaření JZD za měsíc duben 1958. Dle této zprávy hospodaří JZD dobře.

Na zasedání rady NV dne 10.6. byla projednána připravenost na senoseče za přítomnosti skupinářů JZD. Tito uvedli, že v nastávajícím pěkném počasí nestačí výrobní středisko STS Razová zajistit dostatečné pokosení porostů a žádají proto nasazení dalších tří žacích lišt, jelikož dosavadní žací lišty mají velkou poruchovost.

Předseda zemědělské komise při MNV s. Rajnoha Otakar podal zevrubnou zprávu o průběhu polních prací. Uvedl, že při zahájení polních prací se vyskytovaly časté závady, hlavně pro nedostatek strojového parku v STS, kdy byla rada NV nucena činiti časté opatření. Přes to však byly jarní práce úspěšně splněny.

Dne 5.8. rada NV žádala, aby skupináři ohlásili v kanceláři JZD členy JZD, kteří chodí na sběr malin, místo na svoje pracoviště v JZD, aby s těmito členy mohlo býti provedeno nápravné opatření.

8.9. bylo rozhodnuto, aby těm družstevníkům, kteří chodili na sběr malin, místo do práce v JZD, byly sraženy pracovní jednotky.

Dne 23.9. byly v radě NV projednány nadměrné stavy záhumenek a aby tyto byly nahlášeny zemědělskému odboru rady ONV.

Dne 2.9. podal s. Šípek, účetní JZD, zprávu o hospodaření v JZD. Uvedl, že plán tržeb se neplní v živočišné výrobě z toho důvodu, že není dostatečné množství jak skotu, tak i vepřového dobytka vhodného k ustájení na rychložír.

Dne 8.9. bylo rozhodnuto, že JZD bude hospodařiti pouze na půdě členské a každou jinou půdu bude JZD vyčleňovat původnímu majiteli.

Dne 16.10. podal člen KNV s. Míča Josef radě NV svůj referát, který byl zaměřen čistě na zemědělskou otázku a hospodaření místního JZD. S. Míča uvedl, že není dobrá spolupráce místní organizace KSČ s MNV a JZD. Poukázal na špatnou činnost představenstva JZD, které nekoná pravidelně své schůze a rovněž docházka do těchto schůzí není pravidelná a často se stává, že není přítomna ani poloviční většina členů tohoto představenstva. Poukázal též na velmi závažnou skutečnost, a to, že není běžně vedena jednotná evidence, což se pochopitelně projevuje na finančním hospodaření JZD a zároveň provedl porovnání hospodaření JZD s počátkem jeho založení a nynějším stavem (pozn. kronikáře: po prvním roce hospodaření JZD dobírali někteří družstevníci tisícové doplatky. Potom však rok od roku byly doplatky stále nižší).

Dále poukázal na pracovní morálku některých členů JZD, kteří v době nejpilnějších prací sbírali maliny atd. a dále se tito členové zabývali domácími pracemi a opomíjeli práci v JZD.

Poukázal též na nadměrné záhumenky a dodržování vzorových stanov a domácího pracovního řádu JZD. Rovněž poukázal na investiční výstavbu v JZD a uvedl, že tato nepokračuje uspokojivě, jelikož místní družstevníci při výstavbě nepomáhají, a proto i neodbornické práce musí provádět odborníci – zedníci, čímž se tyto práce protahují.

Dále se ve svém referátě zmínil o dosídlení pohraničí a jmenovitě se zaměřil na místní poměry a uvedl, že je nutno pátrat po příčinách častých odchodů dosídlenců z obce.

Na mimořádném zasedání rady NV dne 4.11. poukázal s. Kovařík Ant. na to, že po několikaletém hospodaření JZD se ha výnosy a né zvyšují a žádal o vysvětlení. Odpověděl na to předseda NV Uherec Vojtěch, který poukázal na skutečnost, že se nedodržují agrotechnické lhůty, neprovádí se pravidelně podmítky atd.

S. Kůrka Jos. poukazoval na hodnotu a hlavně kvalitu práce brigádníků. S. Uherec Frant. poukazoval na skutečnost, že brambory byly špatně obdělány, že při provádění oborávky se bramborové trsy vyorávaly a zůstávaly na povrchu. K tomu poukázal s. Zaoral Jos., že oborávku prováděli samotní členové JZD, kteří byli určeni k tomuto účelu a právě na nich záleželo, aby práce byla provedena kvalitně.

Bylo poukazováno na to, že se dobytek pase na zasetých pozemcích za mokra, čímž se způsobují značné škody.

Přítomný předseda ONV s. Najzar, žádal o vysvětlení, kdo spásal obilí na zasetých lánech, kdo obdělává půdu drobným držitelům a kdo pobírá odměnu za tuto práci.

V důsledku nízké pracovní jednotky – Kčs 8,- - podalo asi 10 družstevníků odhlášku z JZD. Tito však – až na jednu rodinu Flekovou – odhlášky později odvolali.

Rok 1958 byl pro hospodaření dosti nepříznivý. Z počátku byl suchý, ale na podzim velmi mokrý, takže se špatně sklidila sláma, brambory a řepa. Vzdor tomu však JZD splnilo všechny dodávky.

Dlužno podotknouti, že pracovní jednotka mohla býti vyšší, kdyby všichni družstevníci jejich povinnosti svědomitě a řádně plnili.

Osmiletá střední škola v Razové.

Dne 4.3. podala ředitelka střední školy, Božena Lisová, radě NV zprávu o prospěchu a chování školní mládeže a uvedla, že se u některých žáků jeví špatná morálka jak učební, jak i po stránce chování. Tato neutěšená situace se jeví zejména u žáků z Leskovce a Roudna. Ojediněle se vyskytne případ i u žáků z Razové.

Rada NV požádala ředitelku Lisovou, aby takové případ nahlásila radě NV, která si pozve rodiče takových žáků do svého zasedání k projednání těchto špatných zjevů, a aby mohla učiniti vhodné opatření.

Na zasedání rady NV dne 2.9. uvedl s. Bartošek, že není zajištěno dostatečné množství bytů a potřebného nábytku pro učitele. Bylo rozhodnuto, e pro příští léta budou určeny byty výhradně pro učitele, aby se předešlo bytové tísni. Postele a skříně pro učitele budou dodány.

Ve školním roce 1957/58 bylo celkem 281 žáků a 10 učitelů.

Žáci vyšších tříd odpracovali při sklizni brambor 2.743 hodin.

Tito pak na jaře zasadili 2.200 lesních stromků.

Během roku sehráli žáci 2 divadelní představení, a sice:

                               „Pohádka o zlaté niti“ a „Ferda Mravenec“.

Ke konci školního roku byly uspořádány dva zájezdy. Nižší stupeň měl autokarový zájezd na Šumperk a Rýmařov, kde si prohlédli žáci sklárny a papírny.

Vyšší stupeň měl 2 denní autokarový zájezd na jižní Moravu a Slovensko.

Dne 13.10.1958 zemřela po krátké a těžké nemoci, ve věku 49 let, Božena Lisová, ředitelka zdejší školy. Pohřeb byl dne 16.10. ve 13. hod. v městském krematoriu v Ostravě. Z Razové byl na tento pohřeb vypraven zvláštní autobus. Po smrti ředitelky Boženy Lisové byl jmenován ředitelem Stanislav Bartošek a jeho zástupkyní Vlasta Grycová. Oba s platností od 1.10.1958.

T. J. Sokol.

Rada NV povolila T. J. Sokol taneční zábavu na den 1.2.

Každé pondělí a čtvrtek se cvičí.

                oddíl žáků pod vedením s. Jarl. Mesného, učitele OSŠ.

                oddíl žáků pod vedením s. M. Vaculíkové, učitelky OSŠ.

Oddíl mužů a žen nacvičuje prostné na Spartakiádu pod vedením s. V. Zaoralové a s. R. Kůrky.

Do tělocvičny Sokola byla zakoupena kamna v ceně asi Kčs 1.000,-. Dosud k nim nejsou roury.

Činnost Sokola se hlavně vyvíjela v kroužku kopané.

Kromě toho však byl ještě kroužek: Volejbal, šachy a stolní tenis.

ČSM.

Dne 13.5. podala radě NV jednatelka skupiny ČSM s. Sochorová Božena zprávu o činnosti této skupiny. Uvedla, že nebylo dobré finanční hospodaření bývalých funkcionářů a že nebyla dostatečně vedena pokladní kniha.

Dne 10.4. sešlo se několik členů, kteří měli zájem o znovuzahájení práce ve skupině.

Dne 14.4. sešlo se na členské schůzi 20 členů a byl zvolen novým předsedou s. Rostislav Kůrka.

Na výborové schůzi dne 25.4. byl schválen plán práce pro běžný rok. Budou pořádány výlety, spojené s brannou výchovou a táborákem.

Byl založen pěvecko-recitační kroužek, který se schází 1x týdně.

Dne 10.6. byla v radě NV projednána otázka finančního hospodaření místní skupiny ČSM, za přítomnosti předsedy ČSM a pokladníka, poněvadž byly zjištěny určité nedostatky.

Rada NV uložila s. Axmanovi Fr. A Pavelkovi Stanislavovi, aby provedli revisi pokladní knihy a v provedené revisi pořídili zápis. Jmenovaní provedli revisi pokladní knihy a až na nepatrné nedostatky, shledali vše v pořádku.

Výbor žen.

Dne 28.1. bylo v radě NV poukázáno na výživu dětí u Kratochvílů a bylo rozhodnuto, že se bude tímto případem zabývat místní VŽ až do doby jeho konečného vyřešení.

Dne 18.3. se zavázal VŽ uspořádati agitační neděli sbírku na pomoc vesnici Saki – ed Sidi Jusef a Alžíru a tato sbírka bude v termínu odeslána. Sbírka se konal dne 31.3. a vynesla Kčs. 100,- a 8 vajíček.

Dne 14.10. podala radě NV předsedkyně VŽ Vojtková Marie zprávu o činnosti VŽ. Uvedla, že VŽ nepracuje, plán práce se nedodržuje a podává návrh, aby byla zvolena nová předsedkyně VŽ.

Rada NV se rozhodla pozvat na den 23.10. všechny členky VŽ k projednání této otázky a též změn předsedkyně VŽ. Dosavadní předsedkyně VŽ Vojtková Marie zajistí jednu členku z VŽ na školení.

Koncem roku 19558 byla předsedkyní VŽ dosavadní její předsedkyně Marie Vojtková.

SČSP.

Dne 4.3. podala předsedkyně SČSP Božena Lisová radě NV zprávu o činnosti této složky. Uvedla,že odbočka SČSP má celkem 184 členy.

Výbor odbočky se schází 2x měsíčně k projednání činnosti. Stěžovala si, že účast členů na schůzích bývá velmi slabá. Stěžovala si, že z tak velkého počtu členů nemůže najít více obětavých a ochotných členů, aby mohla odbočka plnit své pravé poslání: šířit mezi občany znalost života a práce sovětských lidí a využívat jejich zkušeností.

Osvětová beseda.

Dne 4.3. podal radě NV vedoucí OB Jaroslav Toman zprávu o činnosti OB za leden a únor 1958. poukázal na slabou činnost MLZ a na malý počet členů, 8,7% z celkového počtu obyvatel. Je to nejnižší % na našem okresu. Uvedl, že je nejvýš nutné, aby si naši občané navykli chodit hlavně na přednášky, které člověku nejvíce dají. Uvedl, že přednášky jsou však u nás úplně ignorovány a občané na ně nechodí. Spatřuje velkou mezeru hlavně v tom, že místní rozhlas prostě nefunguje a žádá NV, aby byl rozhlas dán do pořádku i za cenu zadlužení obce. Tím by přispěla obec také ke kultůře.

Kampelička.

V roce 1958 měla obrat Kčs: 400.000,-. Z toho vklady obnášely Kčs 358.000,-. Plat vedoucího odbočky státní spořitelny činí měsíčně, po sražení daně z příjmu, pouhých Kčs  62,-. Uvážíme-li práci a odpovědnost vedoucího této odbočky, jest odměna za jeho práci opravdu malá.

Různé.

Dne 7.1. byla projednána s Ludmilou Spáčilovou a Josefem Valouškem otázka zřízení dámského krejčovství a zřízení provozovny na drobné zednické práce. Jmenovaní se zavázali tyto provozovny říditi.

Dne 3.6. se projednávala činnost agitačního střediska. Tato se omezila v r. 1957 pouze na vydání různých plakátů (na př. volby soudců z lidu a pod.).

Po odchodu býv. předsedy A.S. s. Zbořila, byl vedením pověřen s. Jos. Vrbík, učitel OSŠ v Razové.

O práci A.S. však nejevil nikdo zájem. Ani z okresu nebyl dodán žádný materiál.

Dne 21.9. událo se velké neštěstí. Za kravínem orali na pásovém traktoru traktorista Vraník a Spáčil. V poledne donesl chlapec Vraníkův otci oběd. Šel s ním jeho kamarád Ševčík, chlapec asi 10ti letý. Vraník vzal svého synka k sobě na traktor a chlapce Ševčíkového poslal za Spáčilem, aby se s ním na traktoru svezl. Domníval se, že tak chlapec učinil. Tento však, jakmile dal Vraník traktor do pohybu, vyskočil a zadu na traktor. Na neštěstí zachytil pás traktoru chlapcovy tepláky, smykl jím a Vraník, když mu před traktor padla dětská gumová holinka, stroj zastavil. S hrůzou viděl ležícího a naříkajícího chlapce na zemi. Byla přivolána ihned záchranná stanice a chlapce odvezla do nemocnice v Bruntálu. Tam se zjistilo, že chlapec má vytrženou nohu z kloubů u samé pánve a noha držela pouze na šlachách. Veškerá pomoc lékařská však byla marná, poněvadž chlapec, následkem velké ztráty krve, zemřel.

První sníh napadl dne 2. prosince, kdy byl mráz 14 stupňů.

 

Rok 1959.

MNV.

Hodnocení práce členů NV za dobu od 28.5. do 1.8.1959:

Ve zprávě se hodnotí práce jednotlivých členů NV. U velké většiny členů se jeví značná nepravidelnost návštěv schůzí a rady NV. U některých členů byla tato neúčast na schůzích odůvodňována jejich zaměstnáním nebo jejich zdravotním stavem. Přesto však vyslovil NV důvěru, že se tato činnost u těchto členů zlepší a že budou moci býti zařazeni jako dobří pracovníci NV.

Rada NV se usnesla dne 8.9. provést do konce měsíce září kontrolu zazimovaných včelstev. Kontrolu provede skupina odborníků z řad družstevníků, se kterými bude spolupracovat hlavní zootechnik.

Zároveň bylo usneseno, aby dole na statku byl postaven včelín, do kterého by se převezly včely z horního konce Razové.

JZD.

Dne 6.1. byli pozváni do zasedání rady NV zootechnik a skladník JZD, se kterými byla projednána otázka krmného plánu v JZD. Podle předložených zpráv bylo zjištěno, že ke dni 6.1. se jeví manko v seně, ve výši asi 200 q. Proto na návrh s. Míči Josefa byla zřízena četa na rozvoz sena, která bude mít za úkol zásobovati senem všechny stáje a že se bude vyskladňovat vždy jeden sklad, aby byl jasný přehled o případném manku.

Dále byla projednána otázka nadměrného stavu dobytka u družstevníka Janče a podati návrh představenstvu JZD k novému projednání celého případu a v případě zamítavého stanoviska jmenovaného, podal nadřízeným orgánům návrh na zastavení výplaty za odpracované PJ do dob odprodeje.

Ve „Stáří lidu“ ze dne 20.1.1959 se uvádí, že na Bruntálsku, Rýmařovsku a Jesenicku jest 54 zaostávajících JZD, mezi které patří i JZD Razová. Poukazuje na to, že od roku 1954, kdy byla PJ Kčs 15,-, tato v Razové rok od roku klesá a klesla v r. 1958 pouze na Kčs 5,87. Poukazuje na to, že příčina v nedostatcích jest přímo v lidech a že proto v tomto roce začnou v JZD pracovat noví vedoucí funkcionáři, kteří spolu s družstevníky vybojují uskutečnění konsolidačních plánů.

Novým předsedou JZD se stal Miroslav Přikryl a agronomem inž. Coufal.

Rada NV dne 20.1. uložila zemědělské komisi, aby za spolupráce zootechnika a skladníka JZD prováděla kontrolu krmných plánů přímo ve stájích.

Členové zemědělské komise kontrolují postup polních prací, provádí kontrolu kvality provedené práce, jak v JZD, tak hlavně v STS.

Po zahájení polních prací schází se denně operativní pětka, která sleduje postup a činí opatření z případných nedostatků.

Vyhodnocení nejlepších pracovníků JZD za březen:

I. skupina: Holčák Josef, Ječmen Fr., Vrchovská, Vlachynská starší

II. skupina: Kůrka Josef, Bedáň Jarosl., Rajčan Jos., Marušíková Josefa

III. skupina: Vraník Ant., Hrtáň Jos., Černík Jos., Vraníková Eva.

Přidruž. výroba: Bouchal Fr., Konečný Lad.

Živočišná výroba:    mléko: Slanetz, Slanetzová, Král a Králová.

                                               vejce: Mülerová.

                                               vepři: Uhercová.

                                               žír. výkrm: Rajnohová.

                                               březí jalovice: Šestáková.

                                               chovné jalovice: Škrháíková.

                                               telata: Ondrušíková.

Na jaře pomohla zemědělská škola v Bruntále při očištění 24 ha polí od pýru.

Ženy ve druhé pracovní skupině při rozhazování 800 q vápence pracovaly i v noci.

III. skupina si velmi dobře vedla při asanaci luk a pastvin a začlo se se setím hořčice na zelené hnojení.

Zootechnik Hanzal Karel podal dne 11.5. zprávu, že na drůbežárnách se jeví rozdíly ve stavu slepic. Celá záležitost byla předána k prošetření VB v Bruntále.

Rada NV uložila JZD, aby měsíčně provádělo sčítání drůbeže ve všech drůbežárnách.

Dne 9.6. byl proveden Výkupním podnikem v Bruntále výkup ovcí a koz družstevníků, kteří dle stanov nesmějí tento dobytek chovat.

Dne 26.8. měla rada NV pohovor s družstevníky, kteří podali odhlášky z JZD. Jednalo se celkem o 13 družstevníků. Tito odůvodňovali jejich odhlášky pro špatný jejich zdravotní stav, špatnou záhumenku, pozdní příděl selat, event. jejich špatný stav, malou PJ, takže nemohou rodinu uživit, dokonce jeden družstevník uváděl, že mu nebyla přidělena záhumenka, jeden pak uváděl vlhký byt v důsledku odpadových vod z kravína.

Rada NV slíbila jmenovaným, že jejich stížnosti budou vyšetřeny a učiněna náprava.

Tito družstevníci – až na dva – jejich odhlášky a zůstali na dále ve svazku JZD.

Poznámka kronikáře: Družstevníci si stěžují na malou PJ. Pravda je však ta, že kdyby všichni družstevníci pracovali v družstvu tak, jako pracovali na svých usedlostech, pokud samostatně hospodařili, pak by PJ byla určitě větší.

Zhotovení žňových prací: Začátek žňových prací byl v červenci sečením ozimé řepky a ozimého ječmene.

Hlavní žňové práce byl zahájeny jedním kombajnem. JZD žádalo STS o přísun 5 kombajnů. Tato však nemohla ihned vyhověti, takže došlo k přezrání obilí. Opožděnou sklizní nastaly škody na výnosu 4 q/ha.

Plánované výnosy nebyly dodrženy u žita – plán 17 q/ha, skutečnost 12,5 q/ha.

                                                        ozim. směska – plán 17,5 q/ha, skutečnost 11,9 q/ha.

U ostatních zrnin byl plánovaný ha výnos překročen nebo dodržen.

Žito bylo místy silně prořídlé. Ha výnosy byly ovlivněny rovněž polehlostí žita a dále ztrátami rozmoklým terénem.

U pšenice se silně projevilo napadení sněti mazlavou, takže předpokládaný výnos 20 q/ha nebyl dodržen. Část pšenice byla značně polehlá, což zvýšilo ztráty na zrně.

Dobré výnosy byly u ječmenů jarních.

Dodávky byly  splněny následovně:                                         ječmen jarní                                              1.311,- q

                                                                                                pšenice ozimá                                              104,- q

                                                                                                žito ozimé                                                    466,5 q

                                                                                                oves                                                             340,- q

                                                                                                celkem                                                      2.311,5 q

dodávky byly překročeny. Sladovnický ječmen byl  vysoké kvality – 750 q v I. jakostní třídě.

Při zasedání rady NV dne 24.11. bylo poukazováno na nedostatek vody pro všechny ubikace JZD, a proto se odborníci staví záporně k další výstavbě JZD. Proto jak představenstvo NV tak i představenstvo JZD naléhá nato, aby stavba vodovodu v obci se uskutečnila.

Osmiletá střední škola.

Redakce „Nová vesnice Bruntálska“ obrátila se dne 15.1.1959 na ředitele 8mi leté školy v Razové s. Stanislava Bartoška s otázkou, jak chtějí místní učitelé pomoci pro rozvíjení kulturní činnosti na vesnici. S. Bartošek řekl, že tuto thesi projednali učitelé se stranickou organizací, v MNV s představenstvem JZD. Učitelé ještě chtějí vydávat jednou měsíčně místní noviny se zemědělským a kulturním obsahem. Dále chtějí ustavit rozhlasový kroužek, aby byl využitý místní rozhlas. Chtějí doplnit divadelní ochotnický kroužek, ve kterém vesměs hrají učitelé, mladými lidmi a chtějí podporovat i vést svazácký soubor. Hodlají též využít místní kina, v němž před představením by přinášeli vtipné místní zpravodajství. Dále na místně, které je nejnavštěvovanější, umístí propagační tabuli, která bude obsahovat hlavně kresby, karikatury a co nejméně psaní.

Dne 24.4. oslavovali pionýři zdejší 8mi leté školy 10. výročí jeho založení.

Za poslední 2 roky pionýři z osmiletky                    odpracovali:            8.071 brigádnických hodin

                                                                                              vysázeli:   5.930 lesních stromků

                                                                                              nasbírali: 576 kg léčivých bylin

                                                                                                                             56.041 kg železa

                                                                                                                             3.385 kg papíru

                                                                                                                             4.099 kg textilu

Letos vychází celkem 34 žáků. Z toho jen 7 žáků se hlásí do zemědělství.

Při klasifikaci za třetí čtvrtletí propadlo 14 žáků, t.j. 6,08 %.

Dvojek z chování bylo celkem 21, t.j. 9,03 %.

Trojka z chování byla jen jedna, a to v osmé třídě.

Ve dnech 21. – 23. května 1959 přijeli žáci a učitelé 8mi leté školy ze Starého Těkova na Slovensku k návštěvě 8mi leté školy v Razové. Přijeto autobusem 50 žáků a 8 učitelů. Přijel též zástupce MNV ze Starého Těkova. Bylo to v rámci družby obou škol. Mnoho žáků si spolu dopisuje.

Žáci zdejší školy sehráli divadelní hru „Perníková chaloupka“.

Při školní slavnosti „Dědy Mráze“ byli žáci podělováni balíčky cukroví v ceně Kčs 5,-. Pro nepochopení rodičů bude příštím rokem od této akce upuštěno.

Mateřská školka.

24.3. byla s vedoucí mateřské školky projednána otázka prodloužení pracovní doby ve školce, aby ženy, družstevnice, nemusely odcházet předčasně z práce pro svoje děti do této mateřské školky.

ČSM.

Místní organizace ČSM má celkem 37 svých členů, z toho šestičlenný výbor. V této organizaci je celkem 8 členů strany, z toho 7 kandidátů. Ve výboru jsou 4 členové strany – kandidáti.

Dle pránu práce mělo proběhnout celkem 15 schůzí členských a 10 schůzí výborových. Bylo však uskutečněno 13 členských a 8 výborových schůzí. Ve schůzích byla projednávána činnost organizace a celková náplň schůzí byla zaměřena na zvýšení zemědělské výroby v obci a na zlepšení kulturní činnosti a lepšího kulturního využití místních občanů. Převážná většina členů ČSM se zapojila do akce zúrodnění půdy a ošetření luk a pastvin a byla provedena povrchová úprava na ploše 2,50 ha. Bylo založeno 93 m2 kompostu a na všech pracech, včetně špičkových, bylo odpracováno 230 brigádnických hodin. Dále ČSM uspořádal 2 estrády z místních zdrojů a jednu estrádu zajistil u patronátního závodu Mor. železáren z Olomouce.

S pořadem vlastní estrády byly uskutečněny dva zájezdy a to do Roudna a Rudné pod Pradědem. Dále byla uskutečněna předmájová veselice. I když celková práce ČSM se oproti létům minulým podstatně zlepšila, nebylo vyvinuto ještě větší úsilí zapojení se všech mládežníků do kulturního dění v obci.

Proto je nutností zaměřit se na získání dalších členů do ČSM, aby tato organizace se stala skutečně masovou. Bude nutno zapojit co největší počet členů této organizace do lepší kulturní činnosti v obci a do ostatní masové politické práce.

Dne 10.3. byly konány hovory s mládeží v místnosti Kulturního domu. Při tom seznámil předseda MO ČSM se závazky této složky, která se zavázala:

1.)           Ošetří 2 ha luk a založí 50 m3 kompostu.

2.)           ČSM získá 2 mladé lidi do místního JZD. Sestaví agitační kolektiv z členů NV, JZD a výboru MS ČSM na získání mladých lidí do zemědělství.

3.)           Členové ČSM odpracují při senoseči 150 brigádnických hodin.

4.)           ČSM ustaví hlídky hospodárnosti při JZD.

5.)           Členové ČSM odpracují na akci „Z“ 500 hodin.

5.4. členové ČSM pokompostovali 2 ha luk.

Svazarm.

Tato masová složka má celkem 58 členů a z toho je 14 členů strany, ze kterých je 9 kandidátů. Byl zvolen 6ti členný výbor, ve kterém jsou 3 členové strany, z toho 1 kandidát. Tato složka se nedostatečně zapojila do prací pro MNV i do prací pro JZD. Rovněž práce masově politická je dosud nedostatečná, a proto bude muset, hlavně výbor této složky, vyvinout větší úsilí k lepší činnosti, neboť má všechny předpoklady, aby celková práce této složky se podstatně zlepšila. Bude nutno e rovněž věnovat s větší pozorností k akci CO, neboť zde jsou dány všechny podmínky a předpoklady ke zdárnému ukončení školení civilní obrany.

SČSP.

Tato složka má celkem 206 členů, z toho 92 členů KSČ. Výbor je 9ti členný, z toho je 6 členů strany, z toho 2 kandidáti.

Výbor měl celkem 6 schůzí a byly uskutečněny 2 besedy. Tato složka, jako nejsilnější v obci, uspořádala několik odborných přednášek s filmem. Mimo to, jako jediná složka, se společně zúčastnila špičkových prací v místním JZD, hlavně na ručním kosení zamokřelých pozemků v JZD. Členové této složky vydatně pomohli v době žní, a to zejména soudr. Rajčan Martin, Rzyman Ludvík, Kulhánek Alois, Svrčina Jan a řada dalších. Po této stránce je si nutno vážit práce, která byla vykonána k prospěchu místního JZD.

Jako nejsilnější složka v obci se však málo zapojila do úpravy obce a jejího vzhledu a rovněž nedostatečně vyvíjí masově politickou práci v naší obci, což je nutno zlepšit, aby se tato složka mohla řadit nejen mezi nejsilnější, ale i nejlepší složky v obci.

T.J. Sokol.

Počítá 78 členů. Má 14ti členný výbor a v této složce je celkem 16 členů stany, z toho 9 kandidátů. Ve výboru jsou 4 členové strany, z toho 1 kandidát.

Dle plánu práce mělo býti uskutečněno celkem 10 schůzí výborových a 1 schůze členská. Plán práce byl dodržen a bylo uskutečněno 10 schůzí výborových a 1 schůze členská.

Výborové schůze se zabývaly zajištěním nácviku na II. CS, rozvojem tělovýchovy a sportu v obci, přípravou kulturních podniků, materielním zajištěním tělovýchovy a budování těl. zařízení.

V průběhu roku byly organizovány brigády na pomoc místnímu JZD při špičkových pracech, sportovní zápasy, budování hřiště odbíjené a doskočiště. Byla provedena úprava tělocvičny. V poslední době byl zahájen nácvik na II. CS a byl uskutečněny lyžařské závody.

T.J. Sokol, jako jedna z dobrých složek NF v obci, skutečně dobře pomohla při špičkových pracech v místním JZD, hlavně pak při sklizni sena, obilovin a brambor. Je však nedostatkem, že tato masová složka se zaměřuje při pořádání kulturních podniků vesměs na pořádání tanečních zábav a mimo oddílu kopané, nebyl uspořádán ani jeden jiný kulturní podnik. Proto je nutno se zaměřit i na tento úsek práce a zlepšit masově politickou práci v obci.

V lednu zemřel předseda T.J. Sokol v Razové Šamánek Jaroslav a na jeho místo byl zvolen Nevrla Adolf.

Členové Škola se zavázali odpracovat 100 hodin brigádnických  v místním JZD.

V rámci tělesné výchovy byly uspořádány lyžařské závody, lehkoatletický trojboj a účast žáků na okresní Spartakiádě v Bruntále.

ČSČK.

Tato složka má celkem 60 členů a byl zvolen 11 členný výbor. Ve složce je 22 členů KSČ, z toho 8 kandidátů. Ve výboru je 6 členů strany, z toho 2 kandidáti. Mělo býti uskutečněno 6 schůzí členských a 10 schůzí výborových. Bylo však uskutečněno pouze 8 výborových a 6 členských. Jak členské, tak i výborové schůze byly zaměřeny na projednávání úklidu v obci, pomoc při špičkových pracech v místním JZD, propagování čistoty a úpravy okolí domů a místního potoku. Byly pořádány zdravotnické přednášky, zdravotnické relace v místním rozhlase a v průběhu roku bylo poskytnuto několik prvních pomocí. Dále byly organizovány zdravotnické hlídky v době polních prací.

Na úseku práce masově politické bylo však učiněno málo, a proto bude nutno práci na tomto úseku zlepšit.

SRPŠ.

Ve sdružení rodičů a přátel školy jsou vesměs všichni rodičové místní 8mi leté střední školy. Je zvolen 8mi členný výbor, ve kterém jsou 2 členové strany. SRPŠ mělo v plánu celkem 5 schůzí členských a 5 schůzí výborových. Byly uskutečněny 4 členské a 4 výborové schůze. Schůze jak členské, tak i výborové se zabývaly otázkami vzdělání a výchovy školní mládeže, konečně pak schůze výborové přípravami na členské schůze.

Na tomto úseku práce pracoval výbor SRPŠ poměrně velmi dobře, avšak na úseku práce masově politickém jeho práce byla nedostatečná. I na tomto úseku práce bude nutno zlepšit práci výboru SRPŠ.

Požární sbor.

Dne 23.6. podal velitel PS NV podrobnou zprávu o činnosti PS. Uvedl, že u mužů se jeví špatná docházka do cvičení, což je zaviněno tím, že převážná většina členů PS jsou členy JZD a k tomuto účelu mají málo času. Že devítka mužů nepracuje uspokojivě a v plném počtu je zaviněno tím, že tři členové PS jsou t.č. ve výkonu své vojenské povinnosti.

Dne 31.1. pořádal PS ples. Účast byla prostřední.

Lidová myslivecká společnost.

Má celkem 27 členů. Výbor je 7mi členný. V celé společnosti je 11 členů strany, z toho 4 kandidáti. Ve výboru jsou 3 členové strany, z toho 2 kandidáti. Dle plánu práce mělo býti uskutečněno celkem 9 schůzí členských a 4 schůze výborové. LMS jako jediná složka dodržela plán práce a uskutečnila všechny plánované schůze.

Jak členské, tak i výborové schůze byly zaměřeny k projednávání myslivosti, ochrany zvěře v době polních prací, splnění dodávkové povinnosti a bezpečnosti při honech. Dále se členské a výborové schůze zabývaly pomocí místnímu JZD v době polních prací. Většina členů LMS se zapojila do sklizňových prací. LMS pořádala celkem 3 hony na zvěř, a to 1 hon lesní, 1 hon polní na katastru obce Razové a 1 hon polní na katastru obce Leskovec. Nutno s radostí přijmouti, že v době konání honů nedošlo k poranění, ačkoliv tyto hony byl pořádány za velmi stížených podmínek (velké mlhy). Členové LMS si z vlastních zdrojů zajistili dostatečné množství sena pro zvěř, na čemž odpracovali několik desítek hodin a mimo to splnili svoji dodávkovou povinnost zvěře, čímž obohatili stůl pracujících. LMS jako celek i její jednotlivci se velmi málo zapojili do masové politické práce v obci, a proto bude nutno jejich práci v tomto směru zlepšit.

Živnosti.

Dne 6.1. byla se s. Gavlasem Karlem projednána otázka vedení provozovny holičství a bylo dojednáno, že tato provozovna zůstane do doby zajištění vhodné místnosti v bytě s. Gavlase. Zároveň byla projednána otázka odměny.

Výbor žen.

Místní VŽ má svých 18 členek, převážně z řad místního JZD. Předsedkyně VŽ je s. Vojtková Marie, která je členkou strany s dalšími dvěma členkami.

VŽ měl plánovaných celkem 12 schůzí v r. 1959 a bylo uskutečněno jen 9 schůzí. V těchto schůzích byly projednávány otázky zásobování a čistoty prodejen Jednoty a školní stravovny, plnění povinných dodávek, hlavně vajíček a mléka, dále pak úklidem a celkovým vzhledem obce. Členky VŽ byly plně zapojeny do jarního úklidu, provedly úklid u Kulturního domu, dále byly zapojeny, i když né jako celek, do akce získávání závazků v rámci zimní kampaně, uspořádaly kur šití a byly iniciátorkami důstojných oslav MDŽ. Většina členek VŽ pomáhala při špičkových polních pracech v místním JZD a hlavně členky VŽ, družstevnice, šly příkladem v práci ostatním ženám v obci. Hlavním takovým nedostatkem v průběhu letního období bylo, že členky VŽ se nescházely pravidelně ke svým schůzím a neprojednávaly v průběhu tohoto období úkoly na ně kladené NV. Po ukončení tohoto období se práce VŽ podstatně zlepšila a tím se stal místní VŽ platným pomocníkem NV. Při posledním hodnocení soutěže národních výborů a VŽ se náš VŽ umístil na prvním místě v soutěži. I když práci místního VŽ hodnotíme v průběhu letního období pro národní výbor jako nedostatečnou, je nutno si všimnouti dobrých výsledků v akci plnění státního nákupu vajíček a místního JZD, kde členky VŽ udělaly kus poctivé práce při přesvědčování místních občanů, aby dodávali a pomohli splniti státní nákup vajíček místního JZD.

Nezdravým však zjevem zůstává ta skutečnost, že předsedkyně VŽ s. Vojtková velmi často prohlašuje, a to i před ostatními členkami VŽ, že funkci předsedkyně vykonávat nebude. Tato soudružka, jako členka strany, si musí uvědomit, že svým jednáním nepodporuje snahu o kolektivní práci celého VŽ a svými výroky narušuje jednotu VŽ. Proto je nutné, aby v budoucnu změnila svůj názor na zastávání funkce, kde zůstane jako dlouholetá pracovnice a pomocnice VŽ.

Různé.

Měsíc leden začal na blátě. Teprve v první polovině měsíce začlo mrznout – noční mrazy 11°. 21. ledna nastal mírná obleva.

Dne 14.2. večer, spáchal pokud o sebevraždu Filipec Ferd. bodnutím řeznickým nožem na pravé straně prsou. Zoufal si pro nevěru své manželky, která žádala o rozvod. Zranění Filipcovo bylo vážné a byl převezen do nemocnice v Bruntále.

Dne 18.4. byla první jarní bouřka, provázená hojným deštěm. Týž den přiletěly první vlaštovky a v lese bylo slyšet první kukačku.

V měsíci květnu byly u většiny studní v obci zapuštěny cementové roury a zřízeny pumpy. Bylo to dobré zařízení, poněvadž se tím předejde znečištění vody.

Dne 8.11. byla v obci agitační neděle. Do akce byli zapojeni všichni členové NV a do závazkové akce bylo zapojeno 128 rodin. V této akci byli získány následující závazky:

56 závazků na opravu rodinných domků a usedlostí. Je to celkem 21 % z celkového počtu obytných  budov v naší obci. Rada NV správně uznala za nutné, aby materiál potřebný k opravě domků byl zajišťován centrálně a to prostřednictvím MNV, neboť tím odpadne většině občanů starost o zajištění potřebného materiálu na opravu svého domku.

1 závazek na vysázení 10 ovocných stromků, avšak po této stránce je tento počet pro naší obec nedostačující.

Dále byl získán závazek na odpracování 938 brigádnických hodin na plánované akce MNV a dalších 5.966 brigádnických hodin na jiné práce na zvelebení naší obce, jako provedení úklidu u svého domu, zhotovení nebo provedení oprav plotů atd.

Dále bylo získáno 7 závazků na odpracování 50 brigádnických hodin na zúrodnění půdy v akci všenárodního hnutí.

Dále bylo získáno 32 závazků na odpracování celkem 564 brigádnických hodin při špičkových pracech v JZD.

Dne 5.12. vyhořela stodola u Rajnohy. Shořelo 320 q sena, 170 q slámy, 250 q siláže, 100 q řepy a j.

Požár zavinili 12ti letý Milan Matula, 9ti letý Václav Mikuš a 9ti letý Mir. Rajnoha, kteří odpoledne stříleli z praků hořící zápalky ke stodole. Po velkém úsilí přispěchavších občanů, místního PS a PS z Bruntálu se podařilo požár omezit pouze na stodolu, ačkoliv bylo velké nebezpečí, že i přilehlé obytné a hospodářské budovy budou požárem zachovány.

Je to již kolikátý požár na okrese Bruntálském, který způsobily nezletilé děti. Je to především vina rodičů, kteří svoje děti neupozornili, aby v blízkosti stodol a stohů si nehrály se zápalkami a nedělaly ohníčky.

Vzdor tomu, že jest JZD pojištěno proti požáru, je škoda, kterou tímto požárem utrpělo, nenahraditelná, poněvadž se jednalo o zásoby velmi kvalitní.

Průběhem zimy bylo uzavřeno následující množství závazků:

97 závazků na odpracování 1.044 brigádnických hodin pro MNV

23 závazků na odpracování 269 brigádnických hodin pro JZD.

68 závazků na dodávku 33.080 kusů vajíček na státní nákup.

52 závazků na dodávku 39.410 litrů mléka na státní nákup.

6 závazků na dodávku 650 kg vepřového masa na státní nákup.

2 závazky na dodávku 750 kg hovězího masa na státní nákup.

42 závazků na dodávku 16.440 kg železného šrotu.

14 závazků na dodávku 255 kg papíru do sběru.

31 závazků na dodávku 397 kg starého textilu do sběru.

3 závazky na dodávku 25 kg barevných kovů do sběru.

27 závazků na dodávku 137 kg kostí do sběru.

18 závazků na dodávku 152 kusů králičin do sběru.

19 závazků na opravu rodinných domků a usedlostí.

1 závazek na dodávku 100 kg sena pro JZD.

3 závazky na opravu plotů u svých domků.

1 závazek na odevzdání 3,50 kg peří do sběru.

Místní vykupovač sběrných surovin, Jos. Buchanec, vykoupil v r. 1959 celkem: 86 kg hadrů, 286 kg kostí, 2.540 kg starého papíru, 248 kg barevných kovů, 2.565 kg železa, 1.200 kg staré gumy, 9 kusů kůží z tchořů, 2 kusy kůží z lišek, 6 kusů kůží z ondater, 8 kusů kůží z koz, 320 kusů kůží z králíků a 225 láhví.

 

Rok 1960.

MNV.

Dne 16.2. s. Bartošek sdělil R-NV, že projednal se s. Balcarem otázku obsazení předsedy agitačního střediska a zároveň jako vedoucího rozhlasového kroužku. Jmenovaný se zavázal tyto čestné funkce zastávati. Je však nutno, aby jmenovaný byl pozván do zasedání R-NV, kde tato otázka bude s jmenovaným ještě projednána.

Ve schůzi NV dne 23.2. bylo poukazováno, že né všichni členové NV stejně pochopili nutnost splnit jeden ze svých základních povinností člena NV po stránce styku se svými voliči a seznamování je s prací MNV. Proto je nutno, aby R-NV při zasedání pravidelně hodnotila práci členů ve volebních obvodech.

Rovněž se členové NV né dost dostatečně zapojili do akce uzavírání závazků, hlavně na zúrodnění půdy. Jmenovitě s. Jíra Oldřich přímo odmítl získávání těchto závazků a rovněž odmítl splnit další úkol, a to provést instruktáž o přiznání daně domovní, které probíhalo po volebních obvodech, a to s odůvodněním, že sám není přesvědčen o správnosti této akce a zvýšení domovní daně.

Toto jistě nesvědčí o dobrém poměru člena MNV k celkové práci a činnosti.

Dne 16.2. R-NV uložila s. Kovaříkovi Ant., aby do 23.2. podal návrh na dosazení ovocných sadů národního výboru, s přesným počtem ovocných stromků, které je nutno dokoupiti.

S. Kovařík dne 1.3. podal R-NV návrh na dosazení ovocného sadu a uvedl, že je nutno dokoupit 40 ovocných stromků, z toho 10 švestek a 30 jabloní.

Dne 1.3. R-NV projednala a schválila návrh na stanovení 19 volebních obvodů jakož i 19 poslanců NV.

Dne 1.3. do zasedání R-NV byl pozván s. Balcar, učitel OSŠ, se kterým byla projednána otázka převzetí funkce vedoucího HS a rozhlasového kroužku. Jmenovaný uvedené funkce přijal.

V roce 1958 až 1959 bylo přikročeno k částečné likvidaci nedokončených bouraček, avšak větší počet těchto bouraček zůstalo na dokončení. Zbývající bouračky budou dokončeny v akci demolic, a to v průběhu několika příštích měsíců. Tento bod akčního programového plánu bude splněn, a to za přímé pomoci příslušníků ministerstva vnitra, kteří v naší obci provedou dokončení zbývajících demolic.

Akční programový plán ukládal zřízení a obnovení několika vodních nádrží. Byla zřízena jedna nová provizorní vodní nádrž nad Sokolenkou, a to v rámci svépomoci a další některé vodní nádrže byly vyčištěny a opraveny. V průběhu roku 1958 až 1959, kdy došlo několikráte k větším přívalům vody, byly tyto nově zřízené vodní nádrže vážně poškozeny, dokonce zničeny. Další vodní nádrže byly v průběhu uvedených roků znovu zanešeny a poškozeny z důvodu výše uvedeného.

Z toho důvodu R-NV se touto otázkou několikráte zabývala a dospěla k závěru, že pro naší obec je nutno zříditi alespoň jednu řádnou vodní nádrž, a to u hlavního kravína JZD. Na tuto vodní nádrž je již z hruba zajištěn materiál a nyní zbývá tuto akci, za pomoci všech občanů, dokončit, a to v nejkratší době před zahájením hlavních polních prací, t.j. senoseče. Na dokončení této vodní nádrže máme k dispozici 20.000 Kčs a bude záležet na všech občanech, jak pochopí nutnost dokončit tuto akci, která bude sloužit jako hlavní vodní zdroj v případě požáru jak družstevního, tak i osobního majetku.

V akčním plánu NV bylo počítáno s celkovou úpravou místního hřbitova, a to se zrušením přední jeho části a vytvoření důstojnějšího prostředí na celé ostatní ploše místního hřbitova. K tomuto zrušení přední části nedošlo mimo jedné strany, kde je již vysázen záhon kvítí a upravena cesta. Dále byly odnešeny poválené pomníky na jednu skládku a celkový vzhled hřbitova, a to různými úpravami, se zlepšil, na čemž má zásluhu i samotný farář, který se velkou měrou podílí na úpravě tohoto hřbitova.

Ve schůzi NV dne 28.4. bylo poukazováno, že mnohé úkoly, vytýčené v akčním programovém plánu, nejsou náležitě plněny. Akční programový plán se staví na podkladě uzavřených závazků občanů. Je pravda, že mnozí občané uzavřené závazky řádně plní a dokonce překračují, ale jsou i takoví občané, kteří závazky uzavřeli, avšak o jejich splnění se dále nestarají.

To jsou důvody, proč některé úkoly akčního programového plánu nejsou splněny.

Dne 24.5. s. Tomášková seznámila NV s oslavami MDD, které se budou konati 29.5. a připomněla, že každé dítě si musí z části zaplatiti pohoštění. NV se však zásadně staví proti tomu, aby si děti pohoštění platily. Rozhodne se o tom ve schůzi dne 27.5.

Po skončení voleb do MNV dne 14.6. vypracovala R-NV složení nového MNV následovně:

Soudruh Zoubek Frant., předseda MNV, předseda bezpečnostní a trestní komise.

Soudruh Čudovský Vojtěch, tajemník MNV.

Soudruh Míča Josef, člen R-NV a předseda finanční komise.

Soudruh Rajnoha Otakar, člen R-NV, předseda zemědělské komise.

Soudruh Bartošek Stanislav, člen R-NV a předseda školské komise.

Soudruh Kovařík Josef, člen R-NV a předseda hospodářské komise.

Soudružka Slanetzová Anna, členka R-NV a předsedkyně kom. péče o pracující.

Soudruh Konečný Jaroslav, člen R-NV a člen komise zemědělské.

Soudruh Uherec Vojtěch, člen R-NV a člen hospodářské komise.

Soudružka Vlachynská Karla, členka MNV a odpovědná za činnost VŽ.

Soudružka Kutáčková Hedvika, členka MNV a odpovědná za činnost VŽ.

Soudruh Šujan Karel, člen MNV a osoba odpovědná za činnost PS.

Soudruh Marušík Ondřej, člen MNV a člen zemědělské komise.

Soudružka Hanzalová Blažena, členka MNV a členka komise péče o pracující.

Soudruh Pavelka Stanislav, člen MNV a finanční komise.

Soudruh Valoušek Josef, člen MNV a hospodářské komise.

Soudruh Spáčil Oldřich, člen MNV a školské komise.

Soudruh Kůrka Josef, člen MNV a zemědělské komise.

Soudruh Randuch Cyril, člen MNV a hospodářské komise.

Mimo uvedených byli do jednotlivých komisí navrženi a schváleni tito aktivisté:

Soudruh Kolomazník František, člen trestní komise.

Soudružka Tomášková Anna, členka trestní komise.

Soudružka Míčová Marie, členka trestní komise.

Soudruh Kovařík Antonín, člen bezpečnostní komise.

Soudruh Burget Josef, člen bezpečnostní komise.

Soudruh Pavelka Alois, člen bezpečnostní komise.

Soudruh Janoštík Josef, člen zemědělské komise.

Soudruh inž. Coufal Jan, člen zemědělské komise.

Soudruh Gerych Vojtěch, člen zemědělské komise.

Soudruh Vraník Ant., člen zemědělské komise.

Soudruh Axman František, člen finanční komise.

Soudruh Kovařík Antonín, člen finanční komise.

Soudruh Šípek Josef, člen finanční komise.

Soudruh Zaoral Josef, člen finanční komise.

Soudruh Pavlíček Oldřich, člen hospodářské komise.

Soudruh Uherec František, člen hospodářské komise.

Soudruh Perďoch Štefan, člen hospodářské komise.

Soudruh Pálka Miroslav, člen hospodářské komise.

Soudruh Jehlář Zdeněk, člen hospodářské komise.

Soudruh Peciňár Imrich, člen hospodářské komise.

Soudruh Toman Jaroslav, člen školské komise.

Soudruh Masný Jaroslav, člen školské komise.

Soudruh Balcar Jiří, člen školské komise.

Soudruh Leskovec Václav, člen školské komise.

Soudružka Tomášková Danuše, členka školské komise.

Soudružka Šoustalová N., členka školské komise.

Soudružka Zaoralová Věra, členka školské komise.

Soudružka Nevrlová Amálie, členka školské komise.

Soudruh Ptáček Oldřich, člen komise péče o pracující.

Soudruh Procházka Vladimír, člen komise péče o pracující.

Soudružka Vojtková Marie, členka komise péče o pracující.

Soudružka Tomášková Anna, členka komise péče o pracující.

Soudruh Berdych Břetislav, člen komise péče o pracující.

Soudruh Velecký Josef, člen komise péče o pracující.

Dne 25.10. stanovil MNV kronikáři odměnu ve výši 200 Kčs za jeden rok.

JZD.

Na zasedání R-NV dne 9.1. byl přítomen s. předseda JZD Přikryl Miroslav, který podal R-NV zprávu o bilanci a přípravě na výroční členskou schůzi JZD. Uvedl, že bilance je v celku hotov, kulturní a soc. fond je zajištěn a rovněž je zajištěno vyplácení 3,- Kčs na jednu PJ. Rovněž nedělitelný fond je kryt až na 0,4 %. CVP je projednán ve všech skupinách se všemi pracovníky, kteří uzavírali závazky na zvýšení zemědělské výroby. Jmenovaný zároveň seznámil R-NV s okolnostmi souvisejícími s přebráním místní STS jak po stránce budov, tak i hospodářských strojů, které budou všechny po generální opravě. V CVP, a to jmenovitě v živočišné výrobě, je nutno doplniti některé stati a za tímto účelem byl odvolán ze školení s. Hanzal Karel, který jako hlavní zootechnik měl toto učiniti. Výroční členská schůze se uskuteční po schválení ONV.

R-NV na své schůzi dne 2.2. projednala připravenost strojů v JZD na jarní práce a učinila patřičná opatření.

Dne 23.2. se projednávalo dodržování krmného plánu. Zprávu podal předseda krmivářské komise s. Rajnoha. Uvedl, že jednotlivé stáje jsou rozděleny na všechny členy krmivářské komise a každý člen zodpovídá za provedení kontroly dodržování krmného plánu. Na každé schůzi krmivářské skupiny jsou projednávány připomínky a návrhy jednotlivých členů komise a ze zjištěných nedostatků jsou činěny závěry a usnesení. Návrhy, podávané krmivovou komisí, jsou předávány tajemníkem MNV k projednání představenstvu JZD, které tyto návrhy ve svých schůzích projednává a dále pak realizuje. Uvedl, že se krmivový plán ve všech stájích dodržuje až na stáj, konírnu č. 3 a na odchovnách, kde není prováděno vážení krmných dávek, pokud se týká sena a slámy.

Dne 23.2. uložila R-NV předsedovi JZD aby předložil do 7.3. plán jarních prací, rozpracovaný na jednotlivé stroje a členy JZD.

Dne 1.3. podala krmivářská komise R-NV následující zprávu: Komise konala od svého ustavení 8 schůzí. Na svých poradách byly projednávány a kontrolovány úkoly stanovené na každý týden. Členové komise měli rozděleny úseky, na kterých prováděli kontrolu. Opisy zápisů byly předávány představenstvu JZD a podstatná část závazků byla JZD realizována.

Celková situace v objemových krmivech: Čerpání odpovídá krmnému plánu a nejeví se nikde větších rozdílů, takže není obavy z nedostatku krmiv. Pouze v jádře se jeví nedostatek cca 300 q, což je dávka na jeden měsíc a v plánech bylo počítáno s nákupem. Poněvadž není dosud zaručen příděl z neutrálních fondů, jsou snižovány plánovité dávky u těch druhů dobytka, kde zdravotní a výživný stav toto soužení dovoluje, při zachování plánované užitkovosti.

Řepa bylo proti plánu dříve a ve větších dávkách krmena z důvodů hniloby a plísně a zbytek řepy doporučuje komise zasilážovati pro prasnice. Řepa v krechtu u Rapušáka byla zkrmena beze zbytku a ztráta celkem se jeví cca 2 %.

Komise doporučuje zlepšiti přísun objemových krmiv na odchovny a k Závorokému.

Dne 1.3. R-NV uložila s. Kovaříkovi, aby projednal s představenstvem JZD nákup a vysázení ovocných stromů v drůbežárnách JZD.

Dále uložila s. Hanzalovi, aby do 6.3. propracoval dodávky vajíček a mléka členů JZD na plnění JZD.

Rovněž uložila s. Venerovi, aby do 3.3. předal R-NV seznam všech mechanizačních prostředků a nářadí, kde bude uvedeno v jakém stavu se nachází.

Mimořádné zasedání R-NV v místním JZD dne 8.3. se zabývalo jen kontrolou celoročních výrobních plánů. Byla provedena kontrola finančního hospodaření JZD a plnění rostlinné a živočišné výroby.

Dne 8.3. podal s. Hanzal, zootechnik JZD, R-NV podrobnou zprávu o stavu v živočišné výrobě a seznámil přítomné s dosaženými výsledky. Zároveň uvedl, že plán dojivosti mléka byl dodržen, avšak nebyly dodrženy plánované přírůstky u vepřového dobytka, a to následkem nemoci zastájeného stáda. Rovněž plán snůšky vajíček nebyl dodržen následkem malého zástavu slepic.

Jinak plánované přírůstky u ostatního dobytka byly splněny.

Dále přednesl v R-NV s. Přikryl, předseda JZD, zprávu o přípravě na jarní práce a podrobně seznámil přítomné s přípravou osiv, sadby, jakož i opravou strojů a převzetí STS. V závěru jmenovaný přednesl plán jarních prací. Dále s. přikryl seznámil přítomné s výsledkem jednání o zavedení skupinového vodovodu pro farmy místního JZD a poukázal na nutnost, aby tento vodovod byl zaveden i pro ostatní občany v obci, a to s přihlédnutím na nedostatek a závadnost pitné vody v obci vůbec.

Bylo proto rozhodnuto, aby s. Uherec Vojtěch a Pavlíček Oldřich projednali tuto otázku na plánovací komisi R-ONV, aby tato akce byla zařazena do plánu na rok 1961.

Dále uložila R-NV zootechnikovi, aby do 12.3. provedl přesun prasat ze žíru do samovýkrmu k Bouchalům a provést opatření v krmení, aby byla zajištěna výroba masa dle plánu a vyrovnáno zpoždění.

Dále uložila s. Kůrkovi, aby provedl do 12.3. úprav v místnostech pro kuřata tak, aby nedošlo ke ztrátám, a to zvětšením prostor. Dále provést v zahradnictví naklíčení ovsa, aby kuřata měla dostatek zeleného krmení.

Dále uložila s. Hanzalovi, aby provedl vyřazení jaloviček neschopných k chovu, a to na odchovnách. Dále jmenovanému ukládá, aby zajistil do 20.3. připuštění všech jalovic, které jsou schopné k chovu, bez ohledu na plán. Toto opatření je činěno za účelem zajištění dostatečného stavu krav pro tento a příští rok. Dále bylo uloženo s. Hanzalovi a Přikrylovi, aby projednali na veterinárním a inseminačním středisku otázku sterility.

Dále bylo uloženo s. Hanzalovi, aby provedl rozpis mléka a vajíček na jednotlivé záhumenkáře na rok 1960. Rozpis projednat s každým jednotlivcem, od kterého si toto nechá podepsat.

Dále bylo uloženo s. Hanzalovi a Kůrkovi, aby provedli rozbor u snůšky vajíček v drůbežárně Gerychové a učinili potřebná opatření k nápravě.

Dále bylo uloženo předsedovi JZD, aby byl vypracován do 12.3. premiový způsob odměňování kočích u koňských povozů, traktoristů a osádky nákladního auta, aby mohli dle něho pracovat.

Dne 15.3. projednala R-NV dopis Bohuslava a Štěpánky Škrhákových, kterým žádají R-NV a dávají na vědomí, že trvají na podané odhlášce z místního JZD a kteří zároveň žádají R-ONV v Bruntále o zajištění zemědělské výroby na usedlosti, na které nemohou sami hospodařiti, a to z důvodů trvalé nemoci Bohuslava Škrháka. Tento dopis s vyjádřením byl postoupen radě ONV v Bruntále s tím, že R-NV schválila žádost o přidělení půdy a provedení změny v užívání.

Dne 15.3. vzala R-NV na vědomí usnesení členské schůze místního JZD, které vyloučilo ze svých řad bývalé družstevníky, a to rodinu Havlíkovu a Smetanovu.

Dne 5.4. do zasedání R-NV se na pozvání dostavil s. ing. Coufal Jan, agronom místního JZD, který podrobně seznámil přítomné s postupem polních prací a dále uvedl, že připravenost na jarní práce u strojů převzatých od STS byla velmi špatná, jelikož většina strojů nebyla řádně opravena, hlavně pokud se týká závěsného nářadí, neboť toto se musí v průběhu polních prací znovu opravovali. Jmenovaný dále uvedl, že setí má býti dokončeno do 13.4. a denní úkol stanoví zaset 50 ha obilovin. Ozimé obiloviny jsou v celku v dobrém stavu a nebudou se tyto zaorávat, mimo 13 ha pšenice, která je poměrně slabá. Se zaoráním se však vyčká až jak tato bude vypadat po řádném ošetření. Dále uvedl s. Coufal, že KPZLM nedokončil dosud akci meliorace na ploše asi 7 ha, kterážto plocha nebude moci býti oseta, jelikož akce není dokončena.

Pracovní morálka všech družstevníků, až na malé výjimky, je dobrá, hlavně u traktoristů.

Dále byla projednána otázka zvýšení osevu kukuřice a výsadba krmné kapusty. Dle prohlášení vedení JZD tato otázka zůstane tak dlouho otevřena, dokud nebude míti JZD dostatek pracovních sil.

K otázce zvýšení nákupu kuřat vedení JZD se nestaví záporně k tomuto bodu, avšak velmi vážným problémem zůstává jejich ustájení, pro které se nedostává prostor.

Dne 8.4. podali agronom a zootechnik R-NV zprávu o rostlinné a živočišné výrobě v místním JZD. Referáty byly v celku příznivé.

Zprávu o finančním hospodaření místního JZD podal účetní JZD s. Šípek Josef. Uvedl, že plánované příjmy byly 360.000 Kčs, kdežto skutečné příjmy obnášely 430.000 Kčs.

Dne 3.5. s. ing. Karel Coufal, agronom JZD, informoval R-NV o postupu polních prací. Uvedl, že plánovaná plocha brambor, cca 80 ha, bude dosázena do 2 dnů a plán výsadby bude překročen do výše plánu ONV. Uvedl, že byla zaorána menší plocha ozimého žita a jako náhradní plodina bude zaset bob na siláž. Rovněž byla zaorána pšenice o výměře cca 12 ha pro její celkově špatný stav. Uvedl, že plánovaná plocha kukuřice a krmné kapusty nebude splněna, jelikož na celkovou potřebu nejsou vhodné pozemky. Kapusta bude vysazena na ploše 25 ha, sazenice budou zajištěny z vlastní produkce a na obdělání bude nutno zajistit brigádníky z místních zdrojů.

Soudruh Pavelka podal návrh, aby při příští agitační neděli byli místní občané získáváni k uzavření závazků na obdělání určité výměry krmné kapusty, avšak předem je nutno každému říci, jakou částkou bude odměněn za obdělání určité výměry. Proto musí s. agronom propočíst odměny za jednu míru.

Na mimořádném zasedání R-NV s představenstvem JZD dne 10.5. informoval předseda JZD přítomné o jednání s patronátním závodem v Olomouci, ze kterého vyplývá, že tento do Razové jezdit nebude.

S. zootechnik Kůrka navrhuje, aby při kontrolním vážení byly dělány srážky na nakrmenost, jelikož přírůstky jsou silně zkresleny, jak vyplývá z výsledku kontrolní porážky. Bylo tudíž usneseno, aby při kontrolním vážení bylo sráženo 5 % na nakrmenost.

Dále zootechnik Kůrka připomíná, že na splnění dodávky vepřového masa chybí 80 kg selat. V případě nutnosti by se mohla dodávka masa splnit hovězím masem.

Kolem problému vepřového bravu byla širší diskuse, ve které hovořil s. předseda JZD o chystaném opatření ve specializaci v tom smyslu, že by JZD Razová nechovalo prasata, ale za to by rozšířilo chov slepic a hovězího skotu.

Zootechnik Hanzal navrhuje, aby na pastvinách se pásl dobytek odděleně, aby se zabránilo dalšímu TBC.

Dne 19.5. žádost manželů Škrhákových o uvolnění z místního JZD byla vyřízena kladně, a to po předložení souhlasu vedení JZD.

Dne 24.5. bylo provedeno zhodnocení I. etapy jarních prací. Bylo konstatováno, že jarní práce byly dobře provedeny a plánované osevy byly splněny, místy i překročeny.

Dne 14.6. R-NV odeslala R-ONV v Bruntále stížnost na nesprávný postup odboru pracovních sil, který uvolnil bývalého občana a družstevníka v Razové, Františka Blechu i bez předešlého souhlasu jak jeho zaměstnavatele (JZD), tak i bez vědomí a souhlasu MNV.

R-NV uložila s. Přikrylovi, předsedovi JZD, aby projednal s vedoucími Jednoty v Bruntále zřízení stravovny v Razové pro místní družstevníky.

Dne 28.6. na společné schůzi R-NV a představenstva JZD byla podána zpráva o průběhu senoseče. Práce jde dobře dle plánu. Sklizeň je dobrá co do množství a kvality.

Předseda JZD podal návrh na zkrácení 5 PLP o jeden rok.

Agronom JZD přednesl návrh žňového plánu.

Bylo usnesení otevření zemědělského útulku.

Dne 5.7. byla R-NV přednesena stížnost na nedostatečný přísun zeleného krmiva do stájí. V důsledku toho nebere vedení kravína zodpovědnost na výrobu mléka , protože dojnice hladoví. Podobně tomu bylo i u přírůstku.

R-NV uložila s. Zoubkovi, aby hned ráno zajistil přes předsedu, zootechnika a agronoma JZD, aby byl plynulý přísun krmiva a nebude-li toto zajištěno, podá se hlášení okresnímu zootechnikovi.

Na mimořádném zasedání předsednictva JZD spolu s R-NV dne 19.7. byl projednáván přípis R-ONV Bruntál ohledně zabezpečení žní u lnu.

Bylo usneseno:

1.)                  Projednat s patronátními závody pomoc při žních a požádat je o uvolnění alespoň jednoho opraváře pro pomoc při žních.

2.)                  Vypracovat požadavek všech náhradních dílů pro stroje, které zasáhnou do žní. Zpracovaný požadavek předat ONV – zeměd. odbor.

3.)                  Vypracovat plán potřeby pohonných hmot, aby nedošlo k závadám ve žních.

4.)                  Prověřit všechny sklady pro obilí po všech stránkách. Případné nedostatky včas odstranit.

5.)                  Vypracovat plán rozmístění jednotlivých družstevníků ve žňových pracích. Tento plán projednat ve skupinách, mechanisač. středisku a se všemi členy.

6.)                  Učinit dotaz na ONV Bruntál, zda bude možno počítati s pomocí k obsazení traktorů, případně na dvě směny.

7.)                  Projednat znovu s účetními otázku včasného zpracování pracovních výkazů a jejich včasné odevzdání účetním. Trvat na tom ,aby účetní se touto otázkou zabývali do úplného vyřízení. Pokud nastanou nějaké okolnosti, pozvat účetní i ostatní do představenstva.

8.)                  Ukládá se s. Venerovi St. a ing. Coufalovi, aby trvali na dodržování usnesení členské schůze v platnosti norem pro pracovníky mechanisač. střediska pro r. 1960. Případné oprávněné návrhy na změnu norem a zařazení do tříd musí býti schváleny nejdříve v představenstvu a na čl. schůzi.

Dne 26.7. ve schůzi NV bylo poukazováno na to, že plán dojivosti za I. pololetí nebyl splněn o cca 3.000 litrů mléka, kdežto dodávka nebyla splněna o cca 17.000 litrů. Bylo to odůvodňováno větším počtem zastavených telat a spotřebou mléka pro kuchyni.

Rozdíl v dodávce a výrobě mléka vysvětlen tak, že byl způsoben zápisem ve špatné kolonce.

Na společné schůzi MNV, představenstva JZD a revisní komise dne 9.8. podal agronom JZD zprávu o stavu polních prací. Uskladněno je 61 vagonů sena je předpoklad sklidit ještě asi 15 vagonů sena z první seče. Louky jsou ale v celku schopné jen k sečení koňskými žačkami a ručními kosami. Porosty jsou pěkné a je předpoklad z druhé seče sklidit množství chybící do plánu. Siláže je dosud uloženo 142 vagonů a  v krátké době dalších 14 vagonů bude uloženo. Je ještě dostatek sil. směsek a když bude zajištěno dostatek jam, bude vyrobeno asi 200 vagonů siláže.

Plán se sklizní zimního ječmene bude překročen.

Výsadba krmné kapusty ukončena na ploše 20 ha. Je nebezpečí zaplevelení. Bylo uloženo s. Venerovi a Přikrylovi zajistit vyhloubení silážních jam asi pro 40 vagonů siláže.

Dále bylo uloženo zootechnikovi Hanzalovi zajistit zvláště pečlivé krmení na kravíně v neděli, kdy se projevují poklesy v dojivosti.

Rovněž s. Rajnohovi bylo uloženo dodržovat pracovní řád na kravíně a kontrolovat vydojení, nedovolit, aby práci prováděly nedospělé děti.

Na srdečné schůzi představenstva JZD a R-NV dne 7.9. podal agronom ing. Coufal zprávu o rostlinné výrobě. Uvedl, že zbývá posekat 321 ha obilovin. Je možno skončit sekání za 10 dní, při denním výkonu 3 ha na kombajn a den. 85 vagonů sena je sklizeno. Je třeba alespoň 15 vagonů otav, aby byla kryta potřeba.

U semen trav byla dodávka překročena.

Siláže je do dnes 150 vagonů.

37 ha lnu je vytrháno (plán 70 ha). K ručnímu trhání lnu je asi 5 ha. Je potřeba žáky na výpomoc do konce týdne.

Zootechnik Hanzal uvádí, že dojivost, tučnost a dodávka byla za srpen překročena.

Předseda JZD s. Přikryl předložil požadavek brigád MNV. Závod Moravolen – Bruntál bude posílat na brigády celý závod ve všední den. Bude to asi 300 lidí. Od 8.9. bude denně dojíždět na brigádu 30 vojáků. Z řad místních občanů zajistí MV-KSČ. Dále byl přednesem na ONV požadavek, aby žáci škol byli k dispozici jen pro JZD. místní brigádníci budou míti možnost odkoupiti od JZD za odpracovanou jednotku při žních 1 kg zrní, při vybírání brambor v dodávkových cenách (40 Kčs za 1 q).

Dále bylo usneseno na společné obdělávání záhumenek, aby členové měli zajištění plánovaný výnos podle CVP. Bude se jednat jen o ½ ha orné záhumenkové půdy.

Dále bylo schváleno zakoupení motocyklu pro JZD.

Dne 9.9. R-NV žádala ONV Bruntál – odbor pracovních sil, aby 55 občanů z Razové, kteří jsou zaměstnáni u různých podniků v Bruntále a v Razové, byli uvolněni – dle potřeby – ku zvládnutí žňových prací v JZD Razová, aby odpadlo zbytečné převážení brigád. Po skončení žní byli by závodům opět k dispozici.

Dne 4.10. byl projednán postup podzimních prací. Byla vyslovena nedůvěra ke sklizni slámy ze 120 ha. R-NV došla k názoru, že za stávající situace nebude sláma sklizena a brambory nebudou vyorány z 8 ha, což není možno zvládnout ani organizačně.

Bylo usneseno sklízet slámu a brambory a skladovat na poli a pak objednat vozy ČSAD.

Dále bylo uloženo představenstvu JZD projednat zapojení členů JZD a pracovníků se sníženou pracovní schopností dát přiměřenou práci, aby se uvolnil dobrý pracovník.

Dále bylo uloženo představenstvu JZD zajistit sklizeň ručně koseného ovsa, třeba pro krmení koní.

Dále bylo zjištěno, že 3 družstevníci – Rziman, Kubešová a Bedáň – chodí zdrhovat oves.

Usnesení ze společné schůze výb. VO-KSČ, R-NV a představenstva JZD dne 10.10.

1.)                                 Bylo uloženo představenstvu JZD okamžitě vypracovat harmonogram zbývajících podzimních prací.

2.)                                 Bylo uloženo operativní komisi, aby denně kontrolovala plnění sestaveného harmonogramu, operativně odstraňovat závady tak, aby:

sklizeň brambor byla zakončena do       23.10.

sklizeň krmné řepy do                                            27.10.

úklid slámy zakončen do                         6.11.

setí ozimů zakončen do                          15.10.

3.)                                 Bylo uloženo předsedovi NV tuto svolat do 12.10. a projednat zajištění pomoci JZD při sklizni. Závazky předat do 15.10. tajemníkovi ke zpracování.

4.)                                 S. Přikrylovi a Zoubkovi bylo uloženo ihned projednat s patronátními závody konkrétní pomoc při sklizni brambor. V případě neuspokojivého výsledku jednání projednat záležitost s vyššími orgány.

5.)                                 Bylo uloženo představenstvu JZD zajistit v každé brigádě vedoucího, který bude obeznámen s úkolem brigády, během dne s ním plnění kontrolovat a před ukončením směny s ním shrnout výsledek práce brigády.

 

Zhodnocení rostlinné výroby JZD Razová za III. Čtvrtletí 1960.

Dosažené ha výnosy neodpovídají skutečnosti. Na př. u ovsa, směsek ozimých i jarních, jarního ječmene, kde došlo vlivem nepříznivého počasí a nedostatku strojů (kombajnů) ke značným ztrátám. U ovsa a části směsek polehnutím až o 3 q na ha. Na některých plochách u ječmenů až o 3 q/ha na všech plochách. Bude třeba JZD vybavit samovazy a nebo stroje k provedení dvoufázové sklizně, alespoň u plodin s podsevy a dalšími kombajny.

Osivo sklizené ze semenářských dílců bylo zvlášť vyčištěno a je uloženo na sýpkách odděleně. Pouze u žita ozimého bylo větší množství nakoupeno pro nedostatek vlastního čistého osiva. Pro jarní setí bude zásoba osiv dobrá. Celková sklizeň obilovin byla překročena oproti plánu o 218,50 q, což se projeví zvýšením krmného fondu o 110,50 q oproti plánu a zvýšení zajišťovacích fondů. Při zvyšování kvality práce a zvýšení půdní úrodnosti není problém dosáhnout sklizeň 10.000 q (v r. 1960 celková sklizeň obnášela 8.475,50 q) a při dodržování všech agrotechnických zásad a při snížení ztrát při sklizni alespoň o 5 q/ha v průměru.

Předpoklad sklizně slámy nejméně 100 – 115 vagonů.

Bude třeba se zaměřit i na dosoušení sena ventilátory, dále pak získat další pracovníky a stroje pro sklizeň všech ploch. Nesklizené plochy porostů v příhodné době, t.j. nejvyššího obsahu stravitelných bílkovin představují ztráty na výrobě masa a mléka, o které by bylo zvýšit výrobu.

Během roku prováděn přísun strojů do JZD. Přes to však se jeví i nadále potřeba dalších traktorů kolových, alespoň 2-3 traktorů kolových Z 50 a jeden traktor DT 54. rovněž není dostatek závěsného nářadí, hlavně vleček. Dále pak další sklizňové stroje, jako silážní kombajny, kopkovače píce a t.d. Obilní kombajny vlastní.

V JZD nemáme dosud sazeče kapusty, i když osevní plocha bude v r. 1961 se pohybovali okolo 30ti ha.

Velmi dobře se osvědčil nový silážní kombajn, dále pak fekální vůz V3S a v poslední době i Tatra 111.

Použitím těchto strojů se projeví na zvýšené kvalitě plodin, zvýšení výnosu půdy a tím i na zvýšení důchodu družstevníků.

U okopanin  se projevilo deštivé počasí tím, že část porostů je zaplevelená, dále pak tím, že ranné brambory nedají naprosto předpokládanou sklizeň. Část ploch bylo rovněž postižena živelnou pohromou – splavením porostů (náhrada od pojišťovny byla poskytnuta).

Výroba sena:          plánovaná sklizeň    12.800 q

                                               skutečnost                              11.200 q + předpoklad otav 7.888 q dosud  nesklizených, které jsou na sušácích u semenečky.

Senoseč proběhla za velmi stížených podmínek, neboť počasí bylo velmi nepříznivé. Část sena, asi 3.500 q byla sklizena v horší kvalitě a asi 2.500 q sena nebylo sklizeno pro znehodnocení ke krmným účelům. Projevila se nekrytá potřeba pracovních sil a nedostatek strojů. Denně chybělo až 50 pracovníků a 5 traktorů s nářadím. Budeme-li chtít v příštím roce sklidit seno v čas a kvalitně, bude třeba se zaměřiti i na dosoušení sena ventilátory, dále pak získat další pracovníky a stroje pro sklizeň všech ploch.

Část nesklizených porostů v údolích okolo melioračních kanálů, dále na pastvinách pro nedostatek pracovníků – sekáčů, neboť zde se nedalo sklízet stroji, byla spasena dobytkem. Nedostatek, který se projevil bude nahrazen krmením kvalitní krmné slámy a dále pak dodatkem siláže, která je v dobré kvalitě. Rovněž je dostatek pastvy a zeleného krmení až do zámrzu, takže při správných dávkách sena, bude zásoba  stačit. Bude rovněž prováděn přísun výpalků a zdrtků ke zchutňování objemných krmiv.

Silážní kukuřice v našem JZD nebyla, spotřebu siláže jsme zajistili výrobou luskovinoobilných směsek, dále bodem se slunečnicí a hrachem a část siláže bude z řepných skrajků a kapusty a doufáme, že dostaneme také řepné řízky.

                               Plán výroby siláže   185 vagonů,

                               dosud vyrobeno                      165 vagonů,

                předpoklad                             190 vagonů.

V příštím roce se zaměříme na pěstování kukuřice na siláž, rozšíříme plochu bobu s hrachem a plochu krmné kapusty. Bude využilo ještě ve větší míře meziplodin. V nynějším roce činí % meziplodin 10 % z orné půdy. Je třeba zvýšit osev meziplodin alespoň na 15 – 20 % orné půdy, neboť tak si zajistíme krmivové základny a zvýšíme půdní úrodnost.

Sklizeň brambor teprve probíhá a je třeba ještě sklidit k 10.10.1960 65 ha brambor.

Nedostatek lidí a strojů se citelně projevuje, neboť je třeba brigád ke zvládnutí všech úkolů v podzimních pracích.

Celkový úkol ve sklizni, podle odhadu, činí 9.000 q brambor. Z toho bude dáno na dodávku do výkupního závodu 5.445 q, do fondu osiv 2.735 q, ke krmení a ostatním účelům (fondy JZD) 920 q.

Snížení výnosu brambor je výsledkem nepříznivého počasí, mokra a zaplevelením porostů i ručně okopaných, dále pak naprostou neúrodou ranných brambor na ploše 12 ha, což silně ovlivní dosažení ha výnosu.

Osvědčují se brambory průmyslové a ostatní pozdní odrůdy. Škrobnatost je v celku nízká – do 16,5 %.

Aby se mohla sklizeň brambor včas ukončit, je nutné přisunovat denně alespoň 100 – 150 brigádníků, abychom mohli včas brambory vytřídit a dodat.

Závěr: Rostlinná výroba v letošním roce, až na sklizeň brambor a sena, bude proti plánu překročena. Rovněž i tržby v rostlinné výrobě budou více méně splněny. Zvýšila se celková hrubá výroba a výnosem u ozimů se projevilo pečlivé a řádné zasetí, vyhnojení a výběr pozemků sklizní.

Bude třeba i na dále snažit se o zvýšení výnosů u všech plodin, a nejvíce pak u okopanin (využití kompostů a močůvky). Dále pak řádnou kultivací docílit podstatnějšího zlepšení u brambor, tak jak to bylo na některých plochách v letošním roce, kde se pohybuje výnos nad 150 q/ha. Dále pak bude nutné provést pečlivé ošetření luk a jejich sklizní, aby nedošlo ke znehodnocení nebo nesklizení. Také je nutné pastviny řádně ošetřit. Zde bude třeba dbát na správnou organizaci pastvy a odstranit letošní nedostatky. Je předpoklad, že výroba určená pro III. PLP bude v JZD Razová splněna. Vedoucí úlohu musí sehrát mechanizace všech prací.

Zhodnocení plnění plánu živočišné výroby za III. čtvrtletí 1960.

Skot: Stavy skotu k 1.10.1960: plán 763 ks, skutečnost 835 ks, z toho krav plán 282 ks, skutečnost 276 ks. Do konce roku plán skotu 758 ks, výhled 845 ks, z toho plán krav 297 ks, skutečnost 298 ks. Stavy skotu jsou překročeny. Stav krav není splněn časově, do konce roku bud však splněn. Časové nesplnění jest zaviněno zabřezováním jalovic po druhé až třetí inseminaci. Zapuštění jalovic poprvé bylo provedeno v čas.

Mléko:  Plán do 1.10.1960 výroby 370.940 lt, plnění 387.323 lt. Překročení o 16.383 lt. Úkol do konce roku X. 44.870 lt, XI. 46.030 lt, XII. 41.850 lt. Denní úkol výroby 1.500 lt.

Plán dodávky mléka do 1.10.1960 280.580 lt, splněno 209.869 lt. Úkol překročen o 16.383 lt. Úkol do konce roku: říjen 33.250 lt, listopad 28.600 lt, prosinec 35.160 lt. Denní úkol dodávky 1.200 lt.

Opatření na udržení plánované dojivosti: Pravidelný dovoz škrobárenských výpalků ze Zátora a výpalků lihovarských z Bruntálu z důvodů, aby se dojnicím a skotu dostalo teplého nápoje.

Výroba hovězího masa: Plán výroby68.941 kg, plnění 65.773 kg. Do konce roku úkol 24.002 kg, při stávajícím stavu jest nutno dosahovati přírůstků na kus a den 0.50 kg. Přírůstek u žíru skotu za měsíc září činil u dokrmu 0.89 kg, u předvýkrmu 0,74 kg. Výroba hovězího masa nebyla splněna u telat. Zde po tři měsíce není dosahováno plánovaných přírůstků. Příčinou jest zamoření stájí oční nemocí telat, proti níž dosavadní léky nebyly účinné. V jedné stáji vypukla strongylosa. Obě nemoci jsou na ústupu a jest předpoklad, že se přírůstky u telat zvýší.

Opatření ze strany JZD: Byl vyměněn ošetřovatel, telata ze stáje zamořené strongylosou byla přesunuta do stáje jiné, telata z teletníku a kravína budou rovněž přesunuta do jiné stáje a bude provedeno vybílení a dezinfekce.

Dodávka hovězího masa je za tři čtvrtletní splněna dle CVFP v kg, v Kčs jest překročena v důsledku vyšších realizačních cen. Výhled do konce roku jest dodání 21.090 kg hovězího masa a jest pokryt zástavem. Realizační cena bude překročena.

Prasata: V důsledku schválené likvidace chovu prasat pro zamoření chovu chřipkou a sípavkou nejsou již plněny stavy. Stav k 1.10.1960 plán 447 ks, skutečnost 315 ks. Z toho prasnic plán 50 ks, skutečnost 7 přeměnných prasnic. Plnění zástavu 70,66 %.

Plán výroby vepřového masa 42.577 kg, skutečnost 22.885 kg. Zbývá dodati 23.940 kg. Výhled do konce roku 17.500 kg, nesplnění 6.400 kg bude nahrazeno dodávkou hovězího masa.

Slepice: Plán stavu k 1.10.1960 2.280 ks, z toho 1.280 slepic. Skutečnost 3.187 ks.

Plán výroby vajec do konce roku 152.025 ks. Skutečnost za III. čtvrtletí 129.310 ks. Přes značný rozdíl v plánu stavu slepic v důsledku předčasného brakování bude plán výroby vajec splněn. Průměrná snůška na nosnici k 1.10.1960 činí 121,45 ks. Předpoklad výroby do konce roku jest 23.000 ks vajec. Pro příští rok jest nutné činiti další opatření v doplnění stavu kuřicemi n potřebné množství z podzimního líhnutí.

Pro příští rok jest v plánu nákup 5.000 ks vytříděných kuřiček. Pro zdárný chov slepic jest nutné rozšířiti již osvědčený pastevní chov kuřic. Jest nutné na plánovaný stav kuřic opatřiti pojízdné kurníky. Dosavadní 4 pojízdné kurníky jsou kapacitou nedostačující.

Dodávka drůbežího masa nebude splněna, poněvadž jateční kohouti byli dodáni výměnou za kuřice, kterých nákup nebyl v plánu CVP.

Zpráva o finančním hospodaření JZD Razová za uplynulé období.

Pokud se týká plnění peněžních příjmů jako celku, jsou tyto za uplynulé období splněn a u určitých druhů také překročeny. Výhled vypracovaný do konce roku byl projednán se všemi vedoucími jak v rostlinné výrobě, tak v živočišné výrobě a skýtá záruku, že plán tržeb jako celku bude splněn a částečně překročen.

Nesplnění nastane u masa vepřového o 53.000 Kčs a u prodeje selat o 14.000 Kčs. Toto jest zapříčiněno tím, že družstvo v důsledku nemoci prasat likviduje chov prasat, což se děje dle schválení ONV a nesplněná částka bude nahražena dodávkou masa hovězího. Tím bude splněn plán dodávky masa jako celku. Dále nebude splněna tržba za kohouty v částce 13.000 Kčs, a to z důvodu, že družstvo tyto kohoutky vyměnilo za kuřice a dalším nákupem zvyšuje stav z původních 1.600 ks na 4.000 ks. Tato částka bude uhrazena v rámci plnění celkových tržeb živočišné výroby. Plán tržeb byl 1.929.764 Kčs, předpoklad plnění je 1.931.118 Kčs. Pokud se týká rostlinné výroby, byl plán tržeb 1.315.022 Kčs, předpoklad plnění je 1.328.952 Kčs.

U většiny druhů dodávek bude plán překročen a jen u těchto druhů nebude splněno: ječmen o 14.000 Kčs, oves o 31.000 Kčs, peluška o 16.000 Kčs, hořčice o 15.000 Kčs, pohanka o 3.000 Kčs, svazenka o 10.110 Kčs. Naproti tomu bude dodáno více u žita 37.000 Kčs, bojínek 35.000 Kčs, námel 25.000 Kčs, jílek 5.000 Kčs. Celkem překročení o 103.000 Kčs, nedodržení o 89.000 Kčs.

V celku možno hodnotit plnění peněžních příjmů jak v živočišné, tak v rostlinné výrobě jako velmi dobré, a to  z toho důvodu, že plány byly postaveny dosti tvrdé a mnohdy se zdálo ,že nebudou splněny. Příklad je u mléka, kdy v pololetí byl plán splněn jenom na 40 % a splnění úkolu celoročního vyžadovalo denní dávku 12.300 lt mléka, což nebylo v žádném roce dosaženo. Dle výhledu bude tento plán splněn a překročen.

Ostatní plánované peněžní příjmy budou také splněny.

U naturálního plnění, t.j. dotace fondů osiv a krmiv bude toto dle plánu CVFP zajištěno. Otázkou je však kvalita sena, i když co do množství jest zajištěno. Jeho malá kvalita bude míti vliv na výrobu v živočišné výrobě příštího roku.

Nákladová část finančního plánu. I když plánované částky nákladů za uplynulé období nebyly dočerpány, nemůžeme předpokládat, že nebudou překročeny. Při vypracování rozboru s výhledem do konce roku, byly všechny položky probrány s vedoucími pracovníky, prověřeny všechny možnosti a bylo shledáno, že náklady jako celek budou překročeny o 124.000 Kčs. Vysoké překročení nastane u pohonných látek, a sice o 70.000 Kčs. Toto je zaviněno z části nezkušeností v odhadech na tomto úseku a dále vyšším stavem strojů, než bylo uvažováno v CVFP.

Další překročení nastane u mezd zaměstnanců a brigádníků. S těmi nebylo v plánu vůbec počítáno. S přísunem strojů od STSS přešli i zaměstnanci a dále pak brigádníci z místních zdrojů, kteří nejsou členy JZD, pracují však na PJ a tyto se jim proplácejí v plné hodnotě. Toto proplácení se děje s nimi tak, že družstvo tím ušetří rozdíl mezi mzdou na státním statku odměnou na PJ. Toto překročení jest vyváženo na straně druhé tím, že se sníží čerpání PJ o 8.000 Kčs. Při plánované hodnotě PJ 14,- Kčs včetně naturálií, představuje to částku 112.000 Kčs.

Další překročení nákladu nastane u odměn za brigády, jejich dopravu a stravování. Toto je zaviněno z velké části špatným počasím, které v letošním roce provází všechny zemědělské práce. Jinak pokud se týká nedodržení, anebo překročení plánů nákladů, jest zaviněno neznalostí náplně účtů při nové účetní evidenci, při přechodu ze starého účetnictví.

Čerpání PJ. V celku se PJ nedočerpávají v rostlinné výrobě, což jest zapříčiněno, jak jsme shora uvedli, t.j. nahrazení práce družstevníků brigádníky a zdržení prací, které měly býti v tomto čtvrtletí provedeny (sklizeň slámy a pod.). Jinak je čerpání rovnoměrné a překročení nastane jen u prací mech. střediska, kde se stále rozšiřuje strojový park, se kterým v CVP počítáno nebylo. Proti původnímu stavu je dvojnásobek strojů.

Řízení a správa družstva: JZD dodržuje ve většině případů vlastní stanovy a domácí pracovní řád. Nejsou plně dodržovány stanovy pouze v chování drobného zvířectva – v počtu. Domácí pracovní řád je používán k prospěchu JZD.

JZD schůzuje pravidelně a také podle potřeby. Schůze představenstva se konají v pátek za účasti většiny členů představenstva. Řeší se problémy hlavně výrobních úkolů a organizační otázky JZD.

Členské schůze se konají pravidelně měsíčně a mimořádně dle potřeby. Účast na těchto schůzích je v průměru 60 – 70 %. Nutno vzít v úvahu, že obec je dlouhá 7,5 km, což jistě ovlivňuje účast na schůzích.

Práce je organizována tak, že členové jsou rozdělení do 3 výrobních skupin ve výrobě rostlinné, 3 skupin v živočišné výrobě, 1 skupina mechanizační a 1 skupina stavební. Vedení JZD tvoří rovněž 1 skupinu. Výrobní porady se konají každý den od 6 do 7 hodin ráno, za účasti všech vedoucích pracovníků JZD.

Členové jsou odměňováni dle schválených norem. Také se používá odměňování premiemi, avšak zde máme dosti nejasné v celkové částce, což je ovlivněno tím, že naše JZD je v konsolidaci a jest proto odkázáno na prostředky, které uvolňuje ONV.

Patronátní závody: má naše JZD 4. Avšak v průběhu roku dva přestali úplně plnit svou funkci vůči JZD. Je to zemědělská škola Bruntál a Moravské železárny Olomouc. Patronátní závod Moravolen 05 a Moravolen 16 z Bruntálu svou povinnost plní v celku dobře, a to však jen v brigádnické pomoci. Byla provedena dohoda také o jiné pomoci, avšak není plněna.

Socialistická soutěž jest v JZD rozvinuta. Byly uzavřeny závazky k plánovaným úkolům ve všech skupinách.

Bude nutno však zkvalitnit vyhodnocování uzavřených závazků. Možno říci, že ve většině jsou  závazky plněny a překračovány. Konečné zhodnocení bude provedeno po sklizni brambor, kdy budou zhodnoceny všechny závazky uzavřené na úseku rostlinné výroby. Na úseku živočišné výroby se hodnocení provádí měsíčně na výrobních besedách.

Zatím nebyla v našem JZD ustavena žádná brigáda soc. práce, i když jsou podmínky na utvoření nejméně 3 brigád. Byla nám slíbena pomoc od okresního výboru NV, avšak je to již přes rok a zatím se nic neděje. Sami nemáme dostatek zkušeností.

Dále bylo uloženo předsedovi JZD, aby zajistil 1 vagon dusíkatého vápna k asanaci pastvin.

Předseda JZD uvádí, že po prověrce zjišťujeme, že nemáme dostatek lidí na vybírání a třídění brambor současně. Bude správné, aby brambory vybíraly brigády a vlastní družstevníci tyto třídili a připravovali na dodávku a současně svážet slámu.

Dne 1.11. bylo poukazováno na to, že občasné z horního konce pasou dobytek na ozimech a také na jiných porostech JZD a že dochází na horním konci obce k rozkrádání úrody na polích JZD (řepy). Byl požádán okrskový zmocněnec VB, aby provedl zákrok.

Dne 8.11. na společné schůzi R-NV a představenstva JZD bylo konstatováno, že sklizeň zbytků obilovin je skončena. Vozí se výpalky.

Ačkoliv harmonogram byl vypracován , bylo jeho plnění neuspokojivé. Práce byly skončeny mnohem později, než bylo plánováno.

S. Hanzal podal zprávu o živočišné výrobě a přednesl bilanci krmiv:

Seno stav:               93 vagonů, potřeba se jeví 99 vagonů,

siláž                         190 vagonů,

řepa                        60 vagonů,

sláma                      110 vagonů.

Celkové krytí objemných krmiv je na 67,09 %,

Celkové krytí jadrných krmiv je na 76,12 %.

Objemné krmivo bude zajištěno téměř všechno podle plánu ,ale špatná kvalita snižuje  OJ, takže se jeví zásoba přepočtená na OJ jen 67,09 % proti potřebě. Dalším nedostatkem, že ječmenné slámy doposud leží na podsevech a hrozí nebezpečí jejich vyležení a tím snížení jejich výnosů v příštím roce.

Dále podal zprávu účetní JZD s. Šípek o plnění finančního plánu a uvádí, že náklady jsou překročeny u pohonných hmot a toto bude uhrazeno přesunem z jiných kapitol, kde se jeví úspory.

Dále bylo diskutováno o nedostatečném vývozu a zaorávce chlévské mrvy.

Osmiletá střední škola.

Dne 15.3. byl pozván do zasedání R-NV ředitel OSŠ, aby s ním byla projednána oslava dne učitelů. R-NV se rozhodla uděliti nejlepším učitelům věcné odměny, a to na zasedání R-NV, které se bude konat dne 22.3.

Dne 22.3. proběhla na MNV beseda s místními učiteli, a to za přítomnosti všech učitelů a členů rady v NV. Cílem této besedy bylo objasnění některých potíží, se kterými se místní učitelé setkávají. Bylo hovořeno hlavně o ubytování a vybavení místností. Za tímto účelem bylo rozhodnuto zakoupiti dvě kovové postele s matracemi pro učitele a dále pak zakoupení koupací vany pro byr ředitele, ve kterém jsou ubytováni učitelé. Ze zasedání NV – po vyžádání  souhlasu „Jednoty“ Bruntál – přiděluje se pro dva učitele byl nad prodejnou Jednoty.

Dále pak bylo hovořeno o přidělení materiálu na zhotovení boudy pro chov králíků ve škole. Potřebný materiál bude přidělen z prováděných demolic.

V závěru této besedy pak tajemník VN hovořil o masově politické práci učitelů a poukázal na skutečnost, že tuto práci je nutno zlepšit.

Ke dni učitelů přednesl krátký, přitom však výstižný projev ředitel OSŠ s. Bartošek Stanislav. Po tomto projevu bylo přikročeno k odměně nejlepších učitelů, kteří byli odměněni věcnými odměnami.

V diskusi bylo pak hovořeno, hlavně k učitelů, aby tito z naší obce neodcházeli a aby se zde ubytovali na stálo.

Dále bylo uloženo řediteli OSŠ, aby hlásil R-NV jména žáků, kteří mají nepravidelnou docházku do školy, aby z těchto případů mohly býti vyvozeny závěry.

Dne 28.4. projednával NV otázku zřízení deváté třídy v r. 1961, za kterým účelem bude nutno zříditi přístavek u zdejší školy.

Dne 3.5. na zasedání R-NV nanesl s. Kovařík Ant., aby žáci místní OSŠ, u kterých se jeví slabší prospěch, byli v doučovacích kroužcích doučováni. R-NV uložila proto s. Bartoškovi, řediteli OSŠ, aby zajistil doškolování slabších žáků v doškolovacích kroužcích.

Ředitel OSŠ dne 19.5. uvedl, že doškolovací kroužky běží, kde se provádí doškolování slabších žáků, což se osvědčuje.

Dne 16.8. povolil NV zakoupit pro školu vysavač prachu.

Dále byl za předsedu školské komise, místo ředitele OSŠ s. Bartoška, navržen a schválen Končený Jaroslav.

Dále byla v R-NV projednána stížnost na stravování ve školní kuchyni, že se vaří jídlo málo chutné a brambory že byly několikráte nedovařené. Bylo uloženo s. Slanetzové prověřit oprávněnost stížnosti a projednat s vedoucí stravovny nápravu.

Dne 13.9. projednávala R-NV umístní a obsazení družiny mládeže, jelikož se projevuje demoralizace, kdy starší děti zatahují malé děti do křoví a tam provádějí nemorálnosti.

Dne 13.12. uložila R-NV předsedovi a tajemníku MNV provést nákup 1 – 2 selat pro školní stravovnu, podle možností odpadu. Ošetřování projednat se s. Svrčinovou. Vykrmené prase bude spotřebováno ve školní stravovně. Odměna za ošetřování bude hrazena z výnosu masa.

Dne 20.12. R-NV povolila zakoupiti pro OSŠ nedobytnou pokladnu.

Na škole je celkem 8 pionýrských kroužků. Dále pak 6 zájmových kroužků a sice: taneční, pěvecký, tělovýchovný, šachový, turistický a včelařský.

Divadelní kroužek sehrál dne 13.3. hru: „Stříbrná studánka“.

V příštím školním roce 1960/61 bude mít škola 11 tříd.

Výbor žen.

Dne 9.1. do zasedání R-NV se na pozvání dostavila předsedkyně VŽ s. Vojtková Marie, která podala R-NV zprávu o plnění úkolů ZK. Tato uvedl, že všechny úkoly ZK, kladené na místní VŽ jsou zahrnuty v plánu práce VŽ a tyto jsou běžně plněny. Jelikož místní VŽ minulého roku kladené úkoly nesplnil, jsou tyto rovněž zahrnuty v plánu práce VŽ a t. času jsou běžně plněny. VŽ nyní v celku zlepšil svoji práci, a to tím, že provedl zhodnocení své dosavadní práce a doplnil VŽ novými členkami.

Končená kontrola plnění úkolů ZK bude provedena podle jednotlivých bodů dne 16.2. na zasedání R-NV.

Dne 16.2. uložila R-NV s. Vojtkové, aby podala R-NV návrh na udělení částky, které bude použito na důstojné oslavy MDŽ.

Jmenovaná pak dne 1.3. sdělila R-NV, že na tuto oslavu požaduje VŽ částku 300 Kčs.

Na schůzi NV dne 23.2. předsedkyně VŽ s. Vojtková a další členky VŽ hovořily o akcích, které bude nyní VŽ prováděti. V prvé řadě jde o úpravu parčíku na náměstí a vysázení růží. Další akcí je MDŽ. Výbor žen chce na tento den připravit pro místní občanky nějaké maličkosti – jde o perníkové srdce. Připraví je samy, ale potřebují peněžitou úhradu na nákup potřebného materiálu. Bylo jim přislíbeno, že částku 300 Kčs možno obdržet, ale nutno co nejdříve dát předběžný rozpočet, aby toto mohla schválit R-NV.

Na společné poradě R-NV a představenstva JZD dne 8.3. vzešel návrh, aby ku dni MDŽ byly odměněny všechny členky JZD věcnými dárky.

Doporučuje se, aby na členské schůzi JZD byla uspořádána oslava MDŽ, kde budou odměněny všechny družstevnice věcnou odměnou a za tím účelem uvolnit částku cca 2.000 Kčs z kulturního fondu na nákup dárků.

T.J. Sokol.

Dne 13.2. pořádala T.J. Sokol ples.

NV měl v akčním programu úpravu sportovního hřiště, ale jeho plán nebyl splněn. Příčinou toho bylo jednak malý zájem samotných členů T.J. Sokol, hlavně pak mládeže, která neprojevila žádnou snahu na zvelebení místního hřiště, jako oplocení, rozšíření běžecké tratě, zhotovení lavic atd. Dalším takovým podstatným důvodem je rovněž nedostatek materiálu, jako řeziva na zhotovení šaten a lavic, jakož i oplocení atd. Proto je nutné, aby právě v době demolic byl získán potřebný materiál pro tyto účely a tímto by se měl zabývat hlavně výbor T.J. Sokol.

Na žádost T.J. Sokol, ze dne 24.5. o přidělení stavebního materiálu na zhotovení šaten na místním hřišti bylo rozhodnuto tento materiál dodat z bouraček.

T.J. Sokol bylo povoleno pořádat zábavu dne 9.7. pouze do 2 hod.

Požární sbor.

V akčním programovém plánu NV bylo počítáno s adaptací požární zbrojnice, jelikož její stav není uspokojivý, hlavně pokud se týká celkového vzhledu a prostorů. Tento plán akčního programu však nebude splněn, jednak proto, že nejsou k dispozici finanční prostředky, potřebný materiál a konečně i pracovníci, kteří by tuto akci provedli. Jeví se však nutnost, aby u stávající požární zbrojnice byla alespoň opravena její fasáda a nástřik. Toto lze provésti vlastními prostředky bez velkých nákladů a tím bude docíleno i lepšího vzhledu této budovy.

Dne 18.10. místopředseda PS s. Šujan Karel přednesl NV zprávu o činnosti PS. Uvedl, že PS za uplynulé období nevyvíjel téměř žádnou činnost. Schůze, jak členské, tak i výborové se nekonaly. Jednotlivé úkoly, které se vyskytly, byly řešeny při styku členů mezi sebou.

Nedostatky, ze kterých tato situace vyplývá, záleží v tom, že její předseda s. Macko nesvolal ani jednou výbor.

PS čítá pouze 14 činných členů, z nichž většina jsou členy JZD – traktoristé.

Dále uvedl s. Šujan, že je nedostatečná péče o svěřený majetek.

Bude třeba provést v brzké době úklid zbrojnice, zasklení oken a její uzavření.

R-NV uložila s. Šujanovi a Bartoškovi sestavit i družstvo ze žáků OŠ, jehož cvičitelem by byl Pavelka Stanislav.

Dále ustavit ve spolupráci s ČSM dívčí družstvo a cvičitelkou ustanovit s. Pavláskovou Ilonu.

Dále svolat do 1.11. t.r. valnou hromadu PS, na ní zvolit za odešlého s. Macka nového předsedu, dále provést do 25.10. školení prac. s hasič. přístroji.

Dále bylo uloženo s. Šujanovi provést zazimování strojů do 10.11.

Soudruhu tajemníku NV bylo uloženo zajistit umístění klíčů od požární zbrojnice v zasklené skříňce u Marušíků a jednoho klíče na MNV.

Dále bylo uloženo předsedovi MNV, aby ve spolupráci s JZD sestavil družstvo CO a vypracovat plán školení CO do 25.10.

Mateřská školka – jesle.

Má-li se zvyšovati zemědělská výroba v obci, je třeba především pracovníků, kteří by mohli a také chtěli pracovat v místním JZD za podmínek, že o jejich dítě bude dokonale postaráno v dětském zařízení. Jeví se proto naléhavá nutnost zřízení dětských jeslí, nebo alespoň zemědělského útulku. Do této doby nebylo možno s tímto počítati, jelikož pro tyto účely nebyly vhodné místnosti, i když se tímto problémem R-NV několikráte zabývala. V současné době probíhá jednání mezi NV a lesním závodem v Bruntále o získání vhodných místností k těmto účelům a věříme, že náš návrh, prosadíme, a tak alespoň dočasně vyřešíme situaci v obci s přemístěním mateřské školky, rozšířenou o zemědělský útulek.

Poznámka kronikáře: Lesní závod Bruntál v květnu uvolnil pro mateřskou školku býv. lesovnu, která nebyla obydlena a mateřská školka se do ní přestěhovala.

Dne 13.9. jednalo se v R-NV o zřízení jeslí. Bylo však poukazováno na to, že je málo žen, které mají málo dětí.

Obchod a živnosti.

Dne 16.2. byli pozváni do zasedání R-NV zástupci Jednoty, a to přímo vedoucí, se kterými byla projednána otázka plnění MO, které je následující:

Prodejna č. 227: vedoucí Šustek Rudolf ml.

Plán MO 58.000 Kčs, plnění 74.000 Kčs.

Vedoucí této prodejny uvedl, že nejsou vykrývány objednávky luštěnin, máku, koňský salám, jogurt a tvaroh. Dále pak žádá o zvýšení přídělu ovoce a bezpodmínečný přísun mlýnku na kávu, po které je poptávka v případě, že tato bude prodávána mletá. V závěru jmenovaný uvedl, že se na jeho prodejnu nedostává dekoračního materiálu.

Prodejna č. 229: vedoucí s. Ptáčková.

Plán MO 19.000 Kčs, plnění 15.300 Kčs.

Nesplnění MO odůvodňuje její nemocí po dobu 1 týdne. Objednávky základních potravin jsou vykrývány.

Prodejna č. 438: vedoucí Tomášková Anna.

Plán MO 17.000 Kčs, plnění 24.000 Kčs.

Jmenovaná vedoucí uvádí, že objednávky SVO Olomouc nejsou řádně vykrývány a závozníci odmítají převzít obaly.

Prodejna č. 490: vedoucí s. Tomášková Anna.

Plán MO 19.000 Kčs, plnění 18.000 Kčs.

Prodejna Masna: vedoucí s. Tomášková Anna.

Plán MO 19.000 Kčs, plnění 18.000 Kčs.

Prodejna č. 723: vedoucí s. Šustek Rudolf st.

Plán MO 21.000 Kčs, plnění 21.003 Kčs.

Jmenovaný vedoucí poukazuje na nutnost přísunu chladicího pultu a kulečníku, o který se jeví zájem. Dále pak žádá o zvýšení limitu skladovacích zásob.

Objednávky jsou řádně vykrývány.

Kontrola plnění MO prodejny č. 228 nemohla býti provedena, jelikož do tohoto zasedání R-NV se nedostavila soudružka vedoucí, ač tato byla řádně pozvána.

Dne 1.3. uložila R-NV s. tajemníkovi, aby odeslal na prodejny Jednoty zákaz výdaje jiných potravin na chlebové lístky mimo chleba a pečiva. Toto opatření je činěno z toho důvodu, že na tyto lístky byly vydávány i lihové nápoje.

Dne 5.4. byli do zasedání R-NV pozváni všichni vedoucí prodejen Jednoty, aby s těmito byla projednána otázka plnění MO. Plnění je následující:

Prodejna č. 227 – plán 68.000 Kčs, plnění 79.000 Kčs,

Prodejna č. 229 – plán 29.000 Kčs, plnění 28.794 Kčs,

Prodejna č. 490 – plán 21.000 Kčs, plnění 36.000 Kčs,

Prodejna č. 438 – plán 26.000 Kčs, plnění 27.000 Kčs,

Prodejna č. 723 – plán 22.000 Kčs, plnění 19.000 Kčs,

Prodejna č. 228 – plán 38.000 Kčs, plnění 29.000 Kčs.

Vedoucí prodejny s. Berdychová odůvodňuje nesplnění plánu snížením druhů potravin dle typizace prodejny.

Dle sdělení vedoucích prodejen jsou objednávky vykrývány, až na luštěniny, ořechy a jiné ovoce. Ze strany všech vedoucích je nutno zlepšit dovoz chleba a pečiva, které je dováženo opožděně, většinou před polednem.

Dne 5.4. žádala R-NV ONV v Bruntále o přidělení částky 20.000 Kčs na vybavení provozovny kadeřnictví.

Tato byla zřízena dne 14.6. a jejím vedoucím byla pověřena s. Čudovská. Dne 16.8. pak R-NV usnesla, že vedoucí kadeřnictví a holiči obdrží z tržby 70 %.

Dne 13.8. byla R-NV přednesena stížnost, že v pohostinství Jednota je špinavo a prodavač s. Šustek je málo úslužný.

Fara.

Dne 16.2. do zasedání R-NV se na pozvání dostavil místní farář, se kterým byla projednána otázka výměny bytu, jelikož budova místní fary – dle názoru R-NV – není využita, zatím co velmi nutně NV potřebuje zajistit vhodné místnosti pro mateřskou školku, případně dětské jesle. Pozvaný však uvedl, že on sám není vlastníkem, a proto požadavek NV nahlásí jeho nadřízeným orgánům k vyjádření a výsledek sdělí R-NV.

Jmenovaný však uvedl, že v případě jeho nadřízené orgány budou souhlasit s výměnou bytu, pak trvá na přidělení přiměřeného bytu.

V závěru uvedl, že sám není vlastník ani nájemník, a proto dle zákona není oprávněn disponovat cizím bytem. Dále upozornil R-NV, že v případě na přidělení náhradního bytu trvá na koupelce, garáži a soc. zařízení.

Dne 29.3. R-NV projednala dopis místního faráře, který nesouhlasí s výměnou bytu, jelikož pro něj není vhodného bytu.

Bylo proto rozhodnuto provést opis tohoto dopisu a tento odeslat předsedovi ONV.

Včelařství.

V roce 1960 bylo v obci 18 včelařů, včetně JZD.

Jarní stav vyzimovaných včelstev byl celkem 162, z toho JZD 63 včelstev. Podzimní stav zazimovaných včelstev byl 198, z toho JZD 107 včelstev.

Rok 1960 byl pro včely v celku velmi nepříznivý. Byl převážně vlhký a chladný, takže včely nemohly využít medné snůšky. Medný výtěžek byl velmi malý a většina včelařů mohla splnit pouze část předepsané dodávky medu.

Mnozí včelaři nesklidili vůbec žádný med.

Rok 1960 byl bohatý na roje.

Lidová myslivecká společnost.

Měla v r. 1960 celkem 23 činných členů.

Krom obecní honitby v Razové má ještě pronajatou honitbu na státním polesí Razová a obecní honitbu obce Leskovec.

Vedení a provoz LMS je vzorné. Větší část ulovené užitkové zvěře je dodávána Hospodářskému družstvu v Bruntále, které tuto pak přiděluje v místě závodním kuchyním.

Různé.

Dne 12.7. vojenský traktor svrhl sochu Panny Marie, stojící před budovou MNV .socha byla pádem v půli přeražena. Vojín řídící traktor se vymlouval, že sochu svrhl neúmyslně, při couvání traktorem.

Zničení sochy dlužno litovati, jelikož se jednalo o sochu vzácně barokovou, která byla chráněna Památkovým ústavem. Socha byla z pískovce a stará asi 150 let.

 

Rok 1961.

MNV.

Ve schůzi MNV dne 10.1. bylo rozhodnuto, aby dne 15.1. byla provedena v obci agitační neděle. Zapojeni budou poslanci MNV, výbor VO KSČ, výbor SČSP, VŽ a učitelský sbor. Získané závazky budou rozepsány podle jednotlivých úseků. Rozepsané úkoly budou kontrolovány poslanci jednotlivých obvodů. Tito také budou zapisovat splněné závazky.

Při agitační neděli bylo navštíveno 111 rodin a od nich bylo získáno 109 souhrnných závazků. Podle jejich rozepsání se jeví takovéto zaměření závazků:

Pro pomoc v JZD se zavázalo celkem 52 občanů, kteří odpracují ve špičkových pracích 1.421 hodin.

Dodávky vajec a mléka celkem 23 občanů, kteří dodají nad plán 5.000 kusů vajec a 2.000 lt mléka.

Na akce plánované MNV ve zvelebení obce: dodělání vodní nádrže a veřejné práce celkem 38 občanů – 605 hodin.

Úprava bouraček na sad – 4 občané – 120 hodin.

Čištění potoka – 27 občanů – 690 km.

Čistění příkopů – 26 občanů – 1.050 km.

Odvodnění zahrad a domů provede 7 občanů.

Výsadbu stromků a keřů, celkem 250 kusů, provede 24 občanů.

Úpravu zahrádek (vysázení květinami a pod.) provede 20 občanů.

Agitátoři, kteří akci prováděli, neobsáhli ještě všechny rodiny a dále zbývá agitaci provésti ještě ve 3 volebních obvodech, a to vol. obvod 5, 16 a 19. Po provedení agitace ve zbývajících obvodech a domácnostech bude konečná sumarizace a vyhlášení celo obecního závazku.

Agitátoři byli všude vlídně přijati, nedostatek se jeví v pochopení pro výpomoc v JZD, který snad pramení v odměnách brigádníkům a vedení přehledu o odpracování v JZD. tento nedostatek může býti odbourán, protože každému brigádníkovi byla vydána legitimace k vykazování práce a ke konečnému vyhodnocení. Bude třeba připomínat během roku vedoucím pracovníkům, aby do těchto legitimací byly záznamy činěny ihned na pracovištích. Jediný občan, který odmítl doposud uzavřít závazek byl Fr. Ječmen, a to s tím, že MNV pro občany z horního konce za 15 let nic neudělal.

Podle prozatímní sumarizace se jeví nedostatečně zajištěna akce dodělání vodní nádrže.

Plenum uložilo R-MNV, aby nejméně 1x za 3 měsíce provedla kontrolu na těch úsecích, kde by plnění závazků vázlo.

Ve schůzi R-MNV dne 21.2. bylo usneseno, aby usedlost Škrhákova nebyla zbourána, ale aby byla některému závodu nabídnuta na rekreační středisko pro jeho zaměstnance s tím, aby si podnik provedl veškeré opravy.

28.2. bylo uloženo s. Bartoškovi zajistit oživení sběru surovin, zejména kostí, přes školní děti – hlavně z domácích porážek.

28.3. byl poslanec Spáčil Oldřich odvolán z funkce poslance MNV za zavinění při usmrcení člověka.

Dne 3.10. na schůzi pléna MNV dotazoval se poslanec MNV s. Pavelka na termín zahájení provozu v jeslích. K tomuto podal vysvětlení s.tajemník Čudovský o těžkostech v opatřování zařízení. Nebylo možno nakoupit žádný jeslový nábytek a bylo nutno vypůjčit starší postýlky z VÚNZ, které budou sloužit na místo lehátek. JZD věnovalo zařízení kuchyně a elektrospotřebiče v částce 10.000 Kčs. Pokračuje se v nákupu různých věcí, aby provoz mohl být co nejdříve zahájen. Přesný termín není možno zatím sdělit, ale pracovnice jsou již některé přijaty, jako uklízečka, kuchařka a pěstounka. Dvě z nich provádí úklid a třetí opatřuje děti, které přijdou do jeslí, zatím v mateřské školce.

Ve schůzi R-MNV dne 17.10. bylo uloženo finanční komisi zaslat dlužníkům daně zemědělské a domovní znovu upomínky a po nezaplacení provést zápovědi na plat.

Dne 28.11. v situaci otevření jeslí informoval plenum MNV s. Čudovský o zápisu provedeném pracovníky OHES, ve kterém se stanoví striktní požadavky na splnění všech podmínek k otevření jeslí nutných. Tyto si vyžádají další náklady, se kterými nebylo počítáno a otevření se opět oddálí. V diskusi zdůraznili poslanci NV, že je třeba v zařizování jeslí pokračovat a jesle otevřít i za té podmínky, že tam prozatím může být jen 15 dětí. Bylo tudíž R-MNV uloženo dbát o urychlené uvedení jeslí do provozu a splnit podmínky k tomu nutné, podle zápisu OHES.

Dále byla zdůrazněna potřeba opravy obecní cesty do lesa na horním konci obce. Bylo uloženo komisi pro výstavbu zajistit zjištění stavu příkopů u této cesty, sjednat nápravu v odtékání vody přes cestu, případně zajistit projetí příkopů křídlovým pluhem JZD. Opravu provést do 10.12.1962.

Dále bylo uloženo komisi pro výstavbu, ve věci vodní nádrže u kravína, projednat s představenstvem JZD možnost poskytnutí mech. prostředků na 10.12. k provedení zemních prací. V případě, že toto jednání bude úspěšné, svolat brigádu přes poslance, kteří vyzvou voliče ve svých obvodech ke splnění závazků na této vodní nádrži.

 

JZD Razová.

Dne 2.1. bylo společné zasedání R-MNV a představenstva JZD, při kterém bylo hlavně jednáno o 5ti letém plánu. Zprávu o tomto přednesl agronom JZD s. ing. Coufal a dodal, že možno za 4 roky splnit dodávku žita, mléka, vajec a brambor. Dodávky obilovin budou rozděleny tak, že každý rok JZD splní 25 % úkolu pátého roku pětiletky.

Do roku 1965 bude rozšířena orná půda o 50 ha, která bude získána odvodněním zamokřených luk.

Na společné schůzi R-MNV a JZD dne 3.2. bylo usneseno, aby výroční členská schůze byla pořádána dne 9.2.1961.

Pohoštění připraví komise: Vraník Imrich, Pavelková Marie, Venerová Mil. a Zaoralová Věra.

Na každého člena JZD, staršího 18 let, bude vydáno 7 dcl vína. Mladistvým bude zakoupena čokoláda (učni v zeměd. škole a pod.). Na stoly bude podávána limonáda podle potřeby.

R-MNV zajistí uzavření pohostinství po dobu oficielní části schůze.

Na mimořádné schůzi VO-KSČ, R-MNV a představenstva JZD dne 24.2. podal zootechnik s. Hanzal zprávu v tom smyslu, že stav plnění je uspokojivý, neboť dodávka je vysoce překračována jak u mléka, tak u vajec. V souvislosti s tímto oznámil, že podle CVFP nebude od 1.3. dováženo tekuté krmivo z Bruntálu, poněvadž kvalita tohoto krmiva poklesla. Od 1.3. bude zákvas vyráběn na kravíně, a to tak, aby neklesla dosavadní dojivost.

Agronom s. inž. Coufal podal zprávu o stavu příprav na jarní práce. Uvedl, že je možné, že letošní jarní práce budou zahájeny o něco dříve než jiné léta. Navrhl, aby družstevníci si sami dali sadbu na společnou záhumenku. Hnojiva jsou zajišťována podle plánu. Jsou ale potíže s dodávkou mletého vápence. Chlévská mrva se nyní nevyváží ve větší míře, protože terén není k tomuto způsobilý a bude třeba vývoz provádět koňskými potahy. K hnojným plánům uvádí, že 5 tisíc q kompostů bude použito pod krm. kapustu, a to v tom případě, že by nestačila chlév. mrva. Vitahumu bude použito pod směsky. Močůvka bude použita pod kukuřici, mák a krm. řepu. Letos bude pokusně vyseta také krmná cukrovka, která dává dobrý výnos a při tom lépe snáší skladování, při lepší krmné hodnotě.

Meliorace – doposud není hotov projekt, který měl být podle smlouvy předán již v prosinci – na kejdu. Dále říká, že z neznámých důvodů není Razová zahrnuta do plánu odvodnění v r. 1962. předseda JZD s. Přikryl vysvětluje k záležitosti kejdy, že celá záležitost stojí pro nedostatek fin. Prostředků. Projekt měl být, podle smlouvy, hotov k 31.12.1960. námitka projektantů o nedostatku vody padá ve středisku kravín, kde je dostatek povrchové vody a bude možné čerpat vodu z požární nádrže, případně z nádrže u Janoštíků. Stavba kejdy bude provedena melioračním družstvem z Bruntálu.

Pokud jde o vodovod, není možné, aby bylo od jeho stavby upuštěno a informuje přítomné o jednání s Ingstavem Brno, který ve svém výrobním plánu s výstavbou pro Razovou počítá.

Dále hovořil o neuspokojivé situaci v zásobování obyvatelstva a navazuje na to, že je také špatně hospodařeno s naturáliemi, které mnoho členů zkrmí a pro mouku, chleby a pečivo si jde na trh, který stát musí zásobovat dovozem.

Dále hovořil o potřebě plnit plán plynule od počátku roku také u masa, a né jak je tomu dosud u nás, že se plní až v půli roku.

S. Slanetz poukazoval na to, že doposud není jasno, jaká bude výše PJ a že tato nejistota zapříčiňuje u mnoha lidí, že nemají chuť do práce.

Dále hovořil předseda JZD, že není správné, aby tak velké JZD, jako je Razová, bylo opomíjeno okresními institucemi, jak se to stalo na výrobní členské schůzi, kde bylo diskutováno také směrem k práci ONV a na toto neměl kdo odpovědět.

Okolo problému přímé pomoci státu bylo široce diskutováno. V diskusi uvedl ved. zeměd. odboru ONV s. Ščerba, že tato situace je zaviněna tím, že je letos, vzdor dokumentu o pomoci pohraničí, přidělena jen 1/3 částky k poměru v loňském roce a že je třeba velmi pečlivě zvážit, komu přímou pomoc přiznat.

 K tomu připomněl s. Přikryl, že je také povinností vyšších orgánů plnit povinnosti vyplývající z plánu konsolidace, když JZD si své plány a povinnosti plní.

Dne 28.2. přednesl vedoucí kravína s. Rajnoha, že krmné dávky jsou dodržovány, že byla provedena kontrolní inventura a podle jejího výsledku zajištěn dostatek objemné píce do konce zimního krmného období.

Byla zavedena diskuse o zavedení krmného zákvasu v našem JZD. Prozatím nejsou dostatečné nádoby na provádění zákvasu pro všechen dobytek, a proto bude zákvas vyráběn pro dojnice na kravíně. Dosud nebyl proveden příděl krmiv pro výrobu těchto zákvasů, jak se k tomu zavázal s. Ščerba na schůzi R-MNV, VO-KSČ a představenstva JZD.

Na společné schůzi představenstva JZD a R-MNV dne 14.3. podal zprávu zootechnik s. Hanzal o živočišné výrobě. Uvedl, že mléko a vejce jsou plněna podle plánu a překračována, ale u výroby masa není plněn plán přírůstků. Podle CVFP zbývá do konce března dodat 48 q masa, ale veterinární služba odmítá vyřazovat plánované krávy. Bylo usneseno dodat býčky ze žíru, i když budou pod plánovanou váhou, aby byl plán na I/IV beze zbytku splněn.

Za nepřítomného agronoma podává zprávu s. Pavelka Alois. Uvedl, že vyvápněno je 42 ha, močůvka je vyvezena na 42 ha, len je všechen rozložen na rosení. Jetel bude vymlácen do 19.3. t.r. Vývoz chlévské mrvy se bude provádět přímo na pole. Osiva jsou běžně čištěna a budou v čas připravena. Výměna osiva ječmene byla provedena a jen část bude zasetá opavským. Sláma po oschnutí bude všechna sklizena. Orat je zbytek zimní orba asi 35 ha a 146 ha zaorávky chlévské mrvy pod brambory a okopaniny, kromě kukuřice, pro kterou byla mrva zaorána na podzim

Dále bylo usneseno pozvat ředitele mlékárny do jednání R-MNV na 21.3. k projednání stížnosti na nízkou tučnost v dodávaném mléku, protože hrozí zhoršení dodávky mléka, hlavně ze záhumenek. Od začátku roku nebyla větší tučnost jak 3,5 – 3,7.

Ve schůzi R-MNV dne 21.3. bylo hovořeno o špatné práci mlékárny, jako neoprávněná Frigera na kravíně I. a dále vodní Frigera na sběrně 3. Dále o nevěrohodných vzorcích tučnosti mléka, jak mlékárna vykazuje.

Dne 4.4. dostavil se do schůze R-MNV ředitel mlékárny v Bruntále s. Šamánek, aby vysvětlil podstatu stížností na mlékárnu. Ke vzorkům mléka řekl, že jsou pravděpodobně špatně odebírány a že je třeba mléko před odebráním vzorků řádně promíchat všemi směry. K požadavku rady, aby mléko bylo propláceno podle tučnosti, která bude zjištěna na místě, říká, že toto je možné, ale pro JZD je možno proplácet bazenovou tučnost, protože do cisterny jiné mléko nepřijde. K opravám chladicích nádob nemohl se konkrétně vyjádřit, kdy bude provedena jejich demontáž a tvrdí, že tuto práci si může JZD provést samo, jen montáž a vyrovnání spojené s cejchováním musí provádět pracovníci mlékárny.

K dodávce odstředěného mléka pro záhumenková prasata říká, že to možné je po dohodě s JZD, kterému se započítávají dodávky ze záhumenek a také za toto mléko dostává JZD odstředěné.

Bylo uloženo s. Rajnohovi, vedoucímu kravína, aby opatřil hustoměry, zajistil zlepšení odměňování dojiček podle tučnosti a projednat distribuci mléka pro záhumenkáře, a to s JZD.

R-MNV vzala na vědomí, že pojízdná laboratoř bude jezdit do obce nejméně 3x měsíčně, a to ve dnech, které si vybere mlékárna.

Dále s. Rajnoha, předseda zem. komise, podal zprávu o postupu jarních prací, avšak R-MNV došla k názoru, že postup jarních prací mohl býti lepší před příchodem sněhu a že se trochu zaspalo.

Dne 8.4. byla mimořádná schůze plena MNV a místního JZD o výhledu plnění plánu výkupu živočišných výrobků za I. pol. 1961. Bylo zjištěno, že dodávky všech živočišných výrobků za I/IV byly značně překročeny oproti plánovaným dodávkám.

JZD utržilo za zemáky Kčs 550.000, což je částka opravdu slušná.

Na společné schůzi R-MNV a představenstva JZD dne 11.4. bylo projednáváno plnění plánu výroby za I/IV 1961.

Za část rostlinné výroby podal obšírnou zprávu ing. Coufal. Letos, po prvé v historii družstva, bude vyvápněna celá plánovaná plocha, a to jen proto, že JZD si dováželo vápenec vlastními prostředky. Hnojiva jsou všechna zajištěna podle plánu, až na kainit. Jarní práce budou zakončeny v agrotechnické lhůtě, za 7 – 8 dnů. JZD se přihlásilo a zapojilo do soutěže v ošetření luk a pastvin, vyhlášené ONV v Bruntále. Setí lnu bude provedeno etapově, aby také postupně dozrával a mohl se tak v čas vytrhat. Svoz brambor probíhá uspokojivě, až na některé tvrdohlavé členy, jako Ječmen, Tovačovský, Musil a Kolomazník, ale u těch se toto jistě povede. Jedná se o sadbu na společnou záhumenku.

Dále hovořil o tom, že na některých záhumenkových hospodářstvích je větší zásoba chl. mrvy, kterou by bylo vhodné odkoupiti. Dále navrhuje, aby členové byli zainteresováni hmotně na výrobě kompostů na svých dvorech. Na dotaz, jak se osvědčilo vykládání lnu na sníh, řekl, že velmi dobře a že je předpoklad u tohoto lnu dosáhnout zařazení o 1- 1,5 třídy lepší zařazení.

Zootechnik s. Hanzal podal zprávu o výrobě živočišné, řekl, že jsou neuspokojivé výsledky ve výrobě hovězího masa, kde je schodek 135 q proti plánu. Vejce a mléko jsou plněny podle plánu dobře a jsou překračovány.

Účetní JZD s. Šípek podal zprávu o finančním hospodaření. Ve své obsáhlé zprávě uvedl mimo jiné, že plány jsou plněny až na tržby za zvířata, kde vinou nutných porážek nebyl plán dodržen o 5.000,- Kčs.

Dále bylo usneseno proplatit za 1 m3 hmoty, připravené členy a občany, na kompostování. V této hmotě nesmí být sklo, kamení a pálené cihly, odměna se bude propláceti při odvozu.

Na společné schůzi představenstva JZD a R-MNV dne 11.7. uvedl s. VDr. Kovařík, že dojivost ve II/IV značně stoupla a žádal přítomné, aby se vyjádřili k návrhu, uzavřít závazek zvýšit dodávku mléka o 20 – 30 tisíc litrů. K tomuto návrhu byla široká diskuse a někteří zaměstnanci kravína vyslovili svůj úsudek. Tak s. Petříková uvedla, že je třeba v čas odvádět telata a né je nechat na kravíně 3 měsíce, jak se to děje dosud.

S. Guthová – od února t.r. se odchovna stěhuje na provizorní kravín, kde je jakási mechanizace a zatím se stále nechávají krávy ve stáji, která je určena pro mladý dobytek a práce je přímo životu nebezpečna. Při tom je prostorově tak stísněná, že si krávy mohou lehnout jen každá druhá. Tím se mléko nezíská a při tom nejsou dodržovány krmné dávky. Pást jim bylo zakázáno.

S. Straka – vody není – nemůže být mléko, a při tom mále fekální vůz, kterým je možno vozit i v noci, a to se nedělá.

S. ing. Coufal – je omyl, že se nemůže pást, je to možné již na nově obrostlých pastvinách. Je ale třeba pastvu řádně organizovat. Doporučuje se podívat na organizaci pastvy u s. Chodůrové a Marušíkové.

Dále se rozvinula nechutná diskuse o spolupráci na kravíně, kde si každý dělá co chce.

Bylo uloženo představenstvu JZD provést opatření v organizace práce na kravíně, včetně opatření v osobách.

s. Kovařík přiznává, že jsou nedostatky ve výdejkách na krmivo a řekl, že budou odstraněny.

Do diskuse se přihlásil zástupce ONV s. Zilich, který navrhoval zavést třetí dojení u krav s vysokou dojivostí. Při tom vysvětloval, proč se tato akce dělá.

Předseda JZD žádal, aby se dojičky vyslovily konkrétně k závazku.

S. Petříková říká, že se nedá věřit vedení, že provede nápravu v nedostatcích.

S. Guthová – máme ta to, že když se splnil závazek v I. pololetí a odstraní se nedostatky, je možné 10 tisíc mléka na víc a uložila představenstvu JZD projednat všechny kritické připomínky a zjednat ihned nápravu, podle návrhu na usnesení předloženém s. VDr. Kovaříku.

Dále požádal předseda MNV vedoucí pracovníky JZD, aby přednesli zprávy:

Ing. Coufal – sklizeň sena může letos dosáhnout 140 vagonů, proti plánu, který počítá s menší sklizní z obou sečí. Denní úkol je nejméně svézt 6 vagonů sena, pak by se mohla senoseč skončit do 27.7., kosení může býti zakončeno během 5ti dnů.

Kapusta nebude dosázena o 11 ha, t.j. jen 20 ha. Letních směsek bude zaseto i na plochách pro kapustu. V současné době je splněn plán sklizně námele – bude překročen o 150 %. Brambory jsou celkem čisté. Byly přihnojeny. Kukuřice je rovněž dobrá a přihnojena.

Žně budou v brzké době zahájeny, t.j. sklizeň ozimého ječmen.

Dne 15.8. podal agronom JZD s. ing. Coufal zprávu o postupu žňových prací. Celkem je zesečeno 115 ha ječmene, z toho 59 ha ozimého. Výnos 26,80 q/ha. U jarního ječmene vypadá výnos 25 q/ha. Na společných záhumenkách jen 18 q/ha. Dosud bylo dodáno výkupnímu skladu 75 q. na skladě je 192 q.

Na společné schůzi R-MNV, předsednictva JZD a zástupce ČSAV dne 5.10. bylo jednáno o úpravě hospodaření v JZD Razová. Zástupce ČSAV ing. Chytka přednesl, po zdůvodnění, návrh na plánovitý způsob hospodaření v JZD Razová, které se staví bází ČSAZV,, její oblastní stanice v Šumperku. Zároveň žádal přítomné o připomínky k celému návrhu, který bude konsultován s dalšími orgány a po schválení předán JZD k realizaci.

K tomu podali připomínky: s. ing. Coufal – k tomu, aby tyto plány mohly týt uskutečněny, je bezpodmínečně nutné zkvalitnit výrobu chlévské mrvy, její využití a také zelené hnojení rozšířit. Dále je nutno, aby nadřízené orgány pomohly splnit plán pracovníků.

s. Slanetzová – proč není v plánu výstavby pamatováno na stavbu obilních skladů?

s. Kovařík Josef – úroda nám naroste, ale protože se v čas nesklidí pro nedostatek pracovníků, je těžké plánovat zvýšení živočišné výroby.

s. Uherec – jak to vypadá s plánováním meliorací?

s. Přikryl – odpovídá: meliorace sice zařazeny do plánu nemáme ve větším rozsahu, le máme příslib, že v příštích letech se do plánu dostaneme.

s. Uherec – jak je to daleko se stavbou vodovodu?

s. VDr. Kovařík – jaké jsou vyhlídky na stavbu kejdy? – na tom totiž závisí úživnost pastvin.

Na to odpovídá s. Přikryl, že pro stavbu kejdy se dělají přípravy, staví se vodní nádrž, provede se odvodnění pozemků okolo kravína, aby s získala část vody pro závlahu potřebné. Dále hovoří k výhledu získávání pracovníků do zemědělství.

s. Uherec – jak je zajištěna kontrola tohoto plánu v komplexu?

s. ing. Chytka odpovídá: plán bude kontrolován jako všechny ostatní ve svých ukazatelích, nadřízenými orgány, dále pracovníky ČSAZV, její stanice v Šumperku, která bude pomáhat a radit je uvádět v život, předpokládá to ovšem, že budou znovu projednávány v příslušných orgánech a po jejich odsouhlasení uváděny v život. Potom teprve budou projednány na členské schůzi v JZD a předány k realizaci. Předpokládá to také plnění podmínek v přídělu strojů, staveb, hnojiv a tak dále. Jinak by byly nereálné.

s. ing. Coufal – značné rezervy jsou v živočišné výrobě v hynutí.

s. VDr. Kovařík – za 9 měsíců letošního roku nám uhynulo 6 kusů dobytka, t.zn. že je to nepatrné procento.

s. ing. Chytka – značné rezervy jsou ve vlastních nákladech na výrobu a chce to šetrněji se vším zacházet a bude úkolem vedoucích pracovníků výchovně působit na lidi.

s. ing. Coufal požaduje rázné opatření R-MNV k zamezení volného pohybu záhumenkového dobytka po obci a katastru.

Na dotaz s. Míči, kdo ze členů MNV nabourává pracovní morálku dětí na brigádě řekl s. Coufal, že je to s. Hanzalová, která navádí dceru, aby nesbírala, tato pak nabádá další děti.

Skupinář s. Pavelka pak řekl, že s. Dohnal, učitel DZŠ, měl na poli říci dětem, že za 2 q bude zaplaceno 1,50 Kčs a z jeho třídy zůstaly na poli 3 děti.

Ukázněné děti měl s . Leskovec, Bartošek a s. Hobzová.

R-MNV uložila v této věci s. Zoubkovi, Bartoškovi a Čudovskému okamžitě provést opatření v nápravě pracovní morálky školních dětí na brigádě.

Dále předseda JZD s. Přikryl informoval přítomné o odhláškách členů JZD, které byly v termínu podány a musí být projednány. Jsou to družstevníci Berdych, Konečný Vl. a Chodůr Jan.

R-MNV uložila s. Přikrylovi, Slanetzovi, Marušíkovi a Čudovskému provést pohovor s těmito družstevníky, a to v týdnu do 17. října.

Do schůze R-MNV dne 24.10. dostavili se zástupci okresní plemenářské stanice s. Jelínek, Novotný a Pištková.

S. Jelínek seznámil R-MNV s účelem kontroly užitkovosti dobytka. V našem JZD se provádí kontrola až II. stupně, a to u cca 100 krav.

S. Pištková přednesla svoje připomínky ke spolupráci se zootechniky našeho JZD. Musí třeba půl dne čekat, než si některý udělá pro ní čas, ač je předem ohlášena. Bedny se skleničkami mnohdy nejsou vyzvednuty z pošty. Tetování telat se sice provádí, ale se značným zpožděním, případně bez kodexu. Podle toho usuzuje, že zootechnici nemají o kontrolu užitkovosti zájem. Dále karty nejsou řádně vedeny.

S. Kovařík k tomu podotýká, že je pravdou, že jsou určité nedostatky ve spolupráci, ale né snad z nezájmu, ale proto, že na všechno sami zootechnici nestačí. Bylo by třeba získat nějakého důchodce pro vedení evidence živočišné výroby. Dále hovořit o potížích s vážením dobytka. Ve věci likvidace tuberkulosy u hovězího dobytka informoval radu, že toto nebude možné v nejbližší době provést. To hlavně pro nedostatek ustájovacích prostor není možno oddělit narozená telata od tuberkulosních matek.

Podle vyjádření s. Kovaříka by bylo možné provést výběr krav pro plemenné stádo. Nutně by muselo následovat zvýhodnění tohoto stáda krmivem. Pak by muselo následovat zkvalitnění kontroly.

S. Novotný přednáší přehled o oplodňování a zabřezení krav v našem JZD, rovněž o jalovicích. K tomu dodává, e je nutno vidět, že stádo je složeno ze starších dojnic a tyto je pak nutno vícekrát inseminovat. Toto je zaviněno špatným hlášením říje. Závadou ve spolupráci s JZD je, že krávy nejsou fixovány. K tomu hovořil s. Rajnoha, že je nevhodnou praxí, když krávy jsou po inseminování vyháněny na pastvu, kde ztrácí semeno. Toto bylo vyzkoušeno a potvrzeno výsledkem zkoušky.

Dále byly námitky k prováděným dnům prevence, kde není obvykle zván inseminační technik, pro velký počet vyšetřovaných krav se na všechny nedostane, léčebná kůra se protahuje a tím zároveň se prodlužuje laktace a opožďuje otelení.

Znovu bylo diskutováno o možnosti získání, případně vyškolení vlastního ins. technika. R-MNV navrhuje představenstvu JZD, aby s. Velecký byl pověřen prací ins. technika a pracovníka pro vedení evidence pro kontrolu užitkovosti III. stupně.

S. VDr. Kovařík hlásil, že dodávka masa nebude splněna, a to 260 q. Finanční plán ale bude dodržen.

Dne 28.11. bylo jednáno na schůzi plena MNV o plnění plánu investiční výstavby JZD. Zprávu přednesl vedoucí stavební skupiny s. Kovařík Jos. a uvedl, že JZD velmi dobře plní plán výstavby. Ohrožena je jen stavba hnojivárny, která byla započata velmi pozdě a tato bude asi skluzovat.

Ve schůzi R-MNV dne 5.12. byla projednána možnost získání odborníků z řad občanů pro práci v dílnách JZD, kde váznou opravy strojů, jak pro živočišnou, tak pro rostlinnou výrobu. Tito byli pozváni do mimořádné schůze R-MNV na den 17.12., aby se vyjádřili o možnosti vstupu do JZD. Tito se k tomu vyjádřili v tom smyslu, že pracovat musí všude a když nebudou poškozeni na platě a jiných výhodách z jejich zaměstnání plynoucích, mohou do JZD jako zaměstnanci přejít. K tomu měli další připomínku, a to v tom smyslu, že strojní vybavení dílen je nedostatečné, zastaralé.

Dále byly podrobně rozebírány důsledky opožděně nebo neodborně prováděné údržby a ztráty, které tím družstvu vznikají.

Předseda vyzval jednotlivě pozvané, aby se k požadavku přechodu do JZD vyjádřili.

Procházka Stanislav, elektrotechnik uvádí, že zdravotní důvody jej nepříznivě ovlivňují v rozhodování. Potřebuje alespoň v zimě pracovat v teple. Dále měl obavy, jak by to bylo s čerpáním dovolené, a to by bylo třeba řešit. Požaduje, aby byl zařazen v 7. tř. + premie, zhruba 8,60 Kčs za 1 hodinu. Zásadně je ochoten do JZD Razová jako elektro-údržbář přejít, ovšem za předpokladu, že jeho požadavky budou s ním podrobně projednány a zahrnuty do pracovní smlouvy.

Macháček Zdeněk, automechanik, traktorista a kombajnér má nyní zařazení v 6. tř., t.j. základní plat 6,20 Kčs + 42 % premií za překročení plánu, takže si vydělá cca 9,- Kčs za 1 hodinu. S ohledem na to, že by byl zaměstnancem JZD a nekrátily by se mu rodinné přídavky ani dovolené, je ochoten do JZD přejít.

Pálka Miroslav – mzdový požadavek v 6. tř. Hrubý základní plat 1.200,- Kčs a cca 500 Kčs premií měsíčně při 8mi hodinové pracovní době. Je ochoten do JZD přejít. Dále hovořil o tom, že by chtěl slušnější domek a je ochoten si jej koupit.

Zoubek František uvádí, že pokud by o něj JZD stálo a byl by uvolněn z Leskovce, byl by ochoten jako opravář do JZD Razová přejít.

Bylo usneseno, aby 31.12. bylo společné zasedání R-MNV a předsednictva JZD, v němž by bylo jednáno o možnosti získání dalších odborníků pro JZD, a to: Kolář Arnošt, Musil Antonín, Roháč Jaroslav, Lezna Josef a Malý Josef. Dále bude ve společné schůzi projednána možnost získání dalších pracovníků i neodborníků, kteří jezdí za prací ven z obce, pro práci v JZD.

JZD Razová orientuje částečně živočišnou výrobu i na jatečnou drůbež, která je neustále vítanou pochoutkou našich kuchyní. Na začátku května přicestovalo do razovské odchovny 7.000 kuřátek z Bratislavy.

Devítiletá základní škola.

Ve schůzi R-MNV dne 17.1. podal předseda školské komise s. Konečný zprávu o stavu zařízení, výuky a výchovy na 8mi leté střední škole v Razové.

Stav zařízení: Na škole je 11 tříd – 5 tříd I. stupně a 6 tříd II. stupně. Jsou rozmístěny takto: 8 tříd je v hlavní budově, 2 třídy v kulturním domě a 1 třída ve staré škole. V hlavní budově jsou kabinety (zeměpisný, fyzikální, chemický a výtvarný), kuchyně a jídelna. Ve staré škole jsou umístěny dílny, pionýrská klubovna a prozatímní místnost pro tělocvik. Třídy v hlavní budově, po gener. opravě, budou vyhovující. V kulturním domě jsou poměrně malé (zvláště 4. tř.) a je tam starý nábytek. Sociální zařízení v K.D. je nevyhovující. Bude třeba provést opravu záchodů a vodovodu. Místnosti ve staré škole prozatím vyhovují. Chybí však řádné vyb